MSI GT627: herní mašina

Vnější zpracování

MSI GT627 se skládá převážně z plastů, ale pro jeho stavbu se použil také hliník a ne zanedbatelné množství. Hliníkové plechy mají černé eloxování a jsou vybroušeny, aby nebyly zcela hladké. Pak se setkáme s černými plasty, které jsou v drtivé většině s matným povrchem, což je velmi příhodné a pak je tu v základně rám z červeného hladkého plastu. Ten se ale na povrchu moc neukazuje, a tak s notebookem nebudete zářit na dálku. Zatím to vypadá dobře.
Víko displeje je celé stvořeno z hliníku, tedy až na úzký plastový pruh na horní hraně a také vespod se již ukazuje u kloubů červený plast. Černý plast je tu nejspíše proto, aby tvořil "domeček" pro umístěnou webkameru a anténu. Zajímala mě především pevnost a odolnost víka a s potěšením můžu napsat, že v tomto ohledu si MSI vede velmi dobře. Víko se prohne až pod větším tlakem, takže bude tvořit pro displej jistě kvalitní ochranu. Uprostřed pak uzříme firemní logo MSI, které je leskle stříbrné.
Spodní strana má v sobě zasazeny dva velké panely plné průduchů, jimiž bude dovnitř proudit vzduch k ventilátoru. Pod některými průduchy můžeme také zahlédnout černou fólii s malými kulatými otvory, která bude sloužit jako hrubý prachový filtr. Malý obdélníkový panel skrývá pevný disk a pod velkým jsou všechny hlavní komponenty. Rozmontování tedy není problém, ovšem MSI oba panely přelepilo malou samolepkou, která varuje, že jejím poškozením ztratíte záruku. Dle toho by tedy nebylo možné, abyste si bez její ztráty vyměnili třeba pevný disk nebo paměti, což u jiných notebooků je běžně umožněno. Ovšem horší by bylo, že byste si tak nemohli ani vyčistit chladič, který se časem zcela jistě zanese prachem. Zde by si MSI zasloužilo velké minus, ovšem my již z předchozího vyjádření zástupce firmy víme, že v České republice se záruka uznává i při poškození ochranné samolepky.
Pravá hrana přístroje v sobě nese nejdříve slot Expresscard pro 54 i 34mm karty a hned pod ním je čtečka čtyřech druhů paměťových karet SD/MMC/MS/MS Pro. Oba sloty jsou opatřeny černými plastovými záslepkami a hned vedle nich je minikonektor rozhraní FireWire. Ten má trošku špatnou polohu, protože je až příliš nablízku oněm slotům. Dále pokračujeme se dvěma porty USB 2.0, z nichž jeden je kombinovaný s eSATA pro připojení externích disků. Následuje výdech chlazení, jenž byl příhodně zpracován tak, aby jeho mřížka kladla proudícímu vzduchu jen malý odpor a nezabraňovala kvalitnímu chlazení. A jako poslední se zcela vzadu ukáže port RJ-45 gigabitového ethernetu. Ten, jak jsem zjistil, v sobě drží konektory až příliš pevně, že je trochu problém je vůbec odpojit.
Na levé hraně vepředu uvidíme čtyři barevně odlišené konektory audia. Všechny jsou to 3,5mm jacky. Za nimi je poslední konektor USB 2.0 a pak již následuje optická mechanika Optiarc DVD-RW - AD-7560S. Za ní příliš místa nezbylo, takže si tam našel místo už jen RJ-11 pro modem a také otvor pro zámky Kensington.
Přední hrana má v sobě jen tři kontrolky s čtvercovým tvarem a modrým podsvícením. Udávají stav počítače, baterie a bezdrátových rozhraní. Ostatní kontrolky jsou již nad klávesnicí.
Zadní hrana pak v sobě nese jednak malý anténní konektor. Ten se v tomto modelu neuplatní, protože se v něm nenachází televizní tuner. Pak je tu uprostřed videt zasunutá baterie a vedle ní napájecí konektor a dva obrazové výstupy - D-Sub a HDMI. Jejich poloha v zadní hraně je velmi příhodná, protože zvláště VGA kabel by z boku nepěkně vyčníval.

Otevřený notebook

Víko MSI GT627 drží na místě samo a nepotřebuje k tomu žádný zámek. Otevřeme je tedy velmi prostě popadnutím za okraj, což jde díky mezeře mezi ním a základnou snadno. Dobré také je, že maximální úhel činí bezmála 180°, takže v tomto ohledu omezeni nebudete.
Vnitřní rámeček displeje byl vyroben z černého plastu s matnou povrchovou úpravou. Nahoře je dnes již povinná výbava - webkamera a vedle ní kontrolka. Rozlišení webkamery je více než dostatečné, činí 2 megapixely, takže přesahuje rozlišení použitého displeje. A aby se v něm při přenášení neobtiskly klávesy, rozmístilo MSI po obvodu měkké gumové podložky a vše zakončilo svým logem vespod.
Klouby displeje vypadají podobně jako u notebooku MSI GX720 a jsou malé a tenké. Ovšem svou práci dělají dobře, protože displej se ve své nastavené poloze ani nehne a nemusíme se tedy bát, že by se při zuřivějším psaní na klávesnici (nebo v tomto případě spíše herním zápalu) nějak klepal.
Hlavní základnu můžeme opticky rozdělit na tři části. První nahoře má v sobě zasazený stříbrný panel s vejčitými otvory. V něm je zasazen lesklý plast a v něm pak dotyková tlačítka a kontrolky. Pokud to vezmeme zleva, pak jako první jsou to čtyři tlačítka pro ovládání přehrávání hudby či filmů (skok vzad, stop, spustit/pauza a krok vpřed). Poté jsou to dvě důležitá tlačítka Eco a Turbo pro podtaktování, nebo přetaktování procesoru a vedle nich další čtyři. Ty fungují pro zapnutí/vypnutí webkamery, pak rozhraní Bluetooth, Wi-Fi a nakonec je to P1. To si lze nastavit na spuštění libovolného programu. Následují čtyři tlačítka indikující práci disku a pak zapnutý Num Lock, Caps Lock a Scroll Lock. Výčet završuje nyní již normální tlačítko Power, jež je ale stejně jako vše ostatní podsvíceno modrou LED.
Další část je v podstatě klávesnice. Ta využívá celou šířku notebooku bezezbytku, což je tu díky tomu, že nám MSI nabízí také numerický blok klávesnice. Patnáctipalcový notebook dokáže pro klasickou notebookovou klávesnici poskytnout dostatek místa, ale pro klávesnici i s numerickým blokem je to už horší. Některé klávesy se tak musely uskrovnit, což nejvíce zasáhlo pravou část klávesnice, tedy Enter, Backspace a především směrové šipky. Více se tomuto budeme věnovat v kapitole o ergonomii. A že jde o herní notebook, to je demonstrováno také zvýrazněním kláves A, S, W a D červeným podkladem. Celkově se klávesnice uprostřed trošku prohýbá, a není tedy úplně pevná. Jiné herní notebooky jsou na tom ale podstatně hůře a zvláště tragická je v tomto Toshiba Qosmio X300.
Spodní část klávesnice je stejně jako víko vyrobena z broušeného hliníkového plechu. Ten byl uvnitř vykrojen, což vytvořilo stříbrný rámeček jinak černě eloxovaného materiálu a uvnitř si našel místo dostatečně velký touchpad. Ten je tedy zasazen pod okolní povrch a pod sebou má dvě tlačítka. Ty výrobce šikovně vytvořil také vykrojením, které je provedeno do velkého ležatého písmena S. V okolí touchpadu nalezneme samolepky, jichž ale není tolik, aby zakryly otvor s mikrofonem umístěný pod směrovými šipkami klávesnice. Nakonec se ještě mrkneme notebooku pod kapotu.

Oba spodní panely jsou přidržovány dvěma šroubky, takže není problém je odstranit, i když je docela pevně na místě drží ještě plastové packy. Samolepka s upozorněním o ztrátě záruky by neměla být problém, protože výrobce uvedl, že záruku bude uznávat i při jejím poškození, jež se ostatně může přihodit i čirou náhodou.
Pod velkým panelem máme všechny důležité komponenty - procesor Core 2 Duo P8600, dva zabrané sloty SO-DIMM paměťmi Transcend DDR2-800 s kapacitou 4 GB, kartu NVIDIA GeForce 9800M GS, čipovou sadu, moduly Wi-Fi a Bluetooth a navíc tu zbyl také jeden port mini PCIe, do nějž je možné umístit další modul (třeba TV tuner, ale problémem bude připojení ke konektoru antény). Chlazení tu zajišťují dvě zploštělé heatpipe, kde jedna vede k modulu MXM II grafické karty a sbírá teplo z měděného heatspreaderu a druhá pak vede přes trojúhelníkový chladič procesoru k severnímu můstku PM45.

Pod druhým panelem se skrývá 500GB pevný disk od Western Digital. Vnitřní zpracování je ucházející, i když se sem tam najde amatérsky vypadající lepicí páska usměrňující kabeláž. Můžeme si celkem snadno vyměnit grafickou kartu (omezením je MXM II), procesor, paměti, pevný disk a také přidat jeden mini PCIe modul. A ještě se musím zmínit o jednom malém panýlku u přední hrany, jenž drží pouze za plastové packy a dá se velmi snadno vycvaknout. Pod ním může něco být, ale v našem případě se objevilo jen připravené prázdné místo.