Logitech M570: trackbally nevymřely

Pokud se rozhodnete vyměnit počítačovou myš za trackball jako Logitech M570, nejspíše vás čekají krušné časy, protože si budete muset zvyknout na naprosto jiný způsob ovládání. I po řadě hodin jsem měl stále nutkání s trackballem pohybovat, zvláště poté, co jsem na něj přehmátnul z klávesnice, což kvůli protiskluzovým nožkám nešlo a ani by to samozřejmě nemělo žádný účel. Pak je třeba si uvědomit, že pro rozpohybování ukazatele se používá palec, který při práci s myší spíše zahálí, zatímco zde jde o nejdůležitější prst. A to je dalším kamenem úrazu, neboť nelze očekávat, že budete při pohybu s palcem hned zezačátku přesní stejně jako při práci s myší.

Jak jsem zjistil, pak velmi důležitá je právě nastavení orientace prováděné v softwaru SetPoint, ovšem osobně bych ocenil, kdyby se zde namísto pohybu přímo nahoru nastavoval pohyb do stran. Při otáčení trackballu nahoru si totiž lze vybrat více směrů a osobně mi na nich ani tak nezáleželo, ovšem při pohybu do stran palcem jen kýváme ze strany na stranu, aniž bychom jej ohýbali v posledním článku a v takovém případě je vhodné, aby se ukazatel pohyboval pokud možno jen v horizontálním směru. Každopádně po pár pokusech i tak dosáhneme svého a můžeme se pustit do práce.

Už v první kapitole jsem si stěžoval na příliš lehký stisk hlavních tlačítek, což především u toho pravého považuji za velký problém, protože jsem jej mnohokrát omylem zmáčkl. To se dělo především při ovládání trackballu, nicméně po pár hodinách cviku, kdy jsem přestal být zcela nemotorný, se četnost nechtěných stisků tlačítek trochu snížila. Ovšem nedá se říci, že bylo vyhráno. Stále bylo složité označování textů, které vyžaduje, abychom dokázali se stisknutým tlačítkem pohybovat ukazatelem co nejvíce rovně. U kancelářských myší nám s tím pomáhají ovladače, které pohyb vyrovnávají, ale s trackballem jako by tato funkce neexistovala. Spíše za to může ale opět nezkušenost a neobvyklá nutnost kombinovat práci ukazováku a prostředníku s pohybem palce.

S myší se však dá srovnat rychlost pohybu a přesnost. Pokud se soustředíme jen na pohyb palce, jímž máme třeba na druhé strany obrazovky kliknout na malé tlačítko, pak s tím není problém. Prudkým pohybem palce můžete i bez přehmátnutí rychle přejet celou obrazovku a pak jemnějšími a pomalejšími pohyby najet na kýžené tlačítko. Problémem tak zůstává především čistě vertikální nebo horizontální pohyb, což může ztížit pohyb v rozbalovacích menu, označování textu či buněk a podobně a zde prostě bude nutné se s trackballem sžít.

Osobně se mi za dva dny celkem podařilo si na Logitech M570 zvyknout, i když za myš bych jej i tak ještě neměnil. Upřít se mu ale rozhodně nedá jedna důležitá věc - při práci s ním je ruka v přirozené poloze především její zápěstí zůstává naprosto v klidu, s tím v podstatě nemusíte ani hnout. Pokud vám tedy hrozí syndrom karpálního tunelu, nebo vás prostě jen bolí zápěstí otlačené od podložky, můžete nad trackballem začít uvažovat.

A nakonec tu máme odezvu, která byla změřena utilitou Mouse Rate Checker. Očekávali jsme klasických 125 Hz, což se vyplnilo a tomu odpovídaly také výsledky utility CM Storm tester.

Ačkoliv trackbally mají vedle počítačových myší jen malou popularitu, na trhu je několik verzí určených pro běžné spotřebitele, a to u nás především od firem Logitech a Kensington. My jsme si vyzkoušeli právě od Logitechu model M570, jenž má svým zpracováním a rozložením tlačítek blízko k počítačové myši, ale tím veškerá podobnost končí. Zpracování tohoto zařízení je celkově na dobré úrovni, ovšem k dokonalosti má bohužel daleko.

Práci s tímto trackballem mi kazila především hlavní tlačítka a kolečko. Tlačítka měla velmi lehký stisk, kvůli čemuž jsem je častokrát zmáčknul omylem a také se mi na nich nezamlouvala jejich velikost, kvůli čemuž nás trackball nutí jej uchopit pouze jedním způsobem. Osobně mám na velkých myších rád, že se nemusí držet pořád stejně, což přispívá k většímu pohodlí, ovšem zde nemáme tolik rozletu a každý prst má zde vyhrazený svůj prostor. Toto je samozřejmě pouze můj subjektivní dojem, který nebudu zahrnovat mezi plusy a minusy, ovšem lehký stisk tlačítek je něco jiného, stejně jako v kontrastu příliš tuhý stisk kolečka.

Trackballu se však nedá upřít to, že mohou být při správném použití daleko šetrnější k našim rukám a především jejich zápěstím. Pokud si trackball dáte na vhodné místo, pak budete mít zápěstí v přirozené poloze a především se při práci vůbec nebude hýbat, takže takováto periferie by měla být balzám pro uživatele, kteří trpí bolestmi zápěstí, nebo se už rovnou propracovali k syndromu karpálního tunelu. Otázkou je, zda pak nebude zase moc nemáhán palec, na němž závisí veškerý pohyb ukazatele. Ostatní prsty jsou zde pouze pro tlačítka či kolečko.

Co se týče zvykání si na jiný ovladač, pak zde bude třeba především čas a trpělivost. Zezačátku jde o to si uvědomit, že s celým trackballem se na rozdíl od myši nehýbe, ale tady jde "jen" o sílu zvyku. Další problém je sladit pohyby palcem a mačkání tlačítek, třeba pro označování textu, a asi největší práci pak dá ovládnutí samotné kuličky a především jde o to, naučit se hýbat s ukazatelem čistě horizontálně a vertikálně.

Plusy

+ dobré zpracování a pevné tělo
+ snadné čištění trackballu
+ ergonomie trackballu

 

 

Minusy

- příliš lehký stisk hlavních tlačítek
- tuhý stisk kolečka
- vyšší cena

 

Cena v době testování: cca 1.400 Kč s DPH