MSI GT663: zaměřen na hry
16.12.2010, Jan Vítek, recenze
Společnost MSI je ve světě notebooků známá svými herními modely spadajícími do řady G jako Gaming. Dnes si vyzkoušíme model GT663, v jehož mohutném těle plném osvětlovacích diod se usídlil procesor Core i5 a grafická karta NVIDIA GeForce GTX 460M.
Kapitoly článku:
Vnejší zpracování
Herní notebooky MSI nebývají nudné šedé krabice, ovšem model GT633 je i tak nad očekávání "pouťový". Mohou za to především oranžovými diodami prosvícené lišty, u nichž lze také zapnout dnes tak často viděný efekt dýchání, který nám asi poprvé předvedly herní modely myší. Naštěstí je lze ale také díky doprovodnému softwaru či dotykovému tlačítku vypnout, což se bude hodit, protože prosvícená je přední hrana, boky displeje i jeho víko, což může v noci velmi rušit a také to znamená odběr energie navíc (i když jen malý).
Co se týče použitých materiálů, pak nás nepřekvapí lesklé plasty, metalíza, texturované povrchy nebo v menší míře také kovové prvky. S kvalitou zpracování ale osobně nejsem příliš spokojený. Plastová "vanička" tvořící základnu přístroje a její krycí panely z kompozitů jsou ještě dobré, ale zbytek mě vůbec nenadchl. Plasty se na několika místech ochotně prohýbají, klávesnice také a zvláště tragický je rámeček displeje. Ten, když za něj jen mírně zatáhnete, velmi ochotně vyskočí ze svého uložení a odhalí ukryté obvody. Ale tak už tomu bývá, když se výrobce rozhodne splácat kompaktní celek z několika různých plastů.
Notebook seshora ukazuje černý lesklý plast, zkosené rohy a mírně se svažující hrany. Vzhled víka displeje jako by připomínal herní modely Asus či Acer, které se zase snaží napodobit kapotu sportovních vozů. K tomuto dojmu následně přispěje i tlačítko Power na základně ve tvaru Scudetto Ferrari. MSI ale nemá své notebooky spřízněny s žádnou automobilovou značkou, a tak se asi snaží alespoň napodobit štastnější výrobce. Ve spodní části víka si ještě všimneme oranžově podsvícené lišty (v této části mají i Acer Ferrari a Asus Lamborghini podobné prvky).
Už tak mohutná základna se v zadní polovině ještě podstatně zvětšuje a navíc má také pět mohutných gumových nožek. Vidět na ní můžeme jednak kruhový otvor s basovým reproduktorem, v předním rohu našla svou pozici baterie, která tak uvolnila portům prostor vzadu, což kvituji a téměř celý zbytek plochy pokrývá velký odšroubovatelný panel držený šesti šroubky, které jsou však zapuštěny hluboko pod povrchem. Nedostaneme se tedy k nim ledajakým křížovým šroubovákem, ale zase máme možnost snadněji vyčistit systém chlazení, což se počítá.
A jako obvykle i zde nám MSI připravilo samolepku s upozorněním o ztrátě záruky, takže opět upozorním, že v našich končinách si s ní nemusíme dělat starosti. Reklamace bude uznána i po jejím poškození.
Pravá hrana notebooku nabídne nejdříve čtyři 3,5mm audio porty pro sluchátka, mikrofon, linkový vstup a výstup, dále osamocený port USB 2.0 a pak už vidíme jen dvířka optické mechaniky DVD-RAM.
Z opačné strany nejdříve narazíme na plný, tedy 54mm slot pro Express Card, za ním druhý port USB 2.0, čtečku karet XD/SD/MMC/MS a pak nás potěší dva modré porty USB 3.0 (SuperSpeed). Těmi by ostatně měl být už vybaven nejlépe každý nový notebook, pokud nejde o úplný low-end.
Zbytek portů a konektorů se tedy musel usídlit na zadní hraně, což osobně velmi rád vidím, protože tam budou nejméně překážet. Jejich výběr je také velmi logický; jde o napájecí konektor, RJ-45 gigabitového Ethernetu, D-Sub, eSATA a HDMI. Poslední dva porty by mohly být trošku víc odsazeny. Systém chlazení s výdechem i nabíráním vzduchu přes mohutná žebroví vypadá velmi efektivně, což by rozhodně měl být, když jeho úkolem bude chladit systém, jehož grafická karta sama si vezme až kolem 75 W.
V přední hraně jsou pouze dva úzké průzory, jimiž prosvítají oranžové LED, pokud se tedy rozhodneme je mít zapnuté.
Vnitřek notebooku
V tomto případě jde o herní náhradu stolního počítače, takže ani nebylo příliš důležité, aby se displej mohl otevřít jak lví tlama, ale usazení jeho kloubů přesto dovolilo, abychom jej mohli rozevřít až do 180°. Na druhou stranu mají klouby displeje malou vůli, což způsobuje nepříjemné klepání displeje při psaní na klávesnici notebooku. Nepřispěje k tomu ani jeho velké tělo.
Jak už jsem psal na začátku kapitoly, rám displeje drží spíše jen na dobré slovo, takže jej lze velmi lehce uvolnit a o to těžší je vrátit jej zpět. Ve výsledku rám nepřiléhá těsně k povrchu displeje, takže do vzniklého otvoru mohou vnikat nečistoty, popřípadě tam může snadno zatéct tekutina. Webkamera s HD rozlišením byla umístěna do stříbrného mnohoúhelníku nahoře, poblíž sebe má kontrolku a také dva mikrofony. Ty jsou však od sebe vzdáleny jen asi 2 cm.
Horní část základny s logem Dynaudio v sobě nese dva růžově lemované reproduktory, které jsou na notebooky poměrně velké a ty mají také být chloubou GT663. Na jejich hodnocení si ale počkejme do 4. kapitoly. Mezi nimi se nachází řada dotykových tlačítek s oranžovými LED a přímo uprostřed bíle podsvícený spínač Power.
Dotykových tlačítek je celkem osm. První s označením P1 již tradičně slouží pro spuštění uživatelem zvolené aplikace, pak tu je tlačítko Turbo, které také známe z jiných notebooků MSI, a to slouží pro přetaktování procesoru a pamětí pomocí zvýšené základní frekvence. Pro mě bylo novinkou tlačítko Cooler Boost, jehož úkolem je rozeběhnout ventilátor chlazení na nejvyšší otáčky, což mi nepřipadá jako zrovna užitečné, protože otáčky si stejně reguluje notebook sám podle zátěže a teplot komponent. Čtvté tlačítko nám pak vypne klávesu Windows, která by v některých hrách mohla po náhodném stisku přepnout na Start menu.
Dále to je na pravé straně tlačítko pro zapnutí rozhraní Wi-Fi, hned vedle něj to samé pro Bluetooth a pak tlačítko Eco, které přepíná mezi módy Gaming, Movie, Presentation, Office a Turbo Battery, popřípadě lze funkci Eco zcela vypnout a ponechat řízení spotřeby na OS Windows. Poslední tlačítko má na starosti vypnutí ozdobných oranžových LED v základně a displeji GT633. Další funkce pak mají tradičně na starosti kombinace klávesy Fn a jiných.
Klávesnice typu Chiclet byla vybavena numerickým blokem a bohužel zde MSI nevyužilo veškerý nabízený prostor, takže opět vidíme jednolité pole kláves přerušené pouze o trošku širší mezerou oddělující numerický blok. Orientace po hmatu tedy nebude snadná a také by klávesnice mohla být lépe podložena, aby se tolik neprohýbala.
Nakonec tu je výrazně doleva posunutý touchpad ohraničený lesklým plastem, místo nejž mohlo MSI raději zvětšit samotnou dotykovou plochu. Ta je ale sama o sobě velmi příjemná na dotek a prsty po jejím hrbolatém povrchu dobře kloužou. Výrobce se však zde rozhodl nabídnout kolébkové tlačítko, tedy ne dvě fyzicky samostatná, což je jeden z mnoha rádoby moderních nesmyslů v designu dnešních notebooků. Má to za následek nestejný odpor při stisku na různých místech, tedy čím blíže ke středu tlačítka, tím je odpor vyšší.
V rámu touchpadu pak jsou ještě oranžové kontrolky pro Bluetooth, Wi-Fi, stav baterie, stav počítače a práci pevného disku.
Po odšroubování krytu uvidíme mohutný systém chlazení s pěti plochými heatpipe, jednu zabranoyu a jednu volnou diskovou pozici a také dva obsazené sloty SO-DIMM.