MacBook Pro: hliníkový služebník

Zavřený notebook

Nyní se zaměříme na samotný design, tedy vzhled a zpracování tohoto notebooku. Nutno předem podotknout, že kvalita zpracování je opravdovou chloubou MacBooku Pro. Jeho hliníkové tělo působí velmi pevným dojmem a ještě aby ne, však tento notebook také něco váží. Design je bezpochyby také velmi originální, a to nejen kvůli tomu, že Apple jednotlivé díly vyfrézovalo pomocí CNC a při výrobě také použilo laserovou vrtačku pro dotvoření detailů. Jednotlivé díly k sobě také dokonale pasují, což platí také o víku, jež si na základnu sedne naprosto přesně.
Líbí se mi také, že Apple nejde s hlavním proudem a nesnaží se udělat dojem využitím lesklých materiálů, blikátek, dotykových tlačítek jen pro efekt. Naopak je vidět, že návrh tohoto počítače byl stvořen především s ohledem na funkčnost. Podívejme se nejdříve na víko, jež s zaoblenými rohy a uprostřed usazeným bílým jablíčkem podtrhuje eleganci tohoto přístroje. Jablíčko je v zapnutém stavu samozřejmě podsvícené, což je společný znak všech MacBooků. Nedá se říci, že by bylo pevné jako skála, a tak se uprostřed trošku prohýbá, ovšem to je zcela v rámci tolerance.
Spodní strana notebooku jen podtrhuje jeho jednoduchý vzhled. Nejsou zde žádné odšroubovatelné panely, žádné průduchy, prostě nic kromě černých gumových podstavců, aby se nám notebook zespodu neodřel a aby neklouzal po stole. Odšroubovatelný je ale celý spodek díky deseti malým Phillips šroubkům, pro něž si ale budeme muset připravit velmi malý šroubovák. Pak se již velmi snadno dostaneme do útrob, protože víko drží jen díky nim a nemá žádné packy. A i zde platí, že do základny dokonale sedne.
Z pravé strany se příliš konektorů nedočkáme a pokud to vezmeme doslova, tak vlastně žádného. Je tu pouze otvor pro zámky Kensington, jež nepůjdou v tomto případě asi vůbec dobře vylomit a vedle slotová osmirychlostní DVD mechanika. Slotová proto, že nemá žádný vysunovatelný tray a média do ní rovnou zasunujeme. Ochranu proti prachu zajišťují dvě měkké lamely, jež alespoň u nového notebooku velmi dobře drží pohromadě, aby mezi nimi nebyla skulinka.
A pak je to levá strana, kde jsou již veškeré porty a také něco navíc. Jednak je to výborně provedený napájecí port, jenž má sice obdélníkový tvar, ale orientace zde pro správné zapojení není důležitá. Už od pohledu také můžeme mít pochybnosti, že v něm bude kabel vůbec držet, ale o to se rozhodně bát nemusíme, protože tuto práci odvede silný magnet, takže spojení je dostatečně pevné. Ovšem pokud si třeba šlápneme na kabel, nebo jej jinak vytrhneme, tak i na to je konektor připraven. Jednoduše se vypojí, přičemž vůbec nezáleží na tom, jakým směrem se vytrhne. A také je na něm z obou stran dvoubarevná světelná dioda (zelená a červená) zářící podle stavu nabíjení.

Pak se hned dočkáme klasického konektoru RJ-45 gigabitového Ethernetu, za ním rozhraní FireWire 800, pak je to minikonektor Display Portu (přes redukce umí také D-Sub a DVI), dva porty USB 2.0, čtečka karet SD/SDHC a jako poslední je tu zdířka pro sluchátka nebo reproduktory. Zajímavou vychytávkou je také ukazatel stavu nabití baterie, jenž funguje i tehdy, když je notebook zavřený a vypnutý. Ostatně jinak by to ani nemělo smysl, když se můžeme podívat na stav nabití v operačním systému. Malé stříbrné tlačítko je v jedné rovině s okolím, takže zde musíme použít nehet, tužku, apod. Pak se postupně rozsvítí až osm světelných diod za titěrnými otvory a my máme ihned přehled o tom, jak na tom baterie je.
V přední části MacBooku Pro můžeme uzřít především vykouslou část pro prsty, aby se dal displej snadno odklopit. Černá úzká čárka napravo pak je infračervený senzor a pak máme vedle ní bílý indikátor, jenž na nás bude po uspání notebooku pomalu poblikávat a v úsporném režimu bude svítit. Právě zde se Apple chlubí dalším prvkem, protože zde bílá LED nesvítí přes nějaký průhledný materiál, ale skrz mikroskopické dírky vytvořené laserem. Díky tomu nepodsvícená kontrolka není téměř vůbec vidět, to musíte zazoomovat a ještě si notebook správně natočit. Apple to komentuje slovy, že kontrolka má být vidět akorát tehdy, když něco indikuje a zde toto bezpochyby splňuje.
Zadní část notebooku vypadá, jako by byla celá nezajímavá a prázdná. To je však pravda jen zčásti. Pokud necháme notebook zavřený, pak se skutečně ukáže pouze vnitřní černá část. Ale pokud jej otevřeme, pak ta se společně s displejem odklopí a uvolní tak zadní průduchy, kde je dovedně umístěno chlazení. Jeho výdech tak nemusí hyzdit strany a teplý vzduch půjde směrem od uživatele.

Otevřený notebook

Nyní se zaměříme na vnitřek tohoto přístroje. Ten se otevře jednoduše uchopením hrany displeje v místě vykousnutí základny pod touchpadem. Jde to bez cviku trošku těžko a může se vám pak stát, že notebook bude po hladké desce stolu cestovat. Po natrénování již ale toto budete zvládat bez potíží. Displej se se svou hranou dostane za základnu notebooku, takže je fyzicky nemožné, aby se mohl otevřít o plných 180 °. Maximální úhel ale činí standardních a dostatečných 135 °.
Již nyní si můžeme z fotografie všimnout, že se dočkáme lesklého displeje, jenž je i s rámečkem krytý společným leštěným sklem. Apple se však chystá na to, že dá svým zákazníkům na výběr, zda budou chtít leštěný displej, nebo klasický matný. Zatím se ale musíme spokojit s odrazivou plochou. Celkově je displej zpracován na jedničku. Vedle elegantního vzhledu zajištěného právě společným sklem pro něj i jeho rámeček je tu po celém obvodu úzký gumový pruh, díky němuž si po zavření měkce a nehlučně sedne na základnu a jeho pevnost je příkladná.

Nahoře máme v rámečku zasazenou webkameru a ihned vedle ní téměř neviditelný senzor, kde se skrývá nejspíše fotodioda. Díky ní je notebook schopen zjistit úroveň okolního osvětlení a dle toho automaticky nastavit jas displeje a podsvícení kláves. Dole v rámečku je již jen stříbrný nápis MacBook Pro.
Kloub displeje zabírá podstatnou část zadní hrany a odvádí dobrou práci, takže displej je držen bezpečně a pevně na svém místě. Zde jsem přišel na jednu nepříjemnost, a sice tu, že pokud budete otvírat notebook umístěný na klíně, nemusíte být ani příliš nešikovní na to, abyste si i přes kalhoty skřípli kůži na stehnech. Bolest vás ale sama naučí, abyste na to příště mysleli.
Základna MacBooku Pro je jednoduchost sama a mohu za sebe říci, že vypadá opravdu výborně s kombinací ostrých a zakulacených hran. Zpracování je hlavně velmi čistě a přesně provedeno. Klávesnice se vzájemně oddělenými tlačítky byla umístěna pod okolní povrch, aby se neopírala o displej a kromě ní a tlačítka Power zde nenajdeme již žádné ovládací prvky.

Pokud se ale podíváte nad klávesu Escape, pak to, co vypadá jako tmavý kulatý flek, je ve skutečnosti mikrofon schovaný za další mikroskopické otvory. Osobně by mě zajímalo, jak složité je tyto otvory ucpat, nebo jak dlouho to bude trvat, protože čistit je by byl asi nesnadný úkol.
Tlačítko Power je pojaté tak, aby příliš nevyniklo, takže je v jedné rovině se základnou, má stejnou barvu a je jen nevýrazně označeno klasickým symbolem. Klávesnice jako taková ani zdaleka nevyužívá dostupný prostor, ale nedá se říci, že by byla příliš ochuzena, snad až na klávesu Enter. Šipky navzdorky jejich trošku podivnému rozložení se ovládají dobře, tedy alespoň mě. Podobné rozložení mají totiž i šipky u notebooků Lenovo.
A nyní touchpad se vskutku velkorysou plochou. Viděl jsem již pár notebooků s tzv. multitouch touchpadem, ale ty zapomínaly, že k této funkci je zapotřebí velký prostor, aby se z výhody nestalo spíše utrpení. Apple na toto myslelo, a tak touchpad zde nabízí mamutí plochu, kde se nezačnou plést ani tři prsty. Marně zde budeme také hledat samostatné tlačítko. To je totiž integrované do samotné plochy touchpadu, takže jej stačí stisknout a ozve se charakteristické cvaknutí mikrospínače. To funguje na většině plochy, ovšem čím výše se budete prstem pohybovat, tím více tlaku budete muset vyvinout. U horního okraje pak již stisknout nejde.
Jestliže se budete chtít z nějakého důvodu podívat do útrob MacBooku Pro, připravte si malý křížový šroubovák. Pak už je to dílem okamžiku, protože stačí odmontovat osm šroubků, aby na vás interiér vykoukl v celé své kráse. A že opravdu je na co koukat. Vše je velmi dobře a logicky uspořádané a dostupný prostor byl zde využit na maximum, tedy přesně tak, jak by to také mělo být.

Velmi podstatnou část si ukousne černá baterie, díky níž má notebook vydržet pracovat až 7 hodin. Vedle ní je stejně široký pevný disk, napravo od něj zase optická DVD mechanika a zbytek si zabrala základní deska s ostatními komponentami. Není tak žádný problém s výměnou pevného disku, nebo paměťových modulů, jež sedí v pozicích nad sebou.

Troufám si tvrdit, že přesně takto by měly slušně zpracované notebooky vypadat, čehož se však v řadě případů nedočkáme a není divu, když se z nich stalo po statisících plácané a neustále obměňované spotřební zboží, u nějž jde jen o jednu věc: prodat.