Intel Haswell: souboj generací
6.6.2013, Jan Vítek, recenze
Hodiny firmy Intel udělaly další "tock" a nastoupila nová procesorová architektura u procesorů Haswell vyráběných již odladěným 22nm procesem. Podívejme se, co dokáže nový nejlepší desktopový Core i7 v porovnání s předchozími generacemi.
Kapitoly článku:
- Intel Haswell: souboj generací
- Hardwarové novinky generace Haswell
- Core i7 "Haswell", Z87 a testovací sestava
- Syntetické testy
- Praktické benchmarky
- Herní testy s GeForce GTX 680 Super Overclock
- Spotřeba platforem a poměr výkon/spotřeba
- Přetaktování Core i7-4770K a provoz s nižším napětím
- Závěrečné hodnocení
Novinky v mobilním sektoru
Co konkrétního si tedy Intel pro nás chystá? Podle zveřejněné prezentace se v mobilním světě objeví "jednočipová řešení", která budou v jednom BGA pouzdře kombinovat CPU a PCH, čili procesor a čipovou sadu. Informace z prezentace o jednočipovém řešení samozřejmě není úplně přesná, neboť ve skutečnosti jde stále o dva samostatné čipy, což je celkem samozřejmé, když se předpokládá, že PCH pro Haswell jsou vyráběny 32nm procesem a ne nejmodernějším 22nm procesem jako samotné procesory. Podobně jako u prvních "integrovaných grafických jader" se tedy čipová sada přesunula na stejnou destičku s procesorem, což znamená jednak ušetřené místo na desce a vedle toho se TDP (Thermal Design Power) už počítá pro oba čipy dohromady.
Intel zde kromě klasického TDP používá také další zkratku, a sice SDP - Scenario Design Power. Ten bude platit výlučně pro procesory řady Y, čili dle předchozích informací pro ty nejúspornější modely pro mobilní zařízení se spotřebou 6 W a méně. A jaký je rozdíl mezi TDP a SDP? První z nich Intel určuje tak, že na daném procesoru provede testy od méně náročných až po extrémně zátěžové a dle toho určí typickou spotřebu daného procesoru. Toto se tedy týká jednotky, jež je stále zatížena, ovšem v případě SDP se bere v potaz jednak test, jenž zaměstná CPU i GPU, ale vedle toho i spotřeba čipu při prohlížení webu, přehrávání filmů a dalších víceméně nenáročných operací. Výsledný průměr pak ukáže SDP, čili to znamená, že čip řady Y s SDP 6 W si bude schopen vzít třeba i dvojnásobek, ovšem navržen je na to, aby dlouhodobě mohl v daném zařízení pracovat s průměrnou spotřebou 6 W, čemuž bude uzpůsobeno jeho řízení.
Procesory řady Y budou využívané v tabletech i v malých mobilních počítačích a dle logiky věci nemusí ve všech zařízeních pracovat stejně rychle. To bude záviset na tom, jak dobře budou chlazeny, takže pokud nějaký malý notebook přijde s aktivním chlazením, pak by jeho procesor měl pracovat z dlouhodobého hlediska výrazně rychleji než stejný procesor v pasivně chlazeném tabletu.
Intel dále zavádí zcela nové produktové označení, a to Iris a Iris Pro. V podstatě jde pouze o nové marketingové označení některých grafických jader v procesorech Haswell, čili o Iris a Iris Pro budeme mluvit společně s HD Graphics. Je celkem pochopitelné, že se Intel rozhodl zavést novou značku, neboť tímto chtěl upozornit na slíbený výrazný nárůst výkonu a také nové funkce aktuálních grafik.
Jak už bylo uvedeno v jedné předchozí zprávě, dočkáme se především jader GT2 a GT3 či rovnou GT3e se speciální vyrovnávací pamětí pro grafiku či procesor. Jenomže takto už bychom je správně neměli prezentovat, neboť šlo o prozatimní názvy a nyní si tedy nižší řady ponechají označení HD Graphics 5000 či 4X00 a vyšší řady dostanou označení Iris či Iris Pro, přičemž označení Pro bude evidentně znamenat právě přítomnost oné speciální L4 cache (nebo také EDRAM).
Ta má jako paměť posloužit především grafickému čipu a jednak urychlit právě jeho operace, a zároveň tak ulevit hlavní paměťové sběrnici, přičemž Intel uvádí, že se tak dostane na úroveň výkonu samostatných grafických čipů. Ovšem jak kterých. Oproti předchozím informacím však EDRAM nebude vyhrazena pouze pro GPU a využít ji bude moci také CPU.
Iris Pro má být výhradně určena pro výkonné notebooky či malé desktopy (či snad AiO) a Intel nám v jednom slidu nastínil, co od takového řešení můžeme čekat. Ukázal nám hodnoty FPS, které jsou pro běžné hraní rozhodně použitelné, a to ve vysokých rozlišeních, i když ne na ty nejvyšší detaily. Na integrovanou grafiku od Intelu jde ale o velmi slibné výsledky. Všimněte si také, že jde o procesor řady R, který ve výčtu novinek uvedených v předchozí kapitole byl opomenut, ale pak byl zase uveden ve výčtu desktopových modelů. Také dle databáze CPU-World jde o desktopový model s TDP 65 W, ovšem v pouzdru BGA, takže to opět ukazuje na AiO.
Z toho všeho tedy vyplývá, že ty nejvýkonnější desktopové procesory Haswell pro LGA 1150 nenabídnou nejvýkonnější grafická jádra. Přinejlepším to bude HD Graphics 4600 a v žádném případě ne Iris, natož pak Iris Pro. To je ovšem celkem logické, protože se dá předpokládat, že si nebudeme pořizovat Core i7-4770K na to, abychom hráli na jeho integrovaném jádru. Core i7-4770R by ale mohl velmi zamávat se světem jednotek APU od firmy AMD.
Dále se dočkáme nové verze Intel WiDi, čili Wireless Display 4.1, přičemž toto rozhraní můžeme zařadit také spíše do mobilního světa. Slibuje nám vyšší efektivitu přenosu dat s nižším zpožděním, UI pro dotykové displeje, podporu více zařízení, S3D v plném rozlišení a také Miracast. Intel WiDi se tedy dále vyvíjí a láká do své náruče nové výrobce se svými produkty.
Desktop roku 2013 podle Intelu
Jak už jsme nakousli v předchozí kapitole, moderní desktop se dle firmy Intel rovná počítači All in One a zde se nás snaží přesvědčit proč. Ve slidu je přitom srovnáván moderní AiO s typickým pět let starým desktopem, ovšem vzhledem ke srovnávaným vlastnostem je jasné, že by starý kancelářský desktop téměř neobstál ani vedle moderního smartphonu. Berme to tedy spíše jako snahu přesvědčit uživatele, že už je opravdu čas na upgrade a podívejme se na to, co tu máme dále.
Z následujícího grafu, jehož osa X značí rozsah od tradičního pojetí desktopu po to moderní a osa Y zase značí cenu takového řešení společně s výkonem a funkčností, je celkem jasný styl uvažování zástupců firmy Intel. Dle ní jsou nadšenci už ti, kteří si sestaví či pořídí vlastní počítač v klasické ATX skříni s celkovou cenou už od nějakých 600 USD. Pak si ale můžeme posměšně odfrknout nad tím, že počítače All in One jsou společně s klasickými desktopy stavěny na stejnou úroveň, co se týče výkonu a funkčnosti. Jenomže z toho je bohužel naprosto zřejmá jedna věc - desktop jak ho známe ustupuje do pozadí, což je trochu smutné.
Nicméně hned poté se můžeme podívat na nové možnosti pro přetaktování, které se týkají především vyšších povolených násobičů pamětí, procesoru i grafického jádra a také nám mají Haswell dovolit navýšit limity pro spotřebu a napětí. Toto vše se bude hodit spíše jen pro overclockery, kteří to myslí opravdu vážně.
A nakonec se můžeme podívat na srovnání čipových sad Intel 7 Series a nových 8 Series z hlediska hlavních vlastností. Dostaneme především více portů USB 3.0, konečně už více než dva porty SATA 6 Gbps a naopak už ubyde nativní podpora rozhraní PCI.
Dále si už budeme všímat pouze toho, co budeme dnes testovat, čili desktopového procesoru Intel Haswell s příslušným hardwarem a necháme prezentaci za námi.