>
>
>
>
>
mCubed T-Balancer bigNG - mocný regulátor
5.5.2008, Jan Vítek, recenze
Společnost mCubed jsme si už jednou představili v recenzi původního T-Balancer, ale to jsou už téměř 4 roky. Nyní přišel již nejvyšší čas, aby se tato firma opět předvedla, co dokázala za dlouhé roky přinést dalšího. Tím je T-Balancer bigNG (New Generation).
Kapitoly článku:
- mCubed T-Balancer bigNG - mocný regulátor
- Instalace
- T-Balancer Navigator
- Zkušenosti z provozu a závěr
T-Balancer Navigator (v 2.9) nás nejdříve vyzve, abychom si zvolili profil, protože program nabízí mnoho možností a ty by mohly někoho mást, že by se v nastavení ztratil. Pro účely recenze jsem však zvolil profesionální profil se všemi dostupnými volbami.
Poté nás uvítá základní okno, kde se budeme pohybovat. Vidíme v něm rozbalovací menu se všemi volbami a na levé straně také pět barevných tlačítek. Bílé nám ihned zavede výchozí profil nastavení, modré ukáže malé okno s teplotami z analogových senzorů, zelené otevře okno s digitálními tepl. senzory, oranžové otevře okno s informacemi o ventilátorech a poslední žluté ukáže malý browser, jenž se otevře na stránce s fórem a podporou.
Nejdříve se podíváme na teplotní senzory, které se označují jako D0 až D7. Jde tedy o digitální senzory, jichž v balení nalezneme dva kusy. Program může ukázat okno, kde vidíme pěkně pohromadě, jaké senzory jsou připojeny...
... nebo se můžeme podívat na každý zvlášť podrobněji. Co se týče jejich přesnosti, pak s tou jsem byl velmi spokojen. Teploty odpovídaly realitě a pokud jsem oba vzal mezi prsty, aby se rovnoměrně zahřály, odchylka činila maximálně 0,5 °C. V okně si přesto můžeme senzory zkalibrovat pomocí myši a kolečka, nebo zadáním číselné hodnoty v procentech. Vidíme také, zda je senzor přidělen jednomu ze čtyřech kanálů (Channel 0 - 3) a stejně tak je možné nastavit si, v jakých jednotkách budou teploty zobrazeny.
Dále máme k dispozici čtyři analogové senzory. Později, když jsem je zapojil všechny, se jejich teploty navzájem před kalibrací lišily v rozmezí asi 2 °C, takže kalibrace jistě svůj smysl má, i když se nedá říci, že by to bez ní byla úplná katastrofa.
Okno s podrobnějšími údaji je pak stejné jako u digitálních senzorů.
Přiřazování (assignment) senzorů jednotlivým kanálům můžeme zvolit v okně Easy 1-to-1, což ale pro mě nebylo příliš přehledné.
Raději jsem tedy využil druhého způsobu pomocí přiřazovací matice, která je již velmi přehledná a rychleji se s ní také pracuje. A o co vůbec jde? Zařízení může ovládat 4 ventilátory, takže každý má svůj vlastní kanál. A těmto kanálům budeme přiřazovat jeden nebo více tepelných senzorů (nebo může více ventilátorů využívat jeden senzor), aby bylo možné automaticky kontrolovat otáčky podle teplot.
U ventilátorů také existuje okno s rychlým přehledem, ale ten nyní přeskočíme a podíváme se rovnou na hlavní nastavení. Zde vidíme zcela nahoře v procentech rychlost připojeného ventilátoru, použité napětí, otáčky a maximální otáčky. Kolečkem vpravo pak můžeme snadno otáčky nastavovat, pokud tedy máme zvolený manuální mód. Vespod je ale možné podívat se, jaký teplotní senzor je tomuto ventilátoru přiřazen a jaké má nastavení mezní hodnoty - kritickou pro alarm, teplotu pro vypnutí počítače a hysterezi, což je rozmezí, po které se nebudou změny otáček aplikovat, aby se předešlo cyklickým změnám.
Dále je zde možné si nastavit analogovou nebo PWM regulaci otáček. PWM dovolí, aby ventilátory dosáhly i velmi nízkých otáček a také je zajištěno, že T-Balancer neprodukuje zbytečné teplo. Na druhou stranu mohou některé ventilátory při PWM regulaci pískat, nebo se jinak zvukově projevovat. To se mi přihodilo s 92mm ventilátorem Papst 3412 N/2GLE, jenž při PWM hlasitě vrčel a nepomohlo ani nastavení jiné frekvence pulzů - pouze se pak změnil hluk, který ventilátor vydával.
Pokud využíváte vodní chlazení, můžete si dokoupit až dva průtokoměry, které vám ukáží reálný průtok média v litrech za minutu. Poté můžete nejenom sledovat, kolik litrů vaše čerpadlo protlačí, ale můžete si také nastavit, jestli se při poruše nemá počítač nouzově vypnout, nebo se jen spustí alarm.
Druhé okno pak nabídne možnost odezvy průtokoměru v rozmezí 1 až 4 sekundy. Výhoda delšího času je zřejmá - vyšší přesnost měření. A zcela dole pak je volba jednotek.
Pod tímto názvem se skrývá především nastavení křivek využitých pro kontrolu otáček ventilátorů v závislosti na nasbíraných teplotách. Jasně zde vidíme graf s aplikovanou křivkou, kde se ventilátory zapnou při teplotě 30 °C a při 54 °C se jejich otáčky vyšplhají na maximum. Pokud je k jednomu kanálu (či ventilátoru) přiřazeno více teplotních senzorů, pak se vždy bere v úvahu nejvyšší nasnímaná teplota.
Výrobce nám také připravil na výběr z několika dalších křivek a na výběr je také z několika profilů pro každý kanál (účelem je zde dosáhnutí určité teploty) - dle křivky a pak šest stupňů od pomalého přes agresivní k uživatelem definovanému.
Nyní je řada na již zmíněnou frekvenci PWM pulzů, jejíž nastavení má předcházet vznikům vibrací u některých ventilátorů a také nepříjemnému hluku. V některých případech ale nebudeme mít na výběr a budeme muset využít regulaci pomocí změn napětí.
Program také nabízí detekci otáčení ventilátorů, takže pokud ty by se měly otáčet a nečiní tak, T-Balancer se jim pokusí "přidat šťávu" a sleduje, jestli se neroztočí. Pokud tak neučiní ani při 100% napájení, pak je čas pro alarm. Tato možnost se velmi hodí, protože zajistí, že se ventilátory skutečně rozeběhnou, protože my víme, že ventilátory se dokáží točit i při nízkém napětí, ale aby se při něm dokázaly i roztočit, to je již věc jiná.
Dále jsou zde okna s podporou FanAmp a také Coastdown control. Zde jde o to, co má T-Balancer udělat po zavření Navigatoru. Buď se s otáčkami ventilátorů nestane nic, nebo se manuálně ovládané ventilátory zrychlí na 100 procent, nebo se zrychlí všechny ventilátory. Dále je zde menu Switch off, kde si pouze můžeme zvolit, jak dlouho v sekundách se bude čekat na vypnutí počítače a jakým způsobem se tak má při poruše systému stát. T-Balancer nejdříve zkusí vyslat desce krátký impuls, po němž by se systém měl sám víceméně korektně ukončit. Pokud se ale tak nestane, vyšle se delší impuls, a systém se vypne natvrdo. Dále je tu k dispozici konzole pro zadávání manuálních příkazů. Ta je však určena pro velmi zkušené uživatele, kteří vědí, jak pracuje využívaný protokol. A nakonec je zde update firmware a menu alarm, kde se dozvíme, jestli systém pracuje v pořádku a nastavíme si způsob upozornění.
T-Balancer umí také spolupracovat s různými aplikacemi, které sbírají data z vnitřních senzorů počítače. Ty pak můžeme využít vedle fyzických senzorů bigNG pro kontrolu otáček ventilátorů. Na výběr ale máme pouze MotherBoard Monitor a SpeedFan. Hodil by se ještě také RivaTuner na sběr údajů s grafické karty.
Dále jsou zde samostatná plovoucí okénka, kde se snadno a přehledně dozvíme o nasbíraných datech.
A potom také úzký panel, který se zleva přilepí na hlavní okno a my s jeho pomocí můžeme kontrolovat otáčky ventilátorů a popřípadě si zapnout manuální mód.
Chybět zde samozřejmě nesmí ani klasické okno s hlavními volbami, kde se asi nejvíce využije možnost startu se systémem, schování úvodní obrazovky či minimalizace aplikace po startu.
Aplikace umí nejen sbírat údaje od jiných, ale také je umí předávat dál. Využít tak můžete spolupráci s populárním software Serious Samurize. Děje se tak pomocí exportu dat do textových souborů, z nichž si je pak Samurize už jednoduše přečte. Hodí se také nastavení času pro aktualizaci těchto dat, kdy Navigator soubory jednoduše přepíše. Zde je nevýhodou, že se tímto znemožní uspání pevného disku.
Navigační profil nám pak umožní úpravu Navigatoru dle potřeby. Pokud třeba navyužijete Flowmeter, protože nemáte vodní chlazení, jednoduše si ho vypnete. Trochu jsem pozapomněl také na funkci LightBlaster. Ta umožňuje, pokud si místo některého ventilátoru připojíte CCFL trubici, abyste si mohli pro ni připravit efekty (blikání, pohasínání, atp.) Připraven je zde také editor těchto efektů.
V dalším okně je správa USB ovladačů, které si můžete přeinstalovat či odinstalovat.
A pak si také zvolíte, jak se má nakládat s nasbíranými daty (viz obr. dole), nastavíte si používaný jazyk a font (na výběr z angličtiny, němčiny a španělštiny), změníte si funkci tzv. Quickbuttons - barevných tlačítek v hlavním okně a dokonce si můžete i změnit tapetu na pozadí oken. Ke každému oknu je také připravena stručná a jasná nápověda, která se zobrazí po kliknutí na dolní bílý otazník. A zbylá nastavení už pak patří miniNG (mNG), které si je možné dokoupit a rozšířit jimi stávající bigNG.
Poté nás uvítá základní okno, kde se budeme pohybovat. Vidíme v něm rozbalovací menu se všemi volbami a na levé straně také pět barevných tlačítek. Bílé nám ihned zavede výchozí profil nastavení, modré ukáže malé okno s teplotami z analogových senzorů, zelené otevře okno s digitálními tepl. senzory, oranžové otevře okno s informacemi o ventilátorech a poslední žluté ukáže malý browser, jenž se otevře na stránce s fórem a podporou.
Digitální senzory
Nejdříve se podíváme na teplotní senzory, které se označují jako D0 až D7. Jde tedy o digitální senzory, jichž v balení nalezneme dva kusy. Program může ukázat okno, kde vidíme pěkně pohromadě, jaké senzory jsou připojeny...
... nebo se můžeme podívat na každý zvlášť podrobněji. Co se týče jejich přesnosti, pak s tou jsem byl velmi spokojen. Teploty odpovídaly realitě a pokud jsem oba vzal mezi prsty, aby se rovnoměrně zahřály, odchylka činila maximálně 0,5 °C. V okně si přesto můžeme senzory zkalibrovat pomocí myši a kolečka, nebo zadáním číselné hodnoty v procentech. Vidíme také, zda je senzor přidělen jednomu ze čtyřech kanálů (Channel 0 - 3) a stejně tak je možné nastavit si, v jakých jednotkách budou teploty zobrazeny.
Analogové senzory
Dále máme k dispozici čtyři analogové senzory. Později, když jsem je zapojil všechny, se jejich teploty navzájem před kalibrací lišily v rozmezí asi 2 °C, takže kalibrace jistě svůj smysl má, i když se nedá říci, že by to bez ní byla úplná katastrofa.
Okno s podrobnějšími údaji je pak stejné jako u digitálních senzorů.
Přiřazení
Přiřazování (assignment) senzorů jednotlivým kanálům můžeme zvolit v okně Easy 1-to-1, což ale pro mě nebylo příliš přehledné.
Raději jsem tedy využil druhého způsobu pomocí přiřazovací matice, která je již velmi přehledná a rychleji se s ní také pracuje. A o co vůbec jde? Zařízení může ovládat 4 ventilátory, takže každý má svůj vlastní kanál. A těmto kanálům budeme přiřazovat jeden nebo více tepelných senzorů (nebo může více ventilátorů využívat jeden senzor), aby bylo možné automaticky kontrolovat otáčky podle teplot.
Ventilátory
U ventilátorů také existuje okno s rychlým přehledem, ale ten nyní přeskočíme a podíváme se rovnou na hlavní nastavení. Zde vidíme zcela nahoře v procentech rychlost připojeného ventilátoru, použité napětí, otáčky a maximální otáčky. Kolečkem vpravo pak můžeme snadno otáčky nastavovat, pokud tedy máme zvolený manuální mód. Vespod je ale možné podívat se, jaký teplotní senzor je tomuto ventilátoru přiřazen a jaké má nastavení mezní hodnoty - kritickou pro alarm, teplotu pro vypnutí počítače a hysterezi, což je rozmezí, po které se nebudou změny otáček aplikovat, aby se předešlo cyklickým změnám.
Dále je zde možné si nastavit analogovou nebo PWM regulaci otáček. PWM dovolí, aby ventilátory dosáhly i velmi nízkých otáček a také je zajištěno, že T-Balancer neprodukuje zbytečné teplo. Na druhou stranu mohou některé ventilátory při PWM regulaci pískat, nebo se jinak zvukově projevovat. To se mi přihodilo s 92mm ventilátorem Papst 3412 N/2GLE, jenž při PWM hlasitě vrčel a nepomohlo ani nastavení jiné frekvence pulzů - pouze se pak změnil hluk, který ventilátor vydával.
Průtokoměry
Pokud využíváte vodní chlazení, můžete si dokoupit až dva průtokoměry, které vám ukáží reálný průtok média v litrech za minutu. Poté můžete nejenom sledovat, kolik litrů vaše čerpadlo protlačí, ale můžete si také nastavit, jestli se při poruše nemá počítač nouzově vypnout, nebo se jen spustí alarm.
Druhé okno pak nabídne možnost odezvy průtokoměru v rozmezí 1 až 4 sekundy. Výhoda delšího času je zřejmá - vyšší přesnost měření. A zcela dole pak je volba jednotek.
Operační nastavení
Pod tímto názvem se skrývá především nastavení křivek využitých pro kontrolu otáček ventilátorů v závislosti na nasbíraných teplotách. Jasně zde vidíme graf s aplikovanou křivkou, kde se ventilátory zapnou při teplotě 30 °C a při 54 °C se jejich otáčky vyšplhají na maximum. Pokud je k jednomu kanálu (či ventilátoru) přiřazeno více teplotních senzorů, pak se vždy bere v úvahu nejvyšší nasnímaná teplota.
Výrobce nám také připravil na výběr z několika dalších křivek a na výběr je také z několika profilů pro každý kanál (účelem je zde dosáhnutí určité teploty) - dle křivky a pak šest stupňů od pomalého přes agresivní k uživatelem definovanému.
Další nastavení
Nyní je řada na již zmíněnou frekvenci PWM pulzů, jejíž nastavení má předcházet vznikům vibrací u některých ventilátorů a také nepříjemnému hluku. V některých případech ale nebudeme mít na výběr a budeme muset využít regulaci pomocí změn napětí.
Program také nabízí detekci otáčení ventilátorů, takže pokud ty by se měly otáčet a nečiní tak, T-Balancer se jim pokusí "přidat šťávu" a sleduje, jestli se neroztočí. Pokud tak neučiní ani při 100% napájení, pak je čas pro alarm. Tato možnost se velmi hodí, protože zajistí, že se ventilátory skutečně rozeběhnou, protože my víme, že ventilátory se dokáží točit i při nízkém napětí, ale aby se při něm dokázaly i roztočit, to je již věc jiná.
Dále jsou zde okna s podporou FanAmp a také Coastdown control. Zde jde o to, co má T-Balancer udělat po zavření Navigatoru. Buď se s otáčkami ventilátorů nestane nic, nebo se manuálně ovládané ventilátory zrychlí na 100 procent, nebo se zrychlí všechny ventilátory. Dále je zde menu Switch off, kde si pouze můžeme zvolit, jak dlouho v sekundách se bude čekat na vypnutí počítače a jakým způsobem se tak má při poruše systému stát. T-Balancer nejdříve zkusí vyslat desce krátký impuls, po němž by se systém měl sám víceméně korektně ukončit. Pokud se ale tak nestane, vyšle se delší impuls, a systém se vypne natvrdo. Dále je tu k dispozici konzole pro zadávání manuálních příkazů. Ta je však určena pro velmi zkušené uživatele, kteří vědí, jak pracuje využívaný protokol. A nakonec je zde update firmware a menu alarm, kde se dozvíme, jestli systém pracuje v pořádku a nastavíme si způsob upozornění.
Softwarové senzory
T-Balancer umí také spolupracovat s různými aplikacemi, které sbírají data z vnitřních senzorů počítače. Ty pak můžeme využít vedle fyzických senzorů bigNG pro kontrolu otáček ventilátorů. Na výběr ale máme pouze MotherBoard Monitor a SpeedFan. Hodil by se ještě také RivaTuner na sběr údajů s grafické karty.
Dále jsou zde samostatná plovoucí okénka, kde se snadno a přehledně dozvíme o nasbíraných datech.
A potom také úzký panel, který se zleva přilepí na hlavní okno a my s jeho pomocí můžeme kontrolovat otáčky ventilátorů a popřípadě si zapnout manuální mód.
Ostatní volby
Chybět zde samozřejmě nesmí ani klasické okno s hlavními volbami, kde se asi nejvíce využije možnost startu se systémem, schování úvodní obrazovky či minimalizace aplikace po startu.
Aplikace umí nejen sbírat údaje od jiných, ale také je umí předávat dál. Využít tak můžete spolupráci s populárním software Serious Samurize. Děje se tak pomocí exportu dat do textových souborů, z nichž si je pak Samurize už jednoduše přečte. Hodí se také nastavení času pro aktualizaci těchto dat, kdy Navigator soubory jednoduše přepíše. Zde je nevýhodou, že se tímto znemožní uspání pevného disku.
Navigační profil nám pak umožní úpravu Navigatoru dle potřeby. Pokud třeba navyužijete Flowmeter, protože nemáte vodní chlazení, jednoduše si ho vypnete. Trochu jsem pozapomněl také na funkci LightBlaster. Ta umožňuje, pokud si místo některého ventilátoru připojíte CCFL trubici, abyste si mohli pro ni připravit efekty (blikání, pohasínání, atp.) Připraven je zde také editor těchto efektů.
V dalším okně je správa USB ovladačů, které si můžete přeinstalovat či odinstalovat.
A pak si také zvolíte, jak se má nakládat s nasbíranými daty (viz obr. dole), nastavíte si používaný jazyk a font (na výběr z angličtiny, němčiny a španělštiny), změníte si funkci tzv. Quickbuttons - barevných tlačítek v hlavním okně a dokonce si můžete i změnit tapetu na pozadí oken. Ke každému oknu je také připravena stručná a jasná nápověda, která se zobrazí po kliknutí na dolní bílý otazník. A zbylá nastavení už pak patří miniNG (mNG), které si je možné dokoupit a rozšířit jimi stávající bigNG.
