Gigabyte GA-MA69G-S3H - AMD 690G pro každého

Konfigurace referenční sestavy

Stejně jako výkonnostní testy, tak i přetaktování, měření teploty a spotřeby probíhalo s referenční sestavou o této konfiguraci:

• Základní deska: Gigabyte GA-MA69G-S3H
• Procesor: AMD Athlon 64 X2 5000+ (frekvence 2,60GHz; jádro Windsor; 90nm výrobní technologie; 2x512 KB L2 cache)
• Chladič CPU: Noctua NH-U12F (12cm ventilátor při 1 200 rpm)
• Operační paměť: OCZ Reaper HPC 2x1 GB (OCZ2RPR10662GK; 1066 MHz; 5-5-5-15 2T; 2,3 V)
• Grafická karta: Asus NVIDIA GeForce 8800GTS 640MB
• Pevný disk: WD3200AAJS (systémový)
• Pevný disk: WD5000KS (pro testy diskového řadiče)
• Napájecí zdroj: Chieftec GPS-500AB A (maximální výkon 500W)

Pro porovnání spotřeby, teplot a samozřejmě také výkonu nám posloužily následující základní desky:

• Asus M2A-VM HDMI (mATX; čipová sada AMD 690G - IGX Radeon X1250)
• Gigabyte GA-MA69VM-S2 (mATX; čipová sada AMD 690V - IGX Radeon X1200)
• MSI K9AG Neo (FullATX; čipová sada AMD 690V; IGX Radeon X1200)
• Gigabyte GA-M68SM-S2 (mATX; čipová sada NVIDIA nForce 630a; IGX GeForce 7025)
• Asus M2N-VM DH (mATX; čipová sada NVIDIA nForce 430; IGX GeForce 6100)
• Gigabyte GA-M61P-S3 (FullATX; čipová sada NVIDIA nForce 430; IGX GeForce 6100)
• Gigabyte GA-M61SME-S2 (mATX; čipová sada NVIDIA nForce 405; IGX GeForce 6100)
• Asus M2N-E SLI (FullATX; čipová sada NVIDIA nForce 500 SLI)

První tři desky s čipovými sadami společnosti AMD budou v grafech zobrazeny vždy červenou barvou, Gigabyte GA-M68SM-S2 bude označena světle zelenou, další tři desky zastupující čipové sady s integrovanou GeForce 6100 budou zobrazeny klasickou zelenou a poslední deska Asus M2N-E SLI bez integrované grafiky bude zobrazena nejtmavší zelenou a najdeme ji pouze v testech, ve kterých se neuplatňuje integrovaná grafika. Aktuálně testovaná deska (dnes Gigabyte GA-MA69G-S3H) je ve všech grafech zobrazena oranžovou barvou.

Ještě drobná poznámka k základní desce Gigabyte GA-M68SM-S2. Tato deska ještě není sériově vyráběna a tento kus, který je součástí našich testů, nezastupuje finální podobu desky. Berte tedy v úvahu, že výkon této desky může být do jisté míry limitován beta verzí BIOSu a také návrhem PCB (jeho rozvržením i osazením), které ještě není ve své finální podobě.

Software a verze ovladačů

• Operační systém: Windows XP (Service Pack 2)
• Ovladače čipové sady AMD/ATI a integrovaného grafického jádra: Catalyst v7.7; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 405/430: nForce v11.09; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 500: v9.16; ovladače Grafických karet NVIDIA: ForceWare v162.18
• DirectX 9.0c Červen 2007
• Realtek HD audio driver v1.72 (případně v1.68 ATI HDMI audio); C-Media Audio driver v5.12.8.1802; SoundMAX Audio Driver v5.12.1.61.10

Měření teploty

Již při letmém pohledu na dnes testovanou desku jsem se obával, že teploty nebudou, vzhledem k rozměrům pasivů, vůbec dobré. Provedená měření tuto mou domněnku bohužel pouze potvrdily.

Chladič na Northbridge byl stabilní a neviklal se. Byla to zásluha použité teplovodivé pasty, resp. materiálu, jehož konzistence a tvrdost připomínala spíše beton. Tento materiál doslova připeče mikročip k chladiči, přičemž tento způsob funguje poměrně dobře. Pokud se však s chladičem pohne, resp. dojde k jeho uvolnění (nebo se například, jako v našem případě, sundá), je nutné tento materiál z chladiče i čipsetu odstranit a nanést novou vrstvu teplovodivé pasty, neboť stávající zatvrdlá vrstva by svou úlohu již neplnila dobře.
Teplotní testy byly provedeny při teplotě okolního prostředí v rozmezí 24 až 25°C. Po spuštění počítače, kdy systém nebyl nijak zatížen (plocha systému Windows), se teploty během 15 minut vyšplhaly a ustálily na 69°C pro Northbridge (BIOS přitom zobrazoval teplotu pouhých 47°C) a 46°C pro Southbridge. Vzhledem k tomu, že měření teploty probíhalo mimo skříň počítače, lze tyto hodnoty považovat za velmi vysoké. Nemyslím si, že ani dobře větraná skříň by dokázala teploty výrazně snížit.

Po 30minutové zátěži pomocí programů Orthos a 3DMark03 se teploty dostaly až k 76°C pro Northbridge a 51°C pro Southbridge. Uvážíme-li, že celý systém běžel na základních taktech, tak se opravdu nejedná o pěkné hodnoty. Teploty čipsetů jednotlivých desek si můžete porovnat za pomoci následujících grafů:
Naše deska se s teplotami řadí k horšímu průměru, předstihla ji jen sestřička Gigabyte GA-MA69VM-S2 se stejně malým pasivkem, ale také Asus M2N-E SLI s čipsetem nForce 500 SLI. Teploty Southbridge u základních desek s čipsety nForce nenajdeme, neboť tyto desky jednoduše žádný SouthBridge nemají (resp. je vše sloučeno do jediného čipu).

Maximální FSB a taktování obecně

Tuto desku si rozhodně nekoupí žádný overclocker a s vysokým přetaktováním se u ní ani příliš nepočítá. I přesto nám ale Gigabyte umožnil vcelku dobré možnosti ladění BIOSu (v této třídě základních desek), proč je tedy nevyzkoušet v praxi.

První testy spočívaly ve zjištění maximální frekvence FSB. Frekvenci jsem považoval za stabilní v okamžiku, kdy 3DMark03 a Orthos na pozadí dokázaly běžet bez chyby 30 minut.

Čipsety AMD 690 se obecně neoznačují za zrovna "OC-friendly", avšak výsledky nedopadly úplně nejhůře. Při sníženém násobiči procesoru a nižší frekvenci HyperTransportu (FSB x 4) se mi podařilo dostat na stabilních 233 MHz. Teplota čipsetu se přitom zvýšila na hrozivých 81°C (napětí pro čipset jsem se při těchto teplotách samozřejmě nezvyšoval). Dál se již deska chovala nestabilně a kolem frekvence 240 MHz se již ani nebylo možné dostat do BIOSu a bylo nutné jej resetovat.

Vzhledem k teplotám se opravdu není čemu divit, skutečně největší problém jsem viděl v přehřívajícím se Northbridge, proto jsem se rozhodl vzít náš starý známý 12cm ventilátor Papst a ofukovat jím rozpálený NorthBridge. Teplota se během několika málo minut dostala pod 40°C a světe div se, po zvýšení napětí chipsetu o 0,05 V jsem se dostal na stabilní frekvenci 246 MHz, což je již pěkný výsledek, Zajímavé by jistě bylo taktování v případě, kdyby Gigabyte použil rozměrnější chladič NorthBridge. Škoda jen, že tak neučinil.
Ještě malé doplnění - teprve po dokončení všech testů se na stránkách výrobce objevila nová verze BIOSu pro tuto základní desku a s její pomocí se mi podařilo dosáhnout taktu až 270 MHz. Tato frekvence ale samozřejmě vyžadovala dodatečné chlazení čipsetu, maximálním taktem bez speciálního chlazení je tedy i nadále frekvence 233 MHz limitovaná vysokou teplotou.

Pokusil jsem se za pomoci BIOSu zvýšit i takt grafického jádra z defaultních 400 MHz, avšak ani výrazné zvýšení taktu nebylo znát a v žádné grafické aplikaci se nepodepsalo na zvýšení výkonu.

Taktování pamětí a spolupráce s paměťovými moduly

BIOS umožňuje výběr ze základních frekvencí pamětí - DDR 400, DDR 533, DDR 667, DDR 800, přičemž výsledný takt se odvíjí od frekvence procesoru. Řeknu-li to jinak, při nastavení základních taktů, kdy procesor pracuje na 13x200 MHz a paměti mají běžet na 400 MHz (800 MHz efektivně), byla realita taková, že u pamětí byl nastaven dělící poměr CPU/7, tedy přibližně pouhých 372 MHz (DDR 744 MHz). Tato skutečnost se nedá obejít jinak, než snížením násobiče procesoru a zvýšením frekvence FSB, což není zrovna moc výhodné a běžný uživatel se tím nejspíš ani nebude zabývat.

Nejvyššího taktu pamětí jsem dosáhl nastavením FSB na 233 MHz a snížením násobiče procesoru na 12x. Deska nastavila dělící poměr pro paměti na CPU/6 a výsledný takt činil 466 MHz, tedy DDR 933 (492, tj DDR 984 při dodatečném chlazení Northbridge). To samozřejmě pro naše paměti není vůbec žádné přetaktování, když jsou certifikovány pro DDR 1066. Nejlepší možné časování na této dosažené frekvenci bylo 4-4-4-12 2T a paměti si vystačily s napětím 2,10 V. Když už takty nešly díky limitaci FSB výše, zkusil jsem trochu potrápit latence pamětí. Nejlepší stabilní latence činily 3-3-3-5 2T s maximální frekvencí lehce překračující hodnotu 380 MHz (DDR 760). Napětí pro paměti v tomto případě bylo nastaveno na 2,20 V. Hodnota 1T pro Command Rate u této desky (v kombinaci s našimi pamětmi) způsobila vždy nestabilitu (s libovolnými takty) a nebylo možné ji používat.
Během těchto testů deska neměla více méně žádné problémy, hodnoty nastavené v BIOSu odpovídaly hodnotám následně zjištěným v operačním systému (samozřejmě s rozdíly v řádu desetin MHz (pro FSB)). Jediný problém nebo spíše drobný problémek, který jsem během testů zaznamenal, spočíval v občasných problémech s prvním nastavením BIOSu (tj. s nastavením BIOSu bezprostředně po resetu paměti CMOS). V praxi se totiž občas stalo, že jsem resetoval CMOS paměť, nastavil BIOS a po uložení a následném restartu deska zahlásila chybu kontrolního součtu (CMOS Checksum Error) a bylo nutné BIOS nastavit znovu. Stalo se to několikrát, ale vždy jen pokud jsem při tomto prvním nastavení zvyšoval hodnotu FSB nebo snižoval latence pamětí (mluvím samozřejmě pouze o hodnotách, které jinak byly stabilní). Stačilo BIOS nastavit znovu (klidně i stejně) a vše již fungovalo. Nejedná se tedy o nic vážného, tento výpadek BIOSu nenastal nikdy jindy než při prvním nastavení.

Spotřeba sestavy

Měřena byla spotřeba samotné sestavy se dvěma pevnými disky (bez monitoru a jiných periferií) s aktivní technologií Cool&Quiet. Konkrétní hodnoty se odečítaly po 30 minutách nečinnosti (po zahřátí sestavy) a následně po 30minutovém plném zatížení pomocí programů Orthos a 3DMark03. Všechny desky při měření využívaly svou integrovanou grafiku, avšak pro možnost srovnání jsem do grafu zahrnul i Asus M2N-E SLI, který byl osazen grafikou GeForce 8800GTS. Všimněte si, že má bez zátěže téměř stejnou spotřebu jako ostatní desky v plné zátěži - za výkon se zkrátka také odvádí určitá daň.
Dnes testovaná deska se svými hodnotami 60/130 W splývá s ostatními a drobné rozdíly v řádech Wattů nelze považovat za směrodatné. Z grafu je dobře vidět, že dnešní čipsety z dílen AMD/ATI a NVIDIE s integrovanou grafikou jsou si blízké nejen výkonem, ale i spotřebou.