Gigabyte X170-EXTREME ECC: pro hry i pracovní stanice

Už bylo zmíněno, že tato deska podporuje paměti s ECC, tedy opravou chyb, které nám dávají jistotu, že data proudící mezi procesorem a pamětí nebudou poškozená. To zvláště ocení ti, kteří na počítači potřebují provádět přesné výpočty, v nichž není prostor pro chyby. Stejně tak není třeba zdůrazňovat, že jde o desku se dvěma BIOSy, zpracováním a součástkami v rámci Ultra Durable (jako například kondenzátory "Long Lifespan Durable Black Solid Caps"), do čehož v poslední době tak trochu spadá i opláštění slotů PCI Express, aby byly fyzicky odolnější. Máme tu také socket s pozlacenými konektory, rychlé porty M.2 i SATA Express a další obvyklou výbavu.

Gigabyte se chlubí tím, že tato deska dostala jako první model s C236 certifikaci Intelu pro rozhraní Thunderbolt 3. Využívá k tomu kontroler L6540, jehož označení má blízko k DSL6540, známému Alpine Ridge. Otázka je, zda je mezi nimi nějaký významný rozdíl. Pro nás je důležité, že můžeme využít funkci řetězení až šesti zařízení s rozhraním Thunderbolt, i když taková funkce asi nebývá často využívaná. Především jde pak o to, že kontroler využívá čtyři linky PCI Express 3.0, a dokáže tak nabídnout propustnost až 32 Gb/s. Levnější desky s USB 3.1 mohou využívat levnější řešení s jen dvěma PCI Express 2.0 a 10 Gb/s pro oba porty.

Dále stojí za zmínku, že vedle DisplayPort 1.2 tato deska nenese HDMI 1.4, ale verzi 2.0 s propustností 18 Gb/s. Takový port dokáže už stejně jako DP 1.2 připojit 4K displej s obnovovací frekvencí 60 Hz. To budou moci využít pouze ti, kteří se rozhodnou si pořídit procesor vybavený integrovaným grafickým jádrem, což v případě Xeonů rozhodně není pravidlem.

Potěší také dva ethernetové porty obsluhované jednak kontrolerem Intel a pak Killer E2400, což jen ilustruje, jak se deska snaží balancovat mezi herním modelem a motherboardem pro pracovní stanice. Gigabyte nikde neuvádí, jaký kontroler Intel konkrétně využil, a tak až sami můžeme zjistit, že jde o obvyklý I219-LM.

Dle Intelu nelze využít čipovou sadu C236 pro přetaktování, ale přesto tu máme generátor taktu Turbo B-Clock, pro nastavení frekvence BClk. Násobením jí se nakonec určí výsledný takt procesoru a v našem případě jediná možnost pro jeho přetaktování právě zvýšení frekvence BClk, pokud to tedy půjde. Zaměříme se na to v předposlední kapitole.

Nakonec je k dispozici sada aplikací APP Center s EasyTune pro nastavení výkonu, Cloud Station pro sdílení dat i s mobilními zařízeními, atd.