MSI GT627: herní mašina

LCD

Instalované LCD má úhlopříčku 15,6" a nativní rozlišení 1680 x 1050. MSI se nikde nechlubí, že by mělo podsvícení pomocí LED, takže zde budou klasické trubice. Celkově je obraz spíše mdlý a příliš jasné barvy neukazuje. V tomto nepředčí ani starší Lenovo řady N200, jež zrovna úžasným displejem nedisponuje.
Barvy a jejich sytost na tom tedy nejsou nejlépe, ale co pozorovací úhly? Pokud se podíváme na displej ze stran, pak se dočkáme jen nepříliš výrazného poklesu kontrastu a barvy v podstatě zůstanou stejné i jejich přechody. Pohled seshora však již barvy změní téměř k nepoznání, protože ty se posunou. Ze žluté se tak rázem stane oranžová, růžová výrazně zfialoví, atp. Takto se ale na displej zrovna koukat nebudeme, to už je běžnější pohled zespoda.
Ten tradičně přináší zprůměrování barev do třech základních odstínů. U tohoto panelu k tomu dochází samozřejmě také, stejně jako u všech vyrobených technologií TN+Film, ale méně než obvykle. Při sledování filmů tedy přichází invertování tmavých barev také až při výraznějším náklonu, což je jedině dobře.
Celkově se tedy LCD vyznačuje slušnými pozorovacími úhly, ale s barvami na tom zrovna moc dobře není.

Webkamera

Pro 2megapixelovou webkameru je na stránkách MSI připravena Simple Camera Application, která je určena pro operační systém Windows Vista 32bit. Název aplikace opravdu nelže, protože jde o velmi jednoduchý software, v němž si v podstatě ani nemůžeme nastavit její rozlišení.
I za denního světla má obraz spíše pomalou obnovovací frekvenci, a to vyústí v rozmazané video. Zpoždění na druhou stranu není příliš veliké a zhoršení světelných podmínek přinese místo zhoršení kvality obrazu spíše ještě pomalejší obnovovací frekvenci.

Mezi plusy integrované webkamery platí také její slušná ostrost a dobré automatické vyvážení bílé, ovšem za cenu mdlejších barev, kde příliš nepomůže ani zvýšená saturace. Software umí ještě zoomovat (samozřejmě pouze elektronicky) a ukládat videa do zvoleného adresáře. To je vše.

Zvukový systém

Herní notebook by měl disponovat také lepším zvukovým systémem než běžné modely pro kanceláře, což tento splňuje jen částečně. Na jednu stranu má k dispozici hned čtyři audio výstupy na 3,5mm jacky, díky čemuž jej můžeme snadno připojit i k osmikanálové reprosoustavě.

Na druhou stranu ale sám disponuje dvěma reproduktory umístěnými nad klávesnicí pod stříbrnou mřížku, které ze šedého průměru nijak nevystupují. Jejich zvuk je v podstatě plochý bez zaznamenatelných bas, takže se dunivých výbuchů ve hrách s jejich pomocí nedočkáme vůbec. Na druhou stranu byl zvuk na nejvyšší hlasitost silný a bez známek nějaké rezonance, takže v tomto ohledu je vše v pořádku. Škoda jen, že MSI nepodpořilo využité dva reproduktory také subwooferem, což je dnes u herních notebooků celkem běžné.

Ergonomie

Co se týče rozložení portů a ovládacích prvků, pak je u GT627 situace celkem dobrá. Vepředu nám nebude vadit vůbec nic a vzadu naopak máme velmi příhodně napájecí konektor a vedle něj obrazové výstupy D-Sub a HDMI. Nutno ale dodat, že napájecí kabel celkem ochotně sám vyskakuje, za což může částečně i velké feritové jádro umístěné ke konci kabelu, které se snadno o něco zachytí.

Na pravé straně je taky vše v pořádku, protože výdech chlazení je posunut až dozadu, takže pravákům nebude ohřívat ruku. Zato vlevo by bylo lepší, kdyby výrobce posunul mechaniku spíše dopředu, protože ta bude samozřejmě téměř stále zavřená a až za ní by mohlo být USB a audio porty. To se ale snadno řekne a hůř realizuje.

Nyní k základně. Osobně nejsem velkým příznivcem dotykových tlačítek, protože ta mají nulovou hmatovou i zvukovou odezvu, a tak se zde musíme spolehnout pouze na podsvícení modrými LED. Ovšem lze o nich také říci, že fungují spolehlivě, takže je nebudete muset zuřivě mačkat, abyste se dočkali výsledku.

Klávesnice zde nabízí i numerický blok, což se u 15palcových notebooků téměř nevidí. Na druhou stranu si to vyžádalo i nezanedbatelné oběti, ale především si musím postěžovat, že klávesnice se opět prohýbá, což je znatelné zvláště v levé části. Naštěstí nám ale není naservírována "kvalita" jako u Toshiby Qosmio X300, takže prohýbání není tak výrazné a klávesy také při rychlejším psaní nerachotí.

Horší je to ale s jejich rozložením. Pokud si myslíte, že směrové šipky najdete jen tak poslepu, tak se moc mýlíte. Ony jednoduše zapadnou do jednolité masy kláves a i hlavní blok je od numerického oddělen pouze nepatrnou přepážkou. Přičteme k tomu také Enter ve velikosti klasického Shiftu, jenž je zde vpravo ještě o to menší a také Backspace není zrovna přerostlý. Otázkou tedy je, jestli výhoda v podobě numerické části zde převažuje nad vyjmenovanými nevýhodami.

A nakonec je tu pro ovládání celkem velký touchpad zapuštěný pod okolní povrch a trošku tužší tlačítka vykrojená z hliníkového plechu. Sluší se zde také připomenout, že víko je možné otevřít až do úhlu téměř 180°. To by se leckomu mohlo hodit.