NVIDIA ESA v podání Cosmos 1010 a Aquagate MAX
22.5.2008, Jan Vítek, recenze
NVIDIA na konci minulého roku uvolnila specifikace své ESA - Enthusiast System Architecture a od té doby se na trhu pomalu začaly objevovat produkty od jejích partnerů. Jedním takovým je i Cooler Master, jenž má v nabídce aktualizovanou verzi skříně Cosmos 1010 a také nové vodní chlazení Aquagate MAX. Oba produkty ESA podporují, ovšem pouze při doplnění správnou základní deskou s požadovanou čipovou sadou.
Kapitoly článku:
Pokud to dané zařízení umožňuje, je možné si u něj navolit různé profily, které se aplikují po startu počítače. Nejdůležitější možností bude asi nastavení otáček ventilátorů v závislosti na teplotě komponent. Jenomže jak je vidět, hodnoty v grafu jsou přesně dány, takže uživatel nemá možnost si je upravit a také není možné si "svázat" otáčky libovolného ventilátoru se zvoleným senzorem. Můžeme tedy využít pouze to, co nám předhazuje NVIDIA a to je velmi málo. V této fázi zkoumání doprovodného softwaru k ESA jsem také zjistil, že není příliš stabilní. Celkem třikrát se mi během testování poroučel.
Nastavení u CPU
Nastavení u GPU
Nastavení u skříně Cosmos 1010
Nastavení u vodního chlazení Aquagate MAX
Co se týče možností volby, pak ty nám může jasně ilustrovat případ vodního chlazení. Zde máme na výběr mezi třemi ovládanými prvky: frekvence CPU (zanedbatelné rozmezí 100 - 102,5 %), ventilátor vodního chladiče a rychlost čerpadla vodního chladiče. A pak jsou zde dva zdroje vstupu - teplota vodního chladiče a teplota 2 vodního chladiče. Co se týče frekvence procesoru, zkoušel jsem, zda mi po různých úpravách BIOSu (deska měla nejnovější verzi 1001) mi software nenabídne lepší možnost, než směšné 2,5% navýšení frekvence, ale nestalo se. Rychlost ventilátoru, ale zde samozřejmě spíše ventilátorů vodního chladiče již dle křivky fungovala dobře, ale moc by mě zajímalo, jakou teplotou se otáčky vůbec řídily.
Jak je vidět v okně nahoře, teplota je udávána jako 30 °C, ale teplota média v hlavním okně, kde se ovládají otáčky ventilátorů manuálně, byla hlášena na 25 °C. A pod onou záhadnou teplotou se nás software snaží přesvědčit, že rychlost ventilátoru je nulová, což je trochu divné, i když záleží, jaký ventilátor vlastně je myšlen, ale to nám software také neprozradí. Nicméně stejné hodnoty byly ve všech oknech, jak se můžete přesvědčit. A co se týče rychlosti čerpadla vodního chladiče, pak to jsem se rozhodl rovnou ignorovat. To z toho důvodu, že čerpadlo je možné nastavit v rozsahu 75 - 100 procent otáček, ovšem podle System Monitoru se jeho výkon nemění (stále byl na hodnotě 2000 RPM) ať s nastavením činíme cokoliv. Těšil jsem se, že si vyzkouším vliv výkonu čerpadla a ventilátorů na teplotu procesoru, ale z toho bohužel sešlo.
Další možností, kterou software nabízí, je "Aktualizace firmware vašeho". Zbytek si asi můžeme domyslet, ale to nebude tak těžké. Na výběr nám jsou dány obě ESA komponenty, které byly použity. Update firmware je tedy zajímavou možností, ovšem dle stránek Cooler Master to vypadá, že tato možnost zůstane nevyužita, protože o něco jako firmware na příslušných produktových prezentacích a zákaznícké podpoře nezakopneme.
A nakonec jsou zde profily, což je užitečná věc. Můžeme si v nastavení jednotlivých komponent (CPU, grafika, atp.) zvolit přetaktování, nebo naopak podtaktování (pokud vše funguje), profil si uložit do souboru a ten si nechat načíst při příslušné akci. Při spuštění hry se tedy procesor, paměti a grafická karta může přetaktovat a v desktopovém prostředí naopak podtaktovat. Automatické úpravy otáček ventilátorů by již měly fungovat automaticky dle nastavených křivek i bez profilů.
Abychom se také neochudili o nějaká ta čísla, tak jsem si dovolil provést test vodního chlazení, kde jsem sledoval teplotu procesoru v závislosti na otáčkách dvou 120mm ventilátorů u radiátoru. Ty mohly být nastavovány v rozmezí 30 - 100 procent, což odpovídalo rozmezí 800 - 2200 RPM. Dlužno říci, že PWM regulace ventilátoru rozhodně nefungovala uspokojivě. Ventilátory totiž v závislosti na otáčkách pískaly velmi vysokým tónem, nebo všelijak klapaly. Zde mi není jasné, jak je toto vůbec možné, když jde o jednu soustavu vodního chlazení, kde by takové mouchy měly být vyřešeny. A nyní již k teplotám měřeným pomocí Core Temp a v prostředí s teplotou vzduchu 22,5 °C. Jak je vidět, rozdíl mezi téměř neslyšnými 800 RPM a velmi hlučnými 2200 RPM je pouze 3 °C i při dlouhodobé zátěži.
Na závěr se můžeme zamyslet, k čemu nám NVIDIA ESA vlastně je a co proti ní můžeme postavit. Předem si musíme uvědomit, že celá NVIDIA ESA ještě zdaleka není dokonalá. Problém vidím především v uživatelském rozhraní, které mi připadá neinformativní a leckde zmatené. Neumožňuje nám třeba pojmenovat si senzory podle vlastního uvážení, leckde jsou udávány nesmyslné hodnoty a leckde ony hodnoty zcela chybí. Například u vodního chlazení byly nainstalovány dva teplotní senzory, přičemž se hlásil pouze jeden a druhý byl v podstatě ignorován. NVIDIA nás tedy nutí využívat její cestu a dovoluje jen minimum konfigurací. Těšil jsem se, že si budu moci přiřadit libovolný teplotní senzor k libovolnému ventilátoru, že se podívám, jaké jsou rozdíly v teplotě média před a po protečení vodním blokem (vím, že minimální), ale nestalo se tak. ESA tedy má v této oblasti problémy a je to především otázka lepšího zpracování uživatelského rozhraní.
A jaké jsou tedy další možnosti? Můžeme je rozdělit na softwarová a hardwarová řešení. Softwarová řešení zahrnují aplikace jako SpeedFan, RivaTuner nebo ATI Tray Tools. Ty nám sice nemusí někdy pracovat, avšak jsou zdarma a nemusíme si k nim pořizovat certifikované produkty, kterých je na trhu v případě ESA zatím minimum, nehledě na omezení z hlediska platformy. Takový software nám ale umožní řadu věcí, jako automatickou kontrolu otáček ventilátoru grafické karty v závislosti na teplotě, úpravu otáček ostatních ventilátorů či přetaktování grafické karty. Přetaktování procesoru je již věc jiná, ale to také podporuje řada speciálních aplikací, které výrobci běžně dodávají k základním deskám. NVIDIA ESA má zase tu výhodu, že vše integruje do jednoho ovládacího software.
Pak zde máme hardwarová řešení jako různé panely do externích šachet počítačových skříní. Ty podporují různé funkce od prostého monitorování otáček přes jejich nastavování až po jejich automatickou kontrolu pomocí teplotních čidel. Pomyslným králem v této kategorii je však mCubed T-Balancer bigNG, jehož recenzi jsme přinesli nedávno. Ten ovládání chladicího systému domácích počítačů dovedl téměř k dokonalosti a může se pochlubit skutečně funkčním softwarem, kde se sice může leckdo ztratit, ale stejně tak můžeme zajásat nad množstvím funkcí. To vidím jako vhodný hardware pro nadšence, zatímco NVIDIA ESA potřebuje nejdříve dospět.
Graf ceny produktu Cooler Master Cosmos 1010 poskytuje server Heureka.cz
Porovnat ceny >>
Finally there are some thoughts about NVIDIA ESA - what it is for and what are the other possibilities. First, we have to take into account that whole NVIDIA ESA is far from finished and the biggest problem I could see is the user interface which seems uninformative and sometimes confusing. We may not use our own names for different sensors, sometimes we can see totally wrong readings from the sensors and sometimes the readings are missing. For example the water cooling uses two temperature sensors and as we could see, the software reports only one and ignores the other. NVIDIA forces us to use its own way and we can adjust the settings only minimally. I was looking forward to assing temperature sensors to fans according to my preferences and I was also looking forward to find out about the difference in coolant temperatures before and after going through the water block, but I couldn't. According to me it is the matter of its user interface.
And what are the other possibilities? We may divide them into SW and HW solutions. SW solutions cover such applications as SpeedFan, RivaTuner or ATI Tray Tools. Of course, these may or may not work right, but they are free and we don't have to use only certified products. ESA certified products are only few nowadays and the architecture is also limited by the platform. Such software offers us a wide variety of functions and perhaps the most usable ones are for example automatic graphics card's fan control according to core temperature, adjusting other fans' revolutions or graphics card overclocking. CPU overclocking is another case, but this function is supported by various applications which the manufacturers provide free together with their motherboards. ESA's advantage is that it covers all functions in one place.
Finally, there are HW solutions such as various panels that fit into computer cases. These support also a variety of functions beginning with simple RPM monitoring, then RPM adjustment and finally also automatic RPM control bound to temp sensors. The ultimate solution in this category is mCubed T-Balancer bigNG (review). This piece of hardware is almost perfect in its job and it also uses functional software which may be for some users too complex, but others surely welcome such a variety of functions. This is the right hardware for enthusiasts, while NVIDIA ESA has to mature first.
Nastavení u CPU
Nastavení u GPU
Nastavení u skříně Cosmos 1010
Nastavení u vodního chlazení Aquagate MAX
Co se týče možností volby, pak ty nám může jasně ilustrovat případ vodního chlazení. Zde máme na výběr mezi třemi ovládanými prvky: frekvence CPU (zanedbatelné rozmezí 100 - 102,5 %), ventilátor vodního chladiče a rychlost čerpadla vodního chladiče. A pak jsou zde dva zdroje vstupu - teplota vodního chladiče a teplota 2 vodního chladiče. Co se týče frekvence procesoru, zkoušel jsem, zda mi po různých úpravách BIOSu (deska měla nejnovější verzi 1001) mi software nenabídne lepší možnost, než směšné 2,5% navýšení frekvence, ale nestalo se. Rychlost ventilátoru, ale zde samozřejmě spíše ventilátorů vodního chladiče již dle křivky fungovala dobře, ale moc by mě zajímalo, jakou teplotou se otáčky vůbec řídily.
Jak je vidět v okně nahoře, teplota je udávána jako 30 °C, ale teplota média v hlavním okně, kde se ovládají otáčky ventilátorů manuálně, byla hlášena na 25 °C. A pod onou záhadnou teplotou se nás software snaží přesvědčit, že rychlost ventilátoru je nulová, což je trochu divné, i když záleží, jaký ventilátor vlastně je myšlen, ale to nám software také neprozradí. Nicméně stejné hodnoty byly ve všech oknech, jak se můžete přesvědčit. A co se týče rychlosti čerpadla vodního chladiče, pak to jsem se rozhodl rovnou ignorovat. To z toho důvodu, že čerpadlo je možné nastavit v rozsahu 75 - 100 procent otáček, ovšem podle System Monitoru se jeho výkon nemění (stále byl na hodnotě 2000 RPM) ať s nastavením činíme cokoliv. Těšil jsem se, že si vyzkouším vliv výkonu čerpadla a ventilátorů na teplotu procesoru, ale z toho bohužel sešlo.
Další možností, kterou software nabízí, je "Aktualizace firmware vašeho". Zbytek si asi můžeme domyslet, ale to nebude tak těžké. Na výběr nám jsou dány obě ESA komponenty, které byly použity. Update firmware je tedy zajímavou možností, ovšem dle stránek Cooler Master to vypadá, že tato možnost zůstane nevyužita, protože o něco jako firmware na příslušných produktových prezentacích a zákaznícké podpoře nezakopneme.
A nakonec jsou zde profily, což je užitečná věc. Můžeme si v nastavení jednotlivých komponent (CPU, grafika, atp.) zvolit přetaktování, nebo naopak podtaktování (pokud vše funguje), profil si uložit do souboru a ten si nechat načíst při příslušné akci. Při spuštění hry se tedy procesor, paměti a grafická karta může přetaktovat a v desktopovém prostředí naopak podtaktovat. Automatické úpravy otáček ventilátorů by již měly fungovat automaticky dle nastavených křivek i bez profilů.
Abychom se také neochudili o nějaká ta čísla, tak jsem si dovolil provést test vodního chlazení, kde jsem sledoval teplotu procesoru v závislosti na otáčkách dvou 120mm ventilátorů u radiátoru. Ty mohly být nastavovány v rozmezí 30 - 100 procent, což odpovídalo rozmezí 800 - 2200 RPM. Dlužno říci, že PWM regulace ventilátoru rozhodně nefungovala uspokojivě. Ventilátory totiž v závislosti na otáčkách pískaly velmi vysokým tónem, nebo všelijak klapaly. Zde mi není jasné, jak je toto vůbec možné, když jde o jednu soustavu vodního chlazení, kde by takové mouchy měly být vyřešeny. A nyní již k teplotám měřeným pomocí Core Temp a v prostředí s teplotou vzduchu 22,5 °C. Jak je vidět, rozdíl mezi téměř neslyšnými 800 RPM a velmi hlučnými 2200 RPM je pouze 3 °C i při dlouhodobé zátěži.
Otáčky - 2x 120 mm | Core 2 Quad Q6600 2,4 GHz |
100 % - 2200 RPM | 42 °C |
80 % - 1900 RPM | 43 °C |
60 % - 1550 RPM | 43 °C |
40 % - 1000 RPM | 44 °C |
30 % - 800 RPM | 45 °C |
Závěr
Na závěr se můžeme zamyslet, k čemu nám NVIDIA ESA vlastně je a co proti ní můžeme postavit. Předem si musíme uvědomit, že celá NVIDIA ESA ještě zdaleka není dokonalá. Problém vidím především v uživatelském rozhraní, které mi připadá neinformativní a leckde zmatené. Neumožňuje nám třeba pojmenovat si senzory podle vlastního uvážení, leckde jsou udávány nesmyslné hodnoty a leckde ony hodnoty zcela chybí. Například u vodního chlazení byly nainstalovány dva teplotní senzory, přičemž se hlásil pouze jeden a druhý byl v podstatě ignorován. NVIDIA nás tedy nutí využívat její cestu a dovoluje jen minimum konfigurací. Těšil jsem se, že si budu moci přiřadit libovolný teplotní senzor k libovolnému ventilátoru, že se podívám, jaké jsou rozdíly v teplotě média před a po protečení vodním blokem (vím, že minimální), ale nestalo se tak. ESA tedy má v této oblasti problémy a je to především otázka lepšího zpracování uživatelského rozhraní.
A jaké jsou tedy další možnosti? Můžeme je rozdělit na softwarová a hardwarová řešení. Softwarová řešení zahrnují aplikace jako SpeedFan, RivaTuner nebo ATI Tray Tools. Ty nám sice nemusí někdy pracovat, avšak jsou zdarma a nemusíme si k nim pořizovat certifikované produkty, kterých je na trhu v případě ESA zatím minimum, nehledě na omezení z hlediska platformy. Takový software nám ale umožní řadu věcí, jako automatickou kontrolu otáček ventilátoru grafické karty v závislosti na teplotě, úpravu otáček ostatních ventilátorů či přetaktování grafické karty. Přetaktování procesoru je již věc jiná, ale to také podporuje řada speciálních aplikací, které výrobci běžně dodávají k základním deskám. NVIDIA ESA má zase tu výhodu, že vše integruje do jednoho ovládacího software.
Pak zde máme hardwarová řešení jako různé panely do externích šachet počítačových skříní. Ty podporují různé funkce od prostého monitorování otáček přes jejich nastavování až po jejich automatickou kontrolu pomocí teplotních čidel. Pomyslným králem v této kategorii je však mCubed T-Balancer bigNG, jehož recenzi jsme přinesli nedávno. Ten ovládání chladicího systému domácích počítačů dovedl téměř k dokonalosti a může se pochlubit skutečně funkčním softwarem, kde se sice může leckdo ztratit, ale stejně tak můžeme zajásat nad množstvím funkcí. To vidím jako vhodný hardware pro nadšence, zatímco NVIDIA ESA potřebuje nejdříve dospět.
Stále aktuální cena v českých obchodech
Porovnat ceny >>
Za zapůjčení CM Cosmos 1010 a CM Aquagate Max děkujeme firmě Cooler Master
------------------------------------- English translation of the conclusion -------------------------------------
------------------------------------- English translation of the conclusion -------------------------------------
Finally there are some thoughts about NVIDIA ESA - what it is for and what are the other possibilities. First, we have to take into account that whole NVIDIA ESA is far from finished and the biggest problem I could see is the user interface which seems uninformative and sometimes confusing. We may not use our own names for different sensors, sometimes we can see totally wrong readings from the sensors and sometimes the readings are missing. For example the water cooling uses two temperature sensors and as we could see, the software reports only one and ignores the other. NVIDIA forces us to use its own way and we can adjust the settings only minimally. I was looking forward to assing temperature sensors to fans according to my preferences and I was also looking forward to find out about the difference in coolant temperatures before and after going through the water block, but I couldn't. According to me it is the matter of its user interface.
And what are the other possibilities? We may divide them into SW and HW solutions. SW solutions cover such applications as SpeedFan, RivaTuner or ATI Tray Tools. Of course, these may or may not work right, but they are free and we don't have to use only certified products. ESA certified products are only few nowadays and the architecture is also limited by the platform. Such software offers us a wide variety of functions and perhaps the most usable ones are for example automatic graphics card's fan control according to core temperature, adjusting other fans' revolutions or graphics card overclocking. CPU overclocking is another case, but this function is supported by various applications which the manufacturers provide free together with their motherboards. ESA's advantage is that it covers all functions in one place.
Finally, there are HW solutions such as various panels that fit into computer cases. These support also a variety of functions beginning with simple RPM monitoring, then RPM adjustment and finally also automatic RPM control bound to temp sensors. The ultimate solution in this category is mCubed T-Balancer bigNG (review). This piece of hardware is almost perfect in its job and it also uses functional software which may be for some users too complex, but others surely welcome such a variety of functions. This is the right hardware for enthusiasts, while NVIDIA ESA has to mature first.