Kvalita zvuku a obrazu je pro vetsinu lidi skoro irelevantni. Rozdily samozrejme vnimaj, ale nevyhodnocujou je jako registrovani hodny vjemy.

Kdyz se vetsiny lidi zeptas na neco typu: ­"Hele, to ti nevadi, ze ta mp3ka uplne znicila zvuk toho trinaglu­/trubky­/... na pozadi?­" Odpoved je skoro vzdycky stejne: ­"Jeee vidis, on je tam XY. Hele ale me je to jedno, ja stene posloucham hlavne melodii."

Zvukovka není špatná, ale její plná popdora snad končí u 32­-bitových Vista, kde jsou přístupné všechny možnosti. Windows 64 nemá problém pokud nechcet aktivní QVE­-96. A ano je to trošku škoda, že výrobce se o 64­-bit systémy nestará, když každý už kouká po nich, když kupuje nový počítač s 4GB+ ram.

Teda nevím nevím, pro HD2 ovladače na WIN7 32bit existují, tak bych čekal, že na tuhle kartu taky... ale nemám náladu je hledat.

Tato karta ale vyšla v roce 2006 neboť jsem ji v té době kupoval, a od té doby co ji mám si na ni nemůžu stěžovat. Lepší koupě nebyla a ve WXP jede zcela bez problémů. Co se týče těch efektů, ty jsem stejně nikdy nevyužil, takový paskvil co kazí zvuk hifista nikdy nezapne. Co se týká zvukového výstupu, jedním slovem ­- úžasný. Díky vym. zesilovačů lze zvuk nastavit dle svého gusta.

Víte o snažím se najít kompromis mezi barvitým líčením, to jak co cinká a bouchá, za což jsem byl v minulých testech kárán ­(přeci jen SHW je časopis spíše o IT­) a tentokráte jsem byl úspornější. Uvidíme jak se ujme, ale není problém se vrátit k popisu toho jak basa basuje a jak je vykreslena prostorová scéna:­). Dobře se takto popisují až produkty výše jako byl Dr. DAC Prime, který už hraje podstatně lépe.

Ano AKG­-701 jsou mimořádně žravá a rozhýbe je až lepší sluchátkový zesilovač. Osobně také uvažuji nad DAC1 a nebo SA Topaz Signature. Jinak C165 nemá tak hrozný sluchátkový zesilovač, jak naznačujete ... o degradaci nemůže být řeči...spíše nejedou na plno. Osobně uvažuji nad upgradem zesilovače na Audia Flight + integrovaný DAC + Usher BE­-718.

Děkuji za reakci. Určitě s Vámi souhlasím, že jde o časopis o IT. Nicméně bych se při recenzování přiklonil spíš k tomuto popisu. Přece jen má minimálně pro mě větší vypovídající hodnotu než informaci o tom, že to má takové či makové zkreslení.
Co se týče druhé reakce, tak problémem takového řetězce je, že i když se to na první pohled nemusí moc jevit může právě nevhodně zvolený konec hodně ovlivnit celkový dojem ze zvukové karty. AKG 70x mají problém, že při špatném zesilovači mají zvuk takový nemastný neslaný. Hodně čítávám, že jim chybí úderné basy a apod. Taky jejich výšky působí ostře. Já jsem si prošel podobnou zkušeností a až např. Benchmark DAC1 mě přesvědčil, že jejich potenciál netkví pouze v ceně ­(která je v porovnání s konkurencí slušná­). Dále jsem zjistil, že zvuková karta dokáže zvuk do značné míry degradovat a to paradoxně i při použití digitálního výstupu. Tady se mnou bude asi hodně lidi přít, že 1 a 0 jsou dané, ale zkušenost bohužel hovoří jinak. A právě na slušném konci se dá dobře vysledovat kvality té či oné zvukové karty. Např. produkty firem Creative ­(i její sesterské firmy EMU­) jsou v tomto směru víc než tragické. Bohužel. :(

AKG­-701 bych si dnes už znova nekoupil ... když se nakrmí, tak hrají krásně jak říkáte, ale asi bych dnes šel do HD 600. Basů ale obecně mají málo, jestli máte s DAC1 lepší zkušenost, tak to určitě stojí za zvážení.

No tak RIP z vinylu asi bude o něčem jiném, to nikdo nezpochybňuje ... ale FLAC z dobře nahraných CD je také dostatečný. Jenomže, kdo má mít doma ještě ke všemu gramofon a desky:­). Znám jednoho zarytého vinyloida, který si ke svému gramci koupil na CD také stroje od Audie konkrétně řadu Flight 3, která hraje tak příjemně, že se mu gramofon občas ani nechce pouštět... to vše z formátu CD:­).

OPA2134 definitvně pomohou:)

Audia Flight jsou už mašinky na úrovni. Nevím jaký má gramofon, ale vypadá to, že je třeba menší upgrade aby za Audií nezaostával. Správná kombinace přenosky a předzesilovače dokáže vykouzlit hodně zajímavý projev.

Také jsem byl překvapen a zvlášť ve spojení s u nás poměrně opomíjenými Ushery s výškáčem z berylia. Já miřím na jejich nejlevnější řadu a zároveň jsem velmi zvědav až bud pro integráč dostupný rozšiřující DAC modul skrz USB ... dušují se, že jitter bude potlačen na úroveň, kdy nebude mít smysl vést přes optiku ... možná příliš silná slova:)

Ushery jsem bohužel ještě neslyšel, ale četl jsem na ně docela pozitivní komentáře. Taky jsem o nich uvažoval. Hlavně se mi líbí jejich design. Nakonec jsem šel do Neat Motive 3. A to předtím, než nasadili pro náš region nesmyslné ceny a distributor je odmítl dále prodávat...
Doufám, že si Ushery udrží svoji konkurence schopnost.

Jo a myslíte BE­-616 Beryllium?

Pokud jste to už neudělal, zkuste se podívat na forum hifinazory.cz. Je tam pár diskuzí ohledně DAC a USB transportů.

Ah BE­-718 to je. Všim sem si komentáře výše. :)

jitter a jitter a znovu jitter...., dyt je to nesmysl...
pokud data hodim do bufferu a pak je znovu z bufferu vyctu, neni boha, aby data nebyla stejna....
jo, JITTER, ktery za to nemuze, je zpusoben spise necim jinym ­/ rozdilnou vzorkovaci frekvenci vstup­/vystup ­/, ale za to nemuze digitalizace...
nemam ucho z netopyra ­/ ani nahodou, dnes uz mam rozsah pouze do cca 10kHz ­/, ale kvalitu dodnes rozpoznam, hlavne pokud je audio retezec nevyvazeny ­/ fazove posuny hlavne v koncovem zarizeni, tj. koncovy zesilovac + repro nebo sluchatka ­/...
ono jen ­"papirova­" hodnota 10­-30000Hz, >60dB odstup signal­/sum, zkresleni 0.0001% na 70% vykonu + nake dB na preslech mezi kanaly je o nicem...
nake nf konce jsem kdysi stavel a reknu Vam, ze neni nad klasicky analogovy ­"lampac­"...
mel jsem moznost kolem r. 80 slyset expander DBXII, sly na me ­"mrakoty­" z te dynamiky, prokreslenosti zvuku, skoda mluvit...

No ja se budu navazet do tebe, protoze kvalitne namasterovany CD­(stejne vzacny jako vazne dobry vinyly­) jde podle druhu nahravky minimalne srovnatelny se spickovym vinylem.

Kdyz budem u obojiho predpokladat spickovou techniku, tak CD ma spolehlive dynamickej rozsah 90dB vzdy a vsude. Frekvencne jsme jasne omezeny na 22.5kHz a vic nic. Vinyl ma dynamickej rozsah pri spickovy neohrany desce rekneme 80dB. Teorie rika ze i vic, ale to leda pri optickym cteni ve vakuu, namereno je pokud vim 80dB pri prvnim prehrani. Frekvencni rozsah je u vinylu teoreticky 150kHz, ale relita bude tak rekneme do 30kHz. Na desce asi bude vic, ale nepujde to z ni rozumne dostat.

Vysledek je jasnej. Spravny reseni se jmenuje PCM 24bit­/96kHz na HDD nebo magneticka paska s rychlosti 76.2cm­/s, protoze presne tak se uklada ve studiu ­(i kdyz dneska MP3 zadnej problem :­-D­).

co je ­"kvalitni re­/mastering­"..., to je opravdu hodne sporne, dynamicky rozsah 80+dB je jasna vec dnesni ­"digi­" ery... ­/ v tomto to ma ta digi technika hooodne usnadnene ­/...
bezne posloucham mp3­/flac nahravky jako kulisu u PC ­/ a ze je sakra slyset rozdil... ­/, nekdy kolem r. 98? jsem prevadel do mp3 svou sbirku vinilu od Genesis, dopadlo to dobre, ale ten vynil porad vede, pokud si je opravdu chci vychutnat, tak nasadim fosnu, zhasnu, zavru oci, posloucham a snim....­/ i kdyz dynamika je ­"pohopouhych­" 60dB /

Ja jsem se spis snazil ukazat, ze CD a vinyl jsou po technicky strance minimalne rovnocenny a absolutni reseni je DVD­-Audio nebo SACD.

Vyslednej zvuk media potom mnohem vic problem masteringu, kterej se dneska dela u CD desne a nebo se musi brat ohled na lidi s ­"normalni­" aparaturou ­(je legrace pozorovat co delaj plastovy bednicky pri prehravani muziky z kvalitnich testovacich CDcek­). Tenhle problem u vinylu­/SACD­/DVD­-Audio z velky casti odpada, protoze nejde o konzumni zbozi a kdyz uz nekdo tech par tisic placek vyrobi, tak je vetsinou nechce zmrsit, protoze by je neprodal. U CD to jde taky, ale tezko takovy kousky najit.

Jenže to ­"správný řešení­" těžko seženeš... Jinak to, co píšeš, je sice hezký, ale praxe je taková, že CD pro masy projdou na závěr zcela jiným masteringem, než vinyly pro bláznivé hifisty...;­-­) Mohl bych předvést na posledních remasterovaných kompletech Beatles ­(16bit­/44,1kHz, dále 24­/44 USB edice a MFSL 24­/96 vinyl ripy­). Vinyly hrají jednoznačně nejlépe, což ale není divu, protože systém CDDA není zrovna letošní novinka... Samozřejmě, poslouchatelné SACD, pokud ho ve studiu nezmrší...

Třeba disky pužité při testu jsou nahrané i namasterované velmi solidně:­)...

Mno, ale člověk, stejně, slyší, jen do 20 KHz, čiže, do 20 000 Hz, takže, na co, ti je, ně­-jakých 30 KHz, jestli jako, Slyšitelných u VINYLové, Desky, jedině, snad, že by, to, už člověk, ne­-slyšel, ale, stejně, to, bylo, po­-znat, což, si my­-slím, že trochu, je, a nebo, nevím, tedy. :­-­)

Kdyz se na to podivate fyzikalne tak se duvody pro 30KHz zdroj zvuku najde.

Staci si predtavit jak vypada signal pro 16kHz ktery slysime smychany s 30kHz zvukem s podobnou amplitudou. Ten 30kHz sice primo neslysime, ale je jasne ze ovlivni vyslednou krivku toho 16kHz signalu.

A pokud ta 30kHz slozka na jinem zarizeni chybi tak ta 16kHz bude vypadat jinak, coz nekteri jedinci proste poznaji a nemusi mit ucho z netopyra.

Jenze for je v tom, ze nejde ­"jen tak zahodit­" vyssi frekvence. Pri downsamplingu se musi nejdriv cela vec prohat low­-pass filtrem. Prekvapive to neni zrovna trivialni vec a prave na filterech zalezi jak to dopadne. Kvalita vysledku je potom dana podobnosti vysledku elektronickyho­/digitalniho filtru pri masteringu a fyzikalniho akustickyho filtru ucha pri poslechu puvodni nahravky. Mimochodem to taky znamena, ze prehravanim zaznamu s vysokou samplerate na nekvalitni sestave muze dojit k vetsi degeneraci zvuku, nez kdyby se nejdriv downsamploval. V realu to asi nebude takova tragedie, protoze zesilovac ­(pokud neni digitalni, tam netusim jak to je­) a repraky jsou elektroakustikej stroj a budou se chovat prekvapive podobne jako kdyby ­"downsamplovalo­" az ucho.


Tohle je v dusledku velka veda a pokud jsem neco moc zjednodusil nebo primo napsal blbost, tak me nevahejte opravit. Jsem laik a odbornyho komentare cloveka co ma nejakou tu akustiku v hlave bych si vazil.

Ládíku,Ládíku,ty si nedáš pokoj...kdy se už naučíš psát na klávesnici???
Ale k tvému polo­/dotazu:skutečně,i když lidské ucho není schopno slyšet zvuky nad 20khz­(a ve skutečnosti mnohem níž,klidně i nad 10khz­-viz výše­),tak pozná rozdíl mezi nahrávkou kde ty vyšší kmitočty chybí.A je to poznat i bez přímého porovnání­(viz předchozí odpověď­).