LG GW620 Etna: Smartphone na léto i zimu

Ovládání

Již před samotným vybalením smartphonu z krabice jsme se obávali, že se LG vzhledem k menším rozměrům bude zejména ve velké mužské ruce hůře držet, telefon nás však mile překvapil. Pokud pomineme problémy způsobené druhem tlačítek (viz níže), tak jsme nezaznamenali žádné větší nedostatky. Oproti konkurenčním přístrojům dostal testovaný smartphone do vínku displej s menší úhlopříčkou, člověk s průměrně dlouhým palcem tak dosáhne i do levého horního rohu (v případě praváka) a nemusí telefon každou chvíli v dlani složitě posouvat či dokonce ovládat smartphone druhou rukou než je ta, ve které je přístroj držen.

Hlavním ovládacím prvkem chytrých telefonů s operačním systémem Google Android je dotykový displej. LG GW620 dostal do vínku 3" LCD s rozlišením 320 x 480 bodů, tj. stejně jako mnoho dalších smartphonů. Jistě se najdou tací, kterým nebude příliš krátká úhlopříčka vyhovovat, pokud však člověk pokukuje po menším přístroji s QWERTY klávesnicí a současně mu očaroval operační systém Google Android, pak není mnoho jiných smartphonů, které by uvedené požadavky splňovaly.

Velkým překvapením je, že LG používá rezistivní, nikoli kapacitní displej, takže smartphone je možno ovládat také stylusem či jakýmkoli jiným předmětem odpovídajícího tvaru. Společnost na technologii použitou při výrobě LCD nijak neupozorňuje, takže běžný uživatel ani nemusí zjistit, že může přístroj ovládat také něčím jiným, než je jeho prst. Citlivost na dotyk je výborná, LG jsme položili vedle Apple iPhonu 2G a nezaznamenali jsme žádný nedostatek, testovaný smartphone rozpoznal dotyk palce i při opravdu jemném „poklepání“. Za rezistivní displej zaslouží inženýři z LG pochvalu, nejenže si majitelé smartphonu mohou dělat náčrtky (pokud doinstalují patřičnou aplikaci), ale již není nutné v zimě sundávat rukavice a riskovat omrzliny jen proto, že člověk potřebuje přečíst došlou SMS.

K barevnému podání nemáme výhrad, plusem také je, že podsvícení lze plynule regulovat v několika desítkách krocích. Je však škoda, že nejnižší hodnota jasu obtěžuje při nižším okolním osvětlení, za tmy už je práce se smartphonem velmi nepříjemná, neboť displej svítí opravdu přespříliš.

Pod displejem najdeme trojici ovládacích tlačítek, či přesněji jedno klasické stříbrné tlačítko a dvě senzorové plošky. Prostřední tlačítko, ačkoliv by ho někdo mohl považovat za D-Pad a už už otevírat láhev šampaňského, slouží „pouze“ k vyvolání menu, které používá mnoho aplikací i samotný operační systém. Stříbrné tlačítko je docela tuhé, díky čemuž ale nehrozí, že by ho člověk nechtěně stisknul a vzhledem k tomu, že Google Android sází při ovládání spíše na dotykový displej, ho ani nebudeme tak často používat.
Z pohledu uživatele jsou mnohem zajímavější oba krajní ovládací prvky. Nejedná se o klasická, nýbrž o senzorová tlačítka, která se netisknou, stačí na ně položit prst. Zmíněná tlačítka jsou možná ještě o něco citlivější nežli kapacitní displej, na „stisk“ reaguje i plocha několik milimetrů vzdálená od svítících ikon, což často působí problémy. Z designového hlediska se nám použité řešení líbí, v praxi se však projeví dva hlavní nedostatky. Při práci s tlačítky nemá člověk žádnou zpětnou vazbu a vzhledem k tomu, že i Google Android občas trpí prodlevami, tak člověk v mnoha situacích neví, zda smartphone povel zaznamenal, či nikoli. Malou náplastí může být vibrační upozornění, to však kromě stisku tlačítka oznamuje uživateli také každý dotek na displeji. Po několika desítkách minut jsme však vibrace raději deaktivovali, neboť nebylo příjemné delší dobu držet neustále vibrující smartphone.

Druhý typ obtíží je spojen s citlivostí obou kláves. Během testování se nám několikrát stalo, že LG reagovalo jakoby samo od sebe. Nešlo však o žádného šotka, stačí totiž po tlačítku nechtěně přejet prstem či třeba opřít spodek smartphonu o dlaň a na problém je zaděláno. Po několika dnech si sice člověk zvykne, ale ovšem za cenu toho, že bude držet telefon nepřirozeně a občas zbytečně kroutit rukou.

Základní funkce obou tlačítek je patrná již z ikony. Krátký stisk levého tlačítka slouží pro návrat na domovskou obrazovku, či přesněji na ten z panelů, který jsme použili naposledy. Dlouhý stisk vyvolá šestici naposledy použitých programů. Nejedná se však o task manager, neboť na obrazovce jsou zobrazeny i ty aplikace, které již neběží. Tlačítko se symbolem šipky vrací o jednu úroveň v systému i v mnoha programech třetích stran.

Levý bok smartphonu skýtá pohled na šipky regulující hlasitost hovoru a vyzvánění. Tisknou se jednoduše, výrobce je třeba pochválit za jejich vyvýšení a také za několikamilimetrovou mezeru mezi nimi, takže i během telefonátu může člověk správnou klávesu vybrat pouze po hmatu. Vedle šipek najdeme microUSB konektor, který sice nepatří mezi nejčastěji používaná rozhraní v chytrých telefonech, ale jistě jde o lepší variantu, než kdyby LG použil svůj vlastní konektor. MicroUSB slouží pouze k nabíjení a komunikaci s počítačem, pro připojení sluchátek se používá 3,5 mm jack na vrchu přístroje.
Vedle již zmíněného zvukového výstupu se nachází jedno malé, co do funkce však důležité tlačítko. Jak již napovídá piktogram, slouží k zapnutí a vypnutí telefonu, přesněji k probuzení a uspání, což provedeme krátkým stiskem. Delší zmáčknutí vyvolá nabídku umožňující deaktivovat telefonní část, aktivovat vibrační režim či smartphone úplně vypnout, takže nebude přijímat hovory atp. Některé uživatele by mohlo mást, že k odemknutí kláves lze použít také tlačítko Menu. Jedním stiskem tohoto tlačítka se displej rozsvítí a teprve druhé zmáčknutí odemkne klávesy.

Člověk se však občas potřebuje podívat, zda mu nepřišla textová zpráva, e-mail atp., k čemuž není nutno odemknout zámek kláves. Pokud tedy aktivujeme displej stisknutím Menu a následně chceme smartphone vypnout, aniž bychom LG vůbec odemkli (informační ikony jsou totiž vidět i v zamknutém stavu a odemykání tak není třeba), stisk tlačítka pro vypnutí v tuto chvíli způsobí odemknutí kláves, takže pro kýžené vypnutí je třeba tlačítko stisknout ještě jednou. Jde sice o maličkost, ale i ta zbytečně zdržuje.

Další dvojici tlačítek najdeme na pravé straně. Jejich konstrukce je stejná jako u šipek na levém boku, takže k práci s nimi nemáme výhrad. Tlačítko se symbolem kamery nespouští fotografickou aplikaci, tu je třeba spustit manuálně, zmíněný ovládací prvek však funguje jako spoušť. Bohužel chybí namáčknutí, takže cca vteřinu po zaostření dojde k pořízení snímku. Druhým tlačítkem se symbolem noty spouštíme hudební přehrávač.
Putování po ovládacích prvcích testovaného smartphonu LG GW620 je u konce, nyní se zaměříme na záda smartphonu. Kromě čočky 5 Mpix fotoaparátu, která není nijak výrazně zapuštěna, zde najdeme vysoce svítivou diodu. Ta poslouží jako blesk, dokáže však nahradit i svítilnu, v temné místnosti osvítí předměty ve vzdálenosti přibližně 5 metrů. Kryt akumulátoru je plastový a není příliš pevný. Vzhledem k mezeře mezi baterií a krytkou tak stačí slabý stisk, aby se prohnula, tělo smartphonu však zatím nevrže.

Dobrou zprávou pro všechny uživatele, kteří často mění paměťové karty, je to, že slot pro microSD je umístěn na pravém boku, nikoli pod krytem akumulátoru. Zde najdeme pouze baterii a jednu pozici pro kartu SIM, jejíž vložení je otázkou několika sekund.

Klávesnice

LG GW620 se dostal hned po svém oficiálním představení do hledáčku všech, kteří od smartphonu vyžadují mj. pohodlné a rychlé zadávání textu. Povězme si zcela na rovinu, že milovníci klávesnic nemají zrovna na růžích ustláno. V době, kdy velká část chytrých telefonů (snad kromě přístrojů RIM Blackberry) „kopíruje“ Apple iPhone, tj. nabízí sice velký dotykový displej, ale také minimum ovládacích tlačítek a o QWERTY nemluvě, je každý „pisálek“ šťastný, když se objeví smartphone s alespoň trochu použitelnou klávesnicí.
Během posledních let jsme v redakci Světa hardware testovali několik komunikátorů a smartphonů s klávesnicí a LG GW620 patří mezi nejlepší. Klávesnice se vysouvá vlevo, mechanismus u nového telefonu funguje bez problémů. Odpor je „tak akorát“, tj. během testování se ani jednou nestalo, že by se klávesnice vysunula náhodou např. v kapse. Je to dáno použitím vhodného mechanismu, k úplnému vysunutí klávesnice je totiž třeba ji tlačit cca do poloviny. Po chvíli cviku člověk zvládne také vysunutí jednou rukou, není totiž třeba působit na každou z kolejnic zvlášť.

Některé smartphony (např. Motorola Dext) nabízejí pouze čtyřřadou klávesnici, LG GW620 dostal do vínku o dvě řady více a na komfortu při psaní je to znát. Číslice tak mají k dispozici samostatnou řadu, nechybí ani čtveřice kurzorových šipek, tlačítko Menu pro vyvolání nabídky v mnoha aplikacích, indikátor psaní velkých písmen v podobě LED diody atp. Jak si můžete všimnout na přiložené fotografii, díky oranžové funkční klávese můžeme psát nejen písmena a číslice, ale také desítky symbolů. Pokud bychom některý na klávesnici nenašli, postačí zmáčknout tlačítko SYM a objeví se přehledné okno s nepříliš často používanými znaky. Samostatnou klávesou rovněž můžeme rychle přepnout mezi vyzváněním a tichým režimem, což je užitečná funkce, mnoha výrobci přesto stále opomíjená.

Při psaní na LG GW620 máme často pocit, že někdo při návrhu klávesnice opravdu přemýšlel. Nejde jen o velké množství užitečných tlačítek, ale také o výběr podsvícení. Kombinace modré a oranžové barvy je použitelná nejen za šera, ale dokonce i během dne při slunečním svitu, s čímž měly dříve představené smartphony (např. T-Mobile G1) problémy. Vzhledem k velkému množství kláves a k rozměrům telefonu není divu, že mezery mezi klávesami jsou minimální. To však při psaní nevadí, protože i to nejmenší tlačítko je dostatečně velké na to, aby se do něj člověk pohodlně strefil. Tuhost je o něco větší, než bychom u kvalitní klávesnice čekali, odklon od „ideálního stavu“ však není tak velký, abychom kvůli tomu museli odsoudit celou klávesnici. Potěšující je rovněž slyšitelné cvaknutí, uživatel tak má zpětnou vazbu toho, zda klávesu skutečně stiskl.

Testovaný model, ačkoliv byl plně v češtině, disponoval QWERTY, nikoliv QWERTZ klávesnicí, na kterou je velká část uživatelů zvyklá. Bohužel ani v nastavení smartphonu není možné umístění písmen Y a Z změnit. Ovlivnit naštěstí můžeme mj. to, zda bude při psaní telefon „kapitalizovat“ první písmeno ve větě či automaticky opravovat chyby při psaní v závislosti na záznamech obsažených ve slovníku.

K zadávání znaků lze rovněž použít klávesnici zobrazenou na displeji. Nejedná se však o QWERTY, která by se na 3" špatně ovládala, ale o obdobu klasické telefonní klávesnice. Vzhledem k menšímu množství tlačítek jsou jednotlivá pole dostatečně velká a není problém se do nich strefit palcem i za chůze. Psaní výrazně zlehčuje a urychluje funkce T9, v nastavení ji můžeme zapnout a vybrat patřičný slovník, čeština na seznamu nechybí. Je však škoda, že nabízení slov nelze spravovat pro on-screen a klávesnici zvlášť, jistě se najdou uživatelé, kteří na QWERTY chtějí psát bez slovníku a u klávesnice na displeji ji aktivovat, což však není možné.
Při delším podržení prstu na libovolném tlačítku se objeví nabídka se seznamem dostupných znaků, nechybí ani písmena s diakritikou. On-screen klávesnice obsahuje rovněž panel pro zadávání speciálních znaků, symbolů měn a číslic, nechybí ani písmena řecké abecedy. Potěšující je, že lze klávesnici skrýt jediným tapnutím, není třeba scrollovat prstem po displeji, aby se klávesnice schovala sama. Rychleji píšící uživatelé by však mohli mít problém s tím, že v T9 režimu klávesnice „nestíhá“ a občas stisk nezaznamená.