Fermi (GF100): pohled na architekturu čipu
31.3.2010, Petr Štefek, technologie
V dnešním článku, který je předvojem praktických testů, se podíváme na architekturu netrpělivě očekávaného čipu Fermi (GF100). Tento čip je s přehledem tím největším, co kdy bylo v segmentu grafických jader vyrobeno a integruje i největší množství procesorů.
Kapitoly článku:
Fermi alias GF100 bylo očekáváno dlouhé měsíce, a tak je patrné, že všichni očekáváme opravdu skvělý výsledek. Na základě možností samotného čipu je velmi zřejmé, že Nvidia stvořila opravdu univerzální čip, který zvládne nejen herní rozhraní DirectX 11, ale má také velké předpoklady prosadit se na poli GPGPU, kde podle prvních poznatků nabízí výkon podstatně vyšší, než přinesla předchozí generace. Potenciál si ukážeme na některých CUDA benchmarcích a nutno podotknout, že v nich nový čip exceluje. Fermi také plní předpoklady pro to, aby se stalo relativně využívanou součástí v HPC segmentu, kde se hledí především na výpočetní možnosti čipu ve srovnání s klasickými procesory.
GeForce GTX 480
Zklamáním je neschopnost Nvidie představit tento čip v jeho plné síle, tedy s aktivními 512 výpočetními procesory. Papírově nás nenadchnou ani vysoké frekvence, což je vzhledem počtu tranzistorů a ploše celého jádra pochopitelné. Poměrně strašidelná je udávaná spotřeba karet s čipy GF100 (250 a 215 W) a lze očekávat, že naměřené spotřeby budou výrazně vyšší, než je tomu v případě konkurence. Společnost GF100 navrhla tak, aby se stala základem pro několik produktových řad GeForce a zřejmě kalkuluje s postupným vylepšováním parametrů čipu samotného. To může znamenat přechod na 32/28nm výrobní proces, kdy se mohla výrazně změnit jak výtěžnost, tak i frekvence samotného čipu.
GeForce GTX 470
V praktickém testu budeme srovnávat GeForce GTX 480 s Radeonem HD 5970, které jsou si cenově nejblíže (rozdíl asi tisíc korun) a GeForce GTX 470 s Radeonem HD 5870. Proč? Ve většině současných recenzí je z nejasného důvodu srovnáván Radeon HD 5870 s cenou okolo 9 tisíc korun s mnohem dražším modelem a nikoli s cenově podobně položenou GeForce GTX 470, která stojí nachlup stejné peníze, jako zmiňovaný Radeon.
Obdobně je poněkud zvláštně v mnoha případech porovnávána spotřeba GeForce GTX 480 s high-endovým dvoujádrovým Radeonem HD 5970 a výkon naopak s podstatně levnějším Radeonem HD 5870. Pokud jsem sám, komu toto zavání jistým druhem alibismu, tak mě prosím v diskuzi pod článkem klidně ukamenujte.
GeForce GTX 480
Zklamáním je neschopnost Nvidie představit tento čip v jeho plné síle, tedy s aktivními 512 výpočetními procesory. Papírově nás nenadchnou ani vysoké frekvence, což je vzhledem počtu tranzistorů a ploše celého jádra pochopitelné. Poměrně strašidelná je udávaná spotřeba karet s čipy GF100 (250 a 215 W) a lze očekávat, že naměřené spotřeby budou výrazně vyšší, než je tomu v případě konkurence. Společnost GF100 navrhla tak, aby se stala základem pro několik produktových řad GeForce a zřejmě kalkuluje s postupným vylepšováním parametrů čipu samotného. To může znamenat přechod na 32/28nm výrobní proces, kdy se mohla výrazně změnit jak výtěžnost, tak i frekvence samotného čipu.
GeForce GTX 470
V praktickém testu budeme srovnávat GeForce GTX 480 s Radeonem HD 5970, které jsou si cenově nejblíže (rozdíl asi tisíc korun) a GeForce GTX 470 s Radeonem HD 5870. Proč? Ve většině současných recenzí je z nejasného důvodu srovnáván Radeon HD 5870 s cenou okolo 9 tisíc korun s mnohem dražším modelem a nikoli s cenově podobně položenou GeForce GTX 470, která stojí nachlup stejné peníze, jako zmiňovaný Radeon.
Obdobně je poněkud zvláštně v mnoha případech porovnávána spotřeba GeForce GTX 480 s high-endovým dvoujádrovým Radeonem HD 5970 a výkon naopak s podstatně levnějším Radeonem HD 5870. Pokud jsem sám, komu toto zavání jistým druhem alibismu, tak mě prosím v diskuzi pod článkem klidně ukamenujte.
