Výrobci základních desek stále nechtějí opustit osvědčený a oblíbený 440BX čipset, ačkoliv již má mladšího a novými vlastnostmi oplývajícího bratříčka i815(E). Jediné, co ale 440BX opravdu chybí a nedá se nahradit, je podpora AGP4x. V praxi ale zatím stále není výkonnostní rozdíl mezi AGP2x a AGP4x, protože současné aplikace nedokáží využít vyšší potenciál AGP4x sběrnice. Chybějící podporu AC'97 kodeku a AMR (resp. CNR) slotu bych jako nevýhodu snad ani neviděl. Naopak ke kladům můžeme přičíst podporu ISA sběrnice, která sice už také mizí v propadlišti dějin, ale ještě stále se najde spousta uživatelů s ISA zvukovkou, síťovkou nebo modemem. BX čipset oficiálně 133 MHz sběrnici nepodporuje, ale i na této frekvenci funguje spolehlivě. Jediným problémem může být přetaktování AGP sběrnice na 89 MHz, protože BX čipset podporuje jen 1/1 a 2/3 poměry AGP/FSB. Posledním "záporem" BX čipsetu je podpora pouze Ultra ATA/33, to se ale dá snadno napravit integrací IDE řadiče přímo na desku, jako to udělal Abit na BE6, BP6 nebo BE6-II.
Pokračováním úspěšné řady BE šestek je nová BX133-RAID s integrovaným HPT 370 řadičem od HighPoint. Ten podporuje Ultra ATA/100 rozhraní a navíc umožňuje vytvořit z připojených disků RAID pole (to si rozebereme dále). Stejně jako BE6-II má i BX133-RAID pět PCI slotů, jeden ISA, jeden AGP a tři DIMM sloty (max. 768 MB SDRAM). Stejné jsou i IDE konektory – dva s podporou Ultra ATA/33 a dva s podporou Ultra ATA/100. Základním rozdílem je Socket 370, který na BX133-RAID nahradil dřívější Slot 1. I tady je tendence jasná, Slot 1 končí, nahrazuje jej Socket 370.
Rozložení slotů a součástek na BX133-RAID je velmi podobné BE6-II, samozřejmě s drobnými úpravami vynucenými Socketem 370. Deska je ale bohužel poměrně velká (hlavně na šířku) – 305x230 mm (BE6-II má jen 305x200), může mít proto problémy s umisťováním do menších skříní.
BIOS
BX133-RAID podporuje všechny procesory v provedení Socket 370, tedy Celeron PPGA/FC-PGA a Pentium III FC-PGA. Pro nastavení procesoru je použita technologie SoftMenu III, která nabízí frekvence FSB od 66 MHz až do 200 MHz, přitom od 83 MHz do 200 MHz je možné postupovat po 1 MHz (pod 83 MHz jsou jen dvě hodnoty 66 MHz a 75 MHz). Násobitel se pohybuje v rozmezí 2,0x až 11,0x. Dá se samozřejmě zvýšit i napájecí napětí procesoru, maximálně však 0,2 V. Tím je procesor chráněn před zničením při náhodném nastavení příliš vysoké hodnoty. K dispozici jsou i poměry pro frekvenci AGP (1/1 nebo 2/3) a PCI (1/2, 1/3 a 1/4). Aby byl výčet možností nastavení procesoru úplný, musíme zmínit DIP switche umístěné za DIMM sloty. Ty jsou určeny spíše pro výrobce počítačů; nastavení frekvence DIPy vyřadí z činnosti SoftMenu III.
HPT 370
Nejzajímavější je na BX133-RAID integrovaný řadič HPT 370. Jak už jsme zmiňovali, podporuje Ultra ATA/100 a disková RAID pole. Navenek se chová jako SCSI řadič, má vlastní BIOS, který automaticky detekuje připojené disky. HPT 370 podporuje tři nejjednodušší typy RAID polí – RAID 0 (striping), RAID 1 (mirroring) a RAID 0+1 (striping/mirroring). Kromě toho je možné připojené disky spojit do jednoho většího celku, tzv. spanning. Popis těchto typů RAID polí najdete zde.
Z disků připojených k HPT 370 řadiči vytvoříte RAID pole velmi snadno v BIOSu tohoto řadiče. Během detekce disků stačí stisknout "Ctrl+H", jak napovídá zobrazená zpráva. V hlavním menu můžete vybrat typ pole, který chcete použít a disky, které do něj chcete zahrnout. Vytvořením RAID pole ovšem přijdete o data, která by snad na discích byla uložena. Pokud již máte nějaké pole vytvořeno, můžete je zrušit (pozor, v případě RAID 0 přijdete o všechna uložená data). Pokud zrušíte RAID 1 pole, o žádná data nepřijdete, protože jsou uložena duplicitně na obou discích. Můžete pak ponechat pouze jeden z disků a používat jej dál, aniž se navenek projeví nějaká změna.
RAID 1 pole lze vytvořit i z disku, na kterém jsou již nějaká data uložena (Duplicate Mirror Disk). Do RAID 1 pole lze další disk přidat (Create Spare Disk) nebo z něj naopak odebrat (Remove Spare Disk). U každého disku na HPT 370 lze nastavit přenosovou rychlost (PIO 0 až UDMA 5, pokud to disk podporuje), automaticky je nastavena nejvyšší možná, kterou disk zvládne. V případě, že máte na HPT 370 řadiči více disků a/nebo polí, můžete zvolit disk/pole, ze kterého bude bootovat operační systém. V BIOSu desky pak musí zvoleno bootování z "ATA-100".
Několik praktických postřehů z vytváření RAID polí. Při vybírání disků do RAID 1 pole záleží na pořadí, ve kterém disky označíte (vybraný disk je označen číslicí). Pokud nemáte disky o stejné kapacitě, musíte nejprve označit menší disk (dostane číslo 1) a teprve potom větší disk. V opačném pořadí dojde k chybovému hlášení, že na disku není dost místa pro zrcadlení. Aby to bylo zcela jasné, nezáleží na tom, jak jsou disky naskládány na kabelu, ale čistě jen na tom, na kterém disku stisknete dříve "Enter". V RAID 0 není pořadí výběru disků rozhodující. Nejvýhodnější je samozřejmě použít stejně velké disky, úplně ideálně zcela stejné.
Instalace
Pro DOS i Windows se RAID pole chová jako jediný disk, který je před použitím nutné připravit FDISKem a zformátovat (ve Windows NT 4.0 nebo 2000 je to díky Disk Manageru jednodušší a rychlejší). Opět jeden praktický postřeh, spustíte-li FDISK ve Windows (z příkazového řádku), uvidíte disky oba (tři, čtyři), přitom oba s kapacitou rovnou vytvořenému poli. Pro vytvoření "partition" proto použijte FDISK spuštěný v čistém DOSu, kde je vytvořené pole vidět jen jako jeden disk. Formátovat pak už můžete i ve Windows.
Pro DOS (od verze 5.x nahoru) a Windows 3.1x není nutné použít žádné ovladače, teprve do Windows 9x, NT a 2000 je potřeba doinstalovat HPT 370 řadič jako každé jiné zařízení. Ovladače jsou dodávány na CDčku a pro Windows NT a 2000 pak ještě speciálně na disketě. Windows 9x totiž na RAID pole (obecně disky na HPT 370) nainstalujete i bez ovladačů, teprve po instalaci Windows lze HPT 370 doinstalovat. Při instalaci Windows NT nebo 2000 musíte ale HPT 370 řadič systému vnutit už při instalaci jako dodatečný SCSI řadič, proto jsou ovladače i na disketě.
Instalace Windows 98 jinak probíhá zcela hladce, jediným zařízením, které není rozpoznané a je nutné jej doinstalovat, je právě HPT 370. Po instalaci ovladačů jej najdete ve SCSI řadičích jako "HighPoint Technology Inc. HPT 370 Ultra ATA/66-PLUS Controller". Na rozdíl od staršího HPT 366 je tu obsažen pouze jednou.
PCI sloty a sdílení IRQ
BX133-RAID má sice pět PCI slotů, při jejich obsazování si ale musíte dát pozor na sdílení přerušení. Další skutečností, se kterou je třeba počítat je, že pátý PCI slot a HPT 370 řadič sdílí řídící bus master signály. To znamená, že pokud používáte HPT 370 řadič, nemůžete v pátém PCI slotu použít bus master kartu. Jen málo PCI karet není bus masterových, patří mezi ně např. add-on karty (jako třeba Voodoo2) nebo některé síťové karty. Toto omezení je dáno tím, že BX čipset podporuje pět PCI bus master zařízení, přičemž jedním z nich je HPT 370 řadič. Podívejme se teď na sdílení přerušení PCI sloty a dalšími zařízeními:
PCI 1 – sdílí IRQ s AGP
PCI 2 – sdílí IRQ s PCI 5
PCI 3 – sdílí IRQ s HPT 370
PCI 5 – sdílí IRQ s PCI 2
Aby bylo možné osadit sdílené sloty, je třeba, aby ovladače obou zařízení podporovaly sdílení IRQ a aby jej podporoval i operační systém (Windows NT sdílení IRQ nepodporují, Windows 98 ano). Jedna dobrá zpráva, ovladače řadiče HPT 370 podporují sdílení IRQ.
Klady:
Zápory:
Závěr
Spojení osvědčeného, i když už staršího čipsetu, s Ultra ATA/100 řadičem je docela zajímavý (a nijak nový) nápad. Největší "brzdou" počítače se jeví výkon pevných disků, maximalisté proto ocení možnost vytvořit RAID 0 pole. Deska se dá použít i na menší server, kde se s výhodou dá využít RAID 1 pole pro zvýšení bezpečnosti dat. Už při recenzi BE6-II jsem si myslel, že Abit vytáhl z BX čipsetu maximum, a to jsem ještě netušil, že bude existovat něco jako BX133-RAID. Asi už je to opravdu poslední Abit deska s BX čipsetem, ale stojí opravdu za to.
Pokračováním úspěšné řady BE šestek je nová BX133-RAID s integrovaným HPT 370 řadičem od HighPoint. Ten podporuje Ultra ATA/100 rozhraní a navíc umožňuje vytvořit z připojených disků RAID pole (to si rozebereme dále). Stejně jako BE6-II má i BX133-RAID pět PCI slotů, jeden ISA, jeden AGP a tři DIMM sloty (max. 768 MB SDRAM). Stejné jsou i IDE konektory – dva s podporou Ultra ATA/33 a dva s podporou Ultra ATA/100. Základním rozdílem je Socket 370, který na BX133-RAID nahradil dřívější Slot 1. I tady je tendence jasná, Slot 1 končí, nahrazuje jej Socket 370.
Rozložení slotů a součástek na BX133-RAID je velmi podobné BE6-II, samozřejmě s drobnými úpravami vynucenými Socketem 370. Deska je ale bohužel poměrně velká (hlavně na šířku) – 305x230 mm (BE6-II má jen 305x200), může mít proto problémy s umisťováním do menších skříní.
BIOS
BX133-RAID podporuje všechny procesory v provedení Socket 370, tedy Celeron PPGA/FC-PGA a Pentium III FC-PGA. Pro nastavení procesoru je použita technologie SoftMenu III, která nabízí frekvence FSB od 66 MHz až do 200 MHz, přitom od 83 MHz do 200 MHz je možné postupovat po 1 MHz (pod 83 MHz jsou jen dvě hodnoty 66 MHz a 75 MHz). Násobitel se pohybuje v rozmezí 2,0x až 11,0x. Dá se samozřejmě zvýšit i napájecí napětí procesoru, maximálně však 0,2 V. Tím je procesor chráněn před zničením při náhodném nastavení příliš vysoké hodnoty. K dispozici jsou i poměry pro frekvenci AGP (1/1 nebo 2/3) a PCI (1/2, 1/3 a 1/4). Aby byl výčet možností nastavení procesoru úplný, musíme zmínit DIP switche umístěné za DIMM sloty. Ty jsou určeny spíše pro výrobce počítačů; nastavení frekvence DIPy vyřadí z činnosti SoftMenu III.
HPT 370
Nejzajímavější je na BX133-RAID integrovaný řadič HPT 370. Jak už jsme zmiňovali, podporuje Ultra ATA/100 a disková RAID pole. Navenek se chová jako SCSI řadič, má vlastní BIOS, který automaticky detekuje připojené disky. HPT 370 podporuje tři nejjednodušší typy RAID polí – RAID 0 (striping), RAID 1 (mirroring) a RAID 0+1 (striping/mirroring). Kromě toho je možné připojené disky spojit do jednoho většího celku, tzv. spanning. Popis těchto typů RAID polí najdete zde.
Z disků připojených k HPT 370 řadiči vytvoříte RAID pole velmi snadno v BIOSu tohoto řadiče. Během detekce disků stačí stisknout "Ctrl+H", jak napovídá zobrazená zpráva. V hlavním menu můžete vybrat typ pole, který chcete použít a disky, které do něj chcete zahrnout. Vytvořením RAID pole ovšem přijdete o data, která by snad na discích byla uložena. Pokud již máte nějaké pole vytvořeno, můžete je zrušit (pozor, v případě RAID 0 přijdete o všechna uložená data). Pokud zrušíte RAID 1 pole, o žádná data nepřijdete, protože jsou uložena duplicitně na obou discích. Můžete pak ponechat pouze jeden z disků a používat jej dál, aniž se navenek projeví nějaká změna.
RAID 1 pole lze vytvořit i z disku, na kterém jsou již nějaká data uložena (Duplicate Mirror Disk). Do RAID 1 pole lze další disk přidat (Create Spare Disk) nebo z něj naopak odebrat (Remove Spare Disk). U každého disku na HPT 370 lze nastavit přenosovou rychlost (PIO 0 až UDMA 5, pokud to disk podporuje), automaticky je nastavena nejvyšší možná, kterou disk zvládne. V případě, že máte na HPT 370 řadiči více disků a/nebo polí, můžete zvolit disk/pole, ze kterého bude bootovat operační systém. V BIOSu desky pak musí zvoleno bootování z "ATA-100".
Několik praktických postřehů z vytváření RAID polí. Při vybírání disků do RAID 1 pole záleží na pořadí, ve kterém disky označíte (vybraný disk je označen číslicí). Pokud nemáte disky o stejné kapacitě, musíte nejprve označit menší disk (dostane číslo 1) a teprve potom větší disk. V opačném pořadí dojde k chybovému hlášení, že na disku není dost místa pro zrcadlení. Aby to bylo zcela jasné, nezáleží na tom, jak jsou disky naskládány na kabelu, ale čistě jen na tom, na kterém disku stisknete dříve "Enter". V RAID 0 není pořadí výběru disků rozhodující. Nejvýhodnější je samozřejmě použít stejně velké disky, úplně ideálně zcela stejné.
Instalace
Pro DOS i Windows se RAID pole chová jako jediný disk, který je před použitím nutné připravit FDISKem a zformátovat (ve Windows NT 4.0 nebo 2000 je to díky Disk Manageru jednodušší a rychlejší). Opět jeden praktický postřeh, spustíte-li FDISK ve Windows (z příkazového řádku), uvidíte disky oba (tři, čtyři), přitom oba s kapacitou rovnou vytvořenému poli. Pro vytvoření "partition" proto použijte FDISK spuštěný v čistém DOSu, kde je vytvořené pole vidět jen jako jeden disk. Formátovat pak už můžete i ve Windows.
Pro DOS (od verze 5.x nahoru) a Windows 3.1x není nutné použít žádné ovladače, teprve do Windows 9x, NT a 2000 je potřeba doinstalovat HPT 370 řadič jako každé jiné zařízení. Ovladače jsou dodávány na CDčku a pro Windows NT a 2000 pak ještě speciálně na disketě. Windows 9x totiž na RAID pole (obecně disky na HPT 370) nainstalujete i bez ovladačů, teprve po instalaci Windows lze HPT 370 doinstalovat. Při instalaci Windows NT nebo 2000 musíte ale HPT 370 řadič systému vnutit už při instalaci jako dodatečný SCSI řadič, proto jsou ovladače i na disketě.
Instalace Windows 98 jinak probíhá zcela hladce, jediným zařízením, které není rozpoznané a je nutné jej doinstalovat, je právě HPT 370. Po instalaci ovladačů jej najdete ve SCSI řadičích jako "HighPoint Technology Inc. HPT 370 Ultra ATA/66-PLUS Controller". Na rozdíl od staršího HPT 366 je tu obsažen pouze jednou.
PCI sloty a sdílení IRQ
BX133-RAID má sice pět PCI slotů, při jejich obsazování si ale musíte dát pozor na sdílení přerušení. Další skutečností, se kterou je třeba počítat je, že pátý PCI slot a HPT 370 řadič sdílí řídící bus master signály. To znamená, že pokud používáte HPT 370 řadič, nemůžete v pátém PCI slotu použít bus master kartu. Jen málo PCI karet není bus masterových, patří mezi ně např. add-on karty (jako třeba Voodoo2) nebo některé síťové karty. Toto omezení je dáno tím, že BX čipset podporuje pět PCI bus master zařízení, přičemž jedním z nich je HPT 370 řadič. Podívejme se teď na sdílení přerušení PCI sloty a dalšími zařízeními:
PCI 1 – sdílí IRQ s AGP
PCI 2 – sdílí IRQ s PCI 5
PCI 3 – sdílí IRQ s HPT 370
PCI 5 – sdílí IRQ s PCI 2
Aby bylo možné osadit sdílené sloty, je třeba, aby ovladače obou zařízení podporovaly sdílení IRQ a aby jej podporoval i operační systém (Windows NT sdílení IRQ nepodporují, Windows 98 ano). Jedna dobrá zpráva, ovladače řadiče HPT 370 podporují sdílení IRQ.
Klady:
- Podpora Ultra ATA/100
- Podpora RAID 0, 1 a 0+1
- SoftMenu III s možností nastavení téměř libovolné FSB
- Podrobný manuál i s popisem RAID polí a dalšími užitečnými tipy
Zápory:
- Poněkud větší rozměry (305x230 mm)
- Někomu by mohl chybět AMR slot, ale většina uživatelů se bez něj obejde
- Podobně podpora pouze AGP2x se zatím v praxi nijak negativně neprojevuje
Závěr
Spojení osvědčeného, i když už staršího čipsetu, s Ultra ATA/100 řadičem je docela zajímavý (a nijak nový) nápad. Největší "brzdou" počítače se jeví výkon pevných disků, maximalisté proto ocení možnost vytvořit RAID 0 pole. Deska se dá použít i na menší server, kde se s výhodou dá využít RAID 1 pole pro zvýšení bezpečnosti dat. Už při recenzi BE6-II jsem si myslel, že Abit vytáhl z BX čipsetu maximum, a to jsem ještě netušil, že bude existovat něco jako BX133-RAID. Asi už je to opravdu poslední Abit deska s BX čipsetem, ale stojí opravdu za to.
K testování zapůjčil: LEVI International
-50.webp)