Gigabyte Z87X-UD5H: dobře vybavená deska
13.11.2013, Jan Vítek, recenze
Dnes se podíváme na základní desku Gigabyte Z87X-UD5H, která je určena pro procesory Haswell. Jedná se jeden z lepších modelů Gigabyte s čipovou sadou Intel Z87 a technologiemi Ultra Durable 5 Plus.
Kapitoly článku:
- Gigabyte Z87X-UD5H
- Pohled na základní desku
- Technologie Ultra Durable 5 Plus
- BIOS a jeho prostředí
- Test chlazení
- Závěrečné hodnocení
Jde o klasického zástupce formátu ATX, který je určen pro procesory Intel Haswell do socketu LGA 1150. Deska je vybavena nad rámec možností čipové sady Intel Z87, na což ukazuje už množství portů SATA nebo přítomnost rozhraní PCI, které již čipová sada nepodporuje. To je zajištěno pomocí dalších čipů, jakým je např. Marvell 88SE9230 pro další čtyři SATA 6 Gbps a další.
Gigabyte Z87X-UD5H má černé zbarvení plošného spoje a černo-zlaté pasivní chladiče čipové sady a napájecí oblasti (zrovna ten je rozdělen na dvě části a propojen jednou heatpipe). Z opačné strany to vypadá na 16fázové napájení, ovšem ve skutečnosti jde o osmifázové s tzv. doublerem, jenž nepřispěje k redukci pulzace napětí. Ovšem 8 fází bývá u moderních základních desek maximum a pokud jich nějaká nabídne více, budou nejspíše také zdvojeny.
Na opačné straně základní desky máme obvyklý zadní plát pod procesorovým socketem a můžete vidět i šroubky, jež drží na místě zmíněné chladiče.
Z pohledu na zadní I/O zjistíme, že Gigabyte Z87X-UD5H má slušnou výbavu obrazových konektorů, mezi něž patří DVI-I (max. 1920 x 1200), dva HDMI 1.4a (max. 4096 x 2160) a jeden DisplayPort 1.2 (max. 3840 x 2160). Portů USB 3.0 tu máme celkem šest, RJ-45 gigabitového Ethernetu jsou dva, nechybí ani PS/2 pro klávesnici či myš a nezapomnělo se ani na audio - optický S/PDIF a 7.1kanálové HD audio. Ostatní rozhraní pak budeme hledat v podobě headerů na spodním okraji desky.
Napájení zajistí jako obvykle 24pinový konektor ATX a vedle toho 8pinový EPS v klasické pozici hned u napájecí oblasti procesoru. V případě instalace 2 nebo 3 grafických karet pak Gigabyte doporučuje posílit napájení slotů PCI Express pomocí konektoru ATX4P (SATA Power) umístěného hned vedle datových portů SATA.
Dále se podíváme na čtyři sloty pro paměti DDR3/DDR3L DIMM, které dohromady mohou poskytnout až 32 GB kapacity a i když samotný čipset oficiálně podporuje maximální frekvenci 1600 MHz, deska zvládne i 3000 MHz. A samozřejmě podporuje i Intel XMP, čili různé profily pro snadné nastavení.
U pamětí máme i dvoučíslicový displej pro diagnostiku při případných problémech se startem počítače, dále tu je jasně červené tlačítko Power a menší Reset a Clear CMOS. Ty nám mohou posloužit při taktovacích pokusech, kdy deska není umístěna v počítačové skříni. U samotné spodní hrany pak můžete vidět 8 párů malých kontaktů, což jsou tzv. Voltage Measurement Points, čili body, na nichž si pomocí multimetru můžeme změřit aktuální napětí VRIN, VIOD, VSA, VAXG, VIOA, VRING, VDIMM a VCORE. Hned nalevo od červeného vypínače jsou 2 přepínače pro BIOSy. Jedním zapneme funkci Dual BIOS a druhým si budeme vybírat, zda deska bude bootovat s využitím hlavního, nebo záložního BIOSu.
Kolem chladiče čipové sady jsou posázeny černé konektory SATA 6 Gbps připojené právě k ní a pak další 4 šedé, jež obslouží čip Marvell 88SE9230. Hned vedle nich je zmíněný konektor pro případné posílení napájení slotů PCI Express x16. Dále na fotografii nahoře vidíme oba headery rozhraní USB 3.0 - jeden červený vedle hlavního napájecího konektoru a druhý u spodního okraje desky opatřený černou záslepkou. Vedle něj je soubor pinů pro připojení tlačítek a LED počítačové skříně.
Konektorů pro ventilátory zde máme celkem 7 a všechny podporují řízení otáček pomocí PWM. Tři jsou umístěny mezi socketem a prvním slotem PCI Express x16, jeden vedle konektoru EPS, jeden vedle hlavního konektoru ATX a nakonec 2 vedle zmíněného spodního USB 3.0.
Spodní hrana desky je jako obvykle osázena headery. Za ventilátorovými konektory je sériový COM, pak dvakrát dva USB 2.0/1.1, výstup na TPM (Trusted Platform Module), dva zaslepené FireWire připojené na čip VIA VT6308 a nakonec konektor pro audio (Realtek ALC898) s S/PDIF hned vedle.
Prohlídku základní desky zakončíme pohledem na rozšiřující porty. Máme tu osamocený PCI, tři PCI Express 2.0 x1 a nakonec PCI Express 3.0 x16 v počtu tří. Ty jsou označeny jako x16, x8 a x4, a to směrem seshora od procesorového slotu. Jejich označení je logické, protože pokud zapojíme grafickou kartu pouze do horního slotu, ten bude pracovat s plným počtem 16 linek. Když zapojíme i druhou kartu do středního slotu, pak se oba o linky rozdělí (x8 a x8) a pokud zapojíme i třetí kartu sloty se o linky rozdělí takto: x8, x4 a x4.
Gigabyte Z87X-UD5H má černé zbarvení plošného spoje a černo-zlaté pasivní chladiče čipové sady a napájecí oblasti (zrovna ten je rozdělen na dvě části a propojen jednou heatpipe). Z opačné strany to vypadá na 16fázové napájení, ovšem ve skutečnosti jde o osmifázové s tzv. doublerem, jenž nepřispěje k redukci pulzace napětí. Ovšem 8 fází bývá u moderních základních desek maximum a pokud jich nějaká nabídne více, budou nejspíše také zdvojeny.
Na opačné straně základní desky máme obvyklý zadní plát pod procesorovým socketem a můžete vidět i šroubky, jež drží na místě zmíněné chladiče.
Z pohledu na zadní I/O zjistíme, že Gigabyte Z87X-UD5H má slušnou výbavu obrazových konektorů, mezi něž patří DVI-I (max. 1920 x 1200), dva HDMI 1.4a (max. 4096 x 2160) a jeden DisplayPort 1.2 (max. 3840 x 2160). Portů USB 3.0 tu máme celkem šest, RJ-45 gigabitového Ethernetu jsou dva, nechybí ani PS/2 pro klávesnici či myš a nezapomnělo se ani na audio - optický S/PDIF a 7.1kanálové HD audio. Ostatní rozhraní pak budeme hledat v podobě headerů na spodním okraji desky.
Napájení zajistí jako obvykle 24pinový konektor ATX a vedle toho 8pinový EPS v klasické pozici hned u napájecí oblasti procesoru. V případě instalace 2 nebo 3 grafických karet pak Gigabyte doporučuje posílit napájení slotů PCI Express pomocí konektoru ATX4P (SATA Power) umístěného hned vedle datových portů SATA.
Dále se podíváme na čtyři sloty pro paměti DDR3/DDR3L DIMM, které dohromady mohou poskytnout až 32 GB kapacity a i když samotný čipset oficiálně podporuje maximální frekvenci 1600 MHz, deska zvládne i 3000 MHz. A samozřejmě podporuje i Intel XMP, čili různé profily pro snadné nastavení.
U pamětí máme i dvoučíslicový displej pro diagnostiku při případných problémech se startem počítače, dále tu je jasně červené tlačítko Power a menší Reset a Clear CMOS. Ty nám mohou posloužit při taktovacích pokusech, kdy deska není umístěna v počítačové skříni. U samotné spodní hrany pak můžete vidět 8 párů malých kontaktů, což jsou tzv. Voltage Measurement Points, čili body, na nichž si pomocí multimetru můžeme změřit aktuální napětí VRIN, VIOD, VSA, VAXG, VIOA, VRING, VDIMM a VCORE. Hned nalevo od červeného vypínače jsou 2 přepínače pro BIOSy. Jedním zapneme funkci Dual BIOS a druhým si budeme vybírat, zda deska bude bootovat s využitím hlavního, nebo záložního BIOSu.
Kolem chladiče čipové sady jsou posázeny černé konektory SATA 6 Gbps připojené právě k ní a pak další 4 šedé, jež obslouží čip Marvell 88SE9230. Hned vedle nich je zmíněný konektor pro případné posílení napájení slotů PCI Express x16. Dále na fotografii nahoře vidíme oba headery rozhraní USB 3.0 - jeden červený vedle hlavního napájecího konektoru a druhý u spodního okraje desky opatřený černou záslepkou. Vedle něj je soubor pinů pro připojení tlačítek a LED počítačové skříně.
Konektorů pro ventilátory zde máme celkem 7 a všechny podporují řízení otáček pomocí PWM. Tři jsou umístěny mezi socketem a prvním slotem PCI Express x16, jeden vedle konektoru EPS, jeden vedle hlavního konektoru ATX a nakonec 2 vedle zmíněného spodního USB 3.0.
Spodní hrana desky je jako obvykle osázena headery. Za ventilátorovými konektory je sériový COM, pak dvakrát dva USB 2.0/1.1, výstup na TPM (Trusted Platform Module), dva zaslepené FireWire připojené na čip VIA VT6308 a nakonec konektor pro audio (Realtek ALC898) s S/PDIF hned vedle.
Prohlídku základní desky zakončíme pohledem na rozšiřující porty. Máme tu osamocený PCI, tři PCI Express 2.0 x1 a nakonec PCI Express 3.0 x16 v počtu tří. Ty jsou označeny jako x16, x8 a x4, a to směrem seshora od procesorového slotu. Jejich označení je logické, protože pokud zapojíme grafickou kartu pouze do horního slotu, ten bude pracovat s plným počtem 16 linek. Když zapojíme i druhou kartu do středního slotu, pak se oba o linky rozdělí (x8 a x8) a pokud zapojíme i třetí kartu sloty se o linky rozdělí takto: x8, x4 a x4.