Megatest chladičů, část III. - univerzální

Primecooler PC-HC HyperCool II+

V části s popisy chladičů pro Pentium 4 jsme si již představili jeden model od společnosti Primecooler a dnes se podíváme asi na nejrozšířenější HyperCool. Nemohu se ubránit dojmu, že série HyperCool je až příliš okatě podobná chladičům Zalman (viz další strana). Z této řady jsme dostali do testu nejvýkonnější model HyperCool II+, který je celoměděný a umožňuje regulaci otáček.

Balení a příslušenství

Podobnost se Zalmanem začíná již pohledem na krabičku, který má velmi podobný design. Ve spodní části plastové krusty najdeme samotný chladič, zatímco v horní části je krabička s příslušenstvím a vystavený regulátor. Na zadní straně, kde se nachází stručný průvodce instalací, pro změnu zjistíte, že instalace je až na Socket A naprosto stejná jako u Zalmanu a Primecooler dokonce upozorňuje na stejné obtíže, které mohou na různých platformách nastat.


Obsah krabičky je pak evidentní - nachází se v ní samotný chladič, regulátor otáček, trochu silikonové pasty a retenční mechanismy pro jednotlivé patice. Protože Primecooler HyperCool podporuje všechny typy patic kromě LGA775, nachází se v balení spony pro Socket 478, kovový rámeček pro Socket A a také destička pro montáž na Socket 754/939/940.


Specifikace chladiče Primecooler HyperCool II+ jsou tyto:

• Rozměry pasivu: 102 x 102 x 47 mm
• Rozměry větráku: 100 x 100 x 25 mm
• Rychlost větráku: 1700-2800 ot./min
• Hmotnost: 579 gramů
• Hlučnost: 20-28 dB
• Materiál: měď
• Ložiska: kuličkové, 2-ball

Už podle parametrů je vidět, že se jedná o regulovaný model. Verze bez "+" jsou neregulované a běží na konstantních otáčkách 3000 rpm při 30 dB hluku. Ložisko je u celoměděné verze vybaveno dvěma kuličkami.


Vzhled a konstrukce

I zde Vás na první pohled praští do očí jistá podobnost se Zalmanem. Chladiče se skládá z radiálně poskládaných měděných žeber (je jich celkem 84), která jsou v prostřední části slisovaná a tvoří tak základnu. Pro doplnění plochy základny používá Primecooler dva hliníkové bloky, které jsou ke středové měděné části přišroubované a zároveň slouží jako ukotvení spony. Přesto není základna dostatečně velká, aby se dotýkala celé plochy procesoru (s výjimkou Athlonů XP).


Pasiv je kvůli použití mědi velmi těžký, ale vyzařovací plocha je díky 84 žebrům pořádně velká. Žebra jsou na horní části trochu vykrojena a slouží jako opora pro usazení větráku. Ten je přišroubován ke zmíněným hliníkovým blokům a díky přiloženému regulátoru je možné měnit za běhu jeho otáčky.


Větrák je kruhový a jeho rozměry jsou vynikajících 100 x 100 x 25 mm, což ho řadí mezi největší v našem testu. Sedm lopatek rotuje rychlostí 1700-2800 ot./min a maximální hluk je vcelku přijatelných 28 dB. Díky dvoukuličkovému ložisku je také větrák tichý.


Instalace

Upevnění chladiče na Socketu A, který není v našem testu tolik důležitý, se provádí pomocí kovové konstrukce, jež se nasadí na výběžky patice. Pro Athlon 64 je situace trochu složitější - je třeba odšroubovat retenční modul na základní desce, přiložit zespodu destičku dodávanou s chladičem a k ní přišroubovat dva kovové nástavce. K těm se poté přišroubuje spona samotného chladiče.


Pro Pentium 4 je instalace triviální. Mezi sloupky se nasadí hliníkové lišty a na procesor se usadí chladič. Postupným utahováním šroubků na obou stranách můžete dosáhnout libovolného přítlaku a chladič může držet velmi pevně.


Cena: 845 Kč vč. DPH
Záruka: 2 roky
Zapůjčil: TNtrade