Lenovo U550: tenký IdeaPad

Lenovo se chlubí, že jeho počítače IdeaPad U, kam patří náš U550 a menší U350, jsou "ultratenké", což dokládá prezentačním textem, že tloušťka je "pouhých 24 mm". Ovšem jaksi zapomíná dodat, že se to týká nejužšího místa, takže se sluší dodat, že se tloušťka pohybuje od 24 mm do 29,4 mm. Dále se máme dočkat nejmodernějších technologií, jako rozpoznávání obličeje webkamerou, čtečky otisků prstů a senzoru okolního osvětlení. K tomu lze dodat snad jen přání, aby samotný produkt na tom byl lépe než marketingová prohlášení o něm.

Nové notebooky často sází na svou prezentaci, k níž využívají jinak obvykle prázdné víko displeje. Výrobci se tak inspirovali snahou uživatelů a firem ještě více si zosobnit už tak dost osobní počítač pomocí nalepovacích fólií, apod. Dříve nezajímavé víko se tak stává čím dál častěji a dnes už v podstatě stabilně místem, které slouží k designovému odlišení výrobků, a to už zdaleka ne pouze s použitím barev.

Lenovo v tomto případě nevsadilo na barvy, protože víko je pouze černočerné, i když lesklé, ale hru světla a stínů. Na povrchu totiž najdeme na hranu posazené malé vystouplé čtverečky, které jsou buď plné a nebo rýhované z jedné i druhé strany. Díky tomu se celá "textura" jeví při každém pohledu jinak. V jednom z rohů pak máme nalepeno velké lesklé logo výrobce.

Důležité také je, že povrch víka není plastový, ale kovový, takže i jeho pevnost příjemně překvapí, neboť vzhledem k tenkému tělu bych osobně předpokládal výrazně chatrnější konstrukci. Ovšem ani kov není všemocný, takže nečekejte, že se displej pod tlakem ani nehne.

Spodní část má již plastový a matný povrch, ovšem panely jsou tu a tam podloženy také kovovými plechy. Vedle čtyřech gumových nožek a baterie jištěné klasicky dvěma zámky se objeví také větší odnímatelný panel jištěný křížovými šroubky. Díky nemu se snadno dostaneme k pevnému disku a pamětem, ale bohužel už ne k dalším komponentám a především chlazení, jak uvidíme dole na této stránce. Zajímavé je, že mechaniku můžeme velmi snadno vysunout tak, že pohneme s jisticím jezdcem do strany a dalším ji vystrčíme ven (funguje Hot-Swap, takže ji můžeme opět zapojit i bez restartu). Místo mechaniky by se tak mohla připojit třeba další baterie, jež by mohla posunout výdrž přístroje i k deseti hodinám, ovšem nic takového jsem v nabídce Lenova pro naši republiku ani jinde nenašel. Snad později s něčím takovým Lenovo přijde.

Zbývá podotknout, že u U550 samozřejmě není možnost vysunutí mechaniky nijak výjimečnou vlastností, pouze jsou mechaniky obvykle jištěny spíše šroubky.

Podívejme se nyní na pravou hranu počítače, která dokládá, že výrobce při rozvrhování portů přemýšlel. Nejdříve narazíme vepředu na mechaniku, která v této poloze nebude vadit, protože bude stejně téměř stále zavřená, ovšem její způsob uchycení způsobuje, že se ve svém uložení výrazně viklá. Takže až vám v brašně s notebookem bude něco cvakat, zaměřte se především na ni.

Dále narazíme na jeden osamělý port USB 2.0, pak ethernetový RJ-45 pro Gigabit LAN, napájecí konektor a až nakonec otvor pro zámky Kensington.

Levá strana nejdříve nabídne dva audio konektory pro sluchátka a mikrofon (v tomto pořadí) následované druhým portem USB 2.0. Pak je to port HDMI, za ním D-Sub pro analogový obrazový výstup, výdech chlazení a nakonec poslední, čili třetí USB 2.0. Celkově je rozložení portů dle mého názoru velmi dobré, ale přesto bych byl raději, kdyby se konektor HDMI vyměnil se zadním USB 2.0. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se HDMI přesunul dozadu vedle USB 2.0 a uvolnil místo třeba pro eSATA, ale až vzadu by nejspíše vzhledem ke kloubům displeje už nebyl uvnitř těla notebooku dostatek prostoru.

Přední hrana má přímo ve svém středu záslepku chránící čtečku karet SD/MMC/MS/MS-pro a pak dva přepínače. Ten přímo nalevo vedle něj slouží k přepínání mezi integrovanou a samostatnou grafickou kartou (tedy Intel GMA 4500MHD a ATI Mobility Radeon HD 4330), přičemž s výkonnější grafikou skrz škvíru prosvítá bílá dioda. Druhý přepínač je až zcela nalevo a slouží k vypnutí / zapnutí bezdrátových rozhraní.

Vzhledem ke kloubům displeje a velmi dlouhé baterii se na zadní stranu už nevešlo vůbec nic. Takže ani nevadí, že se displej se svou hranou dostává za základnu displeje, což je především u tenkých notebooků běžné.

Maximální úhel otevření displeje je zde trošku podprůměrný se svými cca 130 °, což je způsobeno právě jeho uchycením. Pro pohodlnou práci s počítačem na klíně ale toto stačí, takže žádný problém. Klouby jsou schopny držet displej ve všech polohách dostatečně pevně a stabilně, takže opět žádný problém.

Jak už jsme si mohli zvyknout u jiných notebooků, rám displeje je i zde lesklý a nedrží u samotného displeje příliš pevně. Naštěstí k němu alespoň po celém obvodu doléhá a před otlačením o základnu jej chrání několik měkkých podložek. Svou má dokonce i oko 1,3megapixelové webkamery.

Základna notebooku je tvořena matným, ale přesto hladkým plastem, na němž tolik nejsou vidět otisky, ale prach velmi. Celistvost povrchu základny narušuje pouze horní pruh se vzorem, jehož většinu tvoří baterie a až tedy kousek pod klouby v podstatě začíná samotná základna. Její část nad klávesnicí má v sobě různá tlačítka kontrolky a také dva obdélníkové reproduktory s oblými hranami. Pokud je už něco podsvícené, pak se k tomu využily bílé světelné diody.

Hned vlevo můžeme vidět malé lesklé tlačítko s funkcí ztišení zvuku (mute), ovšem speciální tlačítka pro jeho úpravu tu nejsou, respektive je nutné využít klávesnici (Fn + směrové šipky). Vedle tohoto tlačítka pak máme již zmíněný světelný senzor pro automatické nastavení jasu displeje.

Na druhé straně základy se nachází nejdříve kontrolky (pevný disk, Caps Lock a Num Lock), pak malé tlačítko OneKey Recovery spouštějící stejnojmenný program pro zálohování systmu a tvorbu disku k obnově a nakonec hlavní tlačítko Power.

Samotná klávesnice je celkem pevná a obsahuje menší numerický blok, který je nepříliš výrazně oddělen úzkou překážkou. Na ni si budeme muset celkově zvykat, pokud tedy přecházíme z klasické notebookové klávesnice a problém především je posunutí středu hlavní části klávesnice doleva. U stolního počítače toto vůbec nevadí, protože si můžeme samozřejmě klávesnici dát třeba na hlavu, když nám to bude vyhovovat, ale u notebooku je toto nepřirozené.

A nakonec se na povrchu ukáže touchpad a jeho dvě tlačítka. Výhodou je schopnost detekovat a využívat více prstů (multitouch) a také výborně zpracovaná tlačítka s měkkým a jistým stiskem. Ovšem povrch touchpadu opět drhne, což je v poslední době tak časté, až sám nevím, jestli mi nezmutovala bříška prstů, nebo se výrobci opravdu zbláznili. Plocha touchpadu byla také jako hlavní část klávesnice posunuta doleva, a to dokonce více, než bylo vzhledem k poloze mezerníku i středu klávesnice nutné. Osobně bych tedy pravý okraj touchpadu viděl někde tam, kde se nachází čtečka otisků prstů.

Nakonec se podívejme na prostor pod odnímatelným panelem, kde se ukazují osazené sloty pamětí DDR3 SO-DIMM a také pevný disk v kovovém rámečku. K ničemu dalšímu tak snadný přístup nezískáme.