HP LP2465 - další obr v akci

Pozorovací úhly

Co se týče pozorovacích úhlů, zde technologie S-PVA celkem exceluje. Oproti technologii Prem.MVA jsou úhly pohledu o dost lepší, ale na S-IPS zase kvalitou nedosahují. Je to zkátka něco mezi.



Pod úhlem se jas lehounce sníží, ale barvy se stále drží. Trochu vadí lesk povrchu panelu i přesto, že se nejedná o leštěnou obrazovku. HP vsadil na celkem jemnou obrazovku, která sice zvětšuje hloubku obrazu, ale zase je tím obraz lesklejší. Díky této jemnější struktuře povrchu je obraz i o něco živější.


Pohled ze strany sice již prozrazuje velký úbytek jasu, ale barvy stále drží a obraz pouze trochu žloutne. Opět připomínám, že fotky úhlů pohledu jsou foceny se stejným časem a clonou, proto jsou fotky z extrémních pohledů u některých monitorů tmavé. Díky tomu lze daleko lépe sledovat úbytek jasu.





A protože se jedná o S-PVA panel, jsou úhly pohledu ze všech stran stejné - dobré. Inu technologie pokročila a pokud si pořídíte S-PVA či S-IPS panel, máte celkem vyhráno.

Barevné podání

O zpracování obrazu se stará nejspíše stejná elektronika jako u modelu LP2065, a právě proto je podobný i bílo-černý přechod. Výrazné proužkování je navíc u této technologie trochu zvýrazněno zežloutnutím obrazu v oněch proužcích. Výhodou je však fakt, že při seřizování barev nedochází ke zvýraznění proužkování. Občas se totiž stává, že v základním nastavení je přechod prakticky dokonalý, ale jakmile si seřídíte barvy podle svého gusta, dojde k neskutečné degradaci. To však naštěstí není tento případ.


Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (2,4MB), malý výřez (0,5MB).

U duhového přechodu se proužkování prakticky ztratilo a to je opravdu dobré znamení. I barvy jsou zobrazeny dobře a jsou celkem přirozené. Dokonce i problematická fialová barva je pěkně podána.



Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (2,8MB), malý výřez (0,4MB).

Při zobrazení reálných fotografií je červená barva lehce přesycena, ale ostatní je naprosto perfektní. Dokonce i pleťová barva je podána na jedničku. Jediný problém jsem zaznamenal u tmavších částí obrazu, kde je prokreslení lehce nižší, ale nejde o nic tragického. Zkrátka a jednoduše, barevné podání není dokonalé, ale "pouze" nadprůměrné.


Nezmenšená fotografie je k dispozici zde (3,3MB).

Zobrazení šedé na černé a šedé na bílé

Technologie S-PVA je velmi dobrá v rozlišení odstínů, a tak hodnoty 2/0 a 253/255 jsou sice dostatečné, ale ne zcela perfektní a již jsme tu měli daleko lepší. V praxi však tyto hodnoty dostačují a nikterak vadit nebudou.

Podsvícení

V minulé kapitole jsem poznamenal, že kvalita podsvícení není zrovna ideální. Při měření optickou sondou se tento fakt potvrdil a ukázalo se, že v krajích obrazovky je podsvícení podstatně méně intenzivní než ve zbytku plochy obrazu. Problém je také to, že tento pokles je velmi rychlý a z prakticky 100% podsvícení klesne na 60% během krátké vzdálenosti - zhruba 1cm. Máte tedy pocit, že po stranách a v rozích je monitor špinavý či rámeček jaksi stíní obrazu. Je to první vážný problém u tohoto monitoru a to je opravdu škoda.


Z 3D pohledu není zcela patrné, jaké je podsvícení v horní části obrazu a to jen díky tomu, že dochází k prudkému poklesu. Inu právě pro tyto účely je zde 2D pohled.
Ze statistiky grafu je však podsvícení celkem dobré. Plocha podsvícení s intenzitou 85 až 100% je 71,4%. V tomto případě je to lehce zavádějící, protože právě ten prudký pokles intenzity podsvícení na hranách je natolik nepříjemný, že odradí kde koho. Tento problém vadí převážně při práci v operačním systému, při hraní her si jej téměř nevšimnete. Nejnižší hodnota jasu dosahuje opravdu špatných 58% a to v pravém dolním rohu. Celkově je spodní část obrazu tmavší a při běžné práci je i tato skutečnost trochu vidět.