NVIDIA ESA v podání Cosmos 1010 a Aquagate MAX
22.5.2008, Jan Vítek, recenze
NVIDIA na konci minulého roku uvolnila specifikace své ESA - Enthusiast System Architecture a od té doby se na trhu pomalu začaly objevovat produkty od jejích partnerů. Jedním takovým je i Cooler Master, jenž má v nabídce aktualizovanou verzi skříně Cosmos 1010 a také nové vodní chlazení Aquagate MAX. Oba produkty ESA podporují, ovšem pouze při doplnění správnou základní deskou s požadovanou čipovou sadou.
Kapitoly článku:
- NVIDIA ESA v podání Cosmos 1010 a Aquagate MAX
- Cooler Master Cosmos 1010 a Aquagate MAX
- Instalace a provoz NVIDIA ESA
- Zkušenosti a závěr
Nyní si znovu představíme hardware, který využijeme při seznámení se s NVIDIA ESA. Především je to skříň Cooler Master Cosmos 1010, což je jen mírně poupravená verze 1000, kterou jsme již v recenzi měli. Není tedy třeba si tuto skříň opět dopodrobna rozebírat.
Cosmos 1010 byl pouze upraven tak, aby podporoval architekturu ESA, což zahrnuje úpravy především v elektronice a kabeláži. Ventilátory již nejsou napájeny samostatně pomocí kabelů, které uživatel přivede ke konektorům základní desky, ale směřují podél pravé stěny skříně k předním (či zde spíše horním) I/O portům.
Navenek uživatel nepozná rozdíl, ale poté, co demontujeme horní plastové kryty, což je pouze otázka použití šroubováku a několika mozkových závitů, se nám zjeví uschované PCB, k němuž vedou veškeré potřebné kabely. Toto je tedy mozek NVIDIA ESA ve skříni Cosmos 1010.
Bližší pohled napoví, že tištěný spoj dokáže pomocí PWM regulovat až čtyři ventilátory, černobílé kabely zajistí sběr teplotních hodnot ze čtyřech dodaných klasických čidel a pak je zde již jen nezbytné napájení realizované přes Peripheral Power konektor a interní USB kabel pro propojení se základní deskou. Skříň jsem takto nedemontoval jen z čirého rozmaru; bylo nutné odpojit dva horní ventilátory, které překážely v instalaci radiátoru vodního chlazení Aquagate MAX (recenze). Následně jsem tedy vše opět zakryl, což nebyla kvůli všemožným kabelům zrovna snadná záležitost. Původní návrh evidentně s dalším PCB pod plastovou kapotou nepočítal, takže je zde vše nepěkně namačkáno, ale nakonec se dobrá věc podařila.
Skříň Cooler Master Cosmos 1010 byla tedy odstrojena od všech zbytečných částí, které by zabraňovaly instalaci komponent a vodního chlazení. Jako první tedy přišla na řadu základní deska - ASUS Striker II Formula (která byla posléze vyměněna) s čipovou sadou NVIDIA nForce 780i SLI s nainstalovaným procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 a umístěným vodním blokem chlazení CM Aquagate MAX. Nahoře nad základní deskou můžete vidět pozici pro umístění radiátoru vodního chlazení, který se pohodlně vešel i přes nainstalovanou základní desku.
Dalším krokem bylo umístění zmíněného radiátoru a modulu vodního chlazení s pumpou a rezervoárem. Jak vidíte z obrázků, hadičky jsou vypuštěny, což jsem musel učinit, protože vodní chlazení nemá nikde k dispozici úpony pro bezpečné rozpojení, takže pokud plánujete chlazení vyzkoušet nejdříve třeba na stole, budete je muset před instalací do skříně také vypustit, nebo je nějakým krkolomným způsobem dovnitř nasoukat. Osobně jsem ještě potřeboval hadičkám upravovat délku, a tak jsem si vybral první možnost.
Na fotografii dole je již vidět sestavené, ale ještě nenapuštěné vodní chlazení v sestavě radiátor -> expanzní nádoba -> vodní pumpa -> vodní blok -> radiátor. Navíc v polohách před a za vodním blokem jsou umístěna ještě dvě čidla pro snímání teploty média. Již v případě první recenze chlazení, kdy jsem sestavoval chlazení na stole, jsem si stěžoval na příliš slabé a lámavé hadičky, což se v tomto případě ukázalo jako 'skvěle' otravný problém. U hadičky je třeba skutečně respektovat její ohyb daný tím, že přišla smotaná v jednom klubku. Neexistuje, že byste se nějak snažili ji ohnout na druhou stranu.
Dále je nutné dbát na to, aby se hadičky nekroutily, což způsobuje jejich zborcení. Ale i při nejlepší snaze se v ohybech hadičky snadno lámaly a bylo to způsobeno především použitím zbytečně dlouhých a těžkých teplotních čidel, které si kladné hodnocení rozhodně nezaslouží. Cooler Master mohl jistě při troše snahy vymyslet jiný systém, který by nezabíral takový prostor, i za cenu toho, že na čidlech nevynikne krásné firemní logo. Instalace by pak byla daleko snazší a uživatel by se nemusel bát toho, že se mu v ohybech bude zbytečně omezovat průtok.
- klikněte pro zvětšení -
Po úspěšné instalaci vodníka si můžeme rozmístit čtveřici teplotních čidel vedoucích z předku skříně (také vodní chlazení podporuje připojení čtyř, z nichž dvě jsou rezervována pro zmíněná čidla pro měření teploty média). Ve skříni jsou čidla pro CPU, GPU, HDD a systém. A zbytek hardwarové instalace se již nijak neliší od klasického počítače, samozřejmě pokud nebereme v úvahu finální naplnění vodního okruhu a jeho testovací provoz, kdy se dává pozor na potenciální úniky chladicího média, což by se při správném sestavení u takovéhoto výrobku nemělo v žádném případě vyskytnout.
Cosmos 1010 byl pouze upraven tak, aby podporoval architekturu ESA, což zahrnuje úpravy především v elektronice a kabeláži. Ventilátory již nejsou napájeny samostatně pomocí kabelů, které uživatel přivede ke konektorům základní desky, ale směřují podél pravé stěny skříně k předním (či zde spíše horním) I/O portům.
Navenek uživatel nepozná rozdíl, ale poté, co demontujeme horní plastové kryty, což je pouze otázka použití šroubováku a několika mozkových závitů, se nám zjeví uschované PCB, k němuž vedou veškeré potřebné kabely. Toto je tedy mozek NVIDIA ESA ve skříni Cosmos 1010.
Bližší pohled napoví, že tištěný spoj dokáže pomocí PWM regulovat až čtyři ventilátory, černobílé kabely zajistí sběr teplotních hodnot ze čtyřech dodaných klasických čidel a pak je zde již jen nezbytné napájení realizované přes Peripheral Power konektor a interní USB kabel pro propojení se základní deskou. Skříň jsem takto nedemontoval jen z čirého rozmaru; bylo nutné odpojit dva horní ventilátory, které překážely v instalaci radiátoru vodního chlazení Aquagate MAX (recenze). Následně jsem tedy vše opět zakryl, což nebyla kvůli všemožným kabelům zrovna snadná záležitost. Původní návrh evidentně s dalším PCB pod plastovou kapotou nepočítal, takže je zde vše nepěkně namačkáno, ale nakonec se dobrá věc podařila.
Skříň Cooler Master Cosmos 1010 byla tedy odstrojena od všech zbytečných částí, které by zabraňovaly instalaci komponent a vodního chlazení. Jako první tedy přišla na řadu základní deska - ASUS Striker II Formula (která byla posléze vyměněna) s čipovou sadou NVIDIA nForce 780i SLI s nainstalovaným procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 a umístěným vodním blokem chlazení CM Aquagate MAX. Nahoře nad základní deskou můžete vidět pozici pro umístění radiátoru vodního chlazení, který se pohodlně vešel i přes nainstalovanou základní desku.
Dalším krokem bylo umístění zmíněného radiátoru a modulu vodního chlazení s pumpou a rezervoárem. Jak vidíte z obrázků, hadičky jsou vypuštěny, což jsem musel učinit, protože vodní chlazení nemá nikde k dispozici úpony pro bezpečné rozpojení, takže pokud plánujete chlazení vyzkoušet nejdříve třeba na stole, budete je muset před instalací do skříně také vypustit, nebo je nějakým krkolomným způsobem dovnitř nasoukat. Osobně jsem ještě potřeboval hadičkám upravovat délku, a tak jsem si vybral první možnost.
Na fotografii dole je již vidět sestavené, ale ještě nenapuštěné vodní chlazení v sestavě radiátor -> expanzní nádoba -> vodní pumpa -> vodní blok -> radiátor. Navíc v polohách před a za vodním blokem jsou umístěna ještě dvě čidla pro snímání teploty média. Již v případě první recenze chlazení, kdy jsem sestavoval chlazení na stole, jsem si stěžoval na příliš slabé a lámavé hadičky, což se v tomto případě ukázalo jako 'skvěle' otravný problém. U hadičky je třeba skutečně respektovat její ohyb daný tím, že přišla smotaná v jednom klubku. Neexistuje, že byste se nějak snažili ji ohnout na druhou stranu.
Dále je nutné dbát na to, aby se hadičky nekroutily, což způsobuje jejich zborcení. Ale i při nejlepší snaze se v ohybech hadičky snadno lámaly a bylo to způsobeno především použitím zbytečně dlouhých a těžkých teplotních čidel, které si kladné hodnocení rozhodně nezaslouží. Cooler Master mohl jistě při troše snahy vymyslet jiný systém, který by nezabíral takový prostor, i za cenu toho, že na čidlech nevynikne krásné firemní logo. Instalace by pak byla daleko snazší a uživatel by se nemusel bát toho, že se mu v ohybech bude zbytečně omezovat průtok.
- klikněte pro zvětšení -
Po úspěšné instalaci vodníka si můžeme rozmístit čtveřici teplotních čidel vedoucích z předku skříně (také vodní chlazení podporuje připojení čtyř, z nichž dvě jsou rezervována pro zmíněná čidla pro měření teploty média). Ve skříni jsou čidla pro CPU, GPU, HDD a systém. A zbytek hardwarové instalace se již nijak neliší od klasického počítače, samozřejmě pokud nebereme v úvahu finální naplnění vodního okruhu a jeho testovací provoz, kdy se dává pozor na potenciální úniky chladicího média, což by se při správném sestavení u takovéhoto výrobku nemělo v žádném případě vyskytnout.
