Gigabyte Z87X-UD5H: dobře vybavená deska

BIOS a jeho prostředí

Dnes už BIOSy nejsou tím, čím bývaly. Nejde už pouze o modro-bílé textové prostředí, v němž jsme se pohybovali pouze s pomocí klávesnice. Namísto toho nám BIOS hraje všemi barvami, podporuje myš a dokonce bývá i animovaný. To je vše sice hezké, ale otázkou je, zda to není na úkor přehlednosti. Dříve jsme se museli naučit orientovat především v nabídce AMI a Award BIOSu, zatímco dnes má pomalu každá deska vlastní grafické uživatelské rozhraní.

Gigabyte to s grafikou ale nepřehání a spíše se drží tradice. Jde sice o BIOS hrající barvami, v němž se můžeme pohybovat myší, ale zároveň jde o BIOS, v němž se budeme bez problémů orientovat, protože rozdělení jeho tematických sekcí i samotná nabídka víceméně odpovídá klasickému AMI BIOSu, pouze v modernějším kabátku a s několika funkcemi navíc. Mezi ty patří i námi použitá funkce zachytávání screenshotů. Stačí do USB portu zasunout flash disk a mačkat klávesu F12.

První záložka Home poslouží především pro rychlé nastavení výkonu procesoru, pamětí, a to včetně napětí důležitých komponent. Hlavní výhodou je možnost tvorby profilů, přičemž krom dvou základních tu máme 4 uživatelské, jež si můžeme pojmenovat.
To jde ruku v ruce s možností si na tuto domovskou obrazovku umístit libovolná nastavení, čili jde o plně přizpůsobitelnou nabídku. Pokud se rozhodnete využít některý z přídavných profilů, očekává se od vás, že si do jejich výchozí prázdné nabídky naklikáte příslušné funkce.
Záložka Performance pak nabídne jednotlivé funkce, jež si můžeme navolit do obrazovky Home, čili jde o nastavení procesoru, pamětí, napětí, přehled stavu počítače, procesoru a pamětí.
Možnosti dávané těmito nabídkami jsou obvyklé, takže se v nich můžeme snadno orientovat a kromě výběru z menu tu máme alternativní možnost nastavení pomocí grafické stupnice, která rovněž naznačí rozsah nastavení. V menu věnovaném pamětem samozřejmě nechybí profily Inmmtel XMP a pak v samostatných podmenu podrobné časování pamětí v jednotlivých kanálech.
Ukážeme si ještě obrazovku statusu procesoru, kde se nachází obvyklý přehled pracovní frekvence, nastavených hodnot napětí, teploty i otáček procesorového chladiče.
Záložka System nabídne nastavení jazyka, přičemž kromě angličtiny tu máme ještě němčinu, ruštinu a pak už asijské jazyky. Zvolit si můžeme i heslo a úroveň přístupu k nastavením, přičemž ta výchozí je pochopitelně na úrovni administrátora. Dále si můžeme zvolit výchozí domácí obrazovku záložky Home, upravit rozlišení, což v našem případě nebylo možné a pak si zvolit, zda chceme klasický BIOS nebo tento grafický (Windows Mode). Onen klasický BIOS ale nevypadá o moc hůře a také podporuje myš. Rozdíl je ale ve struktuře nabídky, která ještě více připomíná starý AMI BIOS v textovém režimu (viz screenshot zcela dole).
Podzáložka System Status pak ukáže jen otáčky ventilátorů, teplotu systému (čidlo umístěné někde na desce) a čipové sady a také napětí základních větví od zdroje.
BIOS Features je klasické menu, v němž jsou sdruženy různorodé nabídky týkající se BIOSu, jako je zobrazení loga při POSTu, nebo podpora rozhraní či technologií Intelu, které se týkají nainstalovaného procesoru. Po odrolování kolečkem myši dolů nabídka pokračuje.
Záložka Peripherals se stará o připojené komponenty a výbavu desky. Najdeme zde volbu zobrazovacího zařízení, které bude mít přednost (Init Display First), volbu kapacity vyhrazené paměti RAM pro buffer integrovaného grafického čipu (Internal Graphics Memory Size), aktivování režimu XHCI a můžeme si i povypínat USB, ethernetové kontrolery či integrované audio.

Podzáložka SATA Config dokáže nastavit režim (IDE, AHCI, RAID), zapnout či vypnout jednotlivé SATA porty a také u nich aktivovat funkci Hot-plug, Super IO Config má na starosti pouze zapnutí sériového rozhraní a pak tu je nabídka pro aktivaci technologie Intel Smart Connect.
Poslední hlavní záložkou, když nepočítáme už jen funkce pro uložení změn a opuštění BIOSu, je Power Management. Jde tedy o řízení spotřeb, kde je zajímavá funkce Power Loading, která má zabránit samovolnému vypnutí zdroje z důvodu příliš nízké zátěže.
Vedle toho tu máme i možnost probuzení počítače s přesností na sekundu. To nastavíme pomocí 4 hodnot týkajících se dne v měsíci, hodiny, minuty a sekundy, přičemž hodnota 0 u dne znamená každý den. Toto mohl Gigabyte promyslet trochu lépe, abychom si mohli zvolit třeba pracovní dny či vytvořit více plánů.
Klasická nabídka má trochu chudší grafiku, ale jinak se dá také ovládat myší. Do ní pak BIOS automaticky skočí v případě, že otevřete konfiguraci síťového rozhraní nebo SATA kontroleru Marvell.