Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Když „opravdový“ Palm, tak jaký? Porovnáváme Davida M130 s Goliášem M515.

2.4.2002, Tomáš Bobek, recenze
Když „opravdový“ Palm, tak jaký? Porovnáváme Davida M130 s Goliášem M515.
Jak vypadá rozdíl mezi levným a drahým Palmem? Za co je dobré si připlatit a co je možné oželet? Je cena tím jediným, co přímo ovlivňuje kvalitu počitadel od Palm, Inc.? Odpovědi na tyto otázky přináší praktické srovnávací testy barevných modelů Palm M130 a Palm M515, dnes už typických představitelů obou konců cenového spektra.
Kapitoly článku:
  1. Když „opravdový“ Palm, tak jaký? Porovnáváme Davida M130 s Goliášem M515.
  2. Pokračování: Displej, paměť a závěrečný verdikt
Proč vůbec tento srovnávací test

Ptáte se proč zde omílám dnes už velmi dobře známé poslední modely Palmů? Je to jednoduché: mnoho z nás si bude vybírat svůj Palm právě mezi těmito dvěma. Dosud nikdo je však ještě nepostavil vedle sebe a neřekl, proč je nebo není dobré připlatit si kolem 4000 až 5000 Kč za manažerskou M515 a nebo naopak ušetřit tuto částku při nákupu M130. Je čas to napravit a vypíchnout přednosti a slabiny obou modelů hezky bok po boku – pak bude výběr pro mnoho z nás opět o něco snazší.

Rozdíl především v designu a displeji

K testování jsem dostal dvě skoro shodné krabice, které se navzájem podobaly jako vejce vejci a lišily se pouze potiskem, jehož součástí byly i samolepky s nápisy „Assembled in China“ a „Assembled in Hungary“. Nevím jestli je to důležité, ale zlaté maďarské ručičky (taky vám na tom něco neladí, viďte?) utahovaly šroubky na M515.


Ihned po vybalení bylo ovšem na první pohled jasné, kdo je tady frajer a kdo smrkáč. Chladný stříbřitý kov proti „bakelitu“, manažerská elegance proti levné „hračkovitosti“, to vše vás napadne hned při prvním pohledu na oba stroje.

Pokud modely řady V/Vx (designově velmi podobné na M515) uváděla i Claudia Schiffer, s modelem M130 by musela žonglovat Helena Růžičková. Mno, při druhém pohledu následuje další úder do čenichu, tentokrát v podobě velikosti displejů: doposud jsem netušil, že jeden jediný centimetr může být až tak obrovský rozdíl. Bohužel je tomu tak, nepoměr v aktivní délce úhlopříček byl na první pohled velmi zřejmý a z displeje M130 se rázem stal trpaslík. Jak jsem varoval už na začátku: dokud to nevidíte vedle sebe, nevíte o tom a ani fotka častokrát moc nepomůže, věřte mi. Podobných rozdílů najdeme ještě více, ale design a displej jsou zcela jistě to první i poslední, čeho si budete všímat a co budete zvažovat.



Design a vybavenost: je jasné kdo je princ a kdo chuďas

[M130] Nápověda: tento model se líbil mým dětem :-) Kombinace černého a tmavomodrého plastu s horním stříbrným (a výměnným) krytem a výrazně zaoblenými hranami působí uvolněně a hravě, pro někoho však možná až příliš. Zjednodušeně řečeno M130 je bachratá dětská hračka. Displej chrání plastový (tedy ne kožený) „poklop“, připevněný vzadu nahoře, který se na nadvakrát láme. Jeho závěs působí vcelku křehce a navozuje pocit, že se co nevidět může ulomit. Je ovšem zajímavý tím, že má průhledné plastové okénko nad částí displeje, kde standardní aplikace „Clock“ zobrazuje aktuální datum a čas. Clock se dá spustit na několik vteřin i při vyplém Palmovi hardwarovým tlačítkem „Up“, pro které v „poklopu“ rovněž nechybí otvor. Příjemně tlustý stylus (ovšem není šroubovatelný a nemá resetovací trn) má svou šachtu vzadu, nevytahuje se ovšem nijak lehce.




IR port trůní na protější levé straně (prostředek horní hrany je vyhrazen úchytu „poklopu“ displeje). Slot pro SD/MM karty je umístěn poněkud netradičně na levém boku pláště a je-li karta zasunuta, může trochu dřít do dlaně (alespoň já ji zřetelně cítil). Nad displejem uprostřed je velké zapuštěné tlačítko „power“ s ďolíčkem pro stylus, mačká se dobře. Přidržením se aktivuje podsvícení displeje, stav podsvícení si přístroj pamatuje i po vypnutí. Hardwarová tlačítka jsou zapuštěná, mačkají se poměrně pohodově, nicméně jsou poněkud uvolněná. Na celém strojku pak nenajdete žádnou ledku, které by byla schopná cokoli signalizovat, a to je škoda (nabíjení aku, zasunutí do kolébky, tiché alarmy, práce s paměťovou kartou – levné strojky tyhle haléřové součástky mít nikdy nebudou, připlaťte si, připlaťte…)

[M515] Nápověda: tento model se líbil mé ženě :-) Kombinace tmavostříbřitého kovu s černým plastovým lemováním po obvodu, zakletá v elegantních tvarech, působí skutečně sexy. Zjednodušeně řečeno M515 je designově vyhoněná manažerská hračka. Displej chrání jednoduchý kožený kryt, zasunutý obvykle do levé šachty pro stylus – M515 má podobně jako jeho předchůdci V/Vx tyto šachty po obou stranách. Opět ne zrovna tenký stylus je tentokrát šroubovací, s ukrytým resetovacím trnem a vytahuje se o poznání lépe něž u M130.

IR port je umístěn na horní hraně uprostřed, po pravici má slot pro SD/MM karty (ty tentokrát nikde nepřekáží), po levici pak průhledné svítící tlačítko „power“. Jeho přidržením se opět aktivuje naposled v menu zvolená intenzita podsvícení displeje, přičemž M515 má (wow!) celkem tři stavy podsvícení, proberu je později. „Power“ svítí zeleně je-li přístroj vsazen do kolébky a může rovněž fungovat jako tichý alarm, pak bliká, přičemž strojek má navíc i vibrační alarm. Co do signálních ledek ani tento stroj však nedohání některé SONY Clie. Pod displejem jsou zapuštěná hardwarová tlačítka, tentokrát s o něco solidnějším chodem a o jejich budoucnost už takové obavy nemám.

[M130]-[M130] V designu a vybavenosti je situace naprosto jasná. M130 prostě vypadá levně a vytasit se sním na jednání s obchodním partnerem není žádná výhra, spíš naopak. Na reprezentaci je tu jednoznačně M515. Studenti a fandové si snad ještě mohou vybrat, ale manažeři a fajnšmekři půjdou do elegantního designu, parádo plať. Ovšem i jinak je M515 o dost promakanější – je o hezkých pár milimetrů i gramů kratší, tenčí (skoro o polovinu) i lehčí a věřte mi že v kapse u košile i v dlani je to hodně poznat. I vlastní řemeslné zpracování je u M515 mnohem solidnější, tento stroj působí stabilně a důvěryhodně, zatímco při pohledu na M130 spíš podvědomě tipujete, co se na něm asi nejdřív ulomí nebo praskne.

Konektor a kolébka: oba přístroje mají na spodku shodný (kolikátý už?) „univerzální konektor“ pro propojení se (shodnou) kolébkou či ostatními příslušenstvími. Kolébky jsou stabilní a elegantní (i když M130 se v ní cítí díky své výrazně zaoblené spodní části poněkud nesvůj) nicméně mají jednu společnou necnost: zasunování a obzvláště vysunování obou přístrojů je traumatizující procedura. Je to nešikovné, nepohodlné a otravné, při zasunování se musíte pečlivě trefovat do konektorů a při vytahování máte pocit, že spolu s Palmem vylomíte z kolébky i kus konektoru, fuj, ostuda.