Noctua NH-U12P a NT-H1 - vyplatí se?

Instalace chladiče

Před instalací samotného chladiče se zmíním také o aplikaci teplovodivé pasty. NT-H1 připomíná svou konzistencí výběhovou Arctic Cooling MX-1. Je totiž poměrně tuhá, takže můžeme zapomenout na to, že ji budeme nanášet podobně jako klasické bílé silikonové pasty, tedy rozetřením po povrchu heatspreaderu třeba prstem v igelitu nebo plastovou kartou. Pokud toto zkusíme, výsledek bude ten, že víc pasty ulpí na "roztírátku" než na samotném heatspreaderu a výsledek bude nevalný. Samotná Noctua doporučuje jednoduše doprostřed procesoru vytlačit trochu pasty, přiklopit chladič a trochu s ním zavrtět. Nevadí, jestli se pasta nedostane až do krajů heatspreaderu; procesor stejně zabírá pouze zlomek jeho plochy. Rozprostření pasty je tímto způsobem dobré, jak jsem zjistil po sejmutí chladiče. Tlak spony snadno zajistí její optimální rozprostření.
Chladič jsem jinak instaloval na starší socket 939, jenž již v nové verzi není podporován, ale nebyl problém využít rámeček ze starší verze. Instalace je velice jednoduchá. Stačí si vybrat správný zadní rámeček, na základnu chladiče přimontovat zvolené retenční rámečky a vše zajistit šrouby s pružinkami. Tento chladič můžeme také na AMD socketech natáčet po 90°, takže nevznikne problém ani v tomto směru.

Teplotní testy

Testy tohoto chladiče v porovnání s ostatními modely jsme měli možnost vidět již několikrát. Dnes půjde vyloženě o porovnání verzi NH-U12S a NH-U12P a také zkoušku nové pasty NT-H1. Testovací sestava byla následující:

• Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
• Procesor AMD Athlon 64 FX-55
• Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
• Grafická karta: Club3D GF6600
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W

Vše proběhlo se sestavou rozloženou na stole, aby se vyloučil vliv počítačové skříně. Zátěž obstarala aplikace Prime95 a teploty byly odčítány pomocí programu SpeedFan poté, co přestaly růst. Měřil jsem pak při třech nastaveních otáček - 1200, 1000 a 800 RPM. Okolní teplota byla 20 °C.

Rozdíly v teplotách zatíženého procesoru se tedy mezi ventilátory pohybují kolem 1,5 - 2 °C, což je celkem průkazný rozdíl. A co se týče hluku, můžeme chladič s ventilátorem NF-P12 považovat za tišší při stejném výkonu, a to již samo o sobě prokazuje vhodnost volby firmy Noctua. Zbývá se podívat ještě na výkon pasty NT-H1, která se postavila proti Arctic Cooling MX-2 a obyčejné silikonové pastě.

Měřil jsem při stejné teplotě okolního vzduchu při otáčkách 1000 RPM (ventilátor NF-P12). Ve výsledku dosáhla nejlepší hodnoty pasta MX-2 - 43,5 °C. NT-H1 byla použita i při srovnání obou ventilátorů, takže teplota při jejím použití činila 44,5 °C a nakonec bílá teplovodivá pasta zařídila teplotu 46,5 °C. Noctua NT-H1 tedy není špatná, ale nejlepší rozhodně také ne.