LG Flatron L1970HR - LCD s odezvou 2ms
25.7.2006, Pavel Kovač, recenze
V poslední době jsme se zaměřovali na dražší panely, a tak nastal ten správný čas se přesunout k levnějším modelům pro širší skupinu uživatelů. A takový je právě LG Flatron L1970HR s udávanou dobou odezvy 2ms a technologií TN. Jsou reálné odezvy opravdu takové, jaké výrobce udává?
Kapitoly článku:
- LG Flatron L1970HR - LCD s odezvou 2ms
- Pohled do útrob a OSD menu
- Testy - odezva, hry, video a stabilita kontrastu
- Testy - pozorovací úhly, barvy a podsvícení
- Testy - interpolace a regulace jasu
- Celkové hodnocení a závěr
Pozorovací úhly
Technologie TN je na tom s pozorovacími úhly nejhůře ze všech. Při pohledu zespoda obvykle monitor rychle tmavne a degradace barev je úděsná.
Čtyřicetistupňový úhel ještě nepředstavuje nepřekonatelný problém, sice dochází k lehké degradaci barev, ale stále je obraz dobře prokreslen. Jas a kontrast však již klesá, a tak je vhodné sledovat monitor opravdu pouze zepředu. Povrch obrazovky je však dobře proveden a nic se neodráží.
Při postupném zvětšování úhlu dojde k velké ztrátě kontrastu a hlavně k výraznému barevnému posunu. Sledování z tohoto úhlu je již naprosto vyloučeno.
Při pohledu zespodu obraz prudce ztmavne a barvy se změní v něco, co nelze ani popsat. Bílá barva navíc výrazně žloutne, některé barvy dokonce přecházejí do inverze.
Při dalším zvětšování úhlu sice dojde k mírnému zlepšení, ale i tak je obraz prakticky nesledovatelný. Vertikální úhel pohledu je citlivý a například při pohledu na monitor z ergonomického úhlu 30° dolů (do středu obrazu) je vrchní část obrazu výrazně tmavší než spodní.
Barevné podání
Protože jde o technologii TN, nemůžeme tedy čekat nikterak úchvatné barevné podání. Je sice pravda, že spoustu toho dokáže dohnat kvalitní elektronika, ale to je stejně výsada dražších monitorů. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že monitor poskytuje pouze 6-bit barvy (tedy 262 144 barev celkem). Právě z těchto důvodů je prakticky vyloučeno nějaké semi-profi či dokonce profi zpracování fotek a videa. Monitor zkrátka pro tuto sféru určen není.
Bílo-černý přechod (ilustrační foto)
Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (2,7MB), malý výřez (0,5MB).
Jednoduchý bílo-černý přechod odhalil nepříjemné proužkování a celkem výrazné zežloutnutí na hranách těchto proužků. Navíc díky ditheringu s FRC obraz působí lehce neklidným dojmem, naštěstí díky velmi rychlé odezvě není tento poblikávající dithering téměr vidět a všimnete si jej opravdu při dlouhém zkoumání.
Duhový přechod (ilustrační foto)
Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (3MB), malý výřez (0,8MB).
U duhového přechodu sice dithering zmizel, ale proužkování je stále lehce znatelné. Podání barev je výrazně pastelové, tato vlastnost se spoustě uživatelům libí, obraz totiž působí živěji a i nepovedené fotografie jsou rázem krásné (někdy až kýčovité). Problém je však v tom, že si na takovémto monitoru upravíte fotku do nějaké podoby, následně jí pošlete to labu. Při otevření obálky s vytisknutými fotkami vás však čeká nemilé překvapení. Fotka je najednou úplně jiná, než byla na monitoru.
Zobrazení fotografie (ilustrační foto)
Nezmenšená fotografie je k dispozici zde (2,1MB).
U reálné fotografie se ukázaly ty nejhorší vlastnosti technologie TN. Žlutá a červená barva je přepálená a některé okvětní lístky splývají. Inu typické "TNko".
Zobrazení šedé na černé a šedé na bílé
Rozlišení tmavých ploch bylo u filmů dobré, teoretický test pomocí testovacího obrazce to i v zápětí potvrdil. Rozlišení 2/0 patří u této technologie k nadprůměru. Podobně na tom je i bílá barva (252/255).
Podsvícení
Podsvícení je hned při prvním pohledu trochu flekaté, při dalším zkoumání zjistíte, že je i intenzivnější v pravé části obrazu. Měření pomocí optické sondy to dokázalo. Levá část je opravdu tmavší. Nejde však o žádnou tragédii, nikde nedochází k prudkému poklesu jako například u monitoru HP LP2464. Výhodou 19" monitorů je jejich plocha, která je malá a nevyžaduje tak složitý systém rozvedení světla z podsvětlovacích trubic. Navíc je obraz prakticky čtvercový, a tak lze využít například pouze dvě trubice (to je nejčastější), aniž by došlo ke špatnému rozvodu světla.
3D pohled skrývá situaci v horní části obrazu. Dochází tam totiž k poklesu jasu a tato plocha je zakryta. Z 2D pohledu je však již vše dobře znatelné.
Čísla grafu však hovoří jasně, intenzita 85-100% zabírá plochu 64,3%. To je opravdu nepříjemný výsledek. Avšak díky tomu, že nikde není prudký pokles, nepůsobí podsvícení nikterak špatně.