To cela skrin, podobny displej asi jen tka sehnat nepujde.

Skus pozriet 7­" co su LCD do auta. Manici si to montuju do zadnych sedadiel a pod. Napojil by si to ako druhy monitor na grafiku cez obycajny Video out na grafike.Cena myslim od 4tisic.

Zdravím, takovéto LCD sháním už strašně dlouho.. díval jsem se i po těch do auta, ale jsou většinou strašně drahé.. dát cca. 7 tis za 7­" LCD je vcelku mazec.. potřeboval bych prostě malé lcd, abych si, když si chci pustit jen hudbu, nemusel pouštět plasmu.. uvítám rady :)

Rozdil mezi bezztratovymi kodeky a DTS­/Dolby Digital je propastny. Odzkouseno jednak sveho casu doma na repro setu Xavian MIAx6 XN Scene a Xavian Basso. Samozrejme je nutne, aby byla prikladne vyresena akustika a rozestaveni aparatury. Pravdu mate v tom, ze pokud BR pripojite na reciever za 7k a bedny za 20k, tak je prinos temer nulovy pokdu se tyka dynamiky zvuku a cistoty. Prostor je jednoznacne mnohem lepsi. Pro podobne testy budu muset uprosit jednoho znameho s hifistudiem a prinest pro nej pekelnou skrinku HTPC do jeho blizkosti:)

Píšete, že ­"rozdil mezi bezztratovymi kodeky a DTS?­/Dolby Digital je propastny­". S tím bych si dovolil polemizovat. Pro mě je propastný rozdíl takový, kdy vstoupím do místnosti, kde něco hraje a dokážu říci ­"Tohle je originál­/tohle je jasná komprese­". Docela by mě zajímalo, jaký bitrate třeba u MP3 byste označil za nerozpoznatelný ­(Vašima ušima­) od originální nahrávky.

Verte, ze je, jen je treba patricna aparatura. Zbytecnost je kupovat low­-endovy reciver pro True HD a MA + levne repro. Samozrejme velmi zalezi na kvalite zvukovych stop a dale. Verim, ze beznemu divakovi DD­/DTS postaci. Pokud se tyka Mp3 na beznych bednych k pc nepoznam rozdil mezi 256­-320 a CD. Naopak v pripade cd prehravace s podporou MP3 je rozdil jiz slysitelny, hlavne pokud se tyka vysek a spodku.

Můj dotaz byl, od jakého bitrate už ­"Vašima ušima­" nepoznáte rozdíl u MP3. V tomto kontextu nemá smysl hovořit o ­"běžných bednách k PC­", to bychom se bavili spíše o rozdílu mezi shitovými a kvalitními bednami. Mám na mysli slepý test na opravdu kvalitní aparatuře.

Slepy test na MP3 jsem nikdy nezkousel.

Tak to někdy zkuste o:­). Možná při tom zjistíte, že rozdíl mezi MP3 s bitrate 512 kb a originálem opravdu nepoznáte ­- a to je právě ta kvalita, kterou má DTS, tedy šest kanálů s celkovým bitrate 1536 kb. Hovořit o ­"propastném rozdílu­" mezi DTS a nekomprimovaným zvukem mi proto připadá opravdu dost přehnané. Pokládám dokonce za dost pravděpodobné, že ten rozdíl při slepém testu nepoznáte vůbec.

Rozdil samozrejme je propastny. Zkuste si pustit ztratovou MP3 a CD nebo SACD na odpovidajici aparature ­(napr. Audionet, Classe nebo NAD Master series­). To same plati u domaciho kina. Pokud splnite veskera kriteria, jako je dobre tlumeni mistnosti, spravne nastaveni aparatury a dostatecne kvalitni retezec, pak budete velmi pravdepodobne prekvapen, ze MP3 byt ve velkem bitrate je hnus. Dobre je take vybrat dobre nahravky, nikoli popik, ktery je masterovan tak, aby znel dobre na vsem.

Pane Štefku, a co Vy si představujete pod takým pojmom ­"propastný­"? To je to slovo, na které jsem reagoval. A nezlobte se na mě, ale rozdíl mezi originálem a MP3 s variabilním kódováním a solidním bitrate opravdu ­"propastný­" není. Dobře to je popsáno např. v: [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Mimochodem poslouchám v zatlumené a testované místnosti domácího kina, přední i zadní reproduktory Visaton Experience V20, subwoofer TL­-Sub. Pokud Vám tyto reprosoustavy připadají dostatečně kvalitní, tak Vám nabízím následující sázku, alespoň o 10k korun: Pokud desetkrát odejdete z místnosti kina a po návratu do půl minuty poznáte, zda hraje MP3 s bitrate 512 kb ­(cca kvalita DTS, o což tady šlo­) nebo originální CD, je těch 10k Vaše, v opačném případě je dáte Vy mě. Vzhledem k ­"propastnému­" rozdílu by to pro Vás měly být snadno vydělané peníze. Co Vy na to?

Jak jsem rekl vyse, mate a nemate pravdu ... slepe testy jsou problematicke:­). Vnimani zvuku je neco velmi specifickeho pro kazdeho z nas. DTS na highendovem stroji je take pastva pro usi. Dnes bych slepeho testu mezi formaty asi nesel, moje usi odrovnala lampa v kombu Marshall a elektrika:­). Vase visatony jsem nikdy neslysel, ale mel jsem moznost napouslouchat svou aparaturu NAD+Xaviany a take Classe Delta Series s B&W 800D a tam znely MP3 skutecne otresne. Nehadejme se o vysledcich jakehosi teoretickeho slepeho testu.

Tak dobře ­- nemusíme se hádat. Já jsem takhle v podstatě reagoval jen proto, že mě dlouhodobě irituje, jak se diskutuje o kvalitě zvuku zesilovačů, kabelů, kritizuje se komprese ap. Tohle všechno jsou naprosto marginální záležitosti. Doby, kdy třeba zesilovače nebyly schopny rovnoměrně přenášet slyšitelné pásmo a navíc slyšitelně šuměly a někdy i zkreslovaly, jsou naštěstí dávno pryč. Když odhlédnu od opravdu shitových výrobků, tak je úplně jedno, jaký máte zesilovač, CD přehrávač nebo kabely. V tom nejsou podstatné rozdíly ­- a za podstatný rozdíl nepokládám, že někdo je schopen na dokonale naposlouchané nahrávce s vynaložením všech svých schopností poznat minimální rozdíl při přímém přepínání. Nejslabšími články celého řetězce, tedy tím, na čem opravdu záleží, jsou jenom reprosoustavy a převážně opomíjená akustika místnosti. Zkuste si třeba porovnat kritizovanou ­"nevyrovnanou­" kmitočtovou charakteristiku­" nejlevnějších kabelů ­(možná setiny, ale spíše tisíciny dB­) s rozdílem v kmitočtové charakteristice, který vznikne jenom tím, že stejné bedny posunete o půl metru blíže nebo dále od zdi ­(viz třeba http:­/­/reprosoustavky.kvalitne.cz­/z%20netu­/prostor2.htm­). Podívejte se na ty grafy, které slovu propastný dávají úplně jiný rozměr. I špičkové reprobedny mají o řád nevyrovnanější kmitočtovou charakteristiku než celý zbytek „obyčejného“ reprodukčního řetězce.
A ještě jedna poznámka ke slepým testům. Pokud píšete, že ­"slepe testy jsou problematicke­", tak pro lidi dychtící po pravdě jistě ne. Slepý test je jediným objektivním způsobem, jak zjistit, co ­(a zda vůbec­) je lepší. Problematické a stresující jsou jen pro ty, kdo testují a nejsou schopni při dalším pokusu své závěry zopakovat, a především pak pro pracovníky časopisů o hi­-fi, které žijí z reklam. Pro tyhle lidi není možné napsat: ­"Podívejte, ten nový super ultra zesilovač známé značky za půl miliónu sice hraje fakt pěkně, ale rozdíl proti desetkrát levnějšímu přístroji jsme stejně nepoznali.­" To by se asi výrobcům, kteří je živí, moc nelíbilo.
Ale pokud někdo třeba po koupi kabelů v řádu tisíců korun zjistí, že mu aparatura hraje lépe, já mu to rozhodně přeju. V medicíně se tomuto úkazu říká placebo efekt...

Vy jste extremista, samozrejme kvalitativni rozdily mezi komponenty v ruznych cenovych kategoriich jsou velmi zretelne ­(zkuste zajit na poslech do libovolneho studia­). CD prehravac za 5 tisic jednoznacne prehraje libovolny kousek za 15­-20. Stejne je tomu u zesilovacu. Osobne jsem umirneny audiofil, takze investice do slusneho zesilovace a cd prehravace+repro je pro mne samozrejmosti. Zadne placebo to neni:­)­). Magii se signalovymi nebo reprokabely jsem nikdy moc nechapal a rozdily jsem neslysel. V high endu, uz jaksi neni snadne urcit, co je a co neni lepsi...ale verte tomu, ze usi lze trenovat a nekteri jedinci jsou skutecne rozmazleni. Ja ovsem hledam zvuk se kterym jsem spokojeny a nejakou analyticnost zvysoka kaslu. Nevtahujte zbytecne do teto diskuze naproste extremy jako je laborovani s kabely.

P.S. ­- Rozdil mezi CD­/MP3 a CD ­(4 skladby 256bit ­- klasika, metal, jazz a pop­) jsem 4x po sobe bez problemu poznal:­).

Ted Vas vyzyvam ja, zkuste se vydat se svymi oblibenymi CD do poslechovky nejake a pak referujte vysledek, tedy jestli jsou drazsi komponenty skutecne zbytecne.

K tomu P.S. ­- Píšete, že rozdíl mezi CD­/MP3 jste 4x po sobě bez problému poznal. Chtěl bych se zeptat ­- byl to slepý test a někdo vám to přepínal, nebo jste věděl, co zrovna hraje? Rád bych taky připomenul, že tahle debata o kvalitě komprese začala u šestikanálové DTS s 1536 kb, čemuž odpovídá 512 kb u MP3, tedy 2x větší datový tok než ve vašem testu.
Jinak v hi­-endovém studiu jsem před pár lety před nákupem skutečně byl, shodou okolností právě kvůli CD přehrávači. Šel jsem tam jako skeptik s tím, že rozdíl mezi kusem za 5 a 20 tisíc nejspíš nepoznám, nicméně byl jsem připraven v opačném případě investovat. Mimochodem můj požadavek, abychom oba CD přehrávače připojili k zesilovači současně a pustili shodné CD, které jsem měl sebou, prodavač odmítl s tvrzením, že rozdíl se lépe pozná, když budeme každý kus poslouchat alespoň pár minut, než abychom častěji přepínali. Nějak jsem neměl sílu ho přesvědčovat o opaku, zvláště ne po tom, kdy se mě snažil přesvědčit o účelnosti nákupu signálového kabelu za dva litry. Každopádně neslyšel jsem nic, co by můj skepticismus vyléčilo. A čistě logicky: CD přehrávače se vyrábějí cca 25 let. Už tehdy byly hranice kvality pevně dané 16 bitovým vzorkováním a vzorkovacím kmitočtem 44,1 kHz. A tak je tomu dodnes, navzdory všelijakým trikům s převzorkováním. Měl snad špičkový, v recenzích až básnicky opěvovaný CD přehrávač před 20 lety lepší elektroniku než běžný dnešní přístroj? Pokud byste o negativní odpovědi pochyboval, tak pouvažujte o tom, jak se elektronika za těch 20 let změnila třeba u počítačů, což je mimochodem velmi příbuzný obor.
A který je to vlastně parametr, co přehrávač za 5 tisíc činí horším než ten za 20? Když se podívám na zvlněné charakteristiky reprobeden, tak kmitočtový průběh to jistě nebude. Odstup signál šum? S vytočeným regulátorem hlasitosti a uchem na výškáči možná rozdíl poznáte, ale při posazení do poslechové pozice? Dynamika? CD záznam má 16 bitů, tím to končí. Z fotky z malým rozlišením také neuděláte dokonalou velkou. Nebo zkreslení? Dnešní CD player za 5 tisíc ho má v tisícinách procenta. Poznáte snad, když bude desetkrát menší?
A tím se dostáváme k netopýřím kategoriím ­"prostorovosti­", menší či větší ­"jadrnosti­", ­"jemnosti­", ­"éteričnosti­" ­(fakt nekecám ­- tohle všechno se píše v „odborných“ časopisech­) zvuku a podobným nesmyslům, na které prostě neuvěřím do té doby, dokud mi někdo nevysvětlí, v jakých jednotkách je lze měřit.

Jste statny clovek, vas nazor vam samozrejme neberu, ale take vim, ac nejsem zadny elektrotechnik, ze vysledny zvuk prave u formatu CD se da zmrsit vybrem komponent od mechaniky po DAC a analogovou cast. Samozrejme debaty o zvuku jsou nekonecne ... ale nemyslim, ze vse je az tak jednoznacne. Samozrejme existuje spousta marketingovych tahaku a TrueHD potazmo MA jsou dobrym prikladem. Jak pisete na zaver...nejsem natolik erudovany v dane oblasti, abych vam poskytl vedecky dukaz o tom, ze stejny format mohou hrat ruzne pristroje v ruznych kvalitativnich urovnich...povazujte me za obet marketingu:)

Díky za uznání ­- nevím sice jak jste přes internet poznal, že jsem ­"statný­", ale budiž.
A ten ­"vědecký důkaz, který mi nemůžete poskytnout­"... Vtip je v tom, že ho nemůže podat nikdo, nebo, přesněji řečeno, nikdo ho nepodal ani v dnešní době urychlovačů, pokusů s kvantovými jevy a při stavu techniky, který byl v době vzniku CD utopií.
Já si prostě jen myslím, že selský rozum není špatná věc. Vy třeba píšete ­"vim ... ze vysledny zvuk CD ... se da zmrsit vybrem komponent od mechaniky...­"
Jak proboha mechanika zhoršuje výsledný zvuk CD, to mi prosím vysvětlete. Jistě nemáte na mysli to, že by rachotila tak, až by to rušilo. A kolísání otáček? Elektronika CD přehrávače má buffer dat, takže výsledná přesnost vzorkování je dána přesností řídicího krystalu, s tím prostě mechanika nemá nic společného. Mimochodem třeba u většiny discmanů můžete CD disk fyzicky zastavit a hudba hraje dalších 10, 20 nebo i více vteřin ­- podle velikosti bufferu. Necháte CD znovu roztočit a ani nepoznáte, že vůbec stálo. A takhle by bylo možné hovořit o každém detailu, ale asi to nemá smysl. Já argumentuji a vy mi odpovídáte obecnými větami.
Asi mi nezbývá, než přijmout návrh, který jste vyjádřil ve své poslední větě a tím to uzavřít. Přesto bych rád věřil alespoň tomu, že budete opatrnější s používáním pojmu ­"propastný rozdíl­".

Teda pánové,
divím se, že se dohadujete o kvalitě reprodukce zvuku rozsekaného na standardní digitální kousíčky. Jo, takhle, kdybyste řešili propastný rozdíl v šumu tranzistorů proti krystalicky čistému zvuku elektronek napájených z akumulátorů místo bručícím trafem, nebo básnili o dynamickém rozsahu gramofonových desek, to bych ještě chápal, ale nějaká CD nebo MP3?
Jéžišmarjá, proč??

:­-)

To prece neni pravda, uz mechanika neboli transport ma nastarost cteni dat a uz testu mechanik na ruznych renomovanych sereverech je jasne, ze zadna z nich neni dokonala ani pri cteni originalnich cd ... buffer s tim nema naprosto nic spolecneho, ten je tam preci za uplne jinym ucelem. Stejne tak prevodniky a analogova cast ovlivnuje vysledny zvuk na vystupu, ktery je nasledne zesilovan. Existuje x veci od operaku, dacu potazmo interniho prevzorkovani...pokud neco o zvuku vite, cimz si nejsem uplne jist, tak vite jaky prubeh ma digitalni signal a jaky prubeh maji zdroje zvuku v realnem svete ­(nastroje, rec a podobne­). Cely vtip toho celeho je pokus o rekonstrukci prirozeneho zvukoveho signalu zanamenaneho do binarniho zapisu.

DAC je prvnim stupnem ­(pokud neberu transport­) pri prechodu a jeho typ vyrazne ovlivnuje vysledny sample. Tudiz pokud pokud jsou binarni data prectena z media, tak jsou nasledne v DACu, kde podle hodnoty ­(0 nebo 1­) menena voltaz na vystupu pretrvarena na impulsy. Problem je v tom ze sekvence impulsu, ktere reprezentuji binarni data na mediu jsou nasledne filtrovana tzv. rekonstrukcnim filtrem. Ten je vice ci mene presny...

S tim velmi uzce souvisi ruzne typy DACu od jednoducheho PWM po oversample a interpolaci u pokrocilych prevodniku. Vysledkem vice ci mene zdarily sample podle poctu chyb pri kvantizaci. Proto se take nasazuji DACy s vyssim rozlisenim nez ma puvodne format CD 16­-bit­/44.1kHz. Faktoru ovlivnujicich kvalitu vysledneho samplu je spousta.

vrele doporucuji http:­/­/ieee.li­/pdf­/dynamic_evaluation_dac.pdf

Myslim, ze tam najdete odpovedi na sve otazky.

P.S. ­- Pokud chci nekoho poucovat, tak musim sam vedet vice, aby to potom nebyla ostuda. Schvalne jsem do podobnych debat nechtel poustet, ale vase cernobile videni zvuku je ponekud omezene. Kdyz rozdily neslysite nebo slyset nechcete je to vase vec, ale nenutte sve nazory na nepotrebnost kvalitnich komponent a zdroju zvuku v diskuzich.

"A ten ?­"vědecký důkaz, který mi nemůžete poskytnout?­"... Vtip je v tom, že ho nemůže podat nikdo, nebo, přesněji řečeno, nikdo ho nepodal ani v dnešní době urychlovačů, pokusů s kvantovými jevy a při stavu techniky, který byl v době vzniku CD utopií.­"...cili ano vedecky dukaz existuje...a tohle je blabol. Ale dekuji, ze jste me donutil nastudovat zase neco vice ­(Nyquistova frekvence, Noise shapphing, pulsní modulace atd.­).

Pozoruhodné ­- ještě 11.11. ve 23,30 jste nebyl ­"natolik erudovaný, abyste mohl poskytnout vědecký důkaz­", ale pouhý den poté již máte nastudovánu Nyquistovu frekvenci, Noise shapphing, pulsní modulaci a je vám jasné, že důkaz netopýřích kategorií ­"prostorovosti­", menší či větší ­"jadrnosti­", ­"jemnosti­", ­"éteričnosti­" zvuku ­(to je totiž to, o čem jsem psal­) existuje.
Vraťme se však k vlivu mechaniky CD na kvalitu zvuku. Oháníte se operáky, oversamplingem, rekonstrukčním filtrem, ale zřejmě vám uniká základní princip digitálního přenosu. Při něm je totiž víceméně jedno, že např. amplituda jedničky nemá ­(třeba kvůli ne zcela perfektně seřízené mechanice CD­) plnou úroveň. Ono totiž stačí, když ji lze bezpečně odlišit od nuly. Vy se ale zřejmě domníváte, že mechanika CD přehrávače za 5 tisíc ­(na rozdíl od toho za 20­), způsobuje takové chyby čtení, se kterými si pak následná elektronika neporadí.
Zkusme si náš CD přehrávač za 5 tisíc porovnat s počítačovou DVD mechanikou, jejichž ceny začínají na cca 300,­- korunách. Snad se shodneme alespoň na tom, že vyšší hustota záznamu ­(DVD­) klade na mechaniku vyšší nároky. Zásadní rozdíl je však jiný ­- zatímco při chybném přečtení jednoho bitu u zvukového CD nemusíte žádný rozdíl poznat, při načítání softwaru to může vést k chybovému hlášení. Nic takového ale běžně nepozorujeme.
Takže zatímco ultralaciná mechanika ­(300,­-­) čte hustší záznam DVD bezchybně, robustnější CD mechanika stolního přístroje za 5000,­- podle vašeho tvrzení zásobuje následující elektroniku neopravitelnými chybami ­- ale mechanika za 20000,­- už to nedělá. To je prostě směšné.
Diskuze se zastánci drahých komponent je obtížná, a vy jste toho dobrým příkladem. Celé to začalo vaší hláškou o ­"propastném rozdílu­" mezi DTS a signálem bez komprese. Když jsem vám nabídl slepý test, tak jste ho odmítl s tím, že vaše ­"usi odrovnala lampa v kombu Marshall a elektrika­". Čili vy víte, že něco je propastně lepší, ale nejste si jistý, zda byste při slepém testu ten rozdíl poznal. Vy ve skutečnosti nevíte ­- vy věříte. Vaše úporná snaha obhájit smysluplnost drahých komponentů ­(které vaše ­"elektrikou odrovnané­" uši stejně neocení­) by pak mohla budit podezření, že jste snad jejich prodejcem nebo jinak zainteresovaným člověkem. Ale to bych vám nejspíš křivdil ­- patrně jste jen za svůj život přečetl příliš mnoho reklamních textů, hemžících se pojmy jako ­"revoluce v reprodukci zvuku­", ­"nová dimenze krystalické čistoty­", ­"převratný dojem prostoru­", ­"vynikající průzračnost­" atd. Nikdo už asi nepospočítá, kolik jen těch revolučních přístrojů, ­"zásadně zlepšujících reprodukci zvuku­", bylo...
Pokud ještě chcete reagovat, tak mi prosím vysvětlete, jak je možné, že DVD mechanika za 300,­- dokáže něco, čeho podle vás není slušný stolní přístroj za 5000,­- schopen.

Smesne je, ze jste opet preskocil konkretni argumenty a opet se opirate do jakehosi divneho srovnani mechaniky cd prehravace a pc mechaniky. Vetsina cd prehravacu ma prave mechaniky od vyrobcu jako je NEC, LG a podobne. Opet a znova vam rikam, ze vysledny zvuk je souhrou celeho retezce od mechaniky, dac po analogovou cast. Pochopte, ze zvuk zaznamenany do digitalni podoby jiz neni tim samym zvukem jako v pripade analogu ­(on to vlastne uz neni zvuk vubec­). Byt to muze svadet k tomu, ze 0­/1 jsou zarukou naproste vernosti na libovolnem zarizeni schopne data precist...prostudujte si dane pdf. Neni to poucovani, ale snad vam to napovi, ze vse neni tak jak rikate.

Ja jsem dobry prikladem toho, ze i hifista roste s casem ... mel jsem levny cd a zesilovac + prumerne bedny a dle vasi teorie jsem pri nakupu rekneme uz kvalitnich komponent okolo 20k za ks a repro kolem 45k udelal chybu a v podstate si nalhavam, ze to lepe hraje, ale ono ne...tak to opravdu neni. Vy jste ortodoxni zastance jednoho tabora, ktery bud opravdu neslysi rozdily ­(podotykam nejsou to zadne nuance­)a nebo je jednoduse slyset nechce.

Pokud neco rikam tak proto, takovou zkusenost mam a mel jsem moznost srovnani v poslechove mistnosti na adekvatnim zarizeni. Prodavac vam radil velmi dobre, poslouchejte dany pristroj alepson par minut a pk si srovnjte, co ktery zahral a jak. Ono to neni tezke, jen se musite zbavit vaseho presvedceni, ze vsechno stejne hraje. Nikdo vas nenuti laborovat s kabely ale tyka se to naprosteho zakladu.

P.S. ­- Pokud chcete reagovat,tak reagujte na skutecne relevantni veci a ne na me vtipem myslene poznamky o kombu a kytare:­).

Nejprve k tomu vtipkování ­- faktem zůstává, že jste odmítl slepý test dvou signálů, o kterých jste předtím tvrdil, že je mezi nimi ­"propastný­" rozdíl.
A jste to vy, kdo odbíhá od tématu. To vy jste napsal, že ­(také­) mechanika CD přehrávače má vliv na kvalitu zvuku. Já tvrdím, že tomu tak není, samozřejmě pokud není vysloveně vadná.
Za součást mechaniky pokládám i výstup čtecího laseru ­- na signál z něj má, např. zcela chybně seřízená mechanika, nepochybně vliv. U normálně fungující mechaniky je výstupem čtecího laseru sekvence jedniček a nul, přičemž jejich amplituda není rozhodující, prostě stačí, aby je bylo možné od sebe odlišit. Ani přesnost rychlosti otáčení nemá vliv, to řeší buffer a krystal ­(viz příklad se zastaveným discmanem­). Případné nepřesnosti amplitudy ­(dokud lze odlišit 1 od 0­) ani kolísání kmitočtu signálu čtecího laseru tedy nehrají roli. Má snad tento signál ještě nějaké jiné parametry, které by levná mechanika nepříznivě ovlivňovala? Jaké to podle vás jsou?
A jak dokáže DVD mechanika za 300,­- odvést bezchybně náročnější práci, než je ta, kterou podle vás zřejmě CD přehrávač za 5000,­- dokonale nezvládá?
A pokud se vám zdá, že se točím na jedné věci, tak máte pravdu. Těžko však k něčemu dojít, když budeme skákat od jednoho k druhému. Ten nesmysl o vlivu mechaniky CD na kvalitu zvuku jste řekl vy, tak mi prosím ­(pomocí technických argumentů, nikoli obecných frází­) dokažte, čím ten vliv vzniká, jak se projevuje a proč s tím ultralevná mechanika v počítači, kde případná chyba může mít mnohem fatálnější následky, nemá problém ­- nebo uznejte, že plácl hloupost.

Pokusim se tady v lidske reci popsat slysitelne a meritelne rozdily mezi CD prehravaci. Je to z vetsi casti kvuli citlivosti DA prevodniku na stabilitu vzorkovaci frekvence dodavane krystalem v mechanice­(Jitter­). To je duvod proc to postihuje audio a ne data.
Jednim z duvodu pro nestabilitu je to ze napajeci zdroj pro mechanickou a elektrickou cast mechaniky je spolecny a kvuli cene znacne poddimenzovany. Vysledek je to ze napetova reference nutna pro krystal aby stabilne kmital neni reference ale modulovane napeti podle toho jak se zrovna toci motorky a kolik ruseni do systemu pronika.
Ty slavne hi­-end drahe mechaniky maji predevsim jednu spolecnou vlastnost a to je kvalitni oddelene zdroje s dostatecnou filtraci a stabilizaci s nizkym sumem nicmene tam se dostavame k jinemu problemu ktery je taktez meritelny a slysitelny a to je obnova vzorkovaci frekvence ze signalu SPDIF. To je opravdu veliky technicky orisek a prakticky to nejde udelat zcela dobre. Podstatne lepsi vysledky prinasi kombinace mechanika ­/ DA kde jsou hodiny vedeny externe coz je ve studiove praxi bezne pouzivany standard.

Takže tím je tedy způsoben ten ­"jednoznačně­" ­(slova p. Štefka­) lepší zvuk přehrávače za 20 tisíc oproti přehrávači za 5 tisíc! Konečně se mi rozsvítilo!
Jestli tomu tedy rozumím správně, tak pokud je rozdíl mezi těmito dvěma cenovými skupinami ­"jednoznačně­" slyšitelný, musí být zvuk z mechaniky za 300,­- v počítačí prakticky neposlouchatelný.
Ale vážně ­- už jsem psal, že se nebavím o tom, že někdo na dokonale naposlouchané nahrávce dokáže s maximálním úsilím a při přímém srovnání odhalit nějaké nepatrné odchylky. Jde mi spíš o to, že slabiny technických paramtetrů CD přehrávačů a zesilovačů jsou o řády menší, než je tomu u reprosoustav.
A pokud jsou rozdíly třeba u CD přehrávačů tak jasně slyšitelné, proč se tedy zastánci hi­-endových řešení a redaktoři ­"odborných­" časopisů vyhýbají slepým testům jako čert kříži?

pocitacova mechanika je podstatne lepsi uz z principu protoze nacita data vyssi rychlosti, uklada do buferu a prevodniky ve zvukove karte maji kvalitni referenci pocitacovy zdroj je velice tvrdy a kvalitni takze ani prevodnik ve zvukove karte nema tolik potizi. Pri prehravani z pocitace jsou zas jine problemy jako ruseni. Souhlasim s tim ze mistnost a reprobedny maji rozhodujici vliv na celkovou kvalitu ale cim kvalitnejsi retezec tim vic plati poucka o nejslabsim clanku retezce a jiz mi rukama proslo nekolik CD prehravacu kde i moje 70ti leta babicka reagovala ze to hraje ­"nak divne­" a to ani nevedela ze jsem vymenil CD prehravac. Jinak patrim mezi recenzenty kteri se slepych testu neboji a uz jsem se nechal mockrat nachytat viz muj komentar vyse o komprimovanych nahravkach

Já se domnívám, že u většiny výrobků platí logaritmická závislost mezi cenou a kvalitou. Prostě od určité hladiny je každé sebenepatrnější ­- a podle mého názoru už třeba nepoznatelné ­- zlepšení vykoupeno neúměrně velkou cenou. Jistě, i tak se dá diskutovat o tom, kde je to koleno, kde se ta křivka začíná ohýbat. A třeba u CD přehrávačů si myslím, že přístroj za 5 tisíc už je za tímhle místem. Docela by mě zajímalo, jak by dopadly slepé testy třeba deseti přístrojů v rozpětí od 5 do 500 tisích. Jste si opravdu jistý, že by porotci ve shodě usoudili, že ten nejlevnější taky hraje nejhůř? Já o tom silně pochybuji... Zato jsem si jist, že se tak shodnou, když budou vědět, co zrovna poslouchají. A ani nemusí vědomě podvádět. Psychoakustika není výmyslem, to je prostě fakt. Takže pro někoho, komu je úplně jedno, jestli za aparát utratí 20 tisíc nebo milión, určitě nákup hi­-endových komponentů smysl má, už jen proto, že má dobrý pocit maxima dosažitelného, ani nemluvě o designu ­- ale ten tady neřešíme.
Mimochodem, všiml jste si, že tyhle ­- někdy až duchařské ­- debaty se nevedou o kvalitě obrazu třeba u televizí? Jen stěží si lze představit, jak vás prodavač před dvěma obrazovkami, na kterých vidíte totéž, přesvědčuje, že levá má lepší prokreslení detailů, větší hloubku obrazu a já nevím co ještě. Každý člověk s alespoň minimálním sebevědomím by mu řekl, že přece každý vidí, že to je stejné.
Dokážete si představit, že by dvě televize, poskytující tak shodný obraz, že nepatrné rozdíly jsou poznat jen když obě stojí vedle sebe, že by jedna z nich stála třeba 20 tisíc a ta druhá 200? V hi­-endu tohle možné je.
Příčin vidím více. Za prvé už zmíněná psychoakustika, od nádherného přístroje prostě člověk krásný zvuk čeká. A o tom, že některé hi­-endové kousky jsou desingérskými skvosty, vůbec nepolemizuji. zadruhé nikdo nechce být za blbce, a pokud u něj stojí ­"odborník­", který ho o drobných nuancích zvuku zasvěceně poučuje stokrát použitou hantýrkou, tak v mnoha případech dotyčný raději souhlasí.
Ale tím hlavním důvodem je prostě byznys. Prodávat komponenty za spoustu desítek tisíc nebo rovnou stovky tisíc fakt není špatné. A vždycky se najde i nějaké technické zdůvodnění ­- a to, že je za daleko za prahem schopností našich uší, nikomu nevadí. Třeba i u těch kabelů za desítky tisíc. Myslíte, že jejich prodejce snad uzná, že to je přehnané? Kdepak, bude vás přesvědčovat o tom, že ten rozdíl za to stojí, stejně jako se mě p. Štefka snaží přesvědčit o tom, koupit místo CD přehrávače za 5 tisíc čtyřikrát dražší přístroj má smysl.
Už jsem to tady psal ­- před dvaceti lety ­(ostatně stejně jako dnes­) se recenzenti rozplývali nad zvukem extrémně drahých přístrojů, slova dokonalost apod. byla běžná. Proč by ale měl dnešní přístroj za nepatrný zlomek ceny být horší? Podívejte se třeba na plazmy ­- před deseti lety stál metrový displej s počtem řádků 480, tedy z dnešního pohledu absolutní shit, skoro půl miliónu. A dnes? O počítačích ani nemluvě. Proč by to mělo být jiné u CD přehrávačů, zesilovačů apod.?

Omlouvám se že nepíši k diskuzi, ale chtěl bych se uživatele ­"standax­" zeptat na nějaké informace ohledně TL­-Sub. Vlastním také experience V20 a o TL­-Sub uvažuji. Prosím ozvěte se mi na mail: pletinoha@seznam.cz Diky....

Myslim, ze mas pravdu DTS je este stale dostatocny format, ale nevyhnes sa upgradu akonahle by si chcel pocuvat zvuk­/hudbu v 7.1 konfiguracii, DTS a DD su len 5.1 kanalove.

Zrovna kanaly navic jsou vcelku zbytecne, protoze prinos skoro nulovy. Zas tak dobrou lokalizaci smeru nase usi nemaji. Co vim tak vetsina i movie fajnsmekru dava prednost 5.1 zapojeni + biwire nez 7.1 + singlewire.

Nesouhlasim, nejsem kdovijaky audiofil, ale prinos byl jasne slysitelny a lokalizace v prostoru mnohem lepsi. Zato jsem osobne neslysel prinos biwiringu, kdyz neco tak biamping bez kompromisu.

Opět si dovolím polemizovat, a to otázkou. Pokud budete sedět v ose reprodukce, poznáte rozdíl mezi lokalizací signálu pouze z centru a lokalizací téhož signálu z levé a pravé bedny? Záměrně píšu ­"lokalizací­" nikoli ­"reprodukcí­" ­- barva zvuku se nutně bude lišit, pokud není centr zcela shodný s předními reprobednami, a to včetně tvaru reprosoustav a výšky jednotlivých reproduktorů od země. Doporučuji vyzkoušet, možná budete překvapen, i když výsledek je celkem logický. Stačí k tomu jen nastavit konfiguraci receiveru na 4.0 a spustit testovací sekvenci.
Mimochodem pro vytvoření ­"točivého pole­" v jedné ­(zde vodorovné­) rovině, tedy pro virtuální umístění zvuku na libovolné místo v kruhu kolem posluchače, teoreticky stačí 3 reprosoustavy ­- praktickým důkazem, byť z trochu jiného soudku, je třífázový elektromotor. Ale chápu i výrobce ­- je fajn nejprve prodat stereo reprosoustavy, pak 5.1 a nakonec ­(?­) ještě přesvědčit zákazníka, že bez 7.1 to nebude ono.

To je samozrejme nesmyslne, protoze nezalezi nez aparature, ale namixovani stop. Bez centru to ono samozrejme nebude at uz na recieveru nastavite cokoli.

Nesmysl to není. Pro člověka v ose reprodukce je úplně jedno, jestli daný signál ­(třeba dialogy­) jde z centru, nebo je stejným dílem rozdělený do obou předních beden.

Ještě upřesňuji své předchozí tvrzení o nahraditelnosti centru. Toto tvrzení platí pouze u jedinců se zdravým sluchovým aparátem. Pokud někdo např. na jedno ucho neslyší, je situace samozřejmě jiná...

Pokial viem DTS moze byt aj 6.1, myslim ze sa to oznacuje ES, inak si tiez myslim ze 99% ludi nepozna rozdiel medzi DTS A DTS­-MA.

Ja osobne jsem slepym testem ruznych kompresnich formatu a bitrate prosel a musim rict ze na vetsine muziky i na kvalitnim aparatu ­(CD Sony XA 7 ES, Shan E550 repro a DPA388 zesilovac­) je takrka nemozne s jistotou urcit co je original kdyz doslo na AAC na vysokem bitrate nebo ATRAC. Nicmene rozdily byly slyset, byl sem schopen pri opakovanem poslechu urcit co je verze 1 verze 2 a verze 3 nicmene nebyl sem schopny urcit co je original. Domnival jsem se ze original je AAC.

AAC je podstatne kvalitnejsi nez MP, byt ztratovy ... ale ano mate pravdu.

Zalezi jak definujete ­"prehrat orig. BluRay skrze HDMI propojeni­". Nedegradovany zvuk nedostanete ven ani s 4870, protoze PAP. Obraz samozrejme neni problem. Problemem bude SW prehravac, kde zadny uplne nefunguje.

Ono v podstate ­"realne HTPC reseni aktualni pro dnesni dobu­" postavit nelze. Problemem je SW, protoze pomineme­-li Linux ­(ktery ma z principu problemy s DRM­), tak Windows jsou system urceny pro herni konzole a office pocitace, nikoliv pro multimedialni centra ac je tak MS marketing prezentuje. Vysledkem je obrovske mnozstvi ruznych problemu a omezeni, ktere se jen tezko resi. Faktem je, ze svet audiotechniky a pocitacu k sobe maji docela daleko a moc si nerozumi.

nvidia 9300­/9400 podporuje sice hdmi 1.3a, ale nepodporuje DTS HD MA, ani TrueHD. Podporuje iba multichannel LPCM. Takisto nepodporuje PAP, takze zvuk v plnom bitrate si uzijete iba pri formate mkv ­(remux z Blu­-Ray­). Mimo to je to ale asi najlepsia volba pre HTPC, ma totiz perfektnu podporu 1080p­/24

No, ona ta LPCM je vlastně to samé, jako DTS HD MA a další ­"nové­" formáty, pouze zcela nekomprimovaná. Takže pokud lze z PC vydolovat LPCM, je vyhráno ­- pouze nebude na zesíku svítit magické DTS HD MA, ale Multichannel :­-)

To by platilo v pripade, keby komercne programy na prehravanie Blu­-Ray nedownsamplovali LPCM na 48kHz­/16 bit kvoli absencii PAP

Díky za článek! Klidně houšť, a vůbec bych se nezlobil, kdyby úplně od začátku ­- jakou bednu ­(Mini­-ITX? Stačí? ...­), desku, CPU, je vůbec možné mít HTPC fanless, na kolik to celkem vyjde, ... ...

ravie, mluvíš mi z duše. Sám se o HTPC zajímám, takže uvítám co nejvíce článků k tématu. Autorovi toho dnešního děkuji. Věcné, výstižné. Jen tak dále ....

Ano, prosím, úplně od počátku ­- jaké komponenty, co od toho očekávat a co nikoli, prostě rozsáhlejší přehled, který by umožnil někomu, kdo o o HTPC uvažuje, si udělat přehled o tom, co vůbec kupuje­/chce kupovat. Děkuji

Přidávám se s přáním rozjet pořádně tuhle tématiku.
Po Novém roce se chystám na nějaké HTPC, tak at nacerpam co nejvice informaci

Take by me zajimaly dalsi clanky, mam Thermaltake BACH v nem ASUS M2A­-VM HDMI, AMD BE2300 s Ninja mini a Fortron ZEN 300W fanless a mam s tim vic potizi nez uzitku. Rozhodne to neni tiche protoze kdyz to udelam naticho tak se to upece. Jo kdyby tak tady bylo vic clanku mohl sem mit min potizi.

Nutnosti podpory PAP sa da vyhnut pouzitim formatu mkv. Postup je jednoduchy: kupite si Blu­-Ray disk, potrebujete AnyDVD HD na odstranenie AACS, potom eac3to na konverziu do mkv. Obraz sa moze pouzit tak ako je bez konverzie, alebo pouzit x264 na zmensenie bitrate. Zvuk sa v plnej kvalite prekoduje do FLAC a spolu s videom ulozi do mkv. Prehrate to v akomkolvek prehravaci ­(aj free­) v plnej kvalite video + zvuk. Staci ffdshow, madflac, haali splitter a hardware podporujuci 5.1­/7.1 LPCM cez HDMI

Jednoduchsi riesenie, je stiahnut si hotove video, v mkv formate z netu. Nehodlam podporovat HDCP, ktore len zbytocne zatazuje procesor, komplikuje pripojovanie zariadeni a neprinasa ziadny prinos pre pouzivatela.
Ked budu na trhu HD media bez HDCP za rozumnu cenu ­(max 100 Sk­) budem si media kupovat.

To je jasny, ale tady se uz dostavame na tenky led mezi legalnosti a nelegalnosti nahravek:­). S tim, ze HDCP je otravna ­"vymozenost­" nelze nez souhlasit.

ano, ale este som na nete nevidel mkv s videom a audiom v plnom bitrate, iba plne obrazy Blu­-Ray diskov :­-)

teraz som si to po sebe precital :­-­) Samozrejme 5.1 ­/ 7.1 LPCM funguje iba cez HDMI

Dokoncujem HTPC, bude to napojene na Onkyo s podporou HDMI 1.3a. Chipset je 780G ­- ten myslim nema este podporu 7.1 LPCM. Ma ale podporu 5.1LPMC? Chcem to napojit na 5.1 a surround back posielat dopredu ako Bi­-Amp.
Ak nie tak chcem kupit do toho ATI4670. Moja otazka:zvuk z VGA hdmi ide aj ked pocuvam mp3, inet radio, hram hry, alebo iba ked pozeram filmy s HD stopou a ostatny zvuk musim posielat cez optiku z onboard zvukovky? Co viem, VGA zvuk nema ziadne EAX efekty, takze co mi pojde z HDMI ked hram hry?

Nie, 780G nema podporu ani 5.1 LPCM

Odpoved na druhu otazku: ano, zvuk z 4670 ide cez HDMI aj pri prehravani hudby, hrani hier, sprava sa to ako bezne zvukove zariadenie. Podporuje LPCM az do 192 kHz­/24 bit.

Jojo, tak nějak jsem to myslel ­(viz níže­)...

SPIDF neutahne diky sve prenosove kapacite formaty 8kanaloveho zvuku ba blu­-ray, ale doplnim to do clanku.

Ano,spdif funguje pouze do formátu DTS. Autor článku asi sám nezkoušel posílat zvuk pře nějaký radeon, protože ač je to všude reklamované, nikdo to nerozchodil. na žádném foru jsem nenašel nikoho komu by to fungovalo jak má. Sám mám HD4870 a ani několik verzí ovladačů mi nepomohlo rozchodit zvuk přes hdmi, nakonec jsem si koupil creative titanium...Jinak na přehrávaní blueray používám panasonic DMP­-BD30 a Yamahu 663.

Ano, na Yamahe 663 to nefunguje. Ja mam Yamahu RX­-V1800 a rozbehal som HD 4670 s 5.1 LPCM na prvy pokus. Funguje to bez problemov. Takze rozchodit sa to da, mate bohuzial receiver, s ktorym to nefunguje. Pocul som, ze Catalysty 8.11 maju obsahovat mnoho fixov pre HDMI, tak to snad opravia