Nová krev od MSI

Už jsme si zvykli, že pohled na čelní stranu desky se již dávno není standardně stejný (jako tomu bývalo kdysi) a liší se prakticky kus od kusu. Naše deska například má zabudovány 4 USB 2.0 porty, konektor RJ45 a výstup zvukové karty je ochuzen o game-port, který je v současnosti stejně již asi zbytečností. Důvod je prostý a tím je nedostatek místa, kde mohou konektory být až umístěny. Dříve se asi se 4 USB konektory nepočítalo, a proto se musí improvizovat. Jiní výrobci například využívají pro zvukovou kartu místo sériového portu, který chybí i zde, uvolnil totiž místo pro VGA výstup, který však tento typ čipsetu neopodpruje.



Jak je vidět, tak výrobce již zaznamenal rostoucí nároky Athlonů XP na spotřebu energie, a proto přidělal přídavný konektor napájení, jaký známe z desek pro Intel Pentium 4.

Chladič North Bridge je velký, a proto nevadí, že je pasivní. Alespoň nebude zbytečně hlučit.

Jak již bylo řečeno, tak MCP2 podporuje ATA133, 6x USB 2.0 i 6-kanálové audio – tzv. APU (Audio Procesor Unit). Musíte se však připravit na to, že zvuk nebude tak kvalitní jako u vyspělejší verze MCP2-T, který podporuje technologii SoundStorm.

Pro integrovanou zvukovou kartu zvolili inženýři od MSI čip Realtek ALC650, ten není sice tak vyspělý jako C-Media 8738LX. Přesto však taktéž zvládá 6-kanálový Surround, nedostatky oproti vyspělejšímu řešení jsme už zmínili. (Je možné přikoupit i S-Bracket a získat tak SPDFI výstup.)

D-Bracket je specialitou desek od MSI. Pro méně znalé je to velmi užitečná pomůcka, protože pomocí LED-diod vás informuje o případných potížích s komponentami, jde však pouze o základní informace. Součástí jsou i dva USB 2.0 porty, z nichž jeden je přelepen nálepkou, která vás varuje, abyste ho nepoužívali, když využíváte Bluetooth. Asi pro případ, kdyby jste  si potřebný řadič dokoupili. Deska samotná totiž potřebný konektor má.

Závěrem vás zase jistě potěšíme fotkou manuálu, s CD disky a kabely atd.

Deska má ale co nabídnout i ladičům výkonu. Můžete zde nastavovat frekvenci FSB v rozmezí 100-200MHz po 1MHz,  napětí procesoru v rozmezí 1,550 – 1,8V (min. 0.025V), napětí pamětí v rozmezí 2,5V - 2,7V (min. 0,1V) a napětí sběrnice AGP v rozmezí 1,5 -1,7V (min. 0,1V). I majitelé „odemčených“ Duronů si přijdou na své, protože násobič lze také měnit. Samozřejmostí je pak možnost velmi podrobného nastavení časování pamětí. Vše se pak děje pohodlně přímo v BIOSu. Verze BIOSu 3.0.