Gigabyte Aivia: makra, podsvícení i USB hub

Klávesnice Aivia K8100 je jediným produktem svého druhu v nabídce firmy Gigabyte, tedy přesněji herní klávesnicí, ovšem již před 3 lety byla představena její předchůdkyně - K8000. Ta ovšem již dle stránek výrobce není aktuální.

Pokud by vás zajímalo, jak v marketingovém oddělení Gigabyte vznikl název Aivia, jde o akronym ze slov Advanced, Intuitive a Versatile Interface Archetype.

Aivia K8100 přichází v elegantním černém obalu s lesklým povrchem, který na své zadní straně prezentuje všechny její přednosti.
Podívejme se nyní na specifikace Gigabyte Aivia K8100:

Ke specifikacím v tabulce se dá dodat, že klávesnice Aivia K8100 slibuje také dlouhou životnost svých kláves, které mají vydržet 10 milionů stisků. Různé klávesy také kladou různý odpor při stisku, i když všechny mají jehou hloubku stejnou - 3,5 mm. Šipky, písmena WASD, mezerník či Enter mají nejtužší stisk, a sice 70 g. O 10 gramů méně má většina ostatních kláves a o dalších 10 gramu nižší mají klávesy určené pro malíčky, tedy okrajové v hlavním poli.
Nakonec se dozvíme, že Aivia K8100 může pracovat při vlhkosti 10 až 90 %, teplotě -5 až 40 °C a že dodávaný software pracuje pod operačními systémy Windows 98/2000/ME/XP 32bit a Windows Vista/Windows 7 32/64bit. A co se ze specifikací nedozvíme, je, že nám Gigabyte jako dárek dodá také ochranný silikonový potah kláves, aby mezi ně nepadaly nečistoty a alternativní pogumované klávesy WASD společně s plastovými kleštičkami pro jejich výměnu.

Zpracování klávesnice

Aivia K8100 je vyrobena z kombinace černého plastu s matným povrchem a pak tu je v menšině lesklý plast, který najdeme v horní části u dotykových ovladačů a také něco, co vypadá jako kousek broušeného hliníku. Klávesnice také přichází již vybavena pevně přišroubovanou podložkou pod zápěstí, v níž je štítek s logem Aivia, jehož tvar má připomínat erb. Loga či znaky v erbech jsou v dnešní době výrobci velmi oblíbené, a nastávají tak klasické opičárny, kdy od sebe firmy navzájem okukují i ty nejnepodstatnější detaily. Ve světě skříní to mohou být třeba otvory pro hadičky vodního chlazení, které dnes mají ve výbavě i ty nejlevnější modely.
Celá klávesnice není subtilní, ani mohutná a i když ji lze celkem bez problémů zkroutit, nemůžeme ji ani označit za chatrnou. Její tělo je tedy pevné tak akorát. Oči uživatelovy má okouzlit svými ostře řezanými hranami a také podsvícením kláves pomocí LED, což je rovněž praktické, i když vzhledem k tomu, že jde o červené diody, nebude dlouhodobá práce s takovým agresivním podsvícením ve tmě zrovna příjemná. Přeci jen jde ale o herní klávesnici, při jejímž použití se agresivita tak trochu předpokládá.

Podívejme se nyní na klávesy i ostatní ovládací prvky a jejich rozložení. Začneme na levé straně, kde hned narazíme na veškeré dostupné makro tlačítka, jichž je pět a v rohu je doplňuje trojúhelníkový přepínač režimů. Ten je podsvícen vícebarevnou diodou (modrá, fialová, bledě modrá, červená, zelená), díky níž je počet makro tlačítek v podstatě pětinásobný. Makro tlačítka mají sice ostře řezané hrany, ale jinak se v nich poslepu nelze zrovna snadno zorientovat. Po nějaké době cviku to ale asi půjde a trošku tomu napomůže i výstupek na prostředním tlačítku, ovšem ten by měl být na rovné ploše a ne na ostré hraně, kde není moc patrný. Umístění tlačítek nás ale donutí přehmatávat z klávesnice, takže nakonec bude daleko lepší místo nich využít nějaké bližší klávesy (např. numerické či funkční), pokud to tedy vůbec půjde.
Střední část klávesnice zaujme především svým horním ovládacím prvkem složeným ze sedmi dotykových tlačítek zasazených v hladkém panelu. Ta ovládají pouze hlasitost zvuku v šesti krocích + funkci úplného ztišení, což se ihned odráží na zkoseném panelu hned vedle napravo, kde jsou podobné piktogramy podsvícené červenými LED.
Za středovými tlačítky (šipky, Insert, Delete, apod.) rozloženými tradičním způsobem máme rovněž obvykle vypadající numerický blok, nad nímž jsou obvyklé kontrolky s oranžovým podsvícením, které indikují zapnuté přepínače Num Lock, Caps Lock a Scroll Lock.

Samotné hlavní klávesy svým zpracováním patří někam mezi nízkozdvihové notebookové a tradiční vysokozdvihové u desktopových klávesnic. Jejich odpor při stisku se skutečně liší s ohledem na mapku od výrobce, cehož bylo pravděpodobně docíleno prostě tím, že někde je membrána pod klávesami silnější a někde slabší. Popisky jsou, jak můžete sami vidět, v našem případě české a dočkali jsme se také velkého dvouřádkového Enteru, Backspace je také velký stejně jako pravý Shift, což však odnesl Shift nalevo, jenž musel ustoupit klávese s rourou. Nakonec můžeme ještě poukázat na to, že namísto aplikační klávesy je Win Lock, která deaktivuje klávesu Windows. Ta totiž v některých hrách způsobí přepnutí do desktopového prostředí, což není moc žádoucí (pokud se tedy neblíží šéf).
Co se týče ovládání podsvícení, pak to má na starosti jedno malé a téměř skryté tlačítko u pravého horního rohu, kde je poblíž také jeden ze dvou portů USB 2.0 vestavěného hubu. Tlačítko je ale na horní hraně, kdežto USB port na boční a ve stejné pozici je na druhém konci klávesnice zbylý konektor.
Když si klávesnici obrátíme na druhou stranu, objeví se jednak množství měkkých podložek, aby se po desce stolu neklouzala, vedle toho tu jsou také dvě výklopné nožky s jednou nastavitelnou polohou a nakonec si můžeme zvolit jedno ze dvou míst, odkud má koukat ven přívodní USB kabel. Ten má na délku cca 170 cm, zabalen je v odolně vypadající pletené bužírce a vybaven je feritovým jádrem a pozlaceným konektorem.

Příslušenství

Gigabyte nám společně s klávesnicí poskytne i optický disk s ovladači a pak dva již zmíněné dárky navíc.
Jednak to je kus ochranného silikonu, který věrně kopíruje tvar kláves a pak tu jsou pogumované klávesy WASD včetně kleštiček pro jejich snadné nahrazení.