Enermax Hoplite: moderní a vybavená

Tchaj-wanská společnost Enermax svou Hoplite označuje za "těžce ozbrojenou herní skříň", čímž myslí ale především její výbavu, jak ostatně dále upřesňuje na svém webu. Do ní patří ventilátor Vegas s různobarevným podsvícením pomocí LED, dokovací stanice pro pevné disky s rozhraním SATA, porty připravené pro USB 3.0, otvory pro hadičky vodního chlazení, podpora dlouhých karet nebo systém pro správu kabeláže.
Bohužel již však do oné těžké výzbroje nemůžeme počítat vlastní tělo skříně vyrobené převážně ze SECC. To má být totiž dle specifikací vyrobeno z plechů o tloušťce 0,6 a 0,8 mm, což je tedy spíše podprůměrné. Záleží ale pochopitelně také na samotném zpracování. O hmotnosti se Enermax bohužel nezmiňuje, takže se ji pokusíme zjistit sami. Už předem ale mohu říci, že podle potěžkání krabice bude Hoplite lehký, a to by mohlo mít za následek problémy s vibracemi a hlukem.
Enermax Hoplite přichází v klasické lepenkové krabici, kde je dobře chráněný měkkými bloky a igelitem. Nyní přicházejí na řadu specifikace, které nám o skříni leccos řeknou.

Z boku má tento case tvar téměř dokonalého čtverce, jak ukazují rozměry 490 x 493 mm. Připravena je pro základní desky formátů ATX a Micro ATX, přičemž některé jiné modely podporují také varianty ITX, ovšem to je dle mého názoru naprosto zbytečné, protože taková kombinace není logická.

Vepředu se setkáme vedle USB a audio konektorů také s eSATA, ale především získáme dvě zepředu přístupné dokovací stanice pro desktopové disky s rozhraním SATA a pak ještě jednu horní pozici pro 3,5" i 2,5" disky či SSD. Všechny tyto podporují funkci Hot-Swap, tedy zapojení i odpojení disků za běhu systému.

Chlazení obstará jednak přední ventilátor s přízviskem Vegas. Tento název nám již napoví, že půjde o ventilátor hýřící barvami. Zadní 120mm model již osvětlení nenabídne a pak tu jsou 4 další pozice pro 120mm i 140mm ventilátory v boku nebo nahoře. Už díky tomu lze bezpečně určit, že zdroj se bude nacházet na dně skříně, což se v poslední době stává standardem.

Zpracování skříně

Výbava Enermax Hoplite je bezesporu nadstandardní, čemuž odpovídá i složitost její konstrukce, i když to se většinou týká plastových částí. Nic neočekávaného se však neobjevilo, takže lze říci, že tato skříň využívá již známé a osvědčené prvky. Již od pohledu můžeme také říci, že tlumení hluku vnitřních komponent zde nebude efektivní, neboť tu máme přední, vrchní i boční část plnou průduchů, které jsou v některých případech opatřeny prachovými filtry. Navíc nám tenké plechy v tomto ohledu také nepřinesou nic navíc.
Podívejme se ale už na přední panel, kde nám Enermax připravil vystouplý panel z černého plastu vyložený také černým děrovaným plechem. Na vrchní naklopené straně máme nejdříve jeden eSATA, pak dva USB 3.0 ohraničující audio konektory a tlačítka Reset a Power. Pod vrchním lesklým logem firmy jsou čtyři 5,25" pozice se snadno vycvaknutelnými záslepkami. Ty mají na druhé straně ohnuté packy přidržující kousky molitanu fungující coby prachové filtry. To není moc uživatelský přívětivé řešení s ohledem na čištění, nehledě na to, že molitan nepřiléhá těsně k průduchům.

Vespod pak vidíte samolepku, na které nám výrobce osvětluje možnosti ventilátoru Vegas s modrými a červenými LED. Ten podporuje čtyři druhy blikání či svícení, mezi nimiž se můžeme přepínat stiskem malého tlačítka u pravého okraje samolepky, nebo jej můžeme vypnout. A pak je tu o kousek níže malý ovladač nastavení otáček (má sice vzhled křížového šroubku, ale není problém jej nastavit rukou). Tato tlačítka jsou součástí výklopných dvířek, do jejichž pacek je z druhé strany zasazený ventilátor. Na jeho vnitřní straně rámečku lze vidět řadu SMD LED a odporů.
Ventilátor má před sebou také prachový filtr, ale v podobě velmi jemně perforovaného kusu plastu a za sebou masu plechu. Ta jej bude bezesporu velmi brzdit, což můžete sami vidět na fotografii, kde skrz kruhové otvory prosvítá otočená hlavní šachta pro pevné disky, která bude tvořit téměř neprostupnou hráz. A nakonec má v sobě přední panel zcela spodní dvířka (také s molitanovým filtrem) se dvěma Hot-Swap pozicemi pro 3,5" pevné disky s rozhraním SATA. Ty se musí ale nejdříve přišroubovat do kovovo-plastových šuplíků a až pak je můžeme připojit prostým nasunutím na konektory.
Levá bočnice má svou podstatnou část vypoulenou směrem ven, aby se tak našlo místo pro přídavné ventilátory. Ty mohou být až dva 120mm nad sebou, ovšem pak tady jsou i další montážní otvory pro daleko větší ventilátor, což Enermax ve specifikacích nezmiňuje. Tyto otvory mají rozteč 153 mm, a jsou tedy určeny pro nějaký ventilátor s kulatým rámečkem.
Pravá bočnice má stejný profil, ale už jí pochopitelně chybí průduchy a ventilátorové pozice. Na místě ji přidržují přítlačné šroubky s plastovými hlavičkami.
Zadní část skříně už ukazuje spodní pozici napájecího zdroje, pod níž můžete vidět vykukující plastovou packu. Ta patří ke spodnímu prachovému filtru, který lze (možná až příliš) lehce vysunout a očistit ve vodě. Záslepky pro až 7 karet jsou bohužel vylamovací, takže je zpět umístit nepůjde, ale na druhou stranu jsou stejně děravé. Vedle nich jsou přídavné průduchy a nad nimi už kulaté otvory pro hadičky vodního chlazení. Ty nahoře doplňuje další krytý otvor, který budeme moci použít třeba pro kabely k ventilátorům na výměníku.
Pozice zadního ventilátoru je zpracována pěkně. Mřížka je tenká a není přímo nalepena na lopatkách, ovšem přesto by nemusela mít tak malá oka. Kromě 4 velkých šroubků držících bočnice tu také máme nahoře dva další a pokud ty odstraníme, uvolníme tím horní plastový panel se dvěma dobře zpracovanými pozicemi pro 120/140mm ventilátory.
Prohlédnout si můžeme také připravené konektory vrchního doku pro 3,5" i 2,5" disky či SSD s rozhraním SATA. Ty se budou připojovat prostým zasunutím skrz malá plastová dvířka. Ta ale sama o sobě nezajistí jejich správně nasměrování, a tak bude nutné je nasunovat opatrně, abyste si nepoškodili připravené konektory na skříni, nebo také ještě hůře na samotném disku.
Tento prvek by si zasloužil ještě pozornost výrobce, neboť konektory na SATA discích samozřejmě nejsou dělané na to, aby se často rozpojovaly a zapojovaly, natož aby to pak člověk dělal poslepu. Nejlepší je si to vyzkoušet nejdříve nanečisto bez horního panelu, abyste na konektory přímo viděli. Stejně je ale pak v praxi takovéto spojení nebezpečné, protože větší část disku kouká ze skříně ven, takže stačí jeden neopatrný pohyb a můžete hledat způsob, jak opravit jeho konektory.