Gigabyte Triton: decentní case

Instalace proběhla úspěšně. Při jejím průběhu jsem nenarazil na větší problémy s funkcemi skříně; závity pro distanční sloupky byly dobře označené a protažené, základní deska i karty pasují přesně na svá místa a ani s instalací disku a zkusmo i mechaniky nevznikly těžkosti. Oproti tomu, jak jsem již psal, by se výrobce měl zaměřit na korekci délky veškerých kabelů, protože zatímco napájecí kabel skříňových ventilátorů je příliš krátký, některé kabely vedoucí z předního panelu jsou zase zbytečně dlouhé.


Instalační sestava měla následující složení:

• Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
• Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
• Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 (92mm, 1600RPM)
• Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
• Grafická karta: Club3D GF6600
• Pevný disk: Quantum Fireball LM 15GB 7200RPM
• Zdroj: Coolermaster RS-450-ALCY 450W

Nejvíce mě ale rozladilo dno skříně. Jakmile jsem totiž počítač sestavil a skříň nabrala na váze, projevila se jedna nemilá skutečnost. Dno skříně se na koberci při jakkoliv jemné manipulaci prohýbá do dvou krajních poloh za doprovodu hlasitého cvak. Pravda je, že při provozu toto v žádném případě nevadí, ale při hýbání se skříní je to maximálně iritující a také to něco vypovídá o její konstrukci. Masivní zpracování zde tedy rozhodně nečekejte, spíše bych ji zařadil po boku Thermaltake Mamba, ovšem pouze kvalitou zpracování, nikoliv funkcemi, rozmanitostí a bohatostí výbavy.


Ventilátory roztočené na 1000RPM generují ve skříni akceptovatelný hluk, ovšem ostré mřížky k němu přidávají poněkud nadbytečný řezavý nádech. Ale stejně jsou pořád lépe zpracovány, než u hrůz, jaké se dnes ještě prodávají a co dokáží úspěšně zamezit efektivnímu proudění vzduchu.


Chlazení

O obměnu vzduchu ve skříni je zde postaráno dobře. Dva 120mm ventilátory v kooperaci se zdrojem dokáží vytvořit více než dostatečné proudění vzduchu, aby měly komponenty dostatek studeného vzduchu pro svou potřebu. V této části článku se podíváme, jak se chladí komponenty při různých kombinacích zapnutých a vypnutých ventilátorů. Jako první si uvedeme tabulku s teplotními výsledky při výchozí konfiguraci, tedy s oběma ventilátory zapnutými a přítomným tunelem.


Zde vyvstal především problém, s jakým se jistě nesetkáme jen my. Ono instalovat windtunnel do skříně je dnes věc ošemetná. Je jasné, že pokud nejde ani trochu nastavit jeho směr, pak nemůže sedět na všechny chladiče. V mém případě zakrýval ventilátor na nainstalovaném Thermalrightu XP90-C jen zpola, ale přesto jsem se rozhodl chladicí schopnosti otestovat i přes tuto skutečnost. Testoval jsem při okolní teplotě 21°C za pomocí programů Prime95 a 3DMark2003 Nature.


Pokud se mám pokusit srovnat úroveň chlazení v této skříni s doposud testovanými Lian Li PC-7A Plus a Thermaltake Mambo, do kterých jsem instaloval stejnou sestavu, pak bych ji označil jako srovnatelnou. Lian Li sice dokázala srazit teplotu procesoru při zátěži o 5°C níž, ale její ventilátory se točí na 1500RPM, což zase generuje nezanedbatelně vyšší hluk. Thermaltake Mambo, pokud jeho výsledky vzhledem k markantně nižší teplotě okolí upravím, vyšel o 3°C na teplotě CPU v zátěži lépe, ovšem i ten benefitoval z účinného 1200RPM ventilátoru Hong Sheng.


Při druhém pokusu jsem tunel odstranil a sledoval, jak se tato změna podepsala na teplotách. Jak je vidět, v tomto případě, kdy tunel nezakrýval chladič celou plochou, teplotě procesoru spíše ublížil, což je pochopitelné. V plné zátěži se to projevilo snížením teploty o 1°C, což je samozřejmě samo o sobě zanedbatelné, ale v kontrastu se zamýšlenou funkcí tunelu, který by měl chlazení procesoru výrazně pomoci, je to výrazný rozdíl. Pokud tedy tunel nesedí tak, jak má, je lepší jej vůbec nepoužívat.


Jen letmo se zmíním o konfiguraci s vypnutým předním ventilátorem, který se na teplotě nijak výrazně nepodepsal a to s největší pravděpodobností proto, že je v podstatě ucpaný košem pro pevné disky. Přeskočíme tedy k testu, kdy se o odstraňování teplého vzduchu ze skříně staral pouze napájecí zdroj. Je naprosto zřejmé, že jeho pomaloběžný 120mm ventilátor na tak velký úkol naprosto nepostačuje, když teploty procesoru stouply o 5-6°C a grafická karta zaznamenala nárůst dokonce o 12°C. A samozřejmě ani čipová sada, jejíž ventilátor se roztočil na uširvoucí 4800RPM, nezůstala ušetřena vzrůstu teploty o celých 7°C.

Musel jsem také vyzkoušet, jaký vliv má na příslušné komponenty ventilátor v bočnici. Zkusil jsem tedy nainstalovat Sharkoon Silent Eagle – 80mm@2000RPM nejdříve namísto tunelu a následně naproti grafické kartě. Zbylé dva 120mm ventilátory zůstaly zapnuté. Silent Eagle naproti chladiči procesoru se ukázal snížením teploty o 1°C v klidu a o 4°C v zátěži, což je celkem výrazný rozdíl. Ovšem za cenu vydatného zvýšení hluku, jaký může vytvořit 80mm ventilátor na 2000RPM přimontovaný přímo na bočnici, která přejme roli reproduktoru a navíc se k celku přidá i vzduch řezaný přes ostré hrany vyraženého roštu.


Situace s ventilátorem naproti grafické kartě byla podobná. Grafická karta ale využila masivní proud vzduchu méně, než jsem čekal. V praxi se to projevilo snížením teploty v klidu z 53°C na 51°C a v zátěži z 79°C na 76°C, tedy o 2-3°C. Výsledně to v našem případě ani zdaleka není výsledek, jímž by šlo obhájit takový nárůst hluku. Ale také neříkám, že tato možnost chlazení je naprosto nevhodná, naopak, pokud jde o pasivně chlazené karty, je možnost instalace nějakého 92mm pomaloběžného ventilátoru naproti nim více než vítána.