Gigabyte SkyVision: obraz letí vzduchem

SkyVision WS100: když máte krátký kabel

Vadí vám natažený kabel od notebooku k televizi přes celý obývák jen proto, abyste ukázali fotky svého nově narozeného synka rodičům? Nebo jste možná někdy zakopli o tento kabel a málem tak poničili notebook či televizi. To jsou zkrátka všechno neduhy, které bezdrátový přenos obrazu eliminuje. Nastala již ta správná doba pro usmrcení kabelů i k monitoru či televizi? Na to vše se podíváme v dnešní recenzi trošku netypického zařízení Gigabyte SkyVision WS100.
Obvykle do recenzí krabici, resp. balení, nefotím. Není to tolik důležité, avšak u tohoto zařízení je balení docela vypovídající. Vidíte totiž na něm prakticky vše, co zařízení umí. Dvě "černé krabičky" které zapojíte do monitoru/televize a notebooku a máte vystaráno. Obraz už letí vzduchem.
A takto už vypadá zařízení v reálu. Větší kousek slouží jako přijímač a obvykle jej pevně zapojíte do monitoru či televize. Schováte jej někde vzadu a kabely zkrátka zkrotíte jednou pro vždy. Osobně bych uvítal nějaký systém upevnění k samotnému monitoru např. pomocí nalepovacího suchého zipu, ale ten si klidně můžete koupit za pár korun a vyřešit to takzvanou metodou DoDo (Dodělej Doma). Na obhajobu výrobce však musím uvést, že lepit na cizí zařízení cokoli, je docela barbarství a nedivím se, že toto nepřibalil.
Zaměřme se na první a větší krabičku - přijímač. Ten má velikost cca 85 x 90 x 30 mm (velikost také napoví desetikoruna) a na jedné jeho straně naleznete 3 tlačítka. Ačkoli by se mohlo zdát, že slouží pro ovládání obrazu jako na multimediálním přehrávači, tak jde o jednoduché ovládání OSD menu. Jejich symboly jsou trochu matoucí, ale na druhou stranu je použijete opravdu jen sporadicky. Tlačítko zcela vpravo slouží pro vyvolání menu a potvrzování příkazů. Šipky vlevo a vpravo slouží pro navigaci v menu směrem nahoru a dolů. No trošku guláš, ale zvykneme si.
Na vrchní straně naleznete dvě LED indikující stav. Jejich piktogramy jsou již zcela jasné. První slouží pro indikaci stavu připojení, resp. spárování s druhým zařízením, a druhá indikuje napájení, které je řešeno pomocí micro USB konektoru. Ale nebojte, je zde i klasický adaptér do zásuvky.
A na spodní straně již naleznete pouze štítek a gumové nožičky. Zkrátka nic překvapivého.
Nyní již přijde ta strana, která je asi nejdůležitější. Je zde totiž HDMI konektor, do kterého připojíte krátký kabel, ten zapojíte do monitoru a pro napájení ještě ucpete USB konektor přiloženým adaptérem.
Vysílač má podobu takové většího flash disku. Avšak není vybaven USB konektorem, ale také HDMI. Ten zkrátka zapojíte do grafické karty a máte vystaráno. Pozor, vlastně ještě další USB kabel, který bude sloužit pro napájení tohoto vysílače. Z jednoho kabelu, který by vedl k monitoru jsou tak rovnou tři. Tyto tři kabely však mají jednu obrovskou výhodu. Můžete mezi ně postavit klidně silové pole deset a signál pronikne.
V balení je ještě velmi jednoduchá instalační příručka, která popisuje návod na připojení ve dvou krocích. Zjednodušeně jde o toto - krok první: Připojte vysílač a USB kabel do zdroje obrazového signálu; krok druhý: Připojte přijímač k napájení a poté připojte k displeji. Jednoduché a funkční.

Nyní se podíváme na technickou stránku věci. Asi každého napadne, že jde o klasický WiFi signál. V tomto případě na frekvenci 5,19 až 5,795 GHz, což je rozmezí 38 až 157 kanál. Rozsah je tedy dostatečný a neměl by se překrývat s vaší domácí WiFi. Princip přenosu dat je docela jednoduchý, tedy teoreticky.

Představení produktu bychom měli za sebou a v dalších kapitolách se podíváme na praktické zkušenosti a také měření pomocí osciloskopu.