MSI Z97 Gaming 3: levný herní konkurent
3.11.2014, Jan Vítek, recenze
Nedávno jsme si v recenzi vyzkoušeli levnou herní základní desku Gigabyte Z97X-Gaming 3, jejímž protějškem v portfoliu firmy MSI je model s velmi podobným označením Z97 Gaming 3. Ten přichází na řadu právě dnes.
Kapitoly článku:
BIOS a jeho prostředí
Do nastavení BIOSu se dostaneme jako obvykle pomocí klávesy Delete, přičemž po prvním spuštění deska detekuje nové komponenty a i když chvíli trvá, než se zapne monitor, systém na vás počká a nabídne vstup do BIOSu pro prvotní nastavení. Otevře se grafické rozhraní, které je stejně barevně laděné jako základní deska, čili do černé a červené barvy. Nahoře máme základní přehled o nainstalovaných komponentách a jejich nastavení, teplotě procesoru a systému, pak tu jsou přehledně seřazena úložná zařízení v pořadí priority bootování a také se ukáže, zda je zapnuta funkce OC Genie. V pravém horním rohu se dozvíme, že pomocí klávesy si můžeme uložit screenshot obrazovky, přičemž k tomu je ale třeba mít k desce připojen nějaký USB (flash) disk.
V našem případě byla deska vybavena BIOSem verze 2.0, přičemž k dispozici už byla verze 2.4, na kterou jsem aktualizoval pomocí funkce M-FLASH z USB flash disku. Nový BIOS má vylepšit právě funkčnost M-FLASH, kompatibilitu s moduly RAM i USB klávesnicemi a také opravuje některé funkce BIOSu, takže jde o poměrně důležitou aktualizaci, kterou se vyplatí provést.
BIOS má jako obvykle dvě postranní lišty s velkými tlačítky - třemi nalevo a třemi napravo, přičemž prostor mezi nimi je určen pro zobrazení samotných voleb nastavení a napravo se pak ukáže nápověda. Pokud si tedy otevřeme Settings, dostaneme se mezi dobře známé volby BIOSu, kde se ukáže stav systému, rozšířená nastavení, nastavení pořadí pro boot systému, zabezpečení a konečně uložení nastavení a opuštění BIOSu. To je v podstatě všude stejné.
To samé platí i pro tlačítko OC, jehož volby by klidně mohly zapadnout mezi ostatní v nabídce Settings. Není tu totiž nic výjimečného, prostě jde o nastavení procesoru, jeho grafického jádra i funkcí a také o nastavení pamětí. Funkce OC Genie 4 pracovala jako obvykle, čili automaticky nastavila vyšší frekvenci procesoru. V našem případě to byl Core i7-4770K s výchozími takty 3,5 až 3,9 GHz dle míry zátěže. OC Genie 4 mu nastavil pevnou frekvenci 4 GHz v režimu Turbo a 4,2 GHz v režimu Gaming a paměti byly automaticky nastaveny na 2133 MHz, což je jejich nejvyšší frekvence dle specifikací. Nejde tedy o to, že by OC Genie 4 zajistil vysoké přetaktování na hranici možností procesoru, napájení a chlazení, ale pro ty, kteří jsou overclockingem naprosto nepolíbeni, jde o užitečnou funkci.
Položka M-FLASH je jednoduchá a týká se především zálohování BIOSu nebo jeho aktualizace, kterou jsme si vyzkoušeli. Stačí k tomu soubor se samotným BIOSem zaznamenaný na flash disku, který si funkce M-FLASH sama najde a na náš pokyn po restartu aktualizuje.
Tlačítko OC Profile nám umožní si právě nastavený profil BIOSu uložit pod různými názvy, přičemž MSI automaticky předpokládá, že půjde o různá nastavení přetaktované sestavy. Můžeme si tak vytvořit stabilní přetaktovaný systém, uložit si nastavení a pak dále experimentovat, zda ještě něco nepůjde vylepšit. Případně si můžeme vytvořit profil, v němž bude procesor podtaktovaný a využívající nízké napětí, tedy jakýsi úsporný režim. Tyto profily si můžeme zálohovat i na USB disk, díky čemuž bude možné je i sdílet s ostatními.
Hardware Monitor je užitečná funkce, v níž si můžeme nastavit řízení ventilátorů, a to i v závislosti na teplotách. V grafu se tak ukáže aktuální teplota procesoru a pak mezní hodnoty pro nastavení otáček ventilátoru, které se budou v závislosti na teplotě měnit. Můžeme si také kromě minima a maxima pro ventilátor nastavit i cílové teploty, respektive rozmezí teploty procesoru, v němž chceme, aby se pohyboval. Jinak tu samozřejmě máme i přehled o aktuálně zapojených ventilátorech, teplotách a zcela dole také o napájecím napětí u procesoru a jednotlivých větví zdroje.
Poslední záložka Board Explorer je tu pouze pro přehled. Můžeme si klikat na jednotlivé sloty, porty, konektory a jiná rozhraní a pokud to deska bude vědět, ukáže nám, co je na ně připojeno. Obrázek ukazuje jako názorný příklad informace o procesorovém socketu, v němž je Core i7-4770K. To může být užitečná funkce v případě, že se budeme potýkat s cizím počítačem a budeme chtít rychle a snadno zjistit i bez koukání do jeho útrob, co je v něm nainstalováno.