Když „opravdový“ Palm, tak jaký? Porovnáváme Davida M130 s Goliášem M515.

Oba přístroje mají barevný displej v rozlišení 160x160 bodů s 65.000 barvami. Liší se především úhlopříčkou, ale i jasem, kvalitou zobrazení, kontrastem a také spotřebou. Nicméně zde již není M515 tak jednoznačným vítězem, jak by se dalo čekat a místy je tomu dokonce naopak. I když se někde občas píše opak, musím potvrdit, že M130 a M515 nemají podsvícenou graffity plošku (ve tmě vidíte na psací plošce jen ono pověstné kulové s přehazovačkou) a M515 na rozdíl od M130 nemá ani regulaci kontrastu displeje. Nevidím to jako velkou tragédii, ale hlásit se to musí.

[M130] Opakuji: displej tohoto strojku je malý. Aktivní úhlopříčka 6.8mm se je málo ať děláte cokoli. Je pravda, že jednotlivé pixely jsou menší a blíž k sobě a proto by se dalo tvrdit, že obraz je o něco ostřejší, ale v praxi to až tak markantní výhoda není, věřte mi. Zdá se, že tyhle „kecy” generuje marketingové oddělení pokaždé, když Palm, Inc uvede na trh nový model s displejem s o něco menší úhlopříčkou. Nicméně po čase jsem si zvykl a i na tomto displeji celkem bez výrazných problémů četl e-knihy a hrál hry (tohle je mimochodem na této práci bezva věc: neustále si hrajete s půjčenými hračkami, machrujete před holkama a ještě za to někdy dostanete zaplaceno (díky Tombovi za nahrávku na smeč, intenzívně hledáme další „psavce”, zejména pro oblast PocketPC a Smartfounů -lidi, hlaste se !!! - pozn. red.)

Displej je aktivní TFT a tedy stále svítí jako baterka. Buďto svítí málo nebo hodně, podle toho, zda je aktivováno podsvícení (tady snad přesněji přisvícení). V interiérech je to dohromady jedno, obraz je jasný a kontrastní a oproti monochromům je to učiněná lahoda. Na slunci se ovšem projeví potíž těchto displejů starší generace – podkladová barva se změní na něco jako „pokaděná tráva“, ikony si začnou hrát na schovávanou, text je nečitelný, barvy spíš tipujete a podsvícení vyhulené na maximum je vám dokonale k ničemu, možná ještě něco mále uhrajete kontrastem. Problém číslo dvě: bílá není bílá, bez přisvícení vypadá jako spíš bledě modrá a i s přisvícením to stále ještě není ono. Problém číslo tři: displej má určitou setrvačnost a vcelku pomalu se překresluje. V běžné praxi to možná ani moc nepoznáte, avšak na hry v podobě akčních stříleček raději zapomeňte a i video není žádná sláva.

A teď výhody: barvy (až na onu bílou) jsou přeji jenom jasné a zřetelné a když jsem je porovnával s barvami na displeji M515, vyšel M130 jako jednoznačný vítěz – jeho barvy byly zářivé, jasné a mnohem živější, než barvy na displeji jeho většího bráchy, byť podsvíceného na maximum. Podobně dopadly i fotky z dovolené či mapy. Dobrá zpráva číslo dvě: M130 má regulaci kontrastu (v podobě ikonky v pravém horním rohu graffity plošky) a věřte mi, není jen na okrasu.

Obávaným bodem byla spotřeba – vždyť takový aktivní displej musí žrát jako kyselina a očekával jsem, že vyždímá Li-Ion aku za pár hodin. Byl jsem však příjemně překvapen, protože na jedno nabití jel M130 více než jedenáct hodin v kuse a to je myslím velmi dobrý výsledek.

Na rozdíl od M130 je zde bílá barva podkladu skutečně bílá, přičemž podsvícení „low“ u M515 je jasnější než „bez podsvícení“ u M130 a podsvícení „high“ je opět jasnější než M130 s displejem „vyhuleným“ na maximum – zde je rozdíl patrný. Rychlé hry a video jsou v pohodě: displej není pomalý a chová se tak, jak by jeden čekal. Regulace kontrastu se ovšem v případě tohoto modelu skutečně nekoná.

Spotřeba: měřil jsem spotřebu s podsvícením na „low“, protože provoz v tomto režimu bude patně nejčastější. Li-Pol aku vydržel v tomto režimu něco málo nad sedm a půl hodiny a to je hodnota nikterak zajímavá, spíš průměrná. Zde vychází M130 v podobném režimu zobrazení se svými jedenácti hodinami mnohem lépe.

[M130]-[M515] Pro M130 hovoří jasné a živé barvy, dobrá spotřeba a možnost regulace kontrastu. Velkou nevýhodou je především malá úhlopříčka a nepříliš vysoká rychlost zobrazení. Displej M515 je rychlý, velký, „sun-friendly“ a s lepším jasem, ovšem také s nepříliš vyvedenými barvami a vyšší spotřebou.

Paměť: M515 vede na body

Doby, kdy 8MB RAM představovalo u Palmů nehorázně velkou kapacitu, jsou definitivně fuč. Tento rok „frčí” 16 MB, co bude příští rok si netroufám tipnout, ale určitě to bude mnohem více. M130 má tedy jen 8 MB paměti, zatímco M515 má už obvyklých 16MB. Podobně tak v případě ROM, byť stejně velké (4MB) má M515 navrch, jelikož ta jeho je typu „flash“ a je tedy přepisovatelná. Toho lze využít pro upgrade operačního systému a díky různým utilitám lze i část flash ROM vyklidit a využít pro uložení aplikací nebo i „static kých“ dat, které tak ušetří místo v RAM a toho jak dobře víme, není nikdy dost.

Zde tedy M515 jednoznačně „vydusil” svého slabšího brášku.

Srovnejme si parametry ještě jednou, tentokrát v tabulce:

Technické parametry jsou zhruba stejné, rozdíl je v podstatě jen v designu, kvalitě displeje a velikosti paměti. Kdo hledí na korunu a spokojí se s malým a pomalých displejem a nepříliš reprezentativním (i když zase ne vysloveně ošklivým) vzhledem, sáhne po M130. Zvlášť pokud chce svého Palma využívat i na jiné věci než jsou hry a nehodlá se s ním příliš chlubit. Kdo si chce připlatit za kvalitu, elegantní vzhled, velkou paměť a solidní displej, půjde do M515, ale bude ho to stát o nezanedbatelných pár tisícovek více.