Logitech Speaker System Z906: prostorově za 8000

Hudba – MP3, FLAC

V momentě, kdy jsem přepojil reproduktory a pustil první skladbu, jsem věděl, že bude zle. Původní živá a detailní reprodukce Aega M byla ta tam. Výšky jakoby výšky a středy jakoby zastřené. Kdybych to přirovnal k ekvalizéru, kde jste si neopatrným počínáním stáhli některá pásma na minimum, tak asi nebudu daleko od pravdy. Dynamika nebo prostor (stereofonní) se nekonal vůbec. V rámci prvních pár minut jsem vyzkoušel různé žánry od metalu, elektronické hudby po klasiku a nic z toho Logitechům nesedlo. Prezentativní byla basová složka, která alespoň neměla přehnané tendence k dunění.
Na základě tohoto poznání jsem nechal reproduktory 24 hodin zahořet v naději, že se situace zlepší. Slutečně se tak stalo a dočkal jsem se o něco lepších výšek. Bohužel pokud jsem si pustil kvalitní FLAC na Aegu, dočkal jsem se na danou cenovku solidního stereofonního obrazu. Zvuk Logitechu zněl tak nějak komprimovaně. Při přepínání mezi oběma reprosoustavami bylo čím dál více jasné, že sestava 5.1 je oproti promyšlenému setu 2.1 na hudbu o několik tříd horší.

Zarazila mě i skutečnost, že malinkaté satelity mého referenčního systému hrají tak podstatně lépe středy, které jsou pro většinu žánrů klíčové. Logitech Z906 tedy při reprodukci ve stereu propadl. Není to překvapením a počítal jsem s horší kvalitou stereofonního poslechu, takto velký rozdíl jsem ovšem nečekal. Absentující dynamiku a neživou reprodukci dávám za vinu poddimenzovanému zesilovači, který je zároveň naladěný spíše pro herní nasazení.

Filmy

V případě filmové reprodukce jsem využil možnost připojení Blu-ray přehrávače LG BX580, který zvládne formát NTSF, a z disku přehrával HD video ve formátu MKV. Jelikož nejsem žádný filmový fanda, tak v obývacím pokoji kromě běžné Full HD plazmy funguje už jen v minulé kapitole zmiňované Onkyo HDX-22HD, což byla také moje reference v tomto případě. Ano, tento systém je primárně určen k televizi a jeho cena je, respektive byla o zhruba 4 tisíce korun vyšší.

Prvním kouskem byl film Road To Perdition s Tomem Hanksem a opět jsem postrádal dynamiku projevu. Při reprodukci filmu jsem měl stále tendence zjišťovat, proč to hraje tak špatně. Podobně dopadl Pán prstenu ve formátu MKV a Blu-ray Transformers. Něco stále chybí.
V případě, že reproduktory dostanou ke zpracování signál Dolby Digital, tak jej bez problému dekódují, ale všechny kanály jakoby si jely svou „hru“. Nedojde zde k navození prostoru, ale stále něco bouchá a hraje z každého reproduktoru zvlášť. Pro kontrolu jsem zkoušel také testovací „let čmeláka“ a ten se kolem mé hlavy pohyboval ve skocích blízko reproduktoru, kde by se měl nacházet. Iluze plynulého kroužení zde nebyla.

Na filmy tento test nedoporučím a raději zvažte poněkud větší investici alespoň do nejlevnějšího AV receiveru (pravděpodobně bude mít i dekodéry Dolby True HD a DTS), který nabídne podstatně vyšší výkon (Logitechem deklarovaných 5 x 67 W je v tomto případě velmi nepravděpodobných). Doplníte o set obyčejných reproduktorů se subwooferem (pasivní) a máte vymalováno.

Hry

Jako testovací hru využívám Crysis 2, což mě jednak dobře pobavilo a jednak má celkem slušně namíchané zvuky a hudbu. Crysis 2 opakovaně ukázal, že reproduktory nemají příliš velký smysl pro detail, což bylo patrné vždy, když začal hrát soundtrack. K prostoru lze říci, že když se k vám někdo blížil zezadu nebo zboku, tak jste věděli, že k vám jde. Nicméně informace o tom, jak asi daleko nebo jak rychle se blíží, se k vašim uším dostávala v opravdu malém množství.
Obecně v nasazení tohoto setu ve hrách nemám problém, ale je zde nutné počítat s tím, že fajnšmekr si na své nepřijde.