Gigabyte Force M7 Thor: dostupná herní myš

Společnost Gigabyte již má své zkušenosti s výrobou herních počítačových myší, přičemž známá je především její řada Aivia. Z té jsme si naposled vyzkoušeli model Aivia Krypton, k němuž má dnes testovaný model Force M7 Thor blízko svým celkovým provedením i detaily. Oním celkovým provedením myslím to, že má souměrné tělo, takže by se zdálo, že je vhodný stejně dobře pro leváky jako pro praváky. Ovšem toto nám zhatí dvě boční tlačítka, která jsou připravena pouze pro palec pravé ruky. A oněmi detaily myslím především grafický styl potisku či pozlacený USB konektor, i když touto zbytečností se snaží zaujmout každý druhý.

Co všechno by nám tedy měla tato myš nabídnout? V podstatě nic výjimečného či nevídaného, takže můžeme pouze doufat v to, že to bude především kvalitní senzor i provedení, dobře tvarované tělo a snad i nějaká ta funkce navíc s využitím aplikace Gigabyte Force. K dispozici jsou mimochodem dvě verze myši Force M7. Jednak je to náš model Thor a potom i základní model Force M7 vybavený senzorem s takřka polovičním rozlišením, což by měl být jediný rozdíl mezi nimi. Kvůli tomu je mezi nimi cenový rozdíl 200 Kč, což je při ceně základní verze od 370 Kč poměrně významná částka.

Myš Gigabyte Force M7 Thor dorazila v malé černé krabičce s průzorem, přičemž bylo jasné, že se toho do ní vedle samotné myši už moc nevejde. Ve skutečnosti tam krom myši není už vůbec nic.

Dle technických specifikací tu před sebou máme myš, jejíž laserový senzor má fyzické rozlišení 5600 dpi, což Force M7 Thor softwarově zvyšuje na 6000 dpi. Co se týče ostatních údajů spojených se senzorem, čili 12000 FPS, 30 G a 150 IPS, pak ty jsou v podstatě stejné jako u jiných dnes prodávaných modelů, a to včetně těch lepších, jako je i zmíněná Aivia Krypton.

Svým tvarem připomíná myš Force M7 Thor kachní nohu, neboť její zadní část je úzká a vysoká a přední u tlačítek zase nízká a rozplácnutá do stran. Výrobce pro její sestavení použil téměř výhradně (tedy až na detaily) černé plasty, ovšem s různými povrchy. Pokud jsem ji prozkoumal správně, pak to jsou tři různé druhy.

Jednak je to plast s tvrdým a matným povrchem, jenž připomíná velmi jemný smirkový papír a u něj bych se možná trošku bál, že se časem ohmatá a vyhladí, ale to samozřejmě tako nelze říci. Boční části, za něž budeme tuto myš držet, mají změkčený povrch, který ovšem není vyloženě gumový. A nakonec je tu spodní základna vyrobená z tvrdého plastu s hrubější strukturou povrchu. Celkově je tělo této myši velmi pevné, jeho části drží pevně u sebe a ať jsem zkoušel myš mačkat a kroutit všelijak, vždy si držela svůj tvar a neozvalo se žádné zavrzání. Zpracování ale přesto není bezchybné.

Dostáváme se totiž k tlačítkům a ač hlavní dvojice je dobře zpracovaná a klade při stisku ten "správný" odpor, tedy ani velký a ani malý, při zkoušení kolečka se už tak rozplývat nemůžeme. Jeho aretace při krokování je velmi ošemetná, čili někdy hmatově rozpoznatelná a někdy už ne a také mi připadalo, že v jedné poloze kolečko drhlo. To bohužel nebyl jen dojem. Kolečko má zde totiž plastové jádro, na něž je navlečen podobně jako pneumatika tlustý gumový plášť, jenž však seděl až příliš volně. Po stisku se tak může snadno stát, že plášť vyosíte či částečně svléknete z jádra, a ten tak bude v některém místě zadrhávat. Řešením pak je plášť vzít nehty a trošku jím zacloumat, aby se narovnal, což samozřejmě bude zvláště při hraní otravovat a zdržovat. Stisk kolečka mohl být o chloupek lehčí, ale jinak bych daleko více ocenil vzorek a především to, aby plášť držel co nejpevněji.

Boční tlačítka jsou už ale zpracována dobře. Mají vhodnou polohu na to, abychom na ně mohli palcem pohodlně dosáhnout, mezi sebou mají hlubokou mezeru pro jasné hmatové rozlišení a také mají hlubší stisk s jasnou odezvou. Jejich stisk jasně cítíme hmatem a také se při něm ozve ostré cvaknutí. Pro palec, jenž je oproti ostatním prstům těžkopádný, to je vhodné provedení.

Z tlačítek zbývá už jen dvousměrný přepínač hodnoty dpi, který se dle výrobce dá použít pouze a jen k tomuto účelu. Je to v podstatě koléba, jejímž posunem dopředu zvýšíme dpi a naopak dozadu hodnotu snížíme, a to vždy o jeden stupeň, což se ukáže na třech kontrolkách s podsvícením modrými LED. Dle webové prezentace výrobce jsou ony tři stupně 800/1600/5600 dpi, ovšem vzhledem k tomu, že maximem má být 6000 dpi, pak můžeme doufat, že tyto hodnoty půjdou upravit pomocí poskytnutého softwaru. Na to se podíváme hned v příští kapitole.

Nyní si zbývá myš ještě obrátit a podívat se na její spodní část. Tam nás kromě dosti odhalené optiky laserového senzoru přivítají tři velké teflony - jeden obzvlášť velký dole a pak dva menší nahoře. Díky nim a jejich zaobleným okrajům můžeme očekávat, že myš bude hladce klouzat také po měkkých látkových podložkách.

Pro pořádek jsem zde zachoval tuto podkapitolu, avšak pouze abyste se ještě jednou mohli dočíst, že k této myši nedostanete vůbec nic, čili ani disk s potřebnou aplikací, ani manuál. Na samotné krabici je pouze uvedeno, že příslušnou aplikaci Gigabyte Force si můžeme stáhnout ze stránek výrobce. Použitelná je mimochodem pro obě verze této myši.