Fujitsu P23T-6: levný e-IPS s 3D zobrazením

Jsou zde standardní pozorovací úhly patřící technologii e-IPS. Monitor má trochu lesklejší obrazovku, než je u e-IPS běžné, a tak se trochu více odráží okolí. S tím musíme počítat při umístění monitoru v pracovně. Rozhodně bych jej nedával kolmo na okno. Ani v nejmenším ale nejde o tak lesklou obrazovku, jak jsou dnes běžné lesklé, ale oproti standardnímu e-IPS má zkrátka jemnější strukturu.

Samotným pozorovacím úhlům nejde ani tak moc co vytknout. Většina je zkrátka perfektní a v oblasti LCD téměř nejlepší. Opět však počítejte se zabarvením do modro fialova v tmavých odstínech při pohledu z i menšího úhlu (obecná vlastnost všech e-IPS).

Maximální kontrast jsem naměřil v dolní levé části obrazu 1089:1. Oproti udávanému kontrastu je to lehce vyšší hodnota, ale to neplatí pro všechny části obrazu. Podívejme se tedy na kontrast i v jiných místech.

Rozložení kontrastu patří k lehce nadprůměrným. Jsou zde sice místa (hlavně v místech průsvitů), kde je kontrast nižší, ale jinak je kontrast celkem vyrovnaný. Průměrný kontrast změřený na monitoru je 899:1 (chcete li 900:1, ať to není baťovské číslo). Udávaný kontrast 1000:1 byl tedy téměř dodržen. Pokud by měl monitor lepší podsvícení, tak by jej určitě i dosáhl.

Minimální hodnota 603:1 je sice relativně nízká v porovnání s maximální hodnotou, ale i tak je to poměrně vysoký kontrast. Měli jsme tu monitory s daleko horším kontrastem i jako maximálním, takže nezoufejme.

Při měření jasu se ukázala velmi lineární regulace. Díky tomu přesně víte, jaký jas si nastavíte. Navíc má monitor udávaný jas 250 cd/m2, ale změřený jas je 278 cd/m2. To jistě oceníte při slunečném dni, kdy máte zkrátka jistotu dobrého obrazu. Je trochu škoda, že monitor neumožňuje regulaci jasu do nižších hodnot. 81 cd/m2 sice není nic tragického a pro většinu uživatelů bude stačit, ale jistě by si zasloužil např. regulaci k nějakým 40 cd/m2.

Opět jde o LED monitor bez sebemenších problémů se stabilitou, resp. náběhem jasu po zapnutí monitoru. Ihned po zapnutí jej tedy můžete používat a sledovat obraz v plné kráse.

Kvalita podsvícení je asi největší slabinou tohoto monitoru. Vezměme si, co všechno ovlivňuje. Sledování filmů v noci, snižování kontrastu v okrajích obrazu, nesourodé zobrazení šedé apod. Zkrátka podsvícení je velmi důležité. Na grafu můžete vidět, jak je podsvícení "zvlněné" a tím nesourodé. Pokud budeme postupovat odspodu, tak spodní část je relativně tmavá, následuje však velmi rychlý nárůst a opětovný pokles. Střed obrazu je relativně plochý, avšak vršek je opět výrazněji světlejší. Takovéto chování je jedno z nejhorších. Pokud je totiž obraz světlejší uprostřed a na krajích tmavne, tak je to pro oko docela přirozené. Vzpomeňme například na vinětaci. Ve hrách se používá záměrně, u fotografie je nedílnou součástí a vlastně je to efekt, který dělá takový monitor sám od sebe. Proto nám nevadí. Naopak pokud jsou kraje světlejší než střed, tak to za oko tahá a hned si takového podsvícení všimnete.

Všimněte si rozsahu, v jakém se jas pohybuje. Od 206 cd/m2 po 278 cd/m2. Takové rozpětí už zkrátka bude viditelné. Pokud by byla změna plynulá a ke krajům, tak to tolik nevadí, ale zde je zkrátka docela strmá. Levý dolní roh je toho typickým příkladem. Skok z 271 cd/m2 na 206 cd/m2 je na cca 4-5 cm. To zkrátka vidět být musí a nic s tím neuděláme.