GeForce 7600GS - výkon a přetaktování

Testované grafiky

Nebudu se nějak detailněji rozepisovat o testovaných kartách, protože jsme jich pro možnosti přetaktování zkoušeli více, ale zmíním se o dvou z nich, které jsou využity pro následující testy. Jedná se o grafickou kartu MSI s pasivním chlazení a Leadtek s aktivním chlazením, a to z následujících důvodů - MSI šla přetaktovat nejlépe na jádře (400->515), Leadtek pak na pamětech (400->520).



Protože se tomuto tématu bude věnovat samostatný článek, jen zmíním, že chlazení má s přetaktováním GeForce 7600GS společného jen velmi málo a nebývá omezujícím faktorem. Spíše bývá faktorem ovlivňujícím životnost, protože u pasivu se můžete dočkat teplot převyšujících 90 °C, a to dlouhodobě rozhodně není ideální. Nyní již k samotnému přetaktování.

Přetaktování

Protože v době testování ještě nebyl k dispozici RivaTuner 2.0 Release Candidate 16, použil jsem k přetaktování nástroj nový, zatím známý jen sporadicky, a to SysTool. Jeho výhoda např. oproti PowerStripu, ve kterém lze také zvyšovat frekvence, je možnost monitorování teplot a frekvencí v grafu. Častokrát se totiž nestabilita přílišného overclockingu projeví pouhým krátkým zamrznutím a pádem frekvence na původní hodnotu. V SysToolu jde vše sledovat.

Ještě bych ale zmínil jednu nevýhodu SysToolu. Tou je fakt, že u GeForce 7600GS a jiných karet nVidia ukazuje jen poloviční frekvenci pamětí. Znamená to sice, že programátoři mysleli na existenci DDR a chtěli ukazovat reálnou frekvenci, ovšem u GeForce dělili dvěma již hodnotu skutečnou a výsledek je tedy oproti efektivní hodnotě čtvrtinový. Není to ovšem kritická chyba.



Jak jdou tedy GeForce 7600GS průměrně přetaktovat? Odpověď na takovou otázkou je vždy jen záležitost spekulací, protože vždy záleží jen na štěstí, jaký čip se na vaší kartě nachází. Ale mohu s klidem říct, že v 90% případů se trefíte do rozmezí 460-510MHz, z toho nejpravděpodobnější hranice jsou cca 480-500MHz. To se tedy týká přetaktování jádra.

U pamětí je problém v tom, že u různých karet se nacházejí různé značky (ač se stejným ratingem) a také chlazení není jednotné. Na drtivé většině GeForce 7600GS se nacházejí DDR2, takže se budu věnovat jim. Většinou se mi podařilo zvýšit frekvenci někam mezi 440-480MHz, ale výjimkou nejsou ani nižší, ani vyšší čísla. Zde je tedy zmínka o mušce jenom zlaté ještě patřičnější.

Dopad na výkon

Ještě bych se zde rád věnoval dopadu přetaktování na výkon, což bude demonstrovat řada grafů. Testováno bylo na sestavě uvedené v následující kapitole, jako testy jsem vybral univerzální 3DMark03 a 05, které jsou vcelku rychlé na spuštění a obsahují spoustu zajímavých testů různých vlastností grafických karet.



Jako první graf uvádím nárůst celkového skóre u obou verzí 3DMarku. Procentuálně bude nárůst velmi podobný a je vidět, že nepřevládá ani vliv jádra, ani vliv pamětí. To plně odpovídá i většině současných herních titulů, jen velmi málo her upřednostňuje větší výkon pamětí před jádrem či naopak.



Na testech fillrate je jasně vidět, jaký vliv mají paměti a jádro. U singletexturingu je nanášena jen jedna textura a zvyšování frekvence jádra nemá na fillrate žádný vliv. Naopak frekvence jádra je logicky klíčová pro multitexturing, který probíhá více cyklů.



Dále zde máme testy pixel shaderu, ve kterých je vidět vliv přetaktování na osvětlovací a jiné operace. Zrychlení nastává jak při přetaktování jádra, tak při přetaktování pamětí, ale zjevně je vliv jádra vyšší.



A konečně tu je i vertex shader, tedy část manipulující s geometrií scény. Zajímavé je, že test v obou verzích 3DMarku dopadl diametrálně odlišně. Budeme-li se orientovat podle novějšího 3DMarku05, je vidět rozhodující vliv frekvence pamětí. Jako důvod bych viděl právě paměťovou náročnost na ukládání mezivýsledků transformací.

Dále se již podíváme na výkon samotné GeForce 7600GS.