HMaki - tahově-logická
15.7.2002, Petr Hájek, recenze
Pokud jsou Vaším denním šálkem čaje (nebo čemu dáváte přednost, v ČR je to dost individuální) logické hry, neváhejte a začtěte se do recenze jedné z nejlepších freewarových přemýšlecích her.
Jistě každý z hráčů se už mnohokrát přesvědčil, že když je námět pro hru zároveň dostatečně jednoduchý a chytlavý, je kvalitní hráčský zážitek téměř jistý. Vzpomeňme například světoznámého autora Tetrisu Alexeje Pažitnova, který svoje životní dílo navrhl na základě Ruské stolní hry - a stejný případ tu máme dnes, námět recenzované hry HMaki vznikl podobně z Japonské stolní hry a musím říct, vůbec se to nehraje špatně!
Ač technické provedení hry je na dnešní HiColorové přeslazenosti přímo spartánské, je velmi zajímavé, že tak jednoduchý námět a zpracování vůbec hře neubírají na atraktivnosti, naopak, grafika je zároveň příjemně jednoduchá a přehledná.
Představte si hrací plochu, řekněme 10x10 kostiček, kde kostičky můžou mít čtyři různé barvy. Cílem hry je tuto zaplněnou plochu vyprázdnit podle následujících jednoduchých pravidel:
Čištění plochy, čili „dekostkizace“ (hned zítra píšu na ministerstvo těžby, polnohospodářství a národně-sociálních věcí, že jsem vymyslel nové slovo…) probíha jednoduchým ťuknutím stylusem na příslušné místo na displeji, Palmáč Vám vybranou část zvýrazní, to jako jestli jste si jistí, že ji chcete opravdu zrušit, další ťuknutí do této oblasti ji zmizí (to jsou tedy obraty… ) a kostičky poslušny herního zákona gravitace dolů a doleva se sesypou.
Obtížnost lze nastavit až do 22x20 kostiček (viz obrázek), kdy figuru vyluští opravdu jen tak pět lidí na Zemi s mozkem přes 3kg, naopak, pokud se Vám doma motá nějaká ta drobotina, můžete nastavit například 8x10 na 3 barvy (viz další obrázek), což je hratelné i pro nižší věkové kategorie a ještě si přitom procvičí barvy a tak vůbec. HMaki je zkrátka hodně konfigurovatelné co se obtížnosti týče a lze podle chuti nastavit vše od pozice která v podstatě nejde prohrát až po absolutně nehratelnou šílenost, kterou nemá šanci dohrát ani svatý Jeroným (i když… těžko říct co právě teď hraje, musím sebekriticky uznat, že jsem s ním v poslední době nemluvil…).
Samozřejmě, že kostičky ne vždy budou padat podle Vašich představ, protože pokud vyberete nějakou skupinku (řekněme 4 ks) zespodu, spadnou Vám sloupce nad těmito vybranými dolů a tím pádem posunou celou plochu nad nimy. Kostičky lze odebírat libovolně z celé plochy a s jedoduchým vybíráním vždy pouze zespodu se ve složitějších pozicích daleko nedostanete, naopak, musíte sakra myslet abyste si na ploše nikde nic nezablokovali a v půli hry smutně zjistili, že Vám zbývá dalších 50 kostiček, ke kterým ale už nemáte žádné „parťáky“.
Počítač má tabulku highscore pro každé nastavení sólo a že jich je požehnaně. Nechybí ani pětinásobné Undo, po jehož použití se ovšem nemůžete zapsat do tabulky nejlepších luštičů.
Je tu přítomna naprosto skvělá možnost tzv. seed game kdy zadáním čísla 1- 100.000 přímo vygenerujete podle nějakého tajemného vzorce jistou sestavu, která na jiném Palmáči vypadá samozřejmě stejně, můžete si tak dát třeba mistrák se svým kolegou, komu zůstane míň kostek ve hře 20x10 na 5 barev. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to opravdu skvělá zábava, obzvlášť vtipné poznámky okolostojících (sedících, nudích se, …) kolegů komentujících co děláte špatně a „…proč jste radši nevybrali tu modrou, když je to přece tak primitivní?“ atd. Slyšel jsem dokonce o lidech, kteří hrají HMaki ve dvou a na střídačku vždy odebírají přičemž se snaží toho druhého zablokovat. Zábavy si užijete opravdu bohatě.
Jsou přítomny celkem čtyři herní varianty, mezi tu nejzajímavější patří patrně obligátní vyčištění celé plochy, najdeme tu ale i takové podivnosti jako co nejrychlejší zablokování situace k nehratelnosti (co nejvíc kostiček na ploše) atd. Možnosti jsou to zajímavé a variabilní, takže zvyšují již tak vysokou hratelnost celé hry.
Rozsah (počet startovních figur) je přímo gigantický, pokud uvážíme, že v každém (a tím myslím každém) nastavení délky, výšky a barvy máte k dispozici 100.000 figur, je jasné, že byste všechny nepřehráli ani za 100 let.
Pokud Vás při hře (rozuměj „v práci“) někdo vyruší, nic se neděje, protože tahové hry obecně mají (jak známo) tu výhodu, že trpělivý Dragonball dokáže na odpověď čekat do skonání světa. Navíc, jak je na Palmáčích (dobrým!) zvykem, rychlé vypnutí pouze ukládá stav a nic Vám nebrání se k rozehrané partii vrátit někdy jindy, např. cestou domů (co má člověk za tím volantem taky furt dělat, že jo…?).
Za snad jedinou drobnější vadu na dokonalosti by někdo mohl považovat fakt, že kostičky se na displeji ne vždy roztahují od okraje k okraji. Na někoho může těch pár pixelů po straně působit rušivě. Když se ale pozorněji podíváte, zjistíte, že se kostičky snaží zaujmout co největší plochu a ne vždy je možné horizontálně i vertikálně spoléhat na to, že jejich počet krásně sedne po celé délce displeje. Samozřejmě, je to prkotina, které si půlka lidí ani nevšimne. Daní za pravidelnost hrací plochy jsou tyto okraje variabilní tloušťky.
A teď k tomu nejlepšímu, totiž k délce a ceně. Cena je má oblíbená (tedy zadarmo) a délka je pouhých 16kB, což je jistě přijatelné i pro majitele velmi starých strojů vybavených pouze 2MB paměti. Přesto, že HMaki je tak krátké, autor zabudoval do hry i podporu černobílých displejů, takže nemusíte hrát pouze na barevném. Kostičky jsou různě páskované, šrafované a vůbec vypadají pěkně (jiná barva = jiný vzorek). Musím konstatovat, že hry do 5-6 barev jsou i na černobílých strojích velmi dobře hratelné. Víc jak 7-8 barev je už guláš.
Vlastně… program není úplně zadarmo, je to postcardware, tj. pokud jste spokojený uživatel, autora potěší, když mu pošlete nějaký pěkný pohled.
Mno, myslím, že není třeba dalších slov, pokud jste v životě pochopili aspoň dámu (teď mluvím o hře, ženy ještě nepochopil nikdo), tak budete určitě spokojeni. Navíc, pokud uvážíme poměr zábavy, která Vás čeká, ku délce programu, není tu co řešit.
Skvělá mozková masáž a velká výzva pro Vaše schopnosti předvídavosti, paměti a logického myšlení.
Ehm… málem bych zapomněl, tímto prosím všechny kdo si tuto hru stáhnou, aby zkusili nastavit 16x14 kostiček, 5 barev a seed 1, ani po 25ti pokusech jsem nebyl schopen tuto figuru vyluštit (vždycky mi pár těch hranatých potvor zůstalo) ano, pro redaktora píšícího hlavně o hrách je to jistě společenské znemožnění nejvyššího stupně, ale co nadělám… Jenom by mě zajímalo, jestli má každá figura řešení…
Na shledanou u další recenze se těší ph!
Download
Ač technické provedení hry je na dnešní HiColorové přeslazenosti přímo spartánské, je velmi zajímavé, že tak jednoduchý námět a zpracování vůbec hře neubírají na atraktivnosti, naopak, grafika je zároveň příjemně jednoduchá a přehledná.
Představte si hrací plochu, řekněme 10x10 kostiček, kde kostičky můžou mít čtyři různé barvy. Cílem hry je tuto zaplněnou plochu vyprázdnit podle následujících jednoduchých pravidel:
- Vybrat můžete nejméně dvě kostičky zároveň a musí platit, že se dotýká aspoň jedné stejné barvy horizontálně nebo vertikálně, plocha kterou můžete vybrat je omezena pouze Vaší šikovností, tedy, čím víc kostiček dostanete k sobě, tím líp
- Pokud úspěšně plochu vyberete a někde bude volné místo, ostatní kostičky mají tendenci se sesypat doleva dolů, v ideálním případě (kdy vyberete celou plochu) tedy hra končí v levém dolním rohu
- Cílem hry je pomocí rafinovaného odebírání zcela vyčistit hrací plochu
Čištění plochy, čili „dekostkizace“ (hned zítra píšu na ministerstvo těžby, polnohospodářství a národně-sociálních věcí, že jsem vymyslel nové slovo…) probíha jednoduchým ťuknutím stylusem na příslušné místo na displeji, Palmáč Vám vybranou část zvýrazní, to jako jestli jste si jistí, že ji chcete opravdu zrušit, další ťuknutí do této oblasti ji zmizí (to jsou tedy obraty… ) a kostičky poslušny herního zákona gravitace dolů a doleva se sesypou.
Obtížnost lze nastavit až do 22x20 kostiček (viz obrázek), kdy figuru vyluští opravdu jen tak pět lidí na Zemi s mozkem přes 3kg, naopak, pokud se Vám doma motá nějaká ta drobotina, můžete nastavit například 8x10 na 3 barvy (viz další obrázek), což je hratelné i pro nižší věkové kategorie a ještě si přitom procvičí barvy a tak vůbec. HMaki je zkrátka hodně konfigurovatelné co se obtížnosti týče a lze podle chuti nastavit vše od pozice která v podstatě nejde prohrát až po absolutně nehratelnou šílenost, kterou nemá šanci dohrát ani svatý Jeroným (i když… těžko říct co právě teď hraje, musím sebekriticky uznat, že jsem s ním v poslední době nemluvil…).
Samozřejmě, že kostičky ne vždy budou padat podle Vašich představ, protože pokud vyberete nějakou skupinku (řekněme 4 ks) zespodu, spadnou Vám sloupce nad těmito vybranými dolů a tím pádem posunou celou plochu nad nimy. Kostičky lze odebírat libovolně z celé plochy a s jedoduchým vybíráním vždy pouze zespodu se ve složitějších pozicích daleko nedostanete, naopak, musíte sakra myslet abyste si na ploše nikde nic nezablokovali a v půli hry smutně zjistili, že Vám zbývá dalších 50 kostiček, ke kterým ale už nemáte žádné „parťáky“.
Počítač má tabulku highscore pro každé nastavení sólo a že jich je požehnaně. Nechybí ani pětinásobné Undo, po jehož použití se ovšem nemůžete zapsat do tabulky nejlepších luštičů.
Je tu přítomna naprosto skvělá možnost tzv. seed game kdy zadáním čísla 1- 100.000 přímo vygenerujete podle nějakého tajemného vzorce jistou sestavu, která na jiném Palmáči vypadá samozřejmě stejně, můžete si tak dát třeba mistrák se svým kolegou, komu zůstane míň kostek ve hře 20x10 na 5 barev. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to opravdu skvělá zábava, obzvlášť vtipné poznámky okolostojících (sedících, nudích se, …) kolegů komentujících co děláte špatně a „…proč jste radši nevybrali tu modrou, když je to přece tak primitivní?“ atd. Slyšel jsem dokonce o lidech, kteří hrají HMaki ve dvou a na střídačku vždy odebírají přičemž se snaží toho druhého zablokovat. Zábavy si užijete opravdu bohatě.
Jsou přítomny celkem čtyři herní varianty, mezi tu nejzajímavější patří patrně obligátní vyčištění celé plochy, najdeme tu ale i takové podivnosti jako co nejrychlejší zablokování situace k nehratelnosti (co nejvíc kostiček na ploše) atd. Možnosti jsou to zajímavé a variabilní, takže zvyšují již tak vysokou hratelnost celé hry.
Rozsah (počet startovních figur) je přímo gigantický, pokud uvážíme, že v každém (a tím myslím každém) nastavení délky, výšky a barvy máte k dispozici 100.000 figur, je jasné, že byste všechny nepřehráli ani za 100 let.
Pokud Vás při hře (rozuměj „v práci“) někdo vyruší, nic se neděje, protože tahové hry obecně mají (jak známo) tu výhodu, že trpělivý Dragonball dokáže na odpověď čekat do skonání světa. Navíc, jak je na Palmáčích (dobrým!) zvykem, rychlé vypnutí pouze ukládá stav a nic Vám nebrání se k rozehrané partii vrátit někdy jindy, např. cestou domů (co má člověk za tím volantem taky furt dělat, že jo…?).
Za snad jedinou drobnější vadu na dokonalosti by někdo mohl považovat fakt, že kostičky se na displeji ne vždy roztahují od okraje k okraji. Na někoho může těch pár pixelů po straně působit rušivě. Když se ale pozorněji podíváte, zjistíte, že se kostičky snaží zaujmout co největší plochu a ne vždy je možné horizontálně i vertikálně spoléhat na to, že jejich počet krásně sedne po celé délce displeje. Samozřejmě, je to prkotina, které si půlka lidí ani nevšimne. Daní za pravidelnost hrací plochy jsou tyto okraje variabilní tloušťky.
A teď k tomu nejlepšímu, totiž k délce a ceně. Cena je má oblíbená (tedy zadarmo) a délka je pouhých 16kB, což je jistě přijatelné i pro majitele velmi starých strojů vybavených pouze 2MB paměti. Přesto, že HMaki je tak krátké, autor zabudoval do hry i podporu černobílých displejů, takže nemusíte hrát pouze na barevném. Kostičky jsou různě páskované, šrafované a vůbec vypadají pěkně (jiná barva = jiný vzorek). Musím konstatovat, že hry do 5-6 barev jsou i na černobílých strojích velmi dobře hratelné. Víc jak 7-8 barev je už guláš.
Vlastně… program není úplně zadarmo, je to postcardware, tj. pokud jste spokojený uživatel, autora potěší, když mu pošlete nějaký pěkný pohled.
Mno, myslím, že není třeba dalších slov, pokud jste v životě pochopili aspoň dámu (teď mluvím o hře, ženy ještě nepochopil nikdo), tak budete určitě spokojeni. Navíc, pokud uvážíme poměr zábavy, která Vás čeká, ku délce programu, není tu co řešit.
Skvělá mozková masáž a velká výzva pro Vaše schopnosti předvídavosti, paměti a logického myšlení.
Ehm… málem bych zapomněl, tímto prosím všechny kdo si tuto hru stáhnou, aby zkusili nastavit 16x14 kostiček, 5 barev a seed 1, ani po 25ti pokusech jsem nebyl schopen tuto figuru vyluštit (vždycky mi pár těch hranatých potvor zůstalo) ano, pro redaktora píšícího hlavně o hrách je to jistě společenské znemožnění nejvyššího stupně, ale co nadělám… Jenom by mě zajímalo, jestli má každá figura řešení…
Na shledanou u další recenze se těší ph!
Download
