MSI P7N SLI Platinum - horská dráha na 750i SLI

Konfigurace referenční sestavy

Stejně jako výkonnostní testy, tak i přetaktování, měření teploty a spotřeby probíhalo s referenční sestavou o této konfiguraci:

• Počítačová skříň: Cooler Master Mystique 632
• Základní deska: MSI P7N SLI Platinum
• Procesor: Intel Core 2 Duo E6750 (frekvence 2,66 GHz; 1333MHz FSB; 65nm výrobní technologie; 4096 KB L2 cache)
• Chladič CPU: Noctua NH-U12F (12cm ventilátor při 1 200 rpm)
• Operační paměť: A-DATA Vitesta DDR2 800+ 2x1GB (75ICMD0183; 800 MHz; 4-4-4-12), OCZ Reaper HPC 2x1 GB DDR2 (OCZ2RPR10662GK; 1066 MHz; 5-5-5-15 2T; 2,3 V), Kingston ValueRAM PC8500 2x1 GB DDR3 (KVR1066D3N7K2/2G; 1066 MHz; 7-7-7-20; 1,5 V)
• Grafická karta: Asus NVIDIA GeForce 8800GTS 640MB
• Pevný disk (systémový): WD3200AAJS
• Pevný disk (pro testy diskového řadiče): WD5000KS
• Napájecí zdroj: Chieftec GPS-500AB A (maximální výkon 500 W)
• DVD-RW a disketová mechanika

Pro porovnání spotřeby, teplot a samozřejmě také výkonu nám posloužily následující základní desky:

• EVGA nForce 780i SLI (ATX, čipová sada nForce 780i SLI - DDR2)
• Asus P5KC (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-73PVM-S2H (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)
• Gigabyte GA-X48T-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X48 - DDR3)
• Gigabyte GA-X38-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X38 - DDR2)
• Asus P5KR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• MSI P35 Diamond (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR3)
• MSI P35 Platinum Combo (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• MSI P35 Neo2-FR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• MSI G33M (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• Gigabyte GA-P35C-DS3R (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-G31M-S2L (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• MSI P31 Neo (ATX, čipová sada Intel P31 - DDR2)
• MSI P6NGM (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)

V testech se objevují tři varianty použitých pamětí. V grafech jsou samozřejmě odlišeny jak barevně, tak popisem. U některých základních desek spadajících do vyššího segmentu trhu byly použity referenční paměti OCZ Reaper s frekvencí 1066 MHz a časováním 5-5-5-15 (2,3 V), v ostatních případech byly použity 800MHz paměti A-DATA Vitesta s časováním 5-5-5-15 (1,9 V). Pokud deska podporovala DDR3 paměti, pak byly použity moduly Kingston ValueRAM s frekvencí 1066 MHz a s časováním 7-7-7-20 (1,5 V).


Barevné odlišení desek podle čipových sad a použitých pamětí

Poznámka: Všechny desky byly testovány s referenční grafickou kartou GeForce 8800GTS 640 MB; předmětem této recenze není test IGP.

Software a verze ovladačů

• Operační systém: Windows XP (Service Pack 2)
• Ovladače čipových sad Intel: Intel Chipset Device Software v8.3.1.1009; ovladač IGP Intel GMA 3100: Intel GMA Driver v14.31.1.4864; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 630i: nForce v16.04; ovladače grafické karty NVIDIA GeForce 8800GTS: ForceWare v163.71
• DirectX 9.0c srpen 2007
• Realtek HD audio driver v1.78

Chlazení

Chlazení čipové sady a MOSFETů je realizováno celkem čtyřmi pasivy, které jsou vzájemně propojeny za pomoci heat-pipe. S heat-pipe je propojen chladič MOSFETů a Northbridge, z NB poté pokračuje jedna trubice k chladiči SouthBridge a SB je propojen taktéž jednou trubicí s pasivem na čipu nForce 200. Chlazení je provedeno opravdu dobře, chladiče na čipech i MOSFETech sedí jako přibité a nikterak se neviklají. Škoda jen, že nejsou chlazeny všechny MOSFETy filtrace napájení CPU a že rozměry tohoto systému chlazení mohou způsobit problémy nebo i naprostou nekompatibilitu s některými rozměrnějšími chladiči procesoru.

Měření teploty

Měření teploty probíhalo v uzavřené skříni Cooler Master Mystique 632, ve které byly použity dva ventilátory Cooler Master s otáčkami v rozmezí 700 až 900 RPM v kombinaci s ventilátorem na chladiči CPU, který běžel na plné otáčky (1100 až 1200 RPM) a teplotně řízeným 120mm ventilátorem v našem referenčním zdroji Chieftec.

Teplotní testy dnes recenzované desky a všech desek uvedených v grafu byly provedeny při teplotě v místnosti v rozmezí 24°C až 25°C. Po spuštění počítače, kdy systém nebyl nijak zatížen (plocha systému Windows), se teploty během přibližně 15 minut vyšplhaly a ustálily na 54°C pro NorthBridge a na 53°C pro SouthBridge. Teploty byly měřeny teplotním čidlem připevněným ke chladiči vždy co nejblíže k jeho základně (tj. co nejblíže k samotnému zdroji tepla). Ještě doplním, že teploty chladiče MOSFETů i čipu nForce 200 byly během měření prakticky shodné s teplotou chladiče NorthBridge (rozdíl nejvýše 1 až 2°C)

Po 30minutové zátěži pomocí programů Orthos a 3DMark03 se teplota NorthBridge i SouthBridge ustálila na 58°C. V grafech tedy dnes recenzovaná deska zaujala pozici mírně horšího průměru.
Nutno ještě podotknout, že v grafech je zahrnuta i základní deska EVGA nForce 780i SLI, která používala aktivní chladič NorthBridge. Naměřené teploty v případě této desky tedy nelze přímo srovnávat s ostatními hodnotami v grafech - všechny ostatní desky používaly vždy pasivní chlazení.

Dnes recenzovaná deska po stránce tepelného výkonu nedopadla nejlépe (ale ani ne nejhůře), pokud se zaměřím na srovnání teploty naměřené pomocí teplotního čidla a teploty, kterou diagnostikoval BIOS, máme tu rozdíl 15 až 20 °C. Konkrétně ve chvílích, kdy teplotní čidlo naměřilo teplotu 53 °C, BIOS diagnostikoval pouze 35 až 37 °C.

Toto měření bylo samozřejmě provedeno při výchozích taktech s výchozím napětím. Po přetaktování a navýšení napětí pro čipovou sadu teplota celého systému chlazení stoupla v průměru o 4 až 5 °C.

Maximální FSB a testování obecně

Je tu opět pro mnohé ta nejzajímavější kapitola, pokus o co nejvyšší přetaktování FSB sběrnice z prostředí BIOSu. Minule recenzovaná EVGA s nForce 780i SLI se zastavila již na 478 MHz, když jsem se pouštěl do testů dnes recenzované desky, opravdu by mě nenapadlo, že se dostanene na zcela shodnou hodnotu - tedy opět 478 MHz. Opakuje se situace z minula, kdy deska byla schopna nastartovat i s frekvencí FSB okolo 490 MHz, ovšem tyto takty nikdy nebyly zcela stabilní.

Taktování FSB sběrnice bylo prováděno se sníženým násobičem CPU a rovněž se sníženým taktem pamětí (byly zkoušeny různé frekvence/děličky). Vypnuty také byly všechny technologie pro úsporu enegie. Taktování samo o sobě nebylo tak jednoduché jako u EVGA nForce 780i SLI, což bylo způsobeno (jak jsem zjistil později) zřejmě ne zcela optimální kompatibilitou s našimi referenčními paměťmi. Při taktování opravdu velmi záleželo na taktu pamětí, resp. na interní děličce, kterou si deska nastavila, bylo zkrátka nutné zkoušet různé frekvence pamětí. Deska naběhla se všemi, ovšem některé kombinace způsobily vytuhnutí již při bootování, jiné ukázaly svou nestabilitu až po několikaminutové zátěži. A aby to bylo ještě o kapku složitější, bez navýšení napětí pro čipset se začala projevovat nestabilita již s takty FSB okolo 400 MHz - v případě dnes testované desky jsem se bez navýšení napětí pro čipset opravdu neobešel.
Zklamání z dosažené maximální frekvence rozhodně není stejně velké jako v případě EVGA nForce 780i SLI. Přeci jen, dnes se bavíme o desce s poloviční cenou. Výsledek není nijak oslnivý, ale pro potřeby většiny uživatelů plně dostačující, nehledě na to, že novější verze BIOSu může taktovací potenciál ještě i výrazně navýšit.

Přes všechno této desce patří jedna má velká pochvala - ani jednou jsem nemusel resetovat nastavení BIOSu. Pokud deska odmítala nabíhat, stačilo několikrát po sobě (obvykle asi 3x) desku vypnout a zapnout (nebo tlačítkem Reset restartovat) a deska naběhla s výchozím nastavení a s informací, že poslední konfigurace nebyla stabilní.

Taktování pamětí

Již v předchozí části jsem se zmínil, že naše deska si zrovna moc nerozuměla s našimi paměťovými moduly. Chvíli to dokonce vypadalo, že v případě této desky z pamětí nevymáčknu více jak 1 000 MHz, ovšem zkoušení různých kombinací frekvencí FSB a pamětí nakonec přineslo své ovoce. Maximální výsledný a zcela stabilní takt byl až okolo 1 033 MHz. Úspěšně se mi povedlo provést testy i na vyšších taktech (až kolem 1070 MHz), ale deska při tomto nastavení zpravidla odmítala naběhnout a po několika neúspěšných pokusech obnovila výchozí takty. S hodnotou, kterou zachycuje screenshot níže, bylo možné systém nastartovat vždy, o vyšších hodnotách toto prohlásit nemohu, proto je nepovažuji za stabilní a směrodatné.

S ohledem na to, že se mi s těmito našimi referenčními moduly na jiných deskách podařilo dosáhnout taktu až kolem 1 140 MHz (efektivně), považuji dnešní výsledek za opravdu velmi podprůměrný. Zde nezbývá nic jiného, než doufat v lepší kompatibilitu za pomoci nového BIOSu a nebo se zkrátka poohlédnout po jiných paměťových modulech.
Nutno ještě podotknout, že ani EVGA nForce 780i SLI si s našimi paměťmi nevedla zrovna nejlépe. Dosáhla sice vyššího taktu, ale na úkor vysokých latencí. Pokud bych minule testované desce nastavil stejné latence jako v dnešním případě, maximální dosažený takt by byl prakticky stejný. V případě dnes recenzované desky měly ale vyšší latence minimální dopad na maximální dosažitelnou frekvenci - resp. zde zapracoval BIOS a problém, který jsem popsal výše - deska většinou odmítala nabíhat, přestože zátěžové testy jinak proběhly bez chyby.

Co se týče nastavení nízkých latencí, zde si již deska vedla solidně a stabilně fungovala s nastavením 3-3-3-5 1T a s taktem lehce přes 710 MHz (efektivních).

Spotřeba sestavy

Závěrem této kapitoly se jako vždy podíváme ještě na spotřebu základní desky MSI P7N SLI Platinum. Deska dopadla jen o chlup lépe, než minule testovaná EVGA nForce 780i SLI Platinum. Obě tyto desky si drží značný odstup i za deskami s čipsety X38 a X48.

Měřena byla spotřeba samotné sestavy se dvěma pevnými disky (bez monitoru a jiných periferií) s aktivními technologiemi Intel EIST, TM2 a C1E. Konkrétní hodnoty se odečítaly po 30 minutách nečinnosti (po zahřátí sestavy) a následně po 30minutovém plném zatížení pomocí programů Orthos a 3DMark03.