MSI P35 Neo2-FR: ideální poměr cena/výkon?

Upravená metodika

Vzhledem k tomu, že například výsledky měření teploty chladičů základní desky, která nebyla namontována v case, se mohou do značné míry lišit od výsledků, kterých je dosahováno s desou usazenou v case, rozhodli jsme se od nynějška provádět veškeré testy v reálných podmínkách, tedy přímo v počítačové skříni. Důvod, proč jsme takto netestovali již dříve je myslím zřejmý - každá počítačová skříň je jiná, každý chladič procesoru nakládá s prouděním vzduchu ve skříni po svém, stejná deska může dosáhnout i velmi odlišných teplot při usazení v různě uzpůsobených počítačových skříních.

Našim úkolem bylo tedy vybrat takovou skříň, která by pokud možno co nejlépe zastupovala běžně používané skříně, ani ne tak svým designem, ale především vnitřním uzpůsobením a prouděním vzduchu. Nakonec jsme se rozhodli pro skříň Cooler Master Mystique 632, která sice se svou cenou blížící se ke 3 000,- korun včetně DPH nepatří k nejlevnějším, ale koncepce chlazení využívající jeden přední - nasávací 12cm ventilátor a jeden zadní - vyfukovací 12cm ventilátor patří k těm nejobvyklejším, se kterými se můžeme setkat. Recenzi této skříně naleznete zde.
Změna testovací metodiky si samozřejmě vyžádala opětovné provedení měření teploty i spotřeby - výsledky měření jsou opravdu zajímavé, pokud je porovnáme s hodnotami, které jsme získali při měření mimo skříň u minulé recenze základní desky Gigabyte GA-X38-DQ6. K tomuto se ale vrátíme ještě níže v části, která se bude konkrétními teplotami zabývat.

Pokud již srovnáváme s minule provedenou recenzí, nutno ještě podotknout, že byly nahrazeny paměti GEIL PC6400 Ultra 2x1 GB DDR2, které byly použity u levnější desek, paměťmi A-DATA Vitesta DDR2 800+ 2x1GB, tudíž všechny testy, které byly provedeny s paměťmi GEIL, byly provedeny znovu s paměťmi A-DATA (konkrétně hovoříme o základních deskách Gigabyte GA-G31M-S2L, MSI P31 Neo a MSI P6NGM, které najdete v grafech pro porovnání výkonu).

Konfigurace referenční sestavy

Stejně jako výkonnostní testy, tak i přetaktování, měření teploty a spotřeby probíhalo s referenční sestavou o této konfiguraci:

• Počítačová skříň: Cooler Master Mystique 632
• Základní deska: MSI P35 Neo2-FR
• Procesor: Intel Core 2 Duo E6750 (frekvence 2,66 GHz; 1333MHz FSB; 65nm výrobní technologie; 4096 KB L2 cache)
• Chladič CPU: Noctua NH-U12F (12cm ventilátor při 1 200 rpm)
• Operační paměť: OCZ Reaper HPC 2x1 GB DDR2 (OCZ2RPR10662GK; 1066 MHz; 5-5-5-15 2T; 2,3 V), A-DATA Vitesta DDR2 800+ 2x1GB (75ICMD0183; 800 MHz; 4-4-4-12), Kingston ValueRAM PC8500 2x1 GB DDR3 (KVR1066D3N7K2/2G; 1066 MHz; 7-7-7-20; 1,5 V)
• Grafická karta: Asus NVIDIA GeForce 8800GTS 640MB
• Pevný disk (systémový): WD3200AAJS
• Pevný disk (pro testy diskového řadiče): WD5000KS
• Napájecí zdroj: Chieftec GPS-500AB A (maximální výkon 500 W)
• DVD-RW a disketová mechanika

Pro porovnání spotřeby, teplot a samozřejmě také výkonu nám posloužily následující základní desky:

• Gigabyte GA-X38-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X38 - DDR2)
• Gigabyte GA-P35C-DS3R (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-G31M-S2L (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• MSI P31 Neo (ATX, čipová sada Intel P31 - DDR2)
• MSI P6NGM (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)

V testech se objevují tři varianty použitých pamětí. V grafech jsou samozřejmě odlišeny jak barevně, tak popisem. U základních desek spadajících do vyššího segmentu trhu byly použity referenční paměti OCZ Reaper s frekvencí 1066 MHz a časováním 5-5-5-15 (2,3 V). V případě, že deska neuměla pracovat s 1066MHz pamětmi (ať už kvůli děličce nebo kvůli nízkému napětí), pak byly použity 800MHz paměti A-DATA Vitesta s časováním 5-5-5-15 (1,9 V). Pokud deska podporovala DDR3 paměti, pak byly použity moduly Kingston ValueRAM s frekvencí 1066 MHz a s časováním 7-7-7-20 (1,5 V). Základní deska Gigabyte GA-P35C-DS3R byla testována jak s DDR2, tak s DDR3 paměťmi, proto ji v grafech zobrazujících výkonové porovnání najdete vždy dvakrát.

Barevné odlišení desek podle čipových sad a použitých pamětí

Poznámka: Předmětem této recenze není test IGP, všechny desky byly testovány s referenční grafickou kartou GeForce 8800GTS 640 MB.

Software a verze ovladačů

• Operační systém: Windows XP (Service Pack 2)
• Ovladače čipových sad Intel: Intel Chipset Device Software v8.3.1.1009; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 630i: nForce v16.04; ovladače grafické karty NVIDIA GeForce 8800GTS: ForceWare v163.71
• DirectX 9.0c srpen 2007
• Realtek HD audio driver v1.78

Chlazení

V této části si rozebereme chlazení dnes recenzované desky a to doslova. Ke chlazení NorthBridge, SouthBridge a MOSFETů je použit systém chlazení složený že třech měděných pasivů spojených celkem čtyřmi heatpipe. Vše si můžete prohlédnout na následujících fotografiích:
Chlazení je provedeno dobře, výhradu bych měl pouze k tomu, že chladič MOSFETů je umístněn pouze na 9 z celkem 12 MOSFETů. Zbylé tři na pravé straně desky zůstavají nechlazeny. Na druhou stranu, ani během dlouhodobé zátěže jejich teplota nebyla příliš vysoká.

Na následujících fotografiích si můžete prohlédnout demontovaný systém chlazení. Osobně jeho sundání příliš nedoporučuji, neboť je k desce uchycen pomocí celkem 6 plastových sloupků, jejichž "vycvaknutí" není příliš jednoduché a navíc použitý fialový teplovodivý materiál byl "připečen" k SouthBridge tak pevně, že jeho sundání nebylo vůbec nic snadného.
Následuje už jen pohled na obnažený čip Northbridge:

Měření teploty

Měření teploty probíhalo v uzavřené skříni Cooler Master Mystique 632, ve které byly použity dva ventilátory CoolerMaster s otáčkami v rozmezí 700 až 900 RPM.

Teplotní testy dnes recenzované desky a všech desek uvedených v grafu byly provedeny při teplotě v místnosti 24°C. Po spuštění počítače, kdy systém nebyl nijak zatížen (plocha systému Windows), se teploty během přibližně 15 minut vyšplhaly a ustálily na velmi pěkných 47°C pro NorthBridge (BIOS zobrazoval teplotu okolo 39°C) a na 46°C pro SouthBridge. Teploty byly měřeny teplotním čidlem připevněným ke chladiči vždy co nejblíže k jeho základně (tj. co nejblíže k samotnému zdroji tepla). Ještě doplním, že teploty chladiče MOSFETů byly během měření prakticky shodné s teplotami chladičů NorthBridge a SouthBridge (+/- 1°C).

Po 30minutové zátěži pomocí programů Orthos a 3DMark03 se teplota celého systému chlazení ustálila na 55 až 56°C.
Teploty jednotlivých desek se nám při testech ve skříni velmi vyrovnaly, minule recenzovaná deska Gigabyte GA-X38-DQ6 si polepšila až o 9°C, naopak desky s menšími chladiči si při testech ve skříni pohoršily. Porovnat rozdíly si můžete sami, přikládám graf s teplotami NorthBridge převzatý z minulé recenze, kdy byly teploty měřeny mimo skříň (při měření teplot ve skříni nebyla již základní deska MSI P6NGM k dispozici, proto ji v dnešních grafech nenajdete; minule testované desky měly o 1°C vyšší teplotu okolního prostředí):

Maximální FSB a testování obecně

V této části se podíváme, jak se dnes recenzovaná základní deska poprala s taktováním. Musím říci, že vše šlo jako po másle, pouze mi vadilo, že při frekvenci FSB nad 450 MHz automaticky navýšila napětí pro NorthBridge i SouthBridge a to docela rapidně (o 0,2 V proNorthBridge a 0,3 V pro SouthBridge). Toto navýšení se ale dalo bez problému opět snížit, bylo však nutné na to dávat pozor, navíc při navýšení tohoto napětí jsem nepozoroval žádný rozdíl - k vyšší stabilní hodnotě FSB nedopomohlo.

Výsledek přektaktování není nikterak oslnivý v době, kdy se dá narazit i na hodnoty přes 600 MHz , na druhou stranu, uvážíme-li cenu desky a skutečnost, že tato dosažená frekvence nám dostačuje pro velmi slušné přetaktování téměř jakéhokoliv procesoru, musím tuto desku určitě pochválit. Taktování navíc nebylo nikterak složité, stačilo opravdu jen navýšit napětí pro procesor, zvýšit FSB a hlídat si takt (děličku) a napětí pro paměti. Jen jedna věc mi vadila, že deska při přetaktování vždy startovala až na druhý pokus - po stisknutí tlačítka se deska rozběhla, vypnula a poté znova rozběhla. Při této dosažené frekvenci se mi ale nikdy nestalo, že by BIOS po tomto vypnutí taktování zrušil - frekvence vždy zůstala na hodnotě 490 MHz.
Výsledek mi tedy přijde jako zcela dostatečný. Uvážíme-li pak ještě to, že deska měla opravdu pěkné teploty a to i při přetaktování, kdy se dostaly nejvýše k 60°C, deska v tomto ohledu rozhodně nezklamala. Kromě navyšování FSB z prostředí BIOSu deska umožňuje i změnu FSB za pomoci dvou jumperů na základní desce (200; 266 a 333 MHz).

Taktování pamětí

Žádným programem, který jsem měl k dispozici, se mi nepodařilo zjistit napětí pro paměti, bohužel jej nezobrazoval ani HW Monitor v BIOSu. Napětí pro naše referenční paměti jsem se rozhodl nenastavit vyšší jak 2,40 V (deska bohužel umožňuje pouze skoky po 0,1 V, nikoliv po 0,05 V). S tímto napětím se mi podařilo dosáhnout stabilní frekvence až kolem 590 MHz (1 180 MHz efektivně). Screenshot níže, na kterém je takt 596 MHz, nebyl 100% stabilní hodnotou. Po 13 minutách zátěže zjistil program Orthos chybu ve výpočtech. S taktem 589 MHz byl systém ve všech testech stabilní, výsledná hodnota bude tedy někde mezi 589 a 596 MHz.
Nejlepší možné latence, které se mi podařilo nastavit, byly 3-3-3-9 2Ts maximálním taktem okolo 700 MHz, limitovány byly možnostmi nastavení BIOSu.

Spotřeba sestavy

Měřena byla spotřeba samotné sestavy se dvěma pevnými disky (bez monitoru a jiných periferií) s aktivními technologiemi Intel EIST, TM2 a C1E. Konkrétní hodnoty se odečítaly po 30 minutách nečinnosti (po zahřátí sestavy) a následně po 30minutovém plném zatížení pomocí programů Orthos a 3DMark03. Stejně jako měření teploty, tak i testy spotřeby byly provedeny znovu; ventilátory a LED Diody v case způsobily nárust spotřeby přibližně o 2 W.
Ještě jeden drobný dodatek z praktického používání desky. Deska se chovala stabilně a během testů s ní nebyl žádný problém. Jedinou výtku bych měl pouze k pisklavému zvuku, který se ozýval po dobu několika málo sekund po spuštění desky. Tento zvuk však po cca 10 vteřinách zcela zanikl a nebyl nadále slyšet ani během zátěže, neviděl bych to proto jako nějaké velké negativum.

Závěrem této kapitoly ještě nabízím pohled na desku v plném pracovním nasazení - při pohledu na ty barevné LEDky jsem si hned připomněl Vánoce, které se kvapem blíží :). Jak jsem již ale zmínil v první kapitole, nejedná se jen o efekt, ale tyto diody slouží zároveň jako diagnostika - co znamenají jednotlivé barevné kódy, naleznete v manuálu.