HP LP1965 - legenda pokračuje
15.1.2007, Pavel Kovač, recenze
Jistě si vzpomínáte na slavný monitor HP L1955, který nejednou získal nějaké to ocenění a chválu leckterých uživatelů. Doba však pokročila a HP chtě nechtě muselo vydat novou verzi. Bude stejně úspěšná jako jeho starší bratříček? V dnešním článku se také dočkáte inovace metodiky testování LCD (měření inputlagu).
Kapitoly článku:
- HP LP1965 - legenda pokračuje
- Pod kapotou a OSD menu
- Testy - Odezva, inputlag, video, hry a stabilita kontrastu
- Testy - pozorovací úhly, barvy a podsvícení
- Testy - interpolace a regulace a jsu
- Celkové hodnocení a závěr
Odezva
Opět je tu monitor s odezvou 6ms. Šest milisekund to je o deset milisekund nižší hodnota, než byla u modelu L1955. Skutečně je odezva o tolik lepší? Nebo se jedná pouze o to, že dříve se udávala celková odezva a dnes se udává odezva typu šedá-šedá? Z následujícího grafu velice dobře vidíte, jak si monitor vede. V podstatě jde o velice podobnou situaci jako u L1955. Po podrobnějším zkoumání dokonce zjistíte, že odezva je lehounce horší. Jde však pouze o drobný posun k horšímu a v praxi si ho vůbec nevšimnete. Průměrná celková odezva činí 19,9ms. Průměrná odezva rise dosahuje hodnoty 13ms a proč zde uvádím průměrnou odezvu rise? Inu počkejte si. Ihned po změření odezvy se totiž zaměříme na jednu novinku v testovací metodice.
Odezva v závislosti na změně
Blíže sledovaná odezva 0-175-0 vykazuje (jako jedna z mála) viditelný překmit. Naštěstí onen překmit jsem zaznamenal pouze u dvou změn, proto se těchto překmitů nemusíte vůbec obávat. Hodnota rise=13,2ms a fall=6,6ms.
Odezva 0-175-0 (20ms/dílek)
U odezvy typu šedá-šedá (50-200-50) se již překmit nevyskytuje. Hodnoty jsou rise=10ms a fall=9,4ms. Samotný průběh odezvy je zcela ideální a lepší si nelze ani představit.
Odezva typu šedá-šedá (20ms/dílek)
Inputlag
V poslední době se velice živě diskutuje na téma tzv. "inputlagu". Jde o jev, kdy LCD zpracovává obraz (úprava barev, vyhodnocování předchozího snímku pro OverDrive apod.), to vše zkrátka nějakou dobu trvá. Samozřejmě záleží na rychlosti čipu a také na míře zpracování obrazu. Některé monitory mohou mít tak výrazný inputlag, že značně znepříjemňuje hraní rychlých FPS her. Při práci v operačním systému sice může inputlag trochu vadit, ale obvykle si jej vůbec nevšimnete. Jde tedy o parametr, který je důležitý hlavně pro náruživé hráče. Doufám, že toto měření nepřijde na zmar a poslouží jako další vodítko při výběru LCD monitoru.
A jak takový inputlag změřit? Inu není nic jednoduššího, než vzít osciloskop, CRT monitor jako referenční (který nemá inputlag), měřený LCD monitor a využít dvě optické sondy. Poté na obou monitorech zobrazíme stejný obrazec (opět jsem lehce přeprogramoval vlastní prográmek na měření odezvy). Pomocí dvou sond již není problém inputlag změřit. Velikost inputlagu stanovíme tak, že změříme posunutí rozsvícení pixelu LCD oproti rozsvícení CRT obrazovky. Měřím k začátku rozsvícení, proto je třeba vlastně ještě připočítat alespoň průměrnou dobu odezvy typu rise (proto jí odedneška uvádím i v recenzích). A proč připočítávat odezvu? Protože až po rozsvícení pixelu vlastně onen obraz vidíte.
Další otázka - proč rovnou při měření inputlagu nezměřit přímo inputlag + odezvu rise a neuvést přímo výsledné "zpoždění obrazu". Odpověď je velice jednoduchá: neměřili bychom přímo inputlag a hlavně by mohly být některé monitory ve výhodě, protože mají odezvu 0-255-0 (u této změny měřím inputlag) horší odezvu rise než jiné. Proto je vhodné započítat průměrnou odezvu rise. Budeme tedy rozlišovat reálný inputlag (tedy takový inputlag, jaký skutečně monitor má) a "zpoždění obrazu" (inputlag + průměrná odezva rise). No, teorie bychom měli dost a nyní se již zaměříme na dnešní monitor.
Inputlag
Z naměřeného grafu je patrné (šedě je zobrazen CRT monitor a zeleně LCD), že inputlag není moc velký. Jeho hodnota dosahuje velice přijatelných, 4,8ms což vzhledem k odezvě není nic velkého. Průměrná odezva rise (13ms) spolu s inputlagem dává "zpoždění obrazu" 17,8ms. Při hraní her by neměl nastat žádný problém.
Protože zatím nemáme moc s čím srovnávat, tak se spolehneme na zahraniční zprávy, které hovoří o tom, že inputlag pod 20ms není problém i pro náročné hráče. Z toho lze usuzovat, že HP LP1965 na tom je velice dobře a zaslouží si pochvalu.
Sledování videa
Video v PAL rozlišení netrpí žádnými neduhy, odezva naprosto dostačuje. Hloubka obrazu sice není zcela ideální (vychází z technologie Prem.MVA), ale není to nic tragického. I předchozí model HP L1955 měl nižší hloubku obrazu. Trochu problém jsem zaznamenal u HD videa v 720p, kde sem tam vyskočí v obraze šum díky OverDrive. Naštěstí je to jev velice ojedinělý a zpozorujete ho pouze při opakovaném přehrávání jedné scény stále dokola. Barvy jsou vyvážené a pleťová barva přirozená. Trochu horší podání černé je u Prem.MVA panelů běžné.
Hraní her
Při hraní Half-Life 2 jsem se nemohl zbavit pocitu, že monitor má prakticky stejnou odezvu jako HP L1955 (ten na svou dobu poskytoval opravdu nevídané hodnoty v odezvě). Dnes by si však monitor již zasloužil o něco lepší hodnoty. Zde je velice dobře vidět, že se nelze řídit v odezvě dle parametrů udávaných výrobcem. Bohužel při největším boomu se jaksi "opomnělo" na normu pro udávání odezvy, a tak si můžou výrobci udávat prakticky cokoli. Tím nechci nikterak poškodit HP, odezva je u tohoto panelu více než dobrá, avšak kdo očekával výrazné zlepšení při hraní her oproti HP L1955, bude trochu zklamán. V u her odezvu oproti L1955 nepoznáte. Poznáte však větší hloubku obrazu a trochu živější barvy. Díky tomu jsou hry dynamičtější a zkrátka se "lépe hrají".
Stabilita kontrastu
Monitor reguluje sice jas hardwarově (pomocí podsvětlovacích trubic), avšak kontrast dost klesá (až k hodnotě 53% maximálního kontrastu). V praxi to profesionálním grafikům může činit problémy, ale běžnému uživateli to vadit nebude. Maximální naměřený kontrast sahá až k hodnotě 130:1.