Logitech G400: MX518 v novém

Nastavení myši

K základnímu provozu pochopitelně není zapotřebí žádný software, avšak pro OS Windows XP, Vista a 7 (32 & 64bit) je připraven ke stažení Logitech Gaming Software. Ten jsme si stáhli ve verzi 8.01.120 a nainstalovali, běhemž čehož tento software sám detekoval připojené zařízení a nakonec nabídl registraci produktu, instalaci World of Warcraft trial, Ventrilo a Curse Client.
Hned po prvním spuštění nám obslužná aplikace projede systém se snahou detekovat nainstalované hry, ovšem v našem případě nenašla žádný z 231 titulů, pro něž by mohla nabídnout příslušný profil. Zaměřme se tedy přímo na ni.
Hlavní okno ukazuje pouze myš a dostupná programovatelná tlačítka. V dolní liště pak ukáže další případné periferie, s nimiž umí pracovat a pak je tu pět zástupců pro další okna. Nyní jsme na "domečku" a přesuneme se k myši s modrými šipkami.
Tam se budeme starat o tlačítka a přiřazování příkazů, jakož i o tvorbu profilů. Co se týče příkazů, pak zde již máme řadu z nich přednastavenou, ale pomocí znaménka plus si můžeme do seznamu zařadit zcela nové, a to s pomocí editoru příkazů.
Ten dovoluje vytvořit několik typů včetně stisku klávesy, více kláves, nebo rovnou celého bloku textu, pak tu je ovládání multimédií, klávesové zkratky (kopírování, minimalizace okna, apod.), spuštení zástupců či otevření adresárů, otevření obvyklých aplikací (kalkulačka, e-mailový klient, webový prohlížeč, atd.) a nakone je tu Ventrilo s funkcemi pro hlasovou komunikaci. Po vytvoření příkazu jej jednoduše popadneme a přesuneme na příslušné tlačítko.
Při tvorbě profilů si lze vybrat název včetně popisu, možnosti uzamknutí či zkopírování z existujícího profilu. Pak jej stačí přiřadit spustitelnému souboru (není důvod, proč by to musela být rovnou hra) a profil se po spuštění dané hry či aplikace sám aktivuje. Není tedy třeba jej vybírat pomocí speciálních tlačítek na myši, ovšem na druhou stranu jej budeme moci využít pouze tam, kde je nainstalovaný tento obslušný software i s danými profily - myš nemá vlastní paměť.
Třetí hlavní záložka má na starosti přednastavení různých úrovní dpi, které budou platit pro obě osy stejně. Vytvořit si jich můžeme jednu až pět a nastavit numericky třeba po jedné, nebo na ose od 200 do 3600. Dále tu je nastavení frekvence hlášení, čili dotazovací frekvence v rozmezí kancelářských 125 Hz až herních 1000 Hz. V pokročilém nastavení můžeme přiřadit různé úrovně citlivosti různým profilům (nahoře pak vyjede jejich seznam), pak si můžeme zapnout oddělení os, takže bude možné nastavit rozlišení pro každou z nich a nakonec je tu obvyklá možnost akcelerace kurzoru.
Poslední dvě obrazovky s nastavením se schovávají pod ozubeným kolečkem. Dostupné funkce jsou dostatečně popsány na samotných screenshotech, takže není důvod je dále popisovat.