Gigabyte GZ-M3: skříň pro nenáročné
7.6.2007, Jan Vítek, recenze
Dnes si odpočineme od velkých a těžkých middle a bigtowerů a zaměříme se na něco menšího, lehčího a levnějšího. Tím bude skříňka Gigabyte GZ-M3 pro základní desky Micro ATX, která je pro uživatele netoužící pro rozrostlých sestavách, ale spíše po něčem menším.
Kapitoly článku:
- Gigabyte GZ-M3: skříň pro nenáročné
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Instalace
Se svými rozměry se Gigabyte GZ-M3 (ale i M1 a M2) řadí mezi velmi malé skříně a jak jsem zjistil, platí to i přesto, že do ní patří základní desky formátu Micro ATX. Ty jsou sice podstatně kratší než ATX, ale druhý rozměr je naprosto stejný, což znamená, že hloubka skříně zde bude kritický rozměr.
- Základní deska Gigabyte GA-K8NMF-9 (nForce4-4X)
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz + Thermalright XP-90c a Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Micro ATX deska se dovnitř vešla přes přední šachty tak tak a ve výsledku je těsně obklopena ze všech stran. Dokonce nad její prostor zasahuje i samotná disková šachta a pokud do ní následně instalujeme disk, pak ten již v podstatě zamezí přístup k prvkům desky, jež se ukrývají pod ním. S tím se ale jednoduše musíme smířit, pokud si kupujeme takovou skříň, ledažeby byly šachty pro pevné disky uzpůsobeny zcela jinak, například, jak je dnes dobrým zvykem, pootočeny o 90°. To by zde navíc ani nevadilo z hlediska chlazení, protože přední ventilátor disky stejně neofukuje a k tomu účelu byl pouze proděravěno dno jejich koše.
Co se týče pevnosti skříně, zde jsem trochu bál, když jsem se podíval na specifikace hovořící o 0,5mm SECC plechu. Pravdou je, že bočnice byla přehnutím plechu po třech stranách posílena, takže se nekroutí a je poměrně stabilní. Celá skříň se navíc díky tomu, že je posílena napevno přimontovanou pravou bočnicí, nijak nebortí a zůstává celkem stabilní. Otázkou je, jestli to tak zůstane i po delší době.
Teplotní testy
Přílišné možnosti chlazení tato skříň nenabízí, a tak ani výsledných grafů nebude mnoho. Chlazení pomocí 92mm přídavného ventilátoru je v takové skříni nutnost, takže se ani nebudeme pokoušet jej vypínat. Také windtunel je zde nepoužitelný, protože se přes chladič do skříně nevejde, ale i tak průduchy naproti lopatkám ventilátoru u chladiče CPU dokáží chlazení pomoci - stejně jako průduchy u grafické karty. Testy jinak probíhaly v klasickém softwarovém prostředí - benchmarku 3DMark06 a opakovaném testu Mother Nature, aplikace Prime95 a h2benchw, který se opakovaným testem seeku postaral o zahřátí pevného disku. Teplota okolního vzduchu se držela na stabilních 22°C.
92mm vzadu | ||
CPU | 34°C | 50°C |
Chipset | 65°C | 71°C |
GPU | 57°C | 83°C |
HDD | N/A | 39°C |
Zadní ventilátor dokázal i sám o sobě sestavu dostatečně uchladit, čemuž se nemůžeme divit. Problémem je však chlazení pevných disků, které nemají šanci, aby byly přímo ofukovány předním ventilátorem a to je také jediná opravdová chyba. Koš pevného disku mohl být zvětšen a posunut před přední ventilátor, čímž by se tento problém vyřešil.
92mm vzadu + 92mm vepředu | ||
CPU | 34°C | 49,5°C |
Chipset | 61°C | 66°C |
GPU | 56°C | 82°C |
HDD | N/A | 37°C |
Přidáním dalšího ventilátoru dopředu však i přesto přinese pokles teploty pevného disku a za to mohou s největší pravděpodobností průduchy vespod koše. Nejvíce však průtoku vzduchu využije pasivní chladič čipové sady, jenž stojí přímo v cestě. Pokud by však byla sada opatřena aktivním chladičem, nebo by byla umístěna jinde, stal by se přední ventilátor v podstatě zbytečným.