Kingston KC600 1 TB a HW šifrování téměř v praxi
6.1.2020, Jan Vítek, recenze
Už i zákazník se spíše malým rozpočtem na pořízení nového PC může uvažovat o tom, že o bude vybaveno pouze elektronickou pamětí. Pak vyvstává mimo jiné také otázka, zda by měl či neměl využít hardwarové šifrování dat, třeba na 1TB Kingstonu KC600.
Kapitoly článku:
- Kingston KC600 1 TB a HW šifrování téměř v praxi
- Doporučení Microsoftu
- Kingston KC600
- Nastavení softwarově zašifrovaného oddílu
- (Ne)zprovoznění hardwarového šifrování
- Výkonnostní testy - ATTO a SLC cache
- Výkonnostní testy - Crystal Disk Mark, AS SSD a HD Tune
- Výkonnostní testy - PCMark Vantage
- Závěrečné hodnocení
Původním záměrem bylo si vyzkoušet to, jaký a pokud vůbec nějaký dopad na výkon má hardwarové šifrování. V jeho zprovoznění jsme ale i přes asistenci výrobce pohořeli, za což může s největší pravděpodobností nevhodná, ale jinak zcela běžná platforma Intel Z270 a její BIOS, konkrétně pak deska Gigabyte Z270X-Gaming 5. Nejlepší šance by byla s některým moderním podnikovým notebookem, nicméně takový k dispozici nebyl, a tak si alespoň provedeme samotné výkonnostní testy.
Ty ovšem nebude zapotřebí nijak zvlášť rozebírat, však tu máme s ohledem na výkon prosté SSD pro SATA 6 Gb/s. Testovací sestava byla následující:
- Základní deska Gigabyte GA-Z270X-Gaming 5
- Procesor Intel Core i7-7700T
- Operační paměti 2x 8 GB DDR4-3000
- OS Windows 10 - 64bit
ATTO Disk Benchmark
Nejdříve se podívejme na výsledky klasického testu ATTO Disk Benchmark, který nám ukáže, jak SSD umí pracovat s různě velkými soubory. Obecně se udává hodnota IOPS, která se týká 4kB souborů, s nimiž také začneme. Benchmark byl nastaven tak, aby pracoval celkově s 32 MB prostoru na disku a fronta příkazů (Queue Depth) byla nastavena na výchozí 4.
Nejdříve tu tak máme čistě syntetické testy, na něž jsou SSD obvykle připravována, aby ukazovala co nejlepší výkony.
Pokud jde o prázdné SSD, je dnes vcelku jedno, zda nastavíme testovací prostor pár megabajtů, nebo rovnou nejvíce, co ATTO umožňuje, a sice 32 GB. Jde o SLC cache, která dokáže u moderních SSD pokrýt i takovýto prostor, neboť se už vcelku obvykle její kapacita odvíjí od toho, kolik má dané SSD volného místa. Na to se ostatně můžeme nyní zaměřit.
Jak dopadnou testy v ATTO poté, co na SSD necháme pouze několik desítek gigabajtů volného prostoru, a rozhodně ne dost na to, aby celých 32 GB mohla pokrýt SLC cache?
Dle nich se nic nezměnilo, což by mohlo vypadat zvláštně, ovšem je třeba si uvědomit, že ATTO využívá snadno komprimovatelná data, s čímž moderní SSD počítají. Vůbec nic se tak nezměnilo a zápis je stále stejně rychlý. Uvidíme, co na to další testy.
