Logitech EasyCall Desktop - usnadněte si volání
13.2.2007, Michal Učeň, recenze
Více než se samostatnými produkty se teď rozběhl kolotoč prodeje hotových setů všech potřebných periferií k počítači. Takový set je nejen levnější, ale zároveň přináší komplexní řešení a často také integraci bezdrátových zařízení. Logitech EasyCall Desktop se snaží odlišit zejména zaměřením na volání a komunikaci přes Internet a naším úkolem je podívat se, zda se mu daří.
Kapitoly článku:
- Logitech EasyCall Desktop - usnadněte si volání
- Logitech EasyCall Cordless Keyboard
- Logitech MX 600 Laser Cordless Mouse
- Logitech EasyCall Speakerphone, Logitech Internet Chat Headset, závěr
Jak jsem už zmínil v úvodu, set je složený z několika produktů, které nelze koupit samostatně. Právě u klávesnice EasyCall Cordless Keyboard je to trochu škoda, určitě by se líbila i zájemcům o kvalitní bezdrátovou klávesnici. Na první pohled je vyrobena z kvalitního materiálu, kterým je převážně plast. U Logitechu jsme si zvykli na opravdu dobré zpracování; narozdíl od některých pochybných výrobců jsou všechny hrany pečlivě opracovány a ve většině případů tak vypadá i produkt z nižší třídy velmi dobře. To však není tento případ a klávesnici můžeme zařadit přinejmenším do třídy střední. Černá plocha kolem kláves a na předložce pro ruce je z protiskluzového pogumovaného materiálu, a tak máte při psaní příjemný pocit. Své opodstatnění to má zejména při změně sklonu pomocí podstavných nožek. Tento materiál je ale trochu náchylný na různé rýhy, a tak musíte dávat pozor, abyste klávesnici hned nepoškrábali. Naštěstí se dají takovéto šrámy alespoň trochu zredukovat opatrným očištěním.
Z bočního profilu na následujících fotografiích je dobře vidět tloušťka klávesnice, která je popravdě průměrná. Všimněte si také zdvihu kláves, které kopírují tvar ruky při psaní, což usnadňuje jejich stisk. Na obou stranách jsou také funkční tlačítka, která díky převisu přes okraj trochu brání přesouvání klávesnice v zapnutém stavu. To je vlastně potřeba už ze samotné podstaty bezdrátové klávesnice, kterou si právě kvůli občasnému přenášení pořizujete.
Nyní si popíšeme jednotlivá funkční tlačítka. Některá z nich jdou samozřejmě přenastavit na vlastní funkce, my se podíváme alespoň ty základní. Na pravé hraně jsou tlačítka ryze k volání přes některý z podporovaných programů pro komunikaci přes Internet. Ikonka s písmenem S naznačuje preferování programu Skype, překážkou ale není ani některý z jiných komunikátorů, ovšem možná přijdete o intuitivní ovládání a některé funkce (viz. první kapitola). Hned pod ním je tlačítko na přehození statusu v komunikačním programu, o jehož nastavení jsme se také už zmínili. Pak už jistě rozpoznáváte tlačítka pro zahájení a ukončení hovoru podobně, jako tomu je v softwarové podobě programu Skype. Poslední tlačítko "Dial" umožňuje vytáčení konkrétního čísla, což je v kombinaci s numerickou klávesnicí celkem dobrá funkce a pokud používáte Internet jako běžný prostředek k volání, pak si tuhle možnost budete jistě pochvalovat a volání bude prakticky stejně rychlé jako z normálního telefonu.
Druhá strana je věnována naopak multimediím a jejich ovládání. Prvním tlačítkem lze spustit libovolný přehrávač, níže je pak možné změnit formu přehrávání na náhodný výběr (Shuffle) a nechybí ani přesun mezi skladbami a samozřejmě nepostradatelné Play/Pause.
V horní části uprostřed klávesnice jsou mezi tradičními klávesami F1 - F12 další dvě řady ovládacích tlačítek. Narozdíl od zbytku klávesnice jsou jako jediné z lesklého materiálu a za úkol mají ovládání hlasitosti (zvýšení, snížení, mute). Pod nimi jsou pak další tři, jejich poslání je úplně jiné, konkrétně vyhledávání, spuštění e-mailového klienta a přechod na domovskou stránku.
Na následujících dvou fotografiích si můžete prohlédnout zmenšenou verzi klasických tlačítek F1 - F12, která mají v kombinaci s tlačítkem FN ještě přiřazené volitelné funkce. V základním nastavení je tedy možné využít tyto zrychlené volby - spuštění programů Microsoft Word, Microsoft Excel, kalendář v aplikaci Microsoft Outlook, kalkulačka, otevření složky Dokumenty, tisk a zápis (Save).
Spodní část klávesnice máme celkem jednoduchou. Zajímavé je vlastně jen tlačítko Connect, prostor pro vložení baterií a vyklápěcí nožky, které můžete vidět níže. Sklon klávesnice se s nimi ani tak nezvýší, spíše se podstaví celá klávesnice a tak dojde k nárůstu tloušťky.
V praxi je klávesnice velmi spolehlivá, stisk tlačítek je vynikající, celkem měkký a jistý. Na testování jsem měl k dispozici anglickou verzi bez některých popisků a pokud se mi někdy vloudil překlep, pak to bylo spíše mou neschopností psát bez občasného kontrolování stisku především u kláves s českými popisky. Co se týče funkčních tlačítek na volání a ovládání multimédií, nemám je osobně moc v oblibě a i u své klávesnice je prakticky nepoužívám. Logitech však asi dobře rozmýšlel, které klávesy zvolit a jak je rozmístit, a tak se jejich používání stává spíš zpříjemněním a zrychlením než jen marketingovým lákadlem.
Výdrž baterie se mi bohužel nepodařilo otestovat, což je ale při patnácti měsících udávaných výrobcem prakticky nemožné. Z tohoto důvodu nelze brát jako zápor ani přiložení obyčejných baterií a nemožnost jakéhokoliv dobíjení. Při delším používání jsem nezaznamenal žádné negativní důsledky ergonomie, v podstatě je klávesnice vhodná jak pro dlouhodobou práci, tak pro občasné hraní her a ovládání multimédií. Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na možnost kooperace s komunikačními programy, které lze (alespoň v případě Skype) plnohodnotně ovládat bez nutnosti použít myš. Horší je to s dosahem bezdrátové technologie kolem 3,5 metru - to by mohlo být lepší.
Z bočního profilu na následujících fotografiích je dobře vidět tloušťka klávesnice, která je popravdě průměrná. Všimněte si také zdvihu kláves, které kopírují tvar ruky při psaní, což usnadňuje jejich stisk. Na obou stranách jsou také funkční tlačítka, která díky převisu přes okraj trochu brání přesouvání klávesnice v zapnutém stavu. To je vlastně potřeba už ze samotné podstaty bezdrátové klávesnice, kterou si právě kvůli občasnému přenášení pořizujete.
Nyní si popíšeme jednotlivá funkční tlačítka. Některá z nich jdou samozřejmě přenastavit na vlastní funkce, my se podíváme alespoň ty základní. Na pravé hraně jsou tlačítka ryze k volání přes některý z podporovaných programů pro komunikaci přes Internet. Ikonka s písmenem S naznačuje preferování programu Skype, překážkou ale není ani některý z jiných komunikátorů, ovšem možná přijdete o intuitivní ovládání a některé funkce (viz. první kapitola). Hned pod ním je tlačítko na přehození statusu v komunikačním programu, o jehož nastavení jsme se také už zmínili. Pak už jistě rozpoznáváte tlačítka pro zahájení a ukončení hovoru podobně, jako tomu je v softwarové podobě programu Skype. Poslední tlačítko "Dial" umožňuje vytáčení konkrétního čísla, což je v kombinaci s numerickou klávesnicí celkem dobrá funkce a pokud používáte Internet jako běžný prostředek k volání, pak si tuhle možnost budete jistě pochvalovat a volání bude prakticky stejně rychlé jako z normálního telefonu.
Druhá strana je věnována naopak multimediím a jejich ovládání. Prvním tlačítkem lze spustit libovolný přehrávač, níže je pak možné změnit formu přehrávání na náhodný výběr (Shuffle) a nechybí ani přesun mezi skladbami a samozřejmě nepostradatelné Play/Pause.
V horní části uprostřed klávesnice jsou mezi tradičními klávesami F1 - F12 další dvě řady ovládacích tlačítek. Narozdíl od zbytku klávesnice jsou jako jediné z lesklého materiálu a za úkol mají ovládání hlasitosti (zvýšení, snížení, mute). Pod nimi jsou pak další tři, jejich poslání je úplně jiné, konkrétně vyhledávání, spuštění e-mailového klienta a přechod na domovskou stránku.
Na následujících dvou fotografiích si můžete prohlédnout zmenšenou verzi klasických tlačítek F1 - F12, která mají v kombinaci s tlačítkem FN ještě přiřazené volitelné funkce. V základním nastavení je tedy možné využít tyto zrychlené volby - spuštění programů Microsoft Word, Microsoft Excel, kalendář v aplikaci Microsoft Outlook, kalkulačka, otevření složky Dokumenty, tisk a zápis (Save).
Zbylá tlačítka F9 až F12 slouží k rychlému vytáčení na předvolená čísla. Na tlačítkách Print Screen a Pause/Break jsou skryté funkce zobrazení nabídky (podobně jako když kliknete pravým tlačítkem myši) a Scroll Lock. Napravo od nich je ještě tlačítko ke zjištění stavu baterie, které po stisku zobrazí světelnou indikaci pod směrovými šipkami. Úplně v rohu je pak tlačítko spánkového režimu, nebo případně toho, co si sami nastavíte (restartování, vypnutí, přepnutí uživatele apod.). Logitech podobně jako už u některých jiných klávesnic přemístil tlačítko Insert z klasické pozice nad šipkami do horní řady, což se podle mého názoru jeví jako dobré řešení častých překlepů a nechtěného přepsání části textu.
Spodní část klávesnice máme celkem jednoduchou. Zajímavé je vlastně jen tlačítko Connect, prostor pro vložení baterií a vyklápěcí nožky, které můžete vidět níže. Sklon klávesnice se s nimi ani tak nezvýší, spíše se podstaví celá klávesnice a tak dojde k nárůstu tloušťky.
Výdrž baterie se mi bohužel nepodařilo otestovat, což je ale při patnácti měsících udávaných výrobcem prakticky nemožné. Z tohoto důvodu nelze brát jako zápor ani přiložení obyčejných baterií a nemožnost jakéhokoliv dobíjení. Při delším používání jsem nezaznamenal žádné negativní důsledky ergonomie, v podstatě je klávesnice vhodná jak pro dlouhodobou práci, tak pro občasné hraní her a ovládání multimédií. Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na možnost kooperace s komunikačními programy, které lze (alespoň v případě Skype) plnohodnotně ovládat bez nutnosti použít myš. Horší je to s dosahem bezdrátové technologie kolem 3,5 metru - to by mohlo být lepší.
Model | Logitech EasyCall Cordless Keyboard |
Rozměry | 47,5 (šířka) x 19,5 (výška) x 2,7 (tloušťka) cm |
Hmotnost | 808 gramů |
Materiál | Plast, místy pogumovaný |
Počet tlačítek | 115 + reset připojení |
Napájení | 2 x AA baterie |
Způsob propojení s PC | Bezdrátové |
Dosah | cca 3,5 metru |