Microsoft Arc Keyboard: na gauč stylově
27.1.2010, Jan Vítek, recenze
Arc Keyboard je druhým produktem firmy Microsoft této řady, přičemž prvním byla myš Arc Mouse, která byla ohledně designu laděna podobně - stylové, skladné a bezdrátové zařízení pro moderní domácnost. Dnes testovaná klávesnice se zaměřila na stejné vlastnosti.
Kapitoly článku:
- Microsoft Arc Keyboard: na gauč stylově
- Instalace a nastavení
- Zkušenosti z provozu a závěr
Klávesnice Microsoft Arc Keyboard se tedy chlubí zajímavým designem, kterému dominuje subtilní prohnuté tělo a také bezdrátovým připojením s využitím miniaturního konektoru Microsoft Nano Transceiver. Ten je dokonce ještě o chlup menší než přijímač Logitech Unifying. V této recenzi se podíváme na to, co za své peníze dostaneme.
Klávesnice přišla velmi pěkně zabalena v papírové krabici, v níž ji chránilo ještě pouzdro z tlusté netkaniny. To nemusíte vyhazovat, protože dobře poslouží i při jejím přenášení. A nyní se podívejme na specifikace.
Tělo Arc Keyboard je tedy výrazně menší než u normálních stolních klávesnic. Hluboké je sice zhruba stejně, ale na šířku zhruba jen dvoutřetinové a tloušťka se velmi liší. Na stranách je to asi 5 mm a směrem ke středu se zvyšuje až na 20 mm. Tělo je proto zahnuté jen v horní části a dolní je naopak rovná.
Co se týče použitých materiálů a pevnosti konstrukce, uvidíme zde kombinaci černého a bílého plastu. A opět nám výrobce předkládá lesklý a hladký povrch, jako bychom všichni byli fandové do gruntování a při práci s počítačem používali semišové rukavice. Alespoň že klávesy samotné jsou z matného plastu, a tak není pocit z dotyku až tak nepříjemný.
Když se na klávesnici podíváme seshora, vypadá jako by byla celá prohnutá a tvořila nad povrchem oblouk, čehož chtěl Microsoft zjevně docílit. Avšak není tomu tak; součástí je i bílá nezakřivená spodní část, jež tělo podpírá a celou konstrukci zpevňuje. Díky tomu je tělo dostatečně odolné a pokud je nebudeme nějak brutálně trápit, nebude se nijak prohýbat.
Tvar této klávesnice také činí nepotřebnými různé podložky pod zápěstí, protože její předek je tak nízký, že v podstatě navazuje na desku stolu. Vaše zápěstí se díky tomu nebudou muset příliš ohýbat nahoru a zde napomůže také nízký zdvih kláves. Jejich tvar se evidentně inspiroval v moderním notebookovém pojetí, kde je pole kláves zasazeno do podkladu, který je rozděluje úzkými přepážkami. Takové klávesy většinou mívají rovný povrch a zakulacené rohy, ovšem zde se k tomu přidaly také zkosené hrany. A to můžeme považovat za pozůstatek klasických kláves, jejichž zkosené hrany ve skutečnosti tvořily jednotlivé mezery mezi nimi.
Nedá se také říci, že by povrch kláves Arc Keyboard byl zcela rovný. Z pohledu to ani nepoznáme, ale dle hmatu je povrch mírně prohnutý a osobně mohu říci, že i takto malý a zdánlivě bezvýznamný detail pozitivně přispěje k celkově lepšímu pocitu při psaní. Jednoduše řečeno - prsty se tak nějak lépe orientují a strefují.
Podívejme se nyní na rozložení jednotlivých kláves a tlačítek, protože zcela horní řada se za klávesy kvůli evidentně použitým mikrospínačům místo membrány považovat nedá. Změn je tu opravdu dost vzhledem k tomu, že počet kláves je tu výrazně nižší než obvykle a některé z nich musí zastávat i multimediální funkce.
V levé části však všechno vypadá ještě v pořádku, tedy až na to, že tačítka F1 až F6 dostaly přes přepínač Fn funkce F7 až F12. To je první velká změna a pro někoho může být dost nepříjemná. Tlačítko Escape rovněž funguje pro vypnutí počítače (nebo jinou akci nastavenou v operačním systému). Dostatek místa na druhou stranu vyzbyl i pro levý Shift a rovněž dvě klávesy nad ním nebyly zrovna omezeny.
Na pravé straně už ale je vidět více změn. Tlačítka F zde navazují na Home (zároveň Print Screen), End, Page Up a Page Down. Ty zase ihned následuje trojice tlačítek pro ovládání zvuku (ta má po nainstalování ovladačů odezvu také v objevivším se OSD na obrazovce) a nakonec tu je Delete s Insertem v jedné podobě. Mezi ním a dlouhým Backspace pak můžeme vidět malou kontrolku, která chvíli svítí zeleně po vložení baterií (pokud jsou tedy nabité) a postupně zhasne.
Enter je bohužel jen jednořádkový a větší plochu než on zabírá pravý Shift. Osobně bych jej klidně zmenšil o klávesu s rourou a na její místo rozšířil Enter. Nakonec nám Microsoft předkládá jedno speciální tlačítko zcela dole v rohu, jež samo o sobě zastane práci směrových šipek - je totiž čtyřsměrné.
Podívejme se ještě na fotografii klávesnice zešikma, kde je patrné, že bílá část není téměř znatelná ani z takovéhoto úhlu.
A teď si už Arc Keyboard obrátíme černými protiskluzovými nožkami vzhůru a prozkoumáme její bříško. Ono toho ale ke zkoumání příliš není, pokud nejste fandové do ohnutých bílých plastů.
Pouze uprostřed máme umístěnu zdířku pro dvě AAA baterie a hned vedle malou komůrku pro malinký rádiový USB přijímač Microsoft Nano Transceiver. Jeho přichycení bylo vyřešeno originálně pomocí magnetu, jehož síla na svůj účel bez problémů stačí.
Dodávané CD a tiskoviny máme umístěny ve stylové bílé obálce s malým logem Microsoftu a poslední věcí, již vytáhneme z balení, je dvojice AAA baterií značky Duracell. O jejich výdrži nepadlo ve specifikaci ani slovo, takže zde opravdu nevíme, ovšem lze předpokládat, že to budou minimálně dlouhé měsíce.
Ohlášená cena byla bezmála 1500 Kč, což se naštěstí nevyplnilo, a tak můžeme tuto klávesnici pořídit za necelých 1100 Kč s DPH, i když to také není zcela v pořádku. K dispozici přitom bude i česká lokalizovaná verze, ovšem ta naše byla normální US verze.
Klávesnice přišla velmi pěkně zabalena v papírové krabici, v níž ji chránilo ještě pouzdro z tlusté netkaniny. To nemusíte vyhazovat, protože dobře poslouží i při jejím přenášení. A nyní se podívejme na specifikace.
Model | Microsoft Arc Keyboard |
Rozměry | 311 x 154 x 5 - 20 mm |
Hmotnost | bez baterií - 342 g s bateriemi - 365 g |
Materiály | černý a bílý plast |
Rozhraní | 2,4GHz bezdrátové (USB Microsoft Nano Transceiver) |
USB hub | ne |
Audio | ne |
Speciální klávesy | ovládání hlasitosti zvuku + ztišení |
Napájení | 2x AAA baterie |
Podsvícení | ne |
Tělo Arc Keyboard je tedy výrazně menší než u normálních stolních klávesnic. Hluboké je sice zhruba stejně, ale na šířku zhruba jen dvoutřetinové a tloušťka se velmi liší. Na stranách je to asi 5 mm a směrem ke středu se zvyšuje až na 20 mm. Tělo je proto zahnuté jen v horní části a dolní je naopak rovná.
Co se týče použitých materiálů a pevnosti konstrukce, uvidíme zde kombinaci černého a bílého plastu. A opět nám výrobce předkládá lesklý a hladký povrch, jako bychom všichni byli fandové do gruntování a při práci s počítačem používali semišové rukavice. Alespoň že klávesy samotné jsou z matného plastu, a tak není pocit z dotyku až tak nepříjemný.
Když se na klávesnici podíváme seshora, vypadá jako by byla celá prohnutá a tvořila nad povrchem oblouk, čehož chtěl Microsoft zjevně docílit. Avšak není tomu tak; součástí je i bílá nezakřivená spodní část, jež tělo podpírá a celou konstrukci zpevňuje. Díky tomu je tělo dostatečně odolné a pokud je nebudeme nějak brutálně trápit, nebude se nijak prohýbat.
Tvar této klávesnice také činí nepotřebnými různé podložky pod zápěstí, protože její předek je tak nízký, že v podstatě navazuje na desku stolu. Vaše zápěstí se díky tomu nebudou muset příliš ohýbat nahoru a zde napomůže také nízký zdvih kláves. Jejich tvar se evidentně inspiroval v moderním notebookovém pojetí, kde je pole kláves zasazeno do podkladu, který je rozděluje úzkými přepážkami. Takové klávesy většinou mívají rovný povrch a zakulacené rohy, ovšem zde se k tomu přidaly také zkosené hrany. A to můžeme považovat za pozůstatek klasických kláves, jejichž zkosené hrany ve skutečnosti tvořily jednotlivé mezery mezi nimi.
Nedá se také říci, že by povrch kláves Arc Keyboard byl zcela rovný. Z pohledu to ani nepoznáme, ale dle hmatu je povrch mírně prohnutý a osobně mohu říci, že i takto malý a zdánlivě bezvýznamný detail pozitivně přispěje k celkově lepšímu pocitu při psaní. Jednoduše řečeno - prsty se tak nějak lépe orientují a strefují.
Podívejme se nyní na rozložení jednotlivých kláves a tlačítek, protože zcela horní řada se za klávesy kvůli evidentně použitým mikrospínačům místo membrány považovat nedá. Změn je tu opravdu dost vzhledem k tomu, že počet kláves je tu výrazně nižší než obvykle a některé z nich musí zastávat i multimediální funkce.
V levé části však všechno vypadá ještě v pořádku, tedy až na to, že tačítka F1 až F6 dostaly přes přepínač Fn funkce F7 až F12. To je první velká změna a pro někoho může být dost nepříjemná. Tlačítko Escape rovněž funguje pro vypnutí počítače (nebo jinou akci nastavenou v operačním systému). Dostatek místa na druhou stranu vyzbyl i pro levý Shift a rovněž dvě klávesy nad ním nebyly zrovna omezeny.
Na pravé straně už ale je vidět více změn. Tlačítka F zde navazují na Home (zároveň Print Screen), End, Page Up a Page Down. Ty zase ihned následuje trojice tlačítek pro ovládání zvuku (ta má po nainstalování ovladačů odezvu také v objevivším se OSD na obrazovce) a nakonec tu je Delete s Insertem v jedné podobě. Mezi ním a dlouhým Backspace pak můžeme vidět malou kontrolku, která chvíli svítí zeleně po vložení baterií (pokud jsou tedy nabité) a postupně zhasne.
Enter je bohužel jen jednořádkový a větší plochu než on zabírá pravý Shift. Osobně bych jej klidně zmenšil o klávesu s rourou a na její místo rozšířil Enter. Nakonec nám Microsoft předkládá jedno speciální tlačítko zcela dole v rohu, jež samo o sobě zastane práci směrových šipek - je totiž čtyřsměrné.
Podívejme se ještě na fotografii klávesnice zešikma, kde je patrné, že bílá část není téměř znatelná ani z takovéhoto úhlu.
A teď si už Arc Keyboard obrátíme černými protiskluzovými nožkami vzhůru a prozkoumáme její bříško. Ono toho ale ke zkoumání příliš není, pokud nejste fandové do ohnutých bílých plastů.
Pouze uprostřed máme umístěnu zdířku pro dvě AAA baterie a hned vedle malou komůrku pro malinký rádiový USB přijímač Microsoft Nano Transceiver. Jeho přichycení bylo vyřešeno originálně pomocí magnetu, jehož síla na svůj účel bez problémů stačí.
Příslušenství
Dodávané CD a tiskoviny máme umístěny ve stylové bílé obálce s malým logem Microsoftu a poslední věcí, již vytáhneme z balení, je dvojice AAA baterií značky Duracell. O jejich výdrži nepadlo ve specifikaci ani slovo, takže zde opravdu nevíme, ovšem lze předpokládat, že to budou minimálně dlouhé měsíce.