Lenovo IdeaPad S12: VIA Nano v akci
6.10.2009, Jan Vítek, recenze
Dnes si představíme novinku v podobě netbooku Lenovo IdeaPad S12 s procesorem VIA Nano ULV 2250 a integrovaným grafickým jádrem Chrome9 HC3. O těchto modelech je známo, že disponují 12" displejem, což z tohoto netbooku činí vskutku zajímavý produkt.
Kapitoly článku:
Vnější zpracování
Lenovo již má své zkušenosti s netbooky, i když jejich originálním výrobcem není. Tento má podobné zpracování jako dřívější model IdeaPad S10e, i když jinak si tak už podobné nejsou, tedy co se týče hardwarové výbavy a velikosti. IdeaPad S12 také disponuje modernějším designem a nabízí kromě lesklého povrchu také texturu na víku displeje a kombinuje ostré hrany se zakulacenými. Hlavním stavebním "kamenem" je plast, takže zde žádné překvapení.
Víko notebooku má tedy lesklou povrchovou úpravu zdobenou polem koleček a třpytící se barvou. V rohu si pak našlo místo logo Lenovo. U hran je víko displeje zakulacené a stejně tak rohy notebooku jsou kulaté, zatímco samotné víko je celé ploché a co se týče jeho pevnosti, ta je průměrná, tedy ani špatná, ani úžasná.
Spodek netbooku byl vyroben černého plastu se zdrsnělým povrchem, takže zde se o otisky prstů zajímat nemusíme, i když vzhledem k tomu, že na základnu nebudeme zespoda koukat téměř vůbec, tak je to stejně jedno. Z obrázku je zřejmé, že byla použita větší baterie, která notebooku prodlužuje hloubku i výšku a bylo nutné na ni umístit gumové podstavce, aby přístroj neklouzal po stole. Další jsou v tomto případě celkem zbytečné opodál a pak je tu dvojice i vepředu. A pak tu jsou také dva obdélníkové panely, jejichž rozměry a poloha ale neukazují na to, že bychom si mohli snadno vyměnit takový pevný disk.
Nyní se podívejme na hrany IdeaPadu, kde jsou především patrné velké kulaté klouby opatřené lesklými kroužky a mléčně zbarvenými středy. U nich jsem očekával, že budou asi nějak podsvíceny, ale není tomu tak, což škoda rozhodně není. Pravá hrana začíná vepředu s úzkým slotem Express Card /34, dále tu jsou barevně označené audio porty pro sluchátka a mikrofon (tene tu však také integrovaný), pak je to jeden ze tří portů USB 2.0, analogové obrazové rozhraní D-Sub, konektor RJ-45 Fast Ethernetu a nakonec otvor pro zámky Kensington.
Levá hrana netbooku začíná také slotem, ale tentokrát pro karty SD/MMC/MS/MS Pro, pak dva zbývající porty USB 2.0, mezi nimiž byl příhodně ponechán dostatečný prostor, přepínač pro vypnutí bezdrátových rozhraní Wi-Fi 802.11g a Bluetooth, následuje snad až příliš jemně dírkovaný výdech chlazení a jako poslední to je kulatý napájecí konektor.
Zadní strana v sobě nenese vůbec nic, protože je v podstatě tvořena pouze baterií umístěnou mezi dva mohutné klouby. Ty mají dostatečný potenciál na to, aby odváděly dobrou práci po dlouhou dobu.
Přední hrana je také téměř holá, a tak na ní můžeme vypozorovat pouze vespod umístěné děrování pro reproduktory a pak to je u levé strany trojice bílých LED kontrolek signalizujících stav počítače, baterie a bezdrátových rozhraní.
Otevřený netbook
Lenovo IdeaPad S12 se otevírá na dnešní dobu zcela normálně prostým zvednutím displeje, přičemž jeho maximální úhel otevření není větší než 130 stupňů. To by mohlo být o něco lepší, aby se dal netbook pohodlně používat i na klíně. Na první pohled to vypadá, že se víko zarazí o baterii, ale to jednak není pravda a potom by to nebylo vůbec vhodné, protože by se tak klouby páčily.
Displej samotný má lesklou povrchovou úpravu a stejně tak rám je leskle černý, což působí kompaktně a celek již jen dokreslují rovněž lesklé a měkké podložky pro bezpečné dosednutí displeje na základnu. Zcela ve středu horního rámu je stříbrně zvýrazněné oko 1,3Mpix webkamery, jemuž ale dle prvního pohledu schází kontrolka. Pak nesmí chybět další logo Lenovo a dole i označení modelu S12.
Vršek základny je částečně tvořen samotnou baterií, ale zbylo zde místo i pro tlačítka a kontrolky. Ty všechny tvoří jeden dlouhý úzký pruh, jenž na levé straně začíná podlouhlým tlačítkem Power, pak menším zapínajícím počítač v režimu obnovy systému (OneKey Rescue System 6.0), následují tři další bílé LED kontrolky signalizující práci pevného disku a zapnuté funkce Caps Lock a Num Lock.
V pravé polovině pokračujeme integrovaným mikrofonem a pak funkčními tlačítky pro ovládání zvuku (hlasitost plus/minus a ztišit) a jako poslední tu je QS jako Quick Start. To je další a již třetí způsob zapnutí tohoto počítače a jde o obdobu systému Asus Express Gate, která nám umožní rychlý přístup k internetu, hudbě, filmům, fotografiím, aplikaci Skype a Instant Messagingu s jednoduchým názvem chat a pak je tu volba Share Your Ideas odkazující na server lenovosocial.com. Podrobněji se na toto vše podíváme v další kapitole.
Pokračujeme klávesnicí, která se rozkládá téměř po celé šířce netbooku a dosahuje bezmála plné notebookové velikosti. Díky tomu působí dojmem, že na ní budeme moci celkem pohodlně pracovat, s čímž mají menší netbooky obyčeně velké problémy. Klávesnice samotná odpovídá standardům Lenova, takže se dočkáme klávesy Fn až v samotném dolním levém rohu a vysunutých směrových šipek. Její zpracování je celkem akceptovatelné a mírné prohýbání zaznamenáme pouze na pravé straně, kde to nebude tak vadit. Více v kapitole o ergonomii.
V dolní části základny je krom zmíněných třech LED kontrolek už jen touchpad se dvěma tlačítky, jenž je od okolního prostoru oddělen drážkou, aby byl hmatově oddělený, ale jinak není nijak zapadlý, což mi vyhovovalo. Také zvýrazněný prostor pro rolování můžete bříškem prstu snadno nahmatat, stejně jako dvě malá podlouhlá tlačítka. Pokračujeme popisem hardware a software.
A ještě vám dlužím pohled na notebook s odmontovanými dvířky. Pod většími objevíme jednu prázdnou pozici pro moduly SO-DIMM, která přímo volá po tom, abychom ji obsadili ještě jedním modulem, protože základní 1 GB RAM, z nějž si navíc ukousne svůj podíl také grafický čip, není zrovna příliš. A pak je tu také jeden Mini PCIe slot obsazený Wi-Fi modulem.
Pod druhým panýlkem je pouze prázdné místo s vývody pro další slot Mini PCIe, avšak ten tu není, takže další kartu použít nemůžeme. Celkem snadno jde také vyměnit pevný disk, ale k tomu je zapotřebí nejdříve sundat klávesnici, pod níž je jeho pozice. Pak jsem se však již o moc dále nedostal a nebylo to ani nutné.