Lian Li PC-A10: jedna věž a dva zdroje

Instalace

Instalace komponent do této skříně není až tak jednoduchá kvůli tomu, že si nejdříve musíme vše dopředu promyslet, což platí především o rozložení komponent, aby se pak mohly k nim efektivně vést kabely. Vše se pak následně ještě zesložití, pokud bychom chtěli dovnitř nainstalovat dva zdroje, kde už se i přes strašáka se jménem přechodový odpor vyplatí využít modelů s modulární kabeláží. Osobně však nevidím využití dvou zdrojů vzhledem k vyšším ztrátám energie jako dobrý nápad, ale dokážu si představit, že v době multi GPU technologií půjde pro někoho o využitelnou vlastnost.
Prvním krokem bude asi instalace základní desky a klidně i přídavných karet, k čemuž si můžeme vysunout tray. Ten drží díky čtyřem přítlačným šroubkům ze zadní strany a samotný tray je ještě v kolejničkách. Vzadu jsou však šroubky umístěny po dvou nahoře a dole, což způsobuje, že se po vyvinutí jistého tlaku zadní panel ohýbá, takže by si zasloužil přimontovat ještě ve střední části a klidně normálními šroubky. Přeci jenom asi neplánujeme jej vysouvat tak často. Díky vysouvatelnému trayi se tedy základní deska a především její distanční sloupky instalují daleko snadněji, ale tray umístěn napevno zase obyčejně zaručí lepší pevnost konstrukce a zmenší počet míst, kde by mohla skříň rezonovat a drnčet, což se časem leckde projeví.
Samostatnou kapitolou je umístění zdroje a zapojení kabelů. Zdroje nelze dovnitř vměstnat ze strany. Tedy lze, ale pak už jej nenarovnáme do požadované svislé polohy. Musíme tedy nejdříve odšroubovat zadní rámeček, zdroj dovnitř zasunout a rámeček opětovně přišroubovat, přičemž nezapomeneme šroubky upevnit i zdroj. Pokud nevyužijeme druhou pozici zdroje, máme zde aspoň ideální místo pro uskladnění přebytečných kabelů a i pro jejich vedení poskytuje Lian Li PC-A10 dostatek místa. Využít můžeme dostatečně dimenzované otvory v přepážce mezi horní a dolní komorou, plastová poutka pro kabely, plechy na obou stranách 5,25“ šachty a k pevným diskům můžeme také kabely i z pravé strany skříně.

Co se týče napájení ventilátorů, pak jsem již psal, že regulace podporuje bohužel pouze dva, přičemž zde máme minimálně tři adepty – přední, zadní a horní. Při instalaci jsem se rozhodl zapojit zadní; přední je k regulaci připojen již od výroby. Pak je zde ještě také slotový ventilátor, který jsem připojil přímo na základní desku.

Teplotní testy

Testy byly prováděny s obvyklou sestavou, která nemusela být doplněna o žádný ventilátor, protože všechny jsou již součástí skříně. Je zde sice ještě jedna volná pozice pro 80mm model ve spodní přepážce, ale ten by zcela jistě v našem případě nepřinesl podstatné změny. Teplota okolního vzduchu se v průběhu testování držela kolem 20 °C a o zátěž se postaraly program 3DMark03, Prime95 a h2benchw.

• Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
• Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
• Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM) + pasta Arctic Cooling MX-2
• Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W

Co se týče testovacích konfigurací, pak zde jsem se rozhodl pro celkem pět testů. Nejdříve si musíme uvědomit, že třístupňová regulace otáček je schopna ovládat pouze dva ventilátory, což byly v našem případě přední a zadní, které ostatně zůstaly zapnuty v každém případě. Nejdříve jsem tedy udělal testy se všemi čtyřmi 120mm ventilátory zapnutými (jejich výchozí otáčky jsou 1500 - 1550 RPM) a zkusil nastavit otáčky oněch dvou na minimální a poté maximální.

Jak je vidět, mezi minimálními a maximálními otáčkami u předního a zadního ventilátoru jsou opravdu jen malé rozdíly, což napovídá, že tíhu chlazení na sebe zdaleka neberou pouze tyto dva ventilátory, jak ostatně zjistíme později.

Pokud se totiž nechají ve skříni zapnuté pouze zmíněné dva na střední otáčky, teploty jdou velmi podstatně nahoru, někde až o 10 °C, což je již příliš. Je tak vidět, že zde není proudění vzduchu vyřešeno zrovna efektivně.

Jestli k zadnímu a přednímu ventilátoru přidáme horní, pak jdou teploty velmi citelně dolů, v podstatě na hodnotu z prvního testu. To také napovídá, že zde chlazení hlavních komponent závisí právě na horním ventilátoru a skříni se tedy zoufale i přes několik vyfukujících ventilátorů nedostává čerstvého vzduchu. Patřičně upravené bočnice by tedy jistě pomohly.

To také dokazuje poslední test. Jestliže horní ventilátor vypneme a necháme místo něj běžet slotový, teploty procesoru a čipové sady jdou opět nahoru a přitom má skříň k dispozici dva ventilátory vzadu + chladič grafické karty se systémem přímého vyfukování vzduchu, ventilátor zdroje a vepředu také ventilátor pro nabírání čerstvého vzduchu.

Testy průtoku vzduchu 120mm ventilátorů Lian Li

Podíváme se také na to, jak si oproti výkonným ventilátorům Noctua NF-P12 a Papst 4412 F/2GL vedly modely Lian Li. Využít můžeme s klidem výsledky z minulého testu, protože Lian Li zde využívá stejně tvarované modely.
Jak je vidět z testů pomocí anemometru, ventilátor Lian Li za zbylými dvěma zaostává, ale nijak hrozivě. Použité ventilátory Papst a Noctua patří mezi to nejlepší z hlediska vysokého průtoku vzduchu, což si také musíme uvědomit.