Intel Skylake: test nových Core i7 a Core i5

Intel má tedy z generace Skylake na trhu zatím tři produkty, a to procesory Core i7 6700K, Core i5 6600K a čipovou sadu Z170 Express. My jsme si je dnes vyzkoušeli, přičemž čipová sada byla na hi-end desce Gigabyte Z170X-Gaming G1, která vyžaduje paměti DDR4.

Co nám nové procesory nabídnou? Ve spojení s novou platformou je toho poměrně dost, ať už jde o daleko lepší výbavu čipových sad, jež mají dvojnásobně rychlé rozhraní propojující je s procesorem nebo až 20 linek rozhraní PCI Express 3.0. Díky tomu mohou nabídnout především lepší výbavu pro rychlá SSD nebo také jako již celkem obvyklou výbavu rozhraní USB 3.1 či rychlejší SATA Express s propustností 16 Gb/s. Tyto desky jsou zkrátka to nejmodernější, co si můžeme pro domácí počítač pořídit. Otázka je, zda to vůbec potřebujeme a využijeme, což je věc i pamětí DDR4.

Co se týče nových procesorů Skylake, v jejich případě jsme se opět i přes nerostoucí (spíše klesající) pracovní frekvenci dočkali vyššího výkonu. Nejde ale o nijak zásadní nárůst, který by majitele procesorů Haswell motivoval k okamžitému přechodu na novou platformu. Spíše jde o to, co jsme viděli v průběhu vývoje procesorů Core. V porovnání s takovými Sandy Bridge už bude výkonnostní nárůst značný, ale když vedle sebe dáme Haswell a Skylake, jsou rozdíly ve výkonu procesorových jader jen malé. Podstatně větší nárůst výkonu ale vykazují grafická jádra, na něž se Intel v poslední době zaměřil i kvůli nástupu monitorů s vysokým rozlišením. Nicméně u procesorů jako Core i7 6700K a Core i5 6600K se setkáme spíše s tím, že integrované GPU zůstane vypnuto a jeho práci si přebere samostatná grafická karta, však jde o procesory určené především do herních sestav. I tak by ale časem mohly být využity, to v případě, že chystaný systém spojení výkonu rozdílných GPU v DirectX 12 bude funkční a prakticky využitelný.

Výkon nových procesorů si můžeme snadno zvýšit díky otevřenému násobiči a dál ladit díky frekvenci Base Clock nastavitelné již po jednom MHz, která by navíc neměla udávat výsledný takt dalších uncore částí a přetaktování tak hatit. V našem případě jsme se dostali na frekvence až 4,7 a 4,6 GHz, což přineslo výrazné zvýšení výkonu za cenu adekvátního nárůstu spotřeby. Na druhou stranu je možné nové procesory i "podvoltovat", tedy nastavit jim při výchozích taktech nižší napětí, čímž zase můžeme dosáhnout slušného snížení spotřeby a potřeby chlazení.

Intel dále pokračuje ve vývoji architektury Core, zatímco AMD jej v tom zatím nijak neruší. Doufejme ale, že v příštím roce už tomu bude zcela jinak. Intel by mohl ztratit jednak technologickou výhodu v podobě nejpokročilejšího výrobního procesu, jimž dosud vládnul, a AMD by toho mohlo patřičně využít s pomocí architektury Zen a pamětí HBM, které mu už konečně umožní vytvořit výkonná APU neomezovaná pomalými DDR3 či DDR4. Jisté je, že ty budou k dispozici a že AMD neostrouhá, jak se stalo po krachu Elpidy, která pro jeho APU vyvíjela rychlé paměti GDDR5M.

 

 

Za zapůjčení Z170X-Gaming G1, procesorů Skylake a pamětí DDR4 děkujeme Gigabyte.