Intel SSD 320: 300GB ve 25nm buňkách

SSD bylo připojeno na moderní základní desku Intel Clear Folk DH67CF - Intel H67 a testy byly provozovány v 64bitových Windows 7 se zapnutou funkcí TRIM. To si můžete sami ověřit zadáním příkazu "fsutil behavior query disabledeletenotify" do příkazového řádku. Pokud bude odezvou nula, TRIM je aktivován a pokud se objeví jednička, pak tomu tak není. Všechny disky Intel měly v sobě verze firmware, které TRIM podporovaly.

Pro samotné testy jsme si přizvali tři obvyklé aplikace, a sice h2benchw ve verzi 3.12, pak PCMark Vantage a jeho dílčí test pevných disků a nakonec ATTO Disk Benchmark ve verzi 2.46. Testy h2benchw a PCMark Vantage pak byly zopakovány třikrát a výsledek se určil z průměru našich měření. ATTO obvykle udává velmi podobné hodnoty a navíc budou jeho výsledky sloužit jako spíše orientační, a tak nebyl důvod u něj průměrovat více hodnot. Před testy samotnými bylo také SSD několikrát zaplněno a následně vymazáno, což neplatí pro h2benchw, neboť ten pro provedení plnohodnotných testů vyžaduje mít k dispozici nenaformátovaný disk.

Nyní již přichází čas na první výsledky z programu h2benchw rozdělené na testy seeku, pak sekvenčního čtení a nakonec nejdůležitější aplikační testy zakončené celkovým indexem, jejž využijeme i pro závěrečné hodnocení. Výsledky modelů Intel SSD 510 zařadíme mezi dříve naměřené hodnoty z předchozího testu 120GB SSD a také z testu nových Intel SSD 510. A ještě si uvedeme testovací sestavu, kde je důležitá čipová sada s nativní podporou SATA 6 Gbps, kterou Intel pro nová SSD přímo doporučuje:

V testech přístupové doby mají SSD nad tradičními pevnými disky velmi podstatnou výhodu, protože SSD vedou i o dva řády a navíc se tato doba u nich nemění (či by se měnit aspoň neměla) v závislosti na místě přístupu. Proto si ani neuvedeme hodnoty přístupu pod prvních 512 MB prostoru, protože by to bylo zbytečné.

Naměřené přístupové doby u nových Intel SSD 320 jsou nejnižší mezi testovanými modely, což odpovídá tomu, co se o nich můžeme dočíst jinde. Pro začátek si tedy testované SSD zajistilo dobrou pozici.

Sekvenční čtení na tři způsoby, to bude téma této části s testy h2benchw. Jednak to bude průměrné sekvenční čtení, pak je to sekvenční čtení využívající techniku Read Ahead, čili jakýsi file prefetch, kdy se soubory pokud možno "předčítaly" dopředu, kdy bychom měli zaznamenat oproti klasickému sekvenčnímu čtení vyšší hodnoty. A nakonec je to opakované čtení označované jako Core Test, které by mělo v podstatě reflektovat rychlost komunikace SSD s kontrolerem základní desky.

Výsledné hodnoty jsou stejně dobré jako u jiných papírově srovnatelných modelů, pouze moderní Intel SSD 510 s rozhraním SATA 6 Gbps v tomto pochopitelně vynikají. S výsledky můžeme být tedy spokojeni i zde.

Na konec této kapitoly jsme si nechali to nejdůležitější, a sice aplikační testy rozdělené na swapování, instalování, testy simulující Word, Photoshop, kopírování, F-Prot (práce antiviru) a nakonec byl z těchto všech výsledků sestaven aplikační index.

Výsledky aplikačních testů jsou pro Intel SSD 320 spíše příznivé. Toto SSD nemá za úkol zašlapat do země konkurenci. Jedná se pouze o aktualizovanou verzi starších X25-M s novými paměťmi a stejným kontrolerem, a tak se nemůžeme divit, že výsledné hodnoty jsou "tak nějak uprostřed" a starší OCZ Vertex 2 si vede lépe. Ovšem pro Intel mluví obecně lepší cena za gigabajt.

A co se týče Intel SSD 510, pak ty ani přes velmi vysokou datovou propustnost při sekvenčním čtení a zápisu nemají v simulaci reálného prostředí aplikačních testů o moc lepší výsledky. Počkejme si také na to, co předvedou nové Vertex 3. Ty si dle testů zahraničních serverů, které měly to štěstí a dostaly je na vyzkoušení již dříve, vedou velmi dobře a stanovují novou laťku.