MAXimální Abit: druhá generace

11.11.2002, redakce SHW, recenze

Série MAX od Abitu je již opravdu pověstná, druhá verze základní desky IT7 MAX si přívlastek MAX opravdu zaslouží…

Kapitoly článku:

Jako první si v této části recenze projdeme jednotlivé porty, které jsou osazené na základní desce. Jejich uspořádání a počet zcela odporuje běžnému standardu, na který jsme zvyklí u tuctových základních desek. Nejprve však obrázek:

Obr. 6 - Komunikační porty na základní desce Abit IT7-MAX2
klikněte pro zvětšení

Takže zleva vidíte následující porty:

2x PS/2
2x USB 2.0
2x USB 2.0
2x IEEE1394
S/PDIF out
Audio 1 (RL/RR, C/S)
Audio 2 (mic-in, line-in, FL/FR)
2x USB 2.0 & RJ-45

Dodávané příslušenství

Mezi dodávaným příslušenstvím naleznete mimo všech drobností popsaných na předchozí stránce také bracket se dvěma USB porty, prohlédnout si ho můžete na následujícím obrázku:

Obr. 7 - Bracket se dvěma USB porty
Klikněte pro zvětšení

Dalším příslušenstvím dodávaným k této základní desce je manuál a instalační CD s utilitami, ovladači a programem Norton Antivirus. Dále dostanete tři datové kabely (dvakrát 80 žilový IDE a jednou FDD). Poslední částí dodávané výbavy jsou úchytky na kabely, které se postarají o pořádek v PC skříni.

Zvukový čip

Na základní desce je použit opět šestikanálový zvukový čip Realtek ALC650, který je nejběžnějším zvukovým řadičem v našem podzimním Megatestu. Jeho specifikace jsou následující:

Odstup signál/šum >90 dB
18-bit A/D a 20-bit D/A převodník
Podpora AC'97 verze 2.2
Digitální S/PDIF výstup/vstup (revize E a novější)
2 vstupy z mikrofonu se software přepínáním
Výstupní výkon 50mW
Napětí 3,3V (digitální část) a 3,3/5V (analogová část)
48-pinové LQFP balení

POST kódy

Další velice příjemnou drobností je identifikátor POST (Power-on Self-Test) kódů, který vám zobrazuje čísla na základě nichž můžete identifikovat problém v několika sekundách. Jediná drobnost je jeho osazení na základní desce. Pokud dojde k problému a vy máte zrovna počítač v PC skříni, nezbude vám než rozdělat skříň a podívat se na problém...

Obr. 8 - Hlášení POST kódů
klikněte pro zvětšení

Propojky

Na základní desce naleznete celkem dvě propojky (jumpery), první z nich (CCMOS1) se stará o obnovení původního nastavení (reset) BIOSu a další jsou pak na konektoru "front panel audio" - FPIO2. Pokud není připojen audio panel jsou spojeny výstupy 54-6 s 9-10.

BIOS

Stejně jako je deska napumpovaná funkcemi na vnějšek, snažili se autoři totéž dosáhnout i "uvnitř", konkrétně v BIOSu. Kmitočet FSB se dá měnit v rozsahu 100 MHz až 250 MHz v kroku jednoho megahertze. Pro sběrnici PCI je zde nachystána dělička Ext. Clock/4 a /3, případně lze frekvenci PCI zamknout na hodnotách 33 MHz, 37 MHz a 44 MHz. Kmitočet pamětí může být synchronní se základem FSB nebo v poměru 3:4 (CPU:DRAM - to nám například dává DDR354 = 133 x 1,33). Časování pamětí lze nastavit pomocí: CAS Latency Time, Act to Precharge Delay, RAS# to CAS# Delay, RAS# Precharge; položka DRAM Data Integrity Mode slouží pro aktivaci paměti s opravou chyb. Napětí CPU je možno měnit v rozmezí 1,1 V až 1,7 V po 0,025 V krocích, u pamětí jde napětí vyhnat až na skutečně horkých 3,2 V.

FSB: 100Mhz - 250 MHz
1.1v - 1.70v Vcore nastavitelné v krocích po 0,025 V
2.5v - 3.2v Vmem nastavitelné v krocích po 0.1 V
3/1, 4/1 FSB:PCI poměr (pevné nastavení PCI na 33MHz, 37MHz a 44MHz)

Pozn.: Na další stránce naleznete výsledky testů a hodnocení této základní desky.