HAL3000 GTX 780: konzole, třeste se!
29.5.2013, Pavel Kovač, recenze
Je vůbec možné porovnávat sestavené počítače s novými konzolemi? Na pomoc jim přichází novinka v podobě GeForce Experience, která z běžného PC dokáže z hlediska přístupu k hraní vytvořit stroj velmi podobný konzoli. Stojíme tak na prahu skonu herních konzolí?
Kapitoly článku:
GeForce Experience: hrajte na PC s ladností konzole!
V poslední době se hodně mluví o novém produktu GeForce Experience. Podívejme se, co přesně vlastně umí a jak funguje. Základní filozofií je ideální nastavení hry pro váš počítač. V podstatě jde o to, že samotný program detekuje grafickou kartu, procesor, RAM a operační systém. Dle této kombinace zvolí adekvátní profil, který byl vytvořen přímo v testovacích laboratořích NVIDIA.
Ve výsledku tedy tento program dělá to, co by měla dělat samotná hra. Jistě to znáte. Zapnete novou hru, ta detekuje vaši konfiguraci a dle toho zvolí nějaké nastavení. Často toto nastavení ovšem není zrovna optimální a neposkytuje nejlepší obraz. To by se mělo s GeForce Experience změnit.
A právě teď přichází do ostré verze. Do dnes existoval pouze jako betaverze, což spoustu lidí mohlo odradit. Přesto se zdá, že by mohl mít Experience úspěch. A proč? Odpověď je nasnadě. Lenost, či pohodlnost uživatelů. Také jistý odklon od klasického PC nadšení k tabletům, mobilům a podobným hračkám dává Experience slušnou šanci na úspěch. Dnes totiž spousta lidí již nechce řešit "proč ta hra neběží plynule". Chce zkrátka koupit, nainstalovat a hrát. Nic víc. Ono ve výsledku jsou dnes i samotné hry takové. Většina je koridorových s filmovým nádechem. Podíl lidského zásahu do dění na obraze byl razantně snížen. Dávno jsou pryč doby, kdy se lidé předháněli s brněním v Diablu, či jak rychle projdou danou část hry. Dnes je to hlavně o celkovém zážitku z hraní. Jasným důkazem toho je nový Tomb Raider, který je pěkně koridorový, filmový a přesto zábavný.
Ale zpět k Experience. Po prvním spuštění dojde k detekci vašeho hardwaru a k proskenování určitých složek v počítači na přítomnost her. Složky samozřejmě můžete přidávat. Jakmile program detekuje hry, zjistí jejich současné nastavení a porovná to s vaším hardwarem a databází. Pokud detekuje nějakou nesrovnalost, nabídne optimalizaci nastavení hry, kde vám předloží, co vlastně bude měnit. Jedním tlačítkem celou akci dokončíte a můžete hru v klidu zapnout již s novým nastavením.
Pro leckoho je tento proces zcela zbytečný, protože ví, co dané položky znamenají a dokáže si optimalizaci provést sám. Ovšem je zde nemalá skupina uživatelů, co vůbec netuší, co znamená FSAA nebo Ambient Occlusion. Ti postupně zapínají položku po položce a zkoušejí, do kdy bude hra plynulá, nebo to neřeší vůbec a spokojí se s nastavením, které jim hra nabídne v základu. Často i v jiném než nativním rozlišení jejich LCD monitoru.
Ovšem Experience není jen pro grafické karty, které danou hru nezvládají na maximální nastavení. Například pokud si dnes koupíte nejvýkonnější grafickou kartu a zapnete nějakou hru. Co se stane? Často hra vůbec o vaší grafice ani nemá potuchy, protože v době vydání nebyla k dispozici, a tak nastaví obligátní střední detaily. Vy pak hrajete na střední detaily sice s 200 FPS, ale proč? Naopak Experience danou hru pozná a samozřejmě zná i vaší grafickou kartu, rozlišení apod. Takže rovnou hře vnutí maximální, resp. optimální detaily. Zkrátka GeForce Experience není jen pro slabé grafiky, ale i pro nejnovější a nejvýkonnější.
Pro koho je tedy Experience určen?
Jednoduchá odpověď je taková, že pro všechny, co nemají náladu ztrácet čas s nastavováním. Pro ostatní to může být jen pomůcka pro rychlé/hrubé nastavení a drobnosti si už doladí sami. Ve výsledku si tak myslím, že by měl Experience být nainstalován automaticky těm, kdo na webu zvolí "expresní instalaci ovladačů". Právě to je totiž cílová skupina. Ostatně takovéto zvěsti potvrdila i NVIDIA. Ti, co si zvolí vlastní instalaci, už obvykle vědí, co dělají a hru si nastaví dle vlastního citu či znalostí.
Důležitou zprávou jsou i podporované grafické karty, operační systém a procesory. Pro plnou funkci totiž musíte mít GeForce 400+, resp 400M+. Řady 300 a níže nejsou do Experience zahrnuty. Kompletní požadavky jsou uvedeny na stránkách NVIDIE a mohou se klidně v průběhu času měnit. Dovedu si představit situaci, kdy bude mít NVIDIA "prostoj" a zahrne např. i řadu 300. Ovšem to je jen spekulace.
Také je potřeba se připravit na fakt, že ne všechny hry budou zahrnuty do programu Experience. Ono totiž otestovat všechny hry s různými kombinacemi CPU, GPU a OS je dost časově náročné. Takže zatím se musíme spokojit se 70 hrami. V době uvedení Experience bylo dostupné cca 30 her, což bylo před 3/4 rokem. Dá se předpokládat, že ročně přibyde cca 60 her, což je docela slušné pokrytí nejoblíbenějších her. Samozřejmě se zde asi jen tak neobjeví hry s cenovkou kolem 150,- už v době vydání. Ty navíc často nemají nikterak náročnou grafiku a jejich nastavení také není ani složité.
Logicky se NVIDIA zaměřila na nejnovější hry a na AAA tituly. Seznam se jistě budě časem výrazně rozšiřovat. Začátky jsou jistě těžké, ale vzhledem k počtu 70 her to vypadá, že za takový půl rok bychom mohli být na čísle výrazně převyšujícím 200, což by bylo už zcela jiné kafe.
A k čemu je to vše dobré? Ono to není jen o samotném pohodlí uživatelů, ale i vývojář nové hry si může tento Experience projít a vlastně reverzním inženýrstvím si z něj vytáhnout data. Tím samozřejmě nechci nabádat, ale jako pomůcka pro odladění jeho hry je Experience slušným vodítkem. Ono vlastně reverzní inženýrství aplikuje i samotná NVIDIA, kdy zastupuje to, co by měla umět samotná hra. Když se nad tím zamyslíme bez předsudků k samotnému produktu (že je pro běžné nezkušené uživatele), tak je docela absurdní, že musela přijít až NVIDIA s něčím takovým, co mělo fungovat již dávno a vlastně už s uvedením samotné hry.
A výsledek?
Hned po spuštění na grafické kartě GeForce GTX 780 a monitoru s relativně nízkým rozlišením 1920x1200 bylo jasné, že Experience poslouží i zde. Ač se to může zdát divné, existují hry, které ve výsledku mají i v tomto rozlišení "problém" běžet na plné detaily. NVIDIA totiž za plynulé hraní považuje 40-60 FPS. Do této hranice se musí vejít celá hra a např. pokud je ve hře nějaká náročná scéna, u které by FPS spadl na 20, tak raději sníží detaily. Na jednu stranu je to možná až moc přísné, ale zážitek ze hry zkazí i chvilkový propad FPS. A při hraní Crysis 3 se to i potvrdilo. Pokud jsme vše nastavili na maximální detaily, FPS se pohybovalo ve valné většině kolem 60 (V-Sync), ale párkrát spadlo až pod hranici 40. Naopak při důvěřování Experience k takovému propadu nedocházelo. Takže ano, Experience funguje. A to je velmi důležité.
Pokud se navíc Experience zabydlí v našich počítačích dobře, mohlo by to mít i jeden vedlejší efekt. Tím by mohla být lepší optimalizace samotných her. Pokud bude nad výkonem v celé hře dohlížet samotná NVIDIA (nebo třeba v budoucnu i AMD, ale ta na to nejspíše nemá finanční prostředky), mohlo by to vtisknout do mysli vývojářů myšlenku: "Upravme tuto scénu, protože je oproti celé hře moc náročná." Zní to logicky a dokonce by člověk předpokládal, že tak probíhá vývoj všech her, ale ne vždy k tomu dojde a sem tam se objeví propad FPS u scény, která tomu neodpovídá. Na vině může být např. špatně optimalizovaný jeden objekt, který nemusí být dokonce ani vidět. Něco podobného se objevilo i ve hře Crysis 2, kdy se ve městě při wireframe zobrazení objevila tesselovaná voda. Tato voda sice nebyla vidět, ale logicky snižovala výkon v celé scéně. To jsou jen střípky a jistě se objevují i u jiných her.
GeForce Experience se budeme podrobněji a hlavně praktičtěji věnovat ještě v samostatném článku. Takže se stále máte na co těšit.